22 C 416/2025

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 17 391,15 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 17 391,15 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 17 391,15 Kč od 27. 4. 2016 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 391,15 Kč od 27. 4. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 11. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 17 391,15 Kč s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 17 391,15 Kč od 27. 4. 2016 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 391,15 Kč od 27. 4. 2016 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že peněžitou pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původního věřitele společnosti právnická osoba., IČO IČO. Dále tvrdil, že žalobce spolu se žalovanou uzavřeli dne 4. 3. 2016 Splátkovou dohodu, ve které se žalovaná zavázala uhradit dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. hodnota v celkové výši 19 705,06 Kč. Součástí Splátkové dohody byla výhoda splátek žalované, kdy první splátka byla splatná dne 23. 3. 2016 ve výši 500 Kč. V případě, že se žalovaná ocitne v prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, stane se dluh okamžitě splatným. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši 17 391,15 Kč a dále úrok ve výši 8 % ročně z částky 17 391,15 Kč od 27. 4. 2016 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 17 391,15 Kč od 27. 4. 2016 do zaplacení. Žalobce dále zaslal žalované předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.

3. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobce se z jednání řádně omluvil. Žalovaná se k jednání nedostavila, z jednání se neomluvila ani nepožádala včas o odročení jednání. Doručení předvolání k jednání bylo u obou účastníků vykázáno včetně lhůty k zachování přípravy k jednání.

4. Soud tedy projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.

5. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:

6. Žalovaná uznala co do důvodu i výše svůj dluh v částce 17 391,15 Kč, a to jako součást splátkové dohody uzavřené mezi společností jméno FO Česká republika a Slovenská republika s.r.o. jako věřitelem a žalovanou jako klientem, z níž vyplývá, že právní předchůdce žalobce (právnická osoba) a žalovaná uzavřeli smlouvu č. hodnota dne 3. 12. 2005 a výše pohledávky z této smlouvy představuje částku 17 391,15 Kč. Žalovaná se původnímu věřiteli zavázala uhradil celkovou částku 19 705,06 Kč, která se skládala z pohledávky ze smlouvy č. hodnota ve výši 17 391,15 Kč a smluvních úroků ve výši 2 313,91 Kč. Smluvní úroky představovaly 8 % sjednaný úrok a dále RPSN ve výši 8,29 %. Celkovou částku ve výši 19 705,06 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 39 měsíčních splátkách po 500 Kč. První splátka měla být splatná dne 23. 3. 2016, poslední splátka dne 23. 5. 2019 (ze Splátkové dohody ze dne 4. 3. 2016). Společnost Anonymizováno postoupila pohledávku za žalovanou na společnost právnická osoba. (ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 23. 10. 2024). Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 10. 2024 a Podacího archu). Následně došlo k postoupení pohledávky ze společnosti právnická osoba. na žalobce, což bylo oznámeno žalované (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 3. 2025 a z Vrácené obálky). Žalobce upomenul žalovanou k úhradě žalované částky do 7 dnů od doručení výzvy (z Předžalobní výzva k úhradě pohledávky ze dne 4. 8. 2025 a z Podacího archu).

7. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že v rámci předložené Splátkové dohody není přesně uvedeno, jaký konkrétní závazek co do jistiny a jaký co do příslušenství (případně smluvních pokut či jiných zajištění obvyklých u splátkových společností) má být dohodou o uznání závazku splněn. Z uvedené dohody bylo zjištěno jen tolik, že právním důvodem vzniku pohledávky má být nedodržení podmínek smlouvy uzavřené s původním věřitelem. Nebylo uvedeno, v čem byla smlouva porušena, co bylo plněno, kolik činí jistina, kolik úroky a úroky z prodlení vyúčtované k určitému datu, zda byly věřitelem uplatněny sankce, když byla uvedena pouze celková výše uznané neuhrazené pohledávky bez bližší specifikace. Žalobce pouze tvrdil, že se jednalo o úvěrovou smlouvu. Soud dále uzavřel, že dluh žalované měl činit celkem 17 391,15 Kč. Jiná ujednání původní smlouvy tvrzena ani prokázána nebyla, žalobce se odvolával pouze na uznání dluhu, patrně v přesvědčení, že důkazní břemeno k vyvrácení právní domněnky existence dluhu přechází na žalovanou stranu.

8. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

9. K tomu, aby mohl soud posoudit dohodu o uznání dluhu jako platnou, musí být zároveň kromě určitosti právního jednání též splněny další podmínky, mezi něž patří i platnost a existence závazku, který má být dohodou o uznání dluhu stvrzen, neboť neexistující a neplatný závazek dohodou o uznání dluhu stvrzen být nemůže.

10. Pokud jde o Splátkovou dohodu ze dne 4. 3. 2016, v níž je uvedeno pouze to, kdo je věřitel a kdo dlužník na základě smlouvy č. hodnota hodnotí soud toto ujednání jako neurčité a jde o zdánlivé, tedy nicotné právní jednání, když zároveň tento projev vůle mezi stranami nebyl dodatečně vyjasněn. V dohodě o uznání dluhu není uvedena dostatečným způsobem kauza závazku, tedy důvod plnění, a to způsobem vylučujícím omyl. Je uvedena jen celková výše plnění ze smlouvy ve výši 17 391,15 Kč (ovšem už ne její jednotlivé složky), to však k platnému sjednání dohody o uznání dluhu nestačí.

11. I pokud by dohoda o uznání dluhu byla dostatečně určitá, má soud za to, že je absolutně neplatná dle ustanovení § 2 odstavec 3 o. z., neboť soud má za to, že dohoda o uznání dluhu byla uzavřena způsobem zjevně odporujícím dobrým mravům pro obcházení zákona. Obcházení zákona soud spatřuje v jednání žalobce, kdy se žalobce snaží vymoci nároky z tvrzené úvěrové smlouvy na základě uznaného závazku, jehož specifikace není jasná, mohl již co do samotné jistiny i zaniknout a pomocí uznání dluhu se snaží absolutní neplatnost dílčích nároků skrýt. Takovému způsobu sjednávání a vymáhání tzv. predátorských úvěrů a zápůjček (potažmo dohod o novacích či uznání dluhu) nelze poskytnout právní ochranu. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. V takovém případě je na žalobci, aby existenci a obsah konkrétní úvěrové smlouvy uzavřené s konkrétním subjektem také dostatečně prokázal. Formulace uznání „co do důvodu i výše“ jinak postrádá obsah a nemůže přivodit právní účinky dle shora citovaného ustanovení § 2053 o. z. (právní domněnku existence dluhu).

12. V této věci neměl soud k dispozici jiné důkazy než dohodu o uznání dluhu, předžalobní výzvu a doklady o postoupení pohledávky. Ani z žádných jiných skutečností uzavření a případné plnění původní konkrétní úvěrové smlouvy o konkrétním obsahu prokazatelně nevyplynulo. I o tom měl soud v úmyslu žalobce ve smyslu § 118a o. s. ř. poučit, ovšem pro neúčast žalobce u jednání tak soud učinit nemohl a v tom případě žalobce neunesla ve výše naznačeném smyslu svá břemena tvrzení a důkazní. Ze všech shora uvedených důvodů nebylo možné žalobě vyhovět pro neunesení důkazního břemene.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, když nebyl úspěšný ve věci samé, žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, z obsahu spisu však nevyplynulo, že by jí nějaké náklady vznikly. Proto soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.