24 C 186/2017

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení vlastnického práva k nemovitým věcem <b>I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že pan [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], [rodné číslo], posledně bytem [adresa žalované], [PSČ], byl ke dni úmrtí 6. 6. 2016 podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] v části [územní celek], označená jako bydlení a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Ostrava, na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], kdy jeho spoluvlastnický podíl měl velikost ideální 1/2.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 32 912 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení], [anonymizováno].</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na nákladech řízení částku 9 397 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Okresního soudu v Novém Jičíně.</b> 1. V pořadí prvním rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. prosince 2018 č. j. 24 C 186/2017 - 46 byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že pan [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], [rodné číslo], posledně bytem [adresa žalované], [PSČ], byl ke dni úmrtí 6. 6. 2016 podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] v části [územní celek], označená jako bydlení a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Ostrava, na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], kdy jeho spoluvlastnický podíl měl velikost ideální 1/2.

2. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. srpna 2019 č. j. 11 Co 129/2019-67, které nabylo právní moci dne 3. 10. 2019, byl k odvolání žalobce rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. prosince 2018 č. j. 24 C 186/2017 - 46 zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud za situace, kdy žalobce zpochybňoval pravost podpisu dárce na darovací smlouvě ze dne 13. 9. 2011, uzavřené ve formě notářského zápisu, a ke svým skutkovým tvrzením označil důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, dospěl k závěru, že okresní soud má doplnit dokazování dle návrhu žalobce a poskytnout mu tak možnost vyvrátit případně pravdivost skutečností uvedených ve veřejné listině, kterou notářský zápis bezesporu je (dle § 134 o. s. ř.), důkazem opaku.

3. Žalobou, došlou Okresnímu soudu v Novém Jičíně dne 3. 7. 2017, ve znění změny (upřesnění) žaloby učiněné dne 12. 12. 2018 ústně do protokolu, se žalobce domáhal nejprve určení, že pan [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], [rodné číslo], posledně bytem [adresa žalované], [PSČ], je podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] v části [územní celek], označená jako bydlení a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Ostrava, na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], kdy jeho spoluvlastnický podíl má velikost ideální 1/2, později se žalobce domáhala upřesněného určení, že pan [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], [rodné číslo], posledně bytem [adresa žalované], [PSČ], byl ke dni úmrtí 6. 6. 2016 podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] v části [územní celek], označená jako bydlení a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], kdy jeho spoluvlastnický podíl měl velikost ideální 1/2. Žalobce tvrdil, že pan [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] zemřel v roce 2016, přičemž žalobce i žalovaná jsou jeho potomky. Po smrti [jméno] [celé jméno žalobce] se žalobce domníval, že proběhne dědické řízení k pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] v části obce Vřesina, označená jako bydlení a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše v k. ú. [obec] u [obec] (dále též jen„ nemovitosti ve [obec]“). Vzhledem k tomu, že po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce] neproběhlo k těmto nemovitostem dědické řízení, pojal žalobce podezření ohledně jednání, která se stala zcela bez jeho vědomí. Žalobce si vyžádal výpis z katastru nemovitostí k nemovitostem ve [obec], kde měl dle jeho posledních informací a konsenzu v rodině figurovat pan [jméno] [celé jméno žalobce] jako spoluvlastník ideální 1/2 a spoluvlastníkem druhé ideální ½ měla být dcera zůstavitele, sestra žalobce – žalovaná [celé jméno žalované]. Z výpisu z katastru nemovitostí však žalobce zjistil, že výlučným vlastníkem všech předmětných nemovitostí je žalovaná. Žalovaná nabyla první ideální polovinu spoluvlastnického podílu k nemovitostem ve [obec] v rámci dědického řízení po matce účastníků, paní [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé 23. 9. 2010, posledně bytem [adresa žalované], a to na základě usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví ze dne 15. 6. 2011 č. j. [spisová značka]. V tomto usnesení soudní komisařka Mgr. [jméno] [příjmení] mimo jiné schválila dohodu o vypořádání dědictví, kdy spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 k nemovitostem ve [obec] nabyla žalovaná. Zároveň se v tomto řízení žalobce vzdal výplaty svého dědického podílu. Žalobce takto jednal vzhledem k tomu, že byl s otcem [jméno] [celé jméno žalobce] i sestrou (žalovanou) dohodnut tak, že žalobci připadne druhý spoluvlastnický podíl – ideální 1/2 k předmětným nemovitostem v dědickém řízení, které proběhne v budoucnu po smrti otce. Druhou polovinu spoluvlastnického podílu k nemovitostem ve [obec] žalovaná nabyla na základě darovací smlouvy ze dne 13. 9. 2011. Tato darovací smlouva byla uzavřena formou notářského zápisu zástupkyní notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] paní [příjmení] [jméno] [příjmení] přímo v rodinném domku [adresa] ve [obec]. Žalobce měl za to, že uvedenou smlouvu by jeho otec [jméno] [celé jméno žalobce] nikdy nepodepsal, neboť si byl vědom jejich společné domluvy ohledně vypořádání majetku. [jméno] [celé jméno žalobce] věděl, že jeho spoluvlastnický podíl měl po případném dědickém řízení připadnout žalobci, když žalovaná již nabyla spoluvlastnický podíl po matce. Podle názoru žalobce podpis na darovací smlouvě nepatří [jméno] [celé jméno žalobce] a žalobce proto navrhoval jako další důkaz vyhotovit znalecký posudek ohledně pravosti podpisu na darovací smlouvě. Žalobce měl za to, že darovací smlouva je absolutně neplatná, protože v ní nebyla projevena vůle [jméno] [celé jméno žalobce], který tuto smlouvu nepodepsal. Z tohoto důvodu se žalobce domníval, že žalovaná byla zapsána do katastru nemovitostí jako výlučný vlastník na základě podvodné darovací smlouvy a nenabyla tak spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem po právu. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobce spatřoval v tom, aby se tato sporná situace vyřešila pravomocným rozsudkem soudu a do katastru nemovitostí byla zapsána poznámka spornosti, pokud by žalovaná chtěla nemovitosti zcizit.

4. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 10. 8. 2017 s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí v celém rozsahu. Žalovaná tvrdila, že darovací smlouva sepsaná formou notářského zápisu, na základě které nabyla žalovaná jako obdarovaná vlastnické právo k předmětu řízení, je formálně naprosto bezvadná a obsahuje všechny povinné náležitosti notářského zápisu i darovací smlouvy. Navíc se v souladu s § 6 zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu, ve spojení s § 134 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, jedná o veřejnou listinu. Argument žalobce, že na listině je podpis nepatřící zesnulému panu [jméno] [celé jméno žalobce], nemůže obstát, neboť jak je uvedeno v notářském zápise, totožnost obou stran smlouvy byla sepisující notářkou ověřena občanskými průkazy.

5. V dalším průběhu řízení do doby jeho koncentrace, která nastala pro žalobce dne 23. 12. 2017, žalobce tvrdil, že nahlížel do dědického spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ohledně toho, zda se tam nachází nejaktuálnější podpis otce účastníků. Tato listina zde byla skutečně nalezena, když se jedná o podpis na plné moci udělené otcem účastníků žalované z února 2011. Dědické řízení po matce účastníků bylo skončeno v červnu 2011, když už v září 2011 došlo k přepisu rodinného majetku na jediného člověka, tedy žalovanou. Žalobce pojal podezření, že podpis na darovací smlouvě nepatří otci účastníků [jméno] [celé jméno žalobce], který v té době byl již imobilní a k notáři by nebyl schopen se vůbec dostavit a připusťme i takovou skutečnost, že se nějaká osoba může vydávat za dárce. Z toho důvodu byl také navrhován jako důkaz znalecký posudek ohledně pravosti podpisu otce účastníků [jméno] [celé jméno žalobce] v darovací smlouvě.

6. V dalším průběhu řízení do doby jeho koncentrace, která nastala pro žalovanou dne 6. 2. 2018, žalovaná tvrdila, že jí není známa taková vůle otce účastníků [jméno] [celé jméno žalobce], že by žalobci měla připadnout druhá polovina předmětných nemovitostí, resp. že by na žalobce měla být přepsána. Z dědického řízení vedeného u zdejšího soudu po zůstavitelce [jméno] [příjmení], matce účastníků, je zřejmé, že pořídila dne 27. 6. 2001 závěť, kterou dědičkou předmětných nemovitostí ustanovila právě žalovanou. Stejnou závěť pak učinil také otec účastníků [jméno] [celé jméno žalobce], když také tato závěť byla sepsána dne 27. 6. 2001. Závěť matky účastníků byla přitom konstatována i v usnesení, kterým bylo rozhodnuto v řízení o dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení]. Z uvedeného je zřejmé, že vůle otce účastníků směřovala k tomu, aby předmětné nemovitosti nabyla žalovaná. Pokud se žalobce v dědickém řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení] vzdal svého dědického podílu, učinil tak proto, že dostal darem od rodičů částku 220 000 Kč, která by jinak měla být započtena na dědický podíl.

