22 C 143/2026

Plný text

Okresní soud v Jméno žalované B rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci žalobce: AvaFin Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A o 28 030 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení  částky částka,  částky částka.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO, advokátky sídlem adresa.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu domáhal po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Tvrdil, že mezi žalobcem původně pod názvem právnická osoba a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o spotřebitelském úvěru na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Výše úvěru byla původně ve výši částka, následně na základě dodatku ke smlouvě o navýšení úvěrového limitu ze dne datum došlo k navýšení na částku částka. K čerpání úvěru došlo dne datum a dne datum. Žalované byly poskytnuty peněžní prostředky, které žalovaná řádně a včas nesplatila. Ke dni datum došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu ve výši částka a dále smluvní pokutu ve výši částka vypočtenou za dobu od datum do datum z částky částka sazbou ve výši 0,1 % za den. adresa 450 Kč představuje náklady spojené s uplatněním pohledávky podle sazebníku poplatků, který je nedílnou součástí smlouvy o úvěru. K výzvě soudu žalobkyně doplnila tvrzení týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované. Uvedla, že před poskytnutím úvěru byla úvěruschopnost žalované vyhodnocena automatizovaným scoringovým systémem na základě údajů získaných prostřednictvím aplikace Kontomatik, k jejichž poskytnutí žalovaná udělila souhlas. Na základě analýzy bankovních transakcí byly zjištěny měsíční příjmy žalované ve výši částka a výdaje ve výši částka. Žalobkyně dále tvrdila, že před poskytnutím úvěru prověřovala údaje o žalované v databázích CRIF (NRKI, BRKI, REPI), SOLUS, TELCO SCORE, Centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a databázi neplatných občanských průkazů. Totožnost žalované měla být ověřena prostřednictvím občanského průkazu, průkazu zdravotního pojištění a rovněž prostřednictvím aplikace Kontomatik.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Ve smlouvě o úvěru č. podepsané prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalobce (pod původním názvem Creamfinance Jméno žalobce.) zavázal poskytnout dne datum z účtu č. č. účtu žalované peněžní prostředky nejprve do výše úvěrového limitu až částka, poté do výše úvěrového limitu částka, a to na účet žalované číslo IBAN. Úvěr byl poskytnut bez konkrétního účelu, na dobu neurčitou. Úvěr byl nezajištěným, bezhotovostním úvěrem s pravidelným splácením úroků s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Smluvní strany si sjednaly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Úvěrovaný splácí každý měsíc, nejpozději k 27. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru může úvěrovaný splatit nejpozději při ukončení úvěrové smlouvy. Sjednané náklady na úvěr odpovídají roční procentní sazbě ve výši 5627 %. V případě prodlení úvěrovaného s plněním je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Součástí smlouvy o úvěru byl i Sazebník poplatků (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru a z Dodatku o navýšení úvěrového limitu). Žalované byla na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol vyplacena dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka a dne datum částka ve výši částka (z Potvrzení o provedení jednotlivých plateb). Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto žalobce úvěr dne datum zesplatnil v celkové částce částka a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 3 dnů (z Oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne datum). Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky v celkové výši částka do sedmi dnů, když byla informována, že dluží na jistině částku částka, na úroku z prodlení částku částka, na smluvní pokutě částku částka a na účelně vynaložených nákladech částku částka (z Předžalobní výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne datum). Na účet žalované bylo připsáno bezprostředně před poskytnutím úvěru (datum, 2 x datum, datum, datum …) několik plateb od úvěrových společností (z Výpisu Kontomatik za období od datum do datum).

4. Věřitel žalované (původně Creamfinance Jméno žalobce.) a žalovaná podepsali prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované převodem na účet částku částka. Žalovaná úvěr řádně nesplácela a dostala se do prodlení. V souvislosti s prodlením vyúčtoval věřitel žalované smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Ke dni datum došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaná na úvěr nezaplatila ničeho. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky.

5. Soud posoudil smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaného jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).

6. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.

16. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne datum, III. ÚS 4129/18).

17. Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den datum, sp. zn. spisová značka).

18. Soud uzavřel, že předmětná smlouva o úvěru je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobce nevyhodnotil správně schopnost žalované splácet úvěr. Žalobce měl sice k dispozici přehledy o příchozích a odchozích platbách žalované, avšak bez znalosti o konečných zůstatcích za každý jednotlivý měsíc a s vědomím, že žalované byly pravidelně připisovány na účet platby od úvěrových společností v období bezprostředně předcházejícím poskytnutí tohoto úvěru. Žalobce měl proto bez znalosti zůstatků na účtu žalované dále zaměřit svůj zájem na skutečné výdaje žalované, tj. ověřit její nezbytné měsíční výdaje hlavně na bydlení a jiné životní náklady např. z nájemní smlouvy a dále z kompletního výpisu z účtu. Jen tak by získal skutečný přehled o možné další platební kapacitě. Pokud žalobce vycházel pouze z přehledu o pohybech na účtu bez jakéhokoliv ověření dalších nezbytných výdajů či vyžádání si kompletních výpisů, postavil svůj závěr, že žalovaná je schopna hradit splátku úvěru, na nesprávné a přinejmenším předčasné úvaze o úvěruschopnosti žalované. Tento postup žalobce, může vést u žalované jako spotřebitele ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne datum, I. ÚS 1543/2021). Žalobce měl vzít v potaz hledisko předvídání toho, jestli žalovaná skutečně bude schopna úvěr splácet, což však bez znalosti zůstatků na účtu a ověření výdajů nebylo možné.

19. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaná získala čerpáním úvěru částka. Z důvodu neplatné úvěrové smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně smluvní pokuty ve výši částka a nákladů na vymáhání ve výši částka zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.).

20. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaná je právě od datum v prodlení se zaplacením dlužné částky. Žalovaná byla v řízení nečinná netvrdila žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu.

21. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

22. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovanéa ke dni vyhlášení rozsudku zaplacení celkové částky ve výši částka s příslušenstvím, měl ve věci úspěch pouze z 71 % předmětu řízení (přiznána mu byla ke dni vyhlášení rozsudku celková částka částka s příslušenstvím), a žalovaná měla ve věci úspěch z 29 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou ze 42 % (71 % minus 29 %). Náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši částka, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši částka podle § 14b odst. 1 bodu 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva), náhradě hotových výdajů po částka za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši částka a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky Kč ve výši částka podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy náklady řízení ve výši částka, z čehož 42 % představuje částku částka, kterou soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované zaplatit k rukám advokáta, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Jméno žalované B, ve dvou vyhotoveních. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna v uvedených lhůtách dobrovolně, smí se věřitel domáhal jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.