22 C 212/2024

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno .D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 28 676,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 230,78 Kč a částku 9 469,22 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 3 105,57 Kč, částky 7 871,26 kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 773,14 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 19 192,59 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 336,35 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 336,35 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 776,20 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 17 436,72 Kč, úroku ve výši 17,35 % ročně z částky 17 340,48 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 340,48 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou dne 31. 5. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 11 336,35 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 773,14 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 19 192,59 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 336,35 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 336,35 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení (Nárok 1), zaplacení částky 17 340,48 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 776,72 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 17 436,72 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 340,48 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 17,35 % ročně z částky 17 340,48 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení (Nárok 2).Ohledně nároku 1Žalobce v žalobě tvrdil, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovaná uzavřeli dne 1. 3. 2017 smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, (dále jen Smlouva), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci celkovou částku 26 283 Kč v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 25. 4. 2018. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 21. 9. 2023 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k postoupení pohledávky na žalobce s účinnosti ke dni 27. 9. 2023. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky. Před poskytnutím zápůjčky právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalované. Vyhodnotil informace požadované a získané od žalované a tyto ověřil oproti dokladům vyžádaných odžalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a ověřeny doklady uvedenými části zákaznické karty nazvané „ověřené dokumenty”.V podání ze dne 27. 6. 2024 žalobce sdělil, že na Smlouvu č. , tel. číslo, žalovaná uhradila částku 5 769,22 Kč.Ohledně nároku 2Žalobce v žalobě tvrdil, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovaná uzavřeli dne 17. 11. 2016 smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, (dále jen Smlouva), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci celkovou částku 44 238 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 458 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 17. 5. 2018. Úroková sazba byla sjednána ve výši 17,35 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 21. 9. 2023 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k postoupení pohledávky na žalobce s účinnosti ke dni 27. 9. 2023. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky. Před poskytnutím zápůjčky právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalované. Vyhodnotil informace požadované a získané od žalované a tyto ověřil oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a ověřeny doklady uvedenými části zákaznické karty nazvané „ověřené dokumenty”.V podání ze dne 27. 6. 2024 žalobce sdělil, že na Smlouvu č. , tel. číslo, žalovaná uhradila částku 16 530,78 Kč.

2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. 6. 2024, č.j. 22 C 212/2024-10 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet každý jednotlivý úvěr včetně příslušenství.