7. Při jednání dne 12. 12. 2018 žalobce dále tvrdil, že předmětný notářský zápis ze dne 13. 9. 2011 neobsahuje veškeré náležitosti požadované notářským řádem pro tento úkon, a to podle § 63 odst. 1 písm. d) notářského řádu, podle kterého notářský zápis musí obsahovat také prohlášení účastníků, že jsou způsobilí samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis, když toto prohlášení zde chybí. Z toho důvodu se nejedná ani o veřejnou listinu. Jedná se tedy pouze o listinu soukromou, která sice může splňovat náležitosti požadované pro darovací smlouvu, v daném případě však neosvědčuje pravdivost skutečností v ní uvedených. Žalovaná tomuto tvrzení oponovala tak, že pokud byli účastníci právně způsobilí zcela, je zřejmé, že byli způsobilí také k tomuto konkrétnímu právnímu jednání. Jedná se tudíž o veřejnou listinu.

8. Soud vzal za prokázané, že otec účastníků [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], posledně bytem [adresa žalované], zemřel dne 6. 6. 2016 (z rodného listu žalobce, ze spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. [spisová značka] a z usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15. 6. 2011 č. j. [číslo jednací]). Žalovaná je zapsána v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] jako vlastník pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] v části [územní celek], se způsobem využití bydlení, a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše v k. ú. [obec] u [obec], když jako nabývací tituly jsou zde uvedeny jednak usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15. 6. 2011 č. j. [číslo jednací], jednak darovací smlouva ze dne 13. 9. 2011 (z výpisu z katastru nemovitostí pro k. ú. [obec] u [obec] na [list vlastnictví]). Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15. 6. 2011 č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 6. 8. 2011, bylo ve věci projednání dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození], posledně bytem [adresa žalované], zemřelé dne 23. 9. 2010 (matce účastníků), rozhodnuto tak, že 1/2 nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [obec], tedy rodinného domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zastavěné plochy a nádvoří a pozemku parc. [číslo] zahrady, připadla v rámci vypořádání SJM pozůstalému manželovi [jméno] [celé jméno žalobce] a 1/2 nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [obec], tedy rodinného domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zastavěné plochy a nádvoří a pozemku parc. [číslo] zahrady, byla zařazena do dědictví, ve kterém byla schválena dohoda o vypořádání dědictví ze dne 15. 6. 2011, podle níž 1/2 předmětných nemovitostí nabyla zůstavitelčina dcera [celé jméno žalované] (žalovaná), jako dědička ze zákona, s tím, že na dědické podíly svých spoludědiců ze zákona, zůstavitelčiných synů [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce], vyplatí každému částku 109 083 Kč do tří dnů od právní moci usnesení o schválení dědické dohody, když spoludědic ze zákona zůstavitelčin syn [celé jméno žalobce] (žalobce) výplatu svého dědického podílu nežádal a této výplaty se vzdal. Z odůvodnění cit. usnesení se podává, že zůstavitelka zemřela s pořízením závěti sepsané notářským zápisem Mgr. [jméno] [příjmení], notářky v [obec] dne 27. 6. 2001 pod sp. zn. [spisová značka], NZ [číslo], podle které zůstavitelka ustanovila dědičkou společných nemovitostí v k. ú. [obec] u [obec], tedy rodinného domu [adresa] a přilehlých pozemků, svoji dceru [celé jméno žalované]. O ostatním svém majetku zůstavitelka v závěti nepořídila a proto ohledně něj nastoupilo dědění ze zákona. Neopomenutelní dědicové, zůstavitelčini synové [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce] vůči závěti vznesli námitku relativní neplatnosti a uplatnili svůj nárok na zákonem chráněný dědický podíl, který u každého činí polovinu jeho zákonného dědického podílu tj. jednu desetinu, přičemž po stránce formální závěť uznali za pravou a platnou. Další neopomenutelný dědic, zůstavitelčin syn [celé jméno žalobce], dědictví po zůstavitelce neodmítl, zůstavitelčinu závěť uznal za pravou a platnou po stránce obsahové i formální a námitku relativní neplatnosti závěti nevznesl. Vzhledem k tomu, že všichni dědicové spolu ohledně vypořádání dědictví uzavřeli dohodu, byla tato dohoda schválena, protože svým obsahem neodporovala zákonu ani dobrým mravům. V dědickém spisu se na č. l. 10 nachází ověřený opis notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky v [obec] ze dne 27. 