24 C 157/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 42 560 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 42 560 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 46 872,59 Kč, a z částky 42 560 Kč zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % p. a. od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % p. a. od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % p. a. od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75 % p. a. od 1. 1. 2022 do 29. 6. 2022 a za dobu od 30. 6. 2022 do zaplacení roční úrok z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace [obec] národní banky vyhlášené ve Věstníku [obec] národní banky a platné vždy k 1. dni příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 4 306 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].</b> 1. Předmětem řízení k žalobě, došlé soudu dne 30. listopadu 2021, bylo zaplacení částky 42 560 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 42 560 Kč od 18. 6. 2008 do 18. 12. 2020 ve výši 46 872,59 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 42 560 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 17. 9. 2007, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé.

2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.

3. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

4. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

5. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

6. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

7. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Soud vzal za prokázané a dospěl k závěru, že mezi žalovaným jako dlužníkem a společností [právnická osoba] jako věřitelem byla uzavřena dne 17. 9. 2007 písemná smlouva o půjčce [číslo] podle § 657 a § 658 odst. 1 obč. zák. Na základě této smlouvy společnost [právnická osoba] přenechala žalovanému dne 17. 9. 2007 v hotovosti peněžní částku ve výši 35 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit věřiteli se souhrnným poplatkem ve výši 24 360 Kč, celkem tedy částku ve výši 59 360 Kč, v pravidelných 53 týdenních splátkách po 1 120 Kč splatných počínaje dnem 24. 9. 2007 do zaplacení. Smluvní strany se dohodly v čl. 5 Smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které byly její nedílnou součástí, že jakékoliv splátky zaplacené dlužníkem se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky (ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 17. 9. 2007). Věřitel, poskytující spotřebitelský úvěr, přestože mu to tehdy účinný zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. výslovně neukládal, před uzavřením smlouvy o půjčce s žalovaným řádně posuzoval jeho úvěruschopnost jako spotřebitele na základě dostatečných informací získaných jak od žalovaného (ověření totožnosti, osobní údaje, finanční informace, druh bydlení, vlastnictví vozu), tak i z jiných zdrojů (živnostenský list, doklady SIPO), když z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného (porovnáním jeho měsíčních příjmů ve výši 35 000 Kč s měsíčními výdaji ve výši 14 000 Kč byl jako kladný rozdíl těchto příjmů a výdajů zjištěn použitelný příjem žalovaného ve výši 21 000 Kč měsíčně) vyplynulo, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet (ze zákaznické karty ze dne 17. 9. 2007). Vzhledem k tomu, že žalovaný dohodnuté splátky půjčky společnosti [právnická osoba] prokazatelně řádně a včas nezaplatil, když žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal úhradu žádné částky, žalovaný (podle tvrzení žalobce) dlužil věřiteli celkovou částku 42 560 Kč, sestávající z jistiny půjčky ve výši 25 094,34 Kč a ze souhrnného poplatku ve výši 17 465,66 Kč [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce žalobci na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a žalovaného o tom vyrozuměla doporučeným dopisem ze dne 6. 1. 2021 (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 a z poštovního podacího lístku ze dne 1. 2. 2021). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím nejpozději do 3. 11. 2021 doporučeným dopisem ze dne 19. 10. 2021 (z výzvy před podáním žaloby ze dne 19. 10. 2021 a z poštovního podacího lístku ze dne 20. 10. 2021). Protože žalovaný dosud nezaplatil, co dluží žalobci z titulu smlouvy o půjčce ze dne 17. 9. 2007, soud mu uložil povinnost zaplatit žalobci celkovou částku 42 560 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný je od 18. 6. 2008 (nejpozději tedy ode dne 19. 12. 2020) v prodlení se splněním dlužné částky 42 560 Kč, je povinen platit z nezaplacené částky 42 560 Kč roční úroky z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010, ve výši 10,5 % od 18. 6. 2008 do 30. 6. 2008, ve výši 10,75 % od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008, ve výši 9,25 % od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, ve výši 8,5 % od 1. 7.2009 do 31. 12. 2009, ve výši 8 % od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, ve výši 7,75 % od 1. 7. 2010 do 31. 12. 2010, ve výši 7,75 % od 1. 1. 2011 do 30. 6. 2011, ve výši 7,75 % od 1. 7. 2011 do 31. 12. 2011, ve výši 7,75 % od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012, ve výši 7,5 % od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, ve výši 7,05 % od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013, ve výši 7,05 % od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013, ve výši 7,05 % od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2014, ve výši 7,05 % od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2014, ve výši 7,05 % od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2015, ve výši 7,05 % od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 a ve výši 7,25 % od 1. 7. 2020 do 18. 12. 2020, což odpovídá kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení ve výši 46 872,59 Kč. Soud proto podané žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 42 560 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 46 872,59 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 42 560 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, vše v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“).

9. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 128 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 1 500 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 500 Kč, 3 režijních paušálech po 100 Kč (300 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jednalo o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ve kterém bylo předmětem řízení peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující 50 000 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 4 306 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.