22 C 183/2024

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Mgr. Romanem Pospiechem, LL.M. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 30 749 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19 998 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 751 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 223,67 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 749 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 966 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokáta sídlem , adresa, .

1. Žalobce se žalobou doručenou dne 14. 5. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 30 749 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 223,67 Kč za dobu od 27. 4. 2024 do 14. 5. 2024 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 749 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdil, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 22. 9. 2023 smlouvu o úvěru, kterou byl sjednán bezúčelový spotřebitelský úvěr prostřednictvím internetových stránek žalobce www. , Anonymizováno, .cz v chráněném internetovém prostředí. Žalovaný vyplnil požadované údaje, proběhl schvalovací proces. Po schválení žádosti byl žalovanému zaslán SMS kód. Po zadání SMS kódu na webové stránce nebo v mobilní aplikaci žalobce byla úvěrové smlouva uzavřena a následně zaslána na email žalovaného , e-mail, . Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím bankovní identity, případně prostřednictvím kopie dokladů totožnosti zaslané žadatelem. Úvěrovou smlouvou byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč za poplatek ve výši 660 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Schválená částka 20 000 Kč byla zaslána žalovanému dne 22. 9. 2023 na účet žalovaného č. , č. účtu, , který žalovaný uvedl při uzavírání úvěrové smlouvy. V rámci úvěrové smlouvy byly sjednány doplňkové služby. Za poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč obdržel žalovaný schválenou výši úvěru do 60 minut. Jednalo se o jednorázový poplatek splatný v rámci první splátky. Za poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně bylo žalovanému umožněno odložit splatnost aktuální splátky o 1 měsíc. Za poplatek SMS servis ve výši 49 Kč zasílal žalobce žalovanému důležité informace o úvěru. Jednotlivé splátky včetně poplatků a úroků jsou uvedeny ve splátkovém kalendáři, který je nedílnou součástí úvěrové smlouvy. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 980 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný si dvakrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem v souladu s ustanovením úvěrové smlouvy „Jak si posunout splatnost splátky”. Za prodloužení je účtován poplatek ve výši 1 980 Kč dle části úvěrové smlouvy „Parametry a podmínky úvěru”. Ke korunovému odkladu došlo dne 22. 10. 2023, kdy byla uhrazena 1 Kč a dne 22. 11. 2023, kdy byla uhrazena 1 Kč. , právnická osoba, s částí úvěrové smlouvy „Náklady úvěru” odstavcem „Sankce” byla žalovanému dne 23. 2. 2024, dne 23. 1. 2024 a dne 8. 1. 2024 účtována smluvní pokuty pokaždé ve výši 500 Kč. Dále byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady dne 27. 12. 2023, dne 29. 1. 2024 a dne 23. 2. 2024 ve výši 300 Kč. Dne 29. 1. 2024 byla žalovanému zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni 15. 3. 2024 byl úvěr v souladu s úvěrovou smlouvou „Ukončení smlouvy z naší strany” zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu. Žalobce eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 30 749 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 19 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč (4 x 99 Kč), poplatku za SMS servis ve výši 196 Kč (4 x 49 Kč), poplatek za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem” ve výši 3 960 Kč, úroků ve výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Další příslušenství dále představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 223,67 Kč od 27. 4. 2024 do 14. 5. 2024 a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 749 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobce tvrdil, že žalobce při uzavírání úvěrové smlouvy provádí lustraci v registrech SOLUS, centrální evidencí exekucí a insolvenčním rejstříku. Dále provádí credit scoring, posuzuje výdajovou a příjmovou stránku a dále přezkoumává další podstatné ukazatele (věk, rodinný stav…).

2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15. 4. 2024, č.j. 22 C 183/2024-9 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství.