6. 2001 sp. zn. [anonymizováno] [číslo], N 108/2001 (závěť [jméno] [příjmení]) a na č. l. 45 se nachází plná moc ze dne 16. 2. 2011, kterou [jméno] [celé jméno žalobce] udělil [celé jméno žalované] (žalované) k zastupování v řízení o projednání dědictví po [jméno] [příjmení], opatřená podpisem„ [celé jméno žalobce] [anonymizováno]“, který byl vyhotoven dosti roztřeseným písmem (z podstatného obsahu spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. [spisová značka], zejména z ověřeného opisu závěti ze dne 27. 6. 2001 na č. l. 10, z plné moci ze dne 16. 2. 2011 na č. l. 45 a z usnesení ze dne 15. 6. 2011 na č. l. 65). Také v dědickém spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. [spisová značka], vedeném v pozůstalostním řízení po [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], posledně bytem [adresa žalované], zemřelém dne 6. 6. 2016, se nachází ověřený opis závěti sepsané notářským zápisem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky v [obec] dne 27. 6. 2001 sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], podle které [jméno] [celé jméno žalobce] ustanovil dědičkou rodinného domu [adresa] ve [obec] včetně přilehlých pozemků a veškerého příslušenství svoji dceru [celé jméno žalované]. Projevil přitom své přání, aby toto jeho ustanovení ostatní zákonní dědicové akceptovali, neboť tímto postupem chtěl ocenit skutečnost, že dcera [jméno] se o něj i jeho manželku již dlouhou dobu pečlivě starala, opatřovala jim všechno potřebné, co vzhledem ke svému věku nemohli obstarat sami, a to jak pokud jde o chod jejich domácnosti, o osobní péči i o zabezpečení a údržbu domu, to vše ochotně a bez jakýchkoli nároků na odměnu a oplatu z jejich strany (z podstatného obsahu spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. [spisová značka], zejména z ověřeného opisu závěti ze dne 27. 6. 2001 na č. l. 9). [jméno] [celé jméno žalobce] jako dárce a žalovaná jako obdarovaná uzavřeli darovací smlouvu ve formě notářského zápisu sp. zn. NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka], sepsaného dne 13. 9. 2011 jménem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky v [obec], její zástupkyní ustanovenou dle § 24 notářského řádu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], na místě samém v rodinném domku [adresa] ve [obec] na ul. [ulice], přičemž účastníci, jejichž totožnost byla prokázána platnými úředními průkazy, prohlásili, že jsou k právním úkonům plně způsobilí, a po sepsání a přečtení notářského zápisu, jimi schváleného, jej vlastnoručně podepsali. Podle obsahu tohoto notářského zápisu, opatřeného podpisem„ [celé jméno žalobce] [anonymizováno]“, který byl vyhotoven mírně roztřeseným písmem, podpisem„ [celé jméno žalované]“ a podpisem zástupkyně notáře, dárce daroval své dceři jako obdarované svůj spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 na nemovitostech zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [obec], tedy rodinného domu [adresa] ve [obec], situovaného na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zastavěné plochy a nádvoří a pozemku parc. [číslo] zahrady, a obdarovaná tento dar od svého otce s díky přijala. Dárce zároveň ujistil obdarovanou, že se žádným subjektem neuzavřel smlouvu, která by ho zavazovala převést svoje vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu na předmětných nemovitostech nebo tento zatížit předkupním právem... a že ve svém volném nakládání se svým spoluvlastnickým podílem na předmětných nemovitostech není ničím omezen, zejména když toto darování se děje ve prospěch osoby blízké. Vklad vlastnického práva byl zapsán do katastru nemovitostí dne 20. 9. 2011 s právními účinky vkladu ke dni 15. 9. 2011 (z darovací smlouvy ze dne 13. 9. 2011). [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla ustanovena trvalým zástupcem notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] podle § 24 notářského řádu od 14. 9. 2007 do 30. 11. 2013 (ze sdělení [anonymizováno] komory v [obec] ze dne 11. 4. 2018). [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vypověděla, že není v příbuzenském ani jiném obdobném vztahu k žádnému z účastníků řízení. Vzhledem k tomu, že se jedná o záležitost starší 7 let a v agendě N každoročně sepisovali několik stovek podobných právních úkonů, si již vůbec nevzpomněla na okolnosti uzavření darovací smlouvy ze dne 13. 9. 2011 ve formě notářského zápisu pod sp. zn. NZ [anonymizováno] 2011, [spisová značka]. K tomuto právnímu úkonu pouze obecně uvedla, že při každém z takovýchto úkonů důsledně ověřovala totožnost účastníků resp. smluvních stran, celý obsah notářského zápisu hlasitě přečetla před jednotlivými účastníky, aby zjistila, zda mu rozumí a zda vyjadřuje skutečnou vůli jimi projevenou. V daném případě se kromě notářského zápisu vyhotovovaly také stejnopisy pro účastníky a opisy pro katastrální úřad, neboť následoval návrh na vklad do katastru nemovitostí včetně zmocnění. Pokud byla svědkyně dotazována na možnost, že by podpis na darovací smlouvě nepatřil panu [jméno] [celé jméno žalobce] nebo že by se nějaká jiná osoba mohla za něj vydávat, takto, že by nastala některá z těchto situací, absolutně vyloučila. Totožnost smluvních stran byla ověřena platnými úředními průkazy, tedy občanskými průkazy, jejichž čísla byla zaznamenána v knize ověření. Svědkyně důsledně kontrolovala také podobizny smluvních stran, resp. ztotožňovala podle nich smluvní strany. Počet notářských zápisů, které byly uzavírány mimo kancelář, resp. pobočku, když v daném případě se jednalo o kancelář v [obec], svědkyně odhadovala asi na 10 notářských zápisů ročně. Jednalo se většinou o lidi v nemocnicích, domovech důchodců nebo o osoby se ztíženou pohyblivostí. Svědkyně si však již nepamatovala okolnosti sepisu všech notářských zápisů, které byly sepisovány na místě samém, pro velký počet účastníků, resp. právních úkonů, když někdy přišla do styku denně až se 30 různými lidmi (ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení]). Žalobce předložil k důkazu srovnávací materiál, obsahující podpisy„ [celé jméno žalobce] [anonymizováno]“ vyhotovené neroztřeseným písmem, nacházející se na každém ze dvou paré tzv. zelené karty - dokladu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vystavené dne 15. 10. 2001 a platné pro období roku 2002 a na povolení k užívání stavby ze dne 31. 3. 1971 vydaného [anonymizováno] pro výstavbu [anonymizováno] ve [obec] u [obec] č. j. Výst 620/71 (ze dvou paré zelené karty a z povolení o užívání stavby ze dne 31. 3. 1971). [celé jméno znalce], soudní znalkyně v oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, ve svém písemném znaleckém posudku [číslo] ze dne 7. 3. 2022 zkoumala a porovnávala srovnávací materiál pana [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], kdy některé ukázky podpisů byly adekvátní spornému podpisu složením z příjmení a jména, originály psacím prostředkem - kuličkovým perem s psací pastou, pravým sklonem, velikostí, částečně vázaností komponent. Podpisy dobou blízké dataci sporné listiny byly obsaženy pouze dva, znalkyní označené [číslo] které odpovídaly rychlostí provedení, narušenou jistotou psacího pohybu (vyskytují se v nich zvlněné tahy a lomené obraty oproti starším jistěji a rychleji psaným podpisům). Jméno„ [jméno]“ je zastoupeno v menší míře, v některých podpisech jsou písmena více zjednodušena, což ztěžuje komparaci ve zvláštní rovině. Podpis na plné moci, označený [číslo] se vymyká variabilitě ostatních podpisů, a to zejména proporcemi smyček a velikostí koncové komponenty vč. tvaru ukončení, psaním diakritické„ čárky“ směrem vzhůru, proto nebyl ke srovnání využit. Ukázky nesporných podpisů jsou více variabilní, kdy odchylky se projevují především ve tvarech a velikosti základních/dílčích komponent. Srovnávací materiál znalkyně hodnotila jako částečně vyhovující pro požadované zkoumání, a to pro malé množství dobou adekvátních podpisů textového druhu. Zkoumáním a porovnáním sporného podpisu [číslo] ve znění„ [celé jméno žalobce] [anonymizováno]“ na předmětné darovací smlouvě ze dne 13. 9. 2011 se srovnávacím materiálem pana [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. 6. 6. 2016, byly ve srovnatelných hlediscích obecné roviny zkoumání (zabývající se parametry podpisu – jeho proporčními rozměry jako délka, výška, dále např. sklonem, vázaností, kvalitou adjustací, dynamikou, rychlostí, jistotou psacího pohybu apod.) a zvláštní roviny zkoumání (tj. tvaru, směru a posloupnosti psacích tahů jednotlivých písmen podpisu) zjištěny, kromě některých rozdílů, identifikačně důležité shodné znaky, podrobně specifikované na stranách 13 až 22 znaleckého posudku. Znalkyně zjistila, že sporný podpis je originálním záznamem podpisu psacím prostředkem, když rotující kulička pera v průběhu psaní postupně přenáší nepatrné množství psací pasty (modré barvy), která nerovnoměrně ulpívá na papírových vláknech a mezi nimi. Mikroskopickým zkoumáním sporného podpisu byla vyloučena hypotéza technického padělku a technického padělání. Zároveň byla vyloučena varianta smyšleného podpisu. K pravosti sporného podpisu na předmětné darovací smlouvě se lze přiklonit na základě výše prezentovaných plných a dílčích shod v obecné i zvláštní rovině zkoumání. Je nezbytné zohlednit nalezené rozdíly, které však mohou být znaky nesrovnatelnými v důsledku jen částečně vyhovujícího srovnávacího materiálu. Lze tak přijmout kladný závěr v rovině střední pravděpodobnosti, neboť identifikační význam zjištěných skutečností nepostačuje k vyslovení závěru v rovině vysoké pravděpodobnosti. Pro upřesnění by bylo vhodné rozšířit srovnávací materii o více dobou adekvátních ukázek podpisů dárce. Po komplexním vyhodnocení všech nalezených znaků z hlediska jejich významnosti a dostatečnosti (četnosti a stability) znalkyně objektivně stanovila takový závěr znaleckého zkoumání, že podpis [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. 6. 6. 2016, posledně bytem [adresa žalované], na originálu plné moci ze dne 16. 2. 2011 (číslo listu 45 připojeného spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. [spisová značka]) a podpis na originálu darovací smlouvy ze dne 13. 9. 2011 ve formě notářského zápisu sp. zn. NZ 86/ [rok], [spisová značka] sepsaného jménem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky v [obec], její zástupkyní ustanovenou podle § 24 notářského řádu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (notářský zápis přiložen), jsou pravděpodobně podpisy jedné a téže osoby, tj. pana [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození]. Protože žalobce ani žalovaná ve lhůtě tří týdnů, která jim byla soudem poskytnuta, nenavrhovali provedení výslechu znalkyně k obsahu jejího znaleckého posudku (výzva soudu ze dne 8. 4. 2022 byla doručena právnímu zástupci žalobce dne 13. 4. 2022 a právnímu zástupci žalované dne 14. 4. 2022), soud podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) předpokládal, že k neúčasti znalkyně u jednání a k neprovedení jejího výslechu účastníci neměli námitky. Vhledem k tomu, že písemný znalecký posudek ze dne 7. 3. 2022 lze považovat za zpracovaný velmi pečlivě, přesvědčivě, v souladu se zadáním i s pravidly logického myšlení, soud se s ním spokojil, aniž by z vlastní iniciativy znalkyni k jeho obsahu dále vyslýchal (ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 7. 3. 2022).