3. V podání ze dne 27. 6. 2024 žalobce uvedl, že posuzování schopnosti žalované (spotřebitele) splácet úvěr probíhá na základě nezbytných spolehlivých dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a jeli to nezbytné nahlédnutím do databází nebo do jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace. Právní předchůdce žalobce splnil zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na rodinné majetkové pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované.Ohledně nároku 1Majetková situace žalované byla ověřena z výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky a složenek. Současně byla provedena negativní lustrace v insolvenčním rejstříku. Žalovaná uvedla, že je ve starobním důchodu a její měsíční příjem činí 11 200 Kč, ostatní příjmy činí 5 500 Kč, žije ve vlastním bytě či domě a disponuje použitelným příjmem, který uvedla v Zákaznické kartě. Právní předchůdce žalobce ani žalobce nemá žádné kopie dokladů od žalované k prokázání zkoumání úvěruschopnosti.Ohledně nároku 2Majetková situace žalované byla ověřena z výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky a složenek. Současně byla provedena negativní lustrace v insolvenčním rejstříku. Žalovaná uvedla, že je ve starobním důchodu a její měsíční příjem činí 11 200 Kč, ostatní příjmy činí 5 500 Kč, žije ve vlastním bytě či domě a disponuje použitelným příjmem, který uvedla v Zákaznické kartě. Právní předchůdce žalobce ani žalobce nemá žádné kopie dokladů od žalované k prokázání zkoumání úvěruschopnosti.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:Nárok 1Žalovaná dne 1. 3. 2017 požádala právního předchůdce žalobce , právnická osoba, o poskytnutí zápůjčky ve výši 14 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že je ve starobním důchodu s čistým měsíčním příjmem 16 700 Kč (starobní důchod 11 200 Kč + ostatní příjmy 5 500 Kč). Výdaje uvedla ve výši 4 000 Kč včetně interní splátky PF. Čistý příjem byl ověřen z výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky ze dne 8. 1. 2017 a z jiných dokumentů-útržky 12/16 a 1. 2. 2017 (ze Zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 1. 3. 2017). Ve smlouvě o zápůjčce č. , tel. číslo, , jíž součástí byly i Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované částku 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 12 283 Kč představující úrok ve výši 2 504 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 608 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 617 Kč. Celková dlužná částka 26 283 Kč měla být splacena formou 60 týdenních splátek po 439 Kč, vyjma poslední splátky, která byla sjednána ve výši 382 Kč. RPSN u sjednané zápůjčky činilo 236,25 %. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 3. 2017 včetně Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaná uhradila do 9. 9. 2021 částku 5 769,22 Kč (z Tabulky umoření). Právní předchůdce žalobce dne 21. 9. 2023 postoupil pohledávku ze Smlouvy na žalobce (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem odeslaným dne 15. 2. 2024 (z Předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2024 včetně podacího lístku).Nárok 2Žalovaná dne 17. 11. 2016 požádala právního předchůdce žalobce , právnická osoba, o poskytnutí zápůjčky ve výši 26 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že je ve starobním důchodu s čistým měsíčním příjmem 11 273 Kč (starobní důchod jako jediný zdroj příjmu). Výdaje uvedla ve výši 4 000 Kč, dále splácí jiný závazek (zápůjčku) ve výši 1 200 Kč. Čistý příjem byl ověřen z výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky ze dne 29. 12. 2015 a z jiných dokumentů-složenky 7,8,9/2016 (ze Zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 17. 11. 2016). Ve smlouvě o zápůjčce č. , tel. číslo, , jíž součástí byly i Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované částku 26 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 18 238 Kč představující úrok ve výši 3 716 Kč, poplatek za zpracování a doručení ve výši 2 450 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 12 072 Kč. Celková dlužná částka 44 238 Kč měla být splacena formou 18 měsíčních splátek po 2 458 Kč, vyjma poslední splátky, která byla sjednána ve výši 2 452 Kč. RPSN u sjednané zápůjčky činilo 108,44 %. Úroková sazba byla sjednána ve výši 17,35 % ročně (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 11. 2016 včetně Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaná uhradila do 9. 9. 2021 částku 16 530,78 Kč (z Tabulky umoření). Právní předchůdce žalobce dne 21. 9. 2023 postoupil pohledávku ze Smlouvy na žalobce (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem odeslaným dne 15. 2. 2024 (z Předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2024 včetně podacího lístku).Soud shrnuje skutkový závěr takto:Nárok 1Žalovaná od právního předchůdce žalobce obdržela dne 1. 3. 2017 v hotovosti na základě písemné dohody označené jako smlouva o zápůjčce peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které se zavázala vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši 12 283 Kč v 60 týdenních splátkách. Na tento nárok žalobce žalovaná uhradila 5 769,22 Kč. Žalobce před poskytnutím úvěru prověřoval schopnost žalované splácet zápůjčku z informací od žalované zaznamenané do zákaznické karty. Právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku za žalovanou, když postoupení pohledávky následně oznámil žalované a vyzval ji k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení. Žalobce dále vyzval žalovanou k úhradě žalované částky v předžalobní výzvě.Nárok 2Žalovaná od právního předchůdce žalobce obdržela dne 17. 11. 2016 v hotovosti na základě písemné dohody označené jako smlouva o zápůjčce peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč, které se zavázala vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši 18 238 Kč v 18 měsíčních splátkách. Na tento nárok žalobce žalovaná uhradila 16 530,78 Kč. Žalobce před poskytnutím úvěru prověřoval schopnost žalované splácet zápůjčku z informací od žalované zaznamenané do zákaznické karty. Právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku za žalovanou, když postoupení pohledávky následně oznámil žalované a vyzval ji k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení. Žalobce dále vyzval žalovanou k úhradě žalované částky v předžalobní výzvě.

7. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o zápůjčce uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovanou jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru o změně některých zákonů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (nárok 2) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ).

8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 25. 2. 2013 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

10. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

11. Podle § 2 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a po kud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované právě ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (nárok 2) a § 86 a § 87 ZoSÚ (nárok 1).

20. Soud má za prokázané, že žalobce zjistil před uzavřením každé jednotlivé smlouvy k poměrům žalované její měsíční příjem, příjem celé domácnosti a dále splátky jiných závazků a měsíční výdaje, to vše na základě údajů sdělených žalovanou. Žalobce v doplnění žaloby uvedl, nemá k dispozici žádné kopie dokladů žalované předložené při sjednávání zápůjček.

21. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, III. ÚS 4129/18).

22. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , spisová značka, odst. 26). Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, ).

23. Ústavní soud ČR v nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

24. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C –679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.

25. S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud ohledně nároku 1 k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

26. Ohledně nároku 2 dospěl soud s ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru 86 zák. č. 257/2016 Sb., je úvěrová smlouva neplatná.

27. Soud tedy uzavřel, že předmětné úvěrové smlouvy jsou podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatné z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalované, jejích osobních a majetkových poměrů, vyšel zejména z údajů sdělených žalovanou, kdy se spokojil s uvedením příjmové a výdajové stránky, aniž by zaměřil svůj zájem právě na skutečné příjmy (důchodový výměr nebyl doložen) a výdaje žalované, a to zejména za situace, kdy žalovaná je starobní důchodce a při sjednání uvedla, že splácí další závazek. Bylo tedy zapotřebí důkladně prověřit nezbytné měsíční výdaje žalované podle vyžádaných dokladů (např. SIPO, smlouvy na energie, internet, telefon…) a zjistit u žalované skutečný potenciál splácet. Postup u žalované, kdy se právní předchůdce spokojil především na údaje od žalované bez jakéhokoliv ověření skutečných příjmů a výdajů, může vést u spotřebitele ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2021, I. ÚS 1543/2021), a to zejména v případě, že žalovaná je starobní důchodce s omezenou možností výdělku. Žalobce měl vzít v potaz hledisko předvídání toho, jestli žalovaná skutečně bude schopna úvěr splácet. K takovému závěru byly zjištěné údaje sdělené žalovanou nedostatečné, a tak bylo zapotřebí tyto údaje, a to zejména výdajovou stránku, konkrétními doklady zobjektivizovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobce však žádnými doklady nedisponuje.

28. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrových smluv, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu.Nárok 1Soud vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaná získala 14 000 Kč a uhradila ve splátkách celkem 5 769,22 Kč. Jelikož soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je neplatná, je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu, protože odpadl právní důvod, žalobce má tedy toliko nárok vrácení bezdůvodného obohacení, tedy na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších úroků a poplatků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2021, , spisová značka, ). Nikdo se nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.) Na jistinu zbývá uhradit částka 8 230,78 Kč, soud proto žalobě vyhověl ohledně zaplacení dlužné jistiny (výrok I.) a ve zbytku ohledně kapitalizovaných smluvních úroků a smluvních poplatků žalobu zamítnul, a to včetně úroků z prodlení (výrok II.).Nárok 2Soud vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaná získala 26 000 Kč a uhradila ve splátkách celkem 16 530,78 Kč. Jelikož soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatná, je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu, protože odpadl právní důvod, žalobce má tedy toliko nárok vrácení bezdůvodného obohacení, tedy na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších úroků a poplatků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2021, 33 Cdo 3675/2021). Nikdo se nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.) Na jistinu zbývá uhradit částka 9 469,22 Kč, soud proto žalobě vyhověl ohledně zaplacení dlužné jistiny (výrok I.) a ve zbytku ohledně kapitalizovaných smluvních úroků a smluvních poplatků žalobu zamítnul, a to včetně úroků z prodlení (výrok II.).Splatnost jistiny totiž s ohledem na speciální úpravu § 87 odst. 1 ZoSÚ, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka, ještě nenastala. Jelikož nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnutá ani prozatím soudem určená, neocitla se žalovaná v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2021, 33 Cdo 3675/2021). Dobu splatnosti stanovil žalované tímto rozsudkem soud a teprve po jejím marném uplynutí se žalovaná dostane do prodlení. Při zohlednění procesní neaktivity žalované a s ohledem na předložené listinné důkazy stanovil soud jako dobu přiměřenou možnostem žalované vrátit poskytnutou jistinu lhůtu (hmotněprávní) shodnou s obecnou třídenní pariční lhůtou podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Uvedený výklad ohledně splatnosti jistiny je pro spotřebitele příznivější a je zcela v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, s principy ochrany spotřebitele a v neposlední řadě s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu.

29. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce, který se původně domáhal po žalované zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí celkové částky včetně veškerého příslušenství ve výši 87 573,35 Kč, měl ve věci úspěch pouze z 20 % předmětu řízení (přiznána mu byla částka 17 700 Kč). Žalovaná byla ve věci převážně úspěšná, náležela by jí proto poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení. Z obsahu spisu však vyplynulo, že žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.