3. Žalobce v podání ze dne 4. 6. 2024 doplnil svá tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti u žalovaného. V návaznosti na předloženou Metodiku posouzení úvěruschopnosti a doplnil konkrétní výpočty hodnoty měsíční limitní splátky (dále jen „MLS”) na žalovaného i na jeho celou domácnost. MLS žalovaného i celé domácnosti žalobce vypočetl na základě statistických modelů a deklarovaných údajů od žalovaného (příjem žalovaného 33 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 10 000 Kč). Zbývající MLS žalovaného žalobce vypočetl na částku 26 292,08 Kč, zbývající MLS domácnosti vypočetl žalobce na částku 23 652 Kč. Žalobce využil pro posouzení úvěruschopnosti nižší MLS. Žalobce rovněž provedl lustraci v NRKI, SOLUS, CRIBIS a ISIR. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak vycházel z nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací získaných od žalovaného, které byly doplněny informace z databází. Žalobce dospěl k závěru, že žalovaný je schopen úvěr s měsíční splátkou ve výši 1 962 Kč splácet.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:Žalovaný dne 22. 9. 2023 v 7:52 hodin podepsal elektronicky prostřednictvím kódu , Anonymizováno, , který byl předtím odeslán na telefonní číslo, tel. číslo, , smlouvu o úvěru na internetových stránkách žalobce www., Anonymizováno, .cz. Žalobce smlouvu podepsal jako poskytovatel úvěru, žalovaný byl označený jako klient. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč na účet číslo , č. účtu, . Úvěr v celkové částce 27 520 Kč se žalovaný zavázal splácet ve 24 měsíčních splátkách. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 660 Kč. V úvěrové smlouvě byl sjednán Korunový odklad, tj. platba pro případ prodloužení doby splatnosti úvěru za poplatek ve výši 1 980 Kč. Roční procentní sazba nákladů byla sjednána na 49,2 %. V úvěrové smlouvě byla sjednána doplňková služba Expres výplata za jednorázový poplatek 199 Kč, Bezpečná splátka za měsíční poplatek 99 Kč a SMS servis za měsíční poplatek 49 Kč. Pro případ opoždění se zaplacením splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku a dále nárok na účelně vynaložené náklady na vymáhání s tím, že výši účelně vynaložených nákladů žalobce oznámí písemně a budou účtovány v rámci jednoho kalendáři měsíce maximálně za jednu upomínku (z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ID žádosti , Anonymizováno, -ID klienta , Anonymizováno, a z Úvěrové smlouvy ID žádosti , Anonymizováno, -ID klienta , Anonymizováno, ). Součástí úvěrové smlouvy byl splátkový kalendář s předpisem 24 splátek úvěru, když měsíční splátka se započítávala na poplatek za poskytnutí úvěru, na jistinu, úrok a doplňkové služby (ze Splátkového kalendáře). Žalovaný uhradil dne 22. 10. 2023 částku 1 Kč a dne 22. 11. 2023 částku 1 Kč (z Výpisu čerpání, splátek a úhrad). Žalovaný souhlasil s ověřením bonity a byl informován o zpracování jeho osobních údajů (z Informačního memoranda o zpracování osobních údajů ID žádosti , Anonymizováno, -ID klienta , Anonymizováno, ). Žalobce provedl dne 22. 9. 2023 platbu ve výši 20 000 Kč ve prospěch účtu č. , tel. číslo, (z Opisu výpisu proplacení smlouvy-Výpisu z účtu). Součástí úvěrové smlouvy byl rovněž Sazebník platný od 4. 1. 2019, kde byly sjednány základní poplatky a náklady úvěru (ze Sazebníku platného od 4. 1. 2019). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných splátek ve výši 9 363 Kč (z Výzvy ze dne 29. 1. 2024 včetně podacího archu ze dne 30. 1. 2024). Následně byl žalovaný vyzván k úhradě celého úvěru ve výši 30 879 Kč (z Výzvy ze dne 15. 3. 2024 včetně podacího archu ze dne 18. 3. 2024). Právní zástupce žalobce upozornil žalovaného na zaplacení žalované částky (z Předžalobní výzvy k plnění ze dne 12. 4. 2024 včetně podacího archu ze dne 15. 4. 2024). Před uzavřením smlouvy provedl žalobce proces prověřování úvěruschopnosti u žalovaného (z Potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne 14. 5. 2024). Žalobce disponoval informací o aktuálním účetním zůstatku na účtu žalovaného ve výši mínus 14 948,98 Kč (print screen internetového bankovnictví k účtu č. , č. účtu, ).Soud shrnuje skutkový stav takto: Žalobce jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako klient podepsali dne 22. 9. 2023 smlouvu o úvěru. Žalobce jako poskytovatel bezúčelového spotřebitelského úvěru poskytl žalovanému jako klientovi na jeho účet částku 20 000 Kč za poplatek 660 Kč. Za jednorázový poplatek 199 Kč byla sjednána expres výplata, za měsíční poplatek 99 Kč bezpečná splátka a za měsíční poplatek 99 Kč SMS servis. Žalovaný se zavázal celkovou částku úvěru ve výši 27 520 Kč spolu s poplatky, smluvními pokutami a náklady splácet ve 24 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, který byl nedílnou součástí úvěrové smlouvy. Žalovaný na splátkách uhradil 2 Kč, proto žalobce úvěr ke dni 15. 3. 2024 zesplatnil. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce provedl proces ověřování úvěruschopnosti žalovaného.Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaném jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

7. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.

15. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, III. ÚS 4129/18).

16. Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

17. Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, jeho osobních a majetkových poměrů, vyšel z údajů sdělených žalovaným (příjem 33 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 10 000 Kč), na základě těchto údajů za pomoci statistického modelu určil limit nejvyšší měsíční splátky pro žalovaného (26 292,08 Kč) i celé domácnosti žalovaného (23 652 Kč). Takto zjištěnou výši limitu nejvyšší splátky porovnal se skutečnou splátkou, kterou měl žalovaný splácet (1 962 Kč). Avšak žalobce nezkoumal výdaje žalovaného, když se na výdajové straně spokojil pouze s určenou částkou životního minima 4 470 Kč (při zohlednění jen tvrzeného příjmu žalovaného) a částkou životního minima celé domácnosti 8 510 Kč. To vše za situace, když žalobce byl obeznámen, že žalovaný má účetní zůstatek na účtu mínus 14 948,98 Kč při kontokorentu 15 000 Kč. Žalobce měl zaměřit svůj zájem právě na skutečné příjmy a výdaje žalovaného, tj. ověřit skutečné příjmy a nezbytné měsíční výdaje na bydlení a jiné životní náklady např. z pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, SIPO, výpisů z účtu, … Tento krok byl z hlediska předvídatelnosti, že žalovaný bude úvěr řádně splácet nutný, zvláště za situace, když žalobci byl znám aktuální účetní zůstatek na účtu žalovaného. Postup žalobce, kdy vyšel při posouzení úvěruschopnosti u žalovaného především ze sdělených údajů a ze statistického modelu bez jakéhokoliv ověření skutečných příjmů a výdajů u poskytnutí úvěru, kdy mu bylo známo, že má skutečný mínusový zůstatek na účtu, může vést u spotřebitele ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2021, I. ÚS 1543/2021). Zjištěné údaje sdělené žalovaným a jiné údaje o příjmové a výdajové stránce tak bylo zapotřebí konkrétními doklady zobjektivizovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobce se tak neměl s údaji poskytnutými žalovaným jako spotřebitelem bez dalšího spokojit a byl povinen informace s odbornou péčí vyhodnotit a prověřit.

18. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Žalovanému byla poskytnuta částka 20 000 Kč, na kterou uhradil 2 Kč. Žalovaný se tudíž bezdůvodně obohatil o 19 998 Kč (20 000 Kč – 2 Kč). Z důvodu neplatné smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně dalších poplatků, smluvní pokuty, úroků a zákonných úroků z prodlení zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalovaném úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení představující jistinu ve výši 19 998 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

19. Splatnost jistiny totiž s ohledem na speciální úpravu § 87 odst. 1 ZoSÚ, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka, ještě nenastala. Jelikož nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnutá ani prozatím soudem určená, neocitl se žalovaný v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2021, 33 Cdo 3675/2021). Dobu splatnosti stanovil žalovanému tímto rozsudkem soud a teprve po jejím marném uplynutí se žalovaný dostane do prodlení. Při zohlednění procesní neaktivity žalovaného a s ohledem na předložené listinné důkazy stanovil soud jako dobu přiměřenou možnostem žalovaného vrátit poskytnutou jistinu lhůtu (hmotněprávní) shodnou s obecnou třídenní pariční lhůtou podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Uvedený výklad ohledně splatnosti jistiny je pro spotřebitele příznivější a je zcela v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, s principy ochrany spotřebitele a v neposlední řadě s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu.

20. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí částky 31 778,15 Kč, měl ve věci úspěch pouze z 63 % předmětu řízení (přiznána mu byla částka 19 998 Kč), a žalovaný měl ve věci úspěch z 37 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 26 % (63 % minus 37 %). Účelně vynaložené náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 538 Kč a v mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 1 500 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 3. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) po 500 Kč, náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 300 Kč a 21 % DPH z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč, celkem tedy náklady řízení ve výši 3 716 Kč, z čehož 26 % představuje částku 966 Kč, kterou soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.