9. Protože žalobce (při jednání dne 13. 6. 2022) tvrdil, že nedisponuje žádným jiným srovnávacím materiálem, pokud jde o podpisy jeho otce, neboť žil deset let v Irsku a nikoli ve společné domácnosti s panem [jméno] [celé jméno žalobce], soud další dokazování k návrhu žalobce novým, popř. revizním znaleckým posudkem z důvodu nadbytečnosti neprováděl, neboť by to bylo zjevně neúčelné a nehospodárné.

10. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Podle § 628 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále„ obč. zák.“), darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá (odst. 1). Darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování (odst. 2). Neplatná je darovací smlouva, podle níž má být plněno až po dárcově smrti (odst. 3).

12. Tuto určovací žalobu (§ 80 o. s. ř.) je možno přezkoumat po věcné stránce, neboť na určení vlastnictví k nemovitostem, uvedeným ve výroku tohoto rozsudku, je dán naléhavý právní zájem, protože bez tohoto určení by bylo ohroženo tvrzené právo žalobce jako dědice zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce] a jeho právní postavení by se stalo nejistým. Bez soudního rozhodnutí, určujícího případné vlastnictví [jméno] [celé jméno žalobce] k předmětným nemovitostem ke dni jeho úmrtí, totiž nelze v katastru nemovitostí dosáhnout shody mezi stavem právním a stavem zapsaným do katastru nemovitostí.

13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že určovací žaloba není důvodná, protože v průběhu řízení bylo bez důvodných pochybností prokázáno, že spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na nemovitostech v k. ú. [obec] u [obec], nyní pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] v části [územní celek], označená jako bydlení a pozemku parc. [číslo] zahrada (dále též jen„ předmětné nemovitosti“), byl na základě darovací smlouvy ze dne 13. 9. 2011 platně převeden na žalovanou s právními účinky vkladu vlastnického (spoluvlastnického) práva do katastru nemovitostí ke dni 15. 9. 2011 Darovací smlouva ze dne 13. 9. 2011 byla sepsána ve formě notářského zápisu, který splňuje náležitosti stanovené pro něj ustanovením § 63 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářského řádu), ve znění účinném ke dni jeho sepsání (naposledy ve znění zákona č. 227/2009 Sb. účinného od 1. 7. 2010 - dále„ not. ř.“), takže se jedná o veřejnou listinu podle § 6 not. ř., která ve smyslu § 134 o.s.ř. potvrzuje i pravdivost toho, co je v ní potvrzeno, není-li dokázán opak. Námitka žalobce, že notářský zápis ze dne 13. 9. 2011 neobsahuje veškeré náležitosti požadované notářským řádem pro tento úkon, neboť v něm chybí podle § 63 odst. 1 písm. d) notářského řádu prohlášení účastníků, že jsou způsobilí samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis, tedy se nejedná o veřejnou listinu, jednak není přípustná, protože se jedná o takovou rozhodnou skutečnost o věci samé, která byla uplatněna v rozporu s § 118b odst. 1 věty druhé a třetí o.s.ř. až po té, kdy žalobci dne 23. 12. 2017 uplynula měsíční lhůta poskytnutá mu při jednání dne 22. 11. 2012 k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc a k podání návrhů na provedení důkazů (koncentrace řízení), jednak není ani důvodná, protože žalobcem citované ustanovení § 63 odst. 1 písm. d) notářského řádu nabylo účinnosti až 1. 1. 2014 na základě novely notářského řádu provedené zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, takže notářský zápis ze dne 13. 9. 2011 splňoval také náležitost stanovenou pro něj § 63 odst. 1 písm. d) not. ř. ve znění účinném ke dni jeho sepsání, tj. prohlášení účastníků, že jsou způsobilí k právním úkonům.

14. Bylo tudíž na žalobci, aby tvrdil takové konkrétní skutečnosti a označil důkazy, jimiž by byla prokázána nepravdivost darovací smlouvy ze dne 13. 9. 2011. Žalobce jednak tvrdil, že [jméno] [celé jméno žalobce] darovací smlouvu vlastnoručně vůbec nepodepsal, jednak to, že se za něj mohla vydávat (resp. vydávala) nějaká jiná osoba, což odůvodňoval tím, že žalobce byl s otcem [jméno] [celé jméno žalobce] i s žalovanou dohodnut na tom, že žalobci připadne spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na předmětných nemovitostech v dědickém řízení, které v budoucnu proběhne po smrti otce, a také tím, že [jméno] [celé jméno žalobce] v době podpisu darovací smlouvy byl již imobilní a k notáři nebyl vůbec schopen se dostavit. K prokázání těchto skutečností byl proveden výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tehdejší zástupkyně notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která notářský zápis jménem zastoupené notářky sepsala a svým jménem podepsala (§ 24 odst. 1 not. ř.), ze kterého bylo zjištěno, že je absolutně vyloučena situace, že by podpis na darovací smlouvě nepatřil [jméno] [celé jméno žalobce] nebo že by se nějaká jiná osoba mohla za něj vydávat. Svědkyně potvrdila standardní postup při ověřování totožnosti smluvních stran úředními (občanskými) průkazy, jejichž čísla byla zaznamenána v knize ověření, včetně důsledné kontroly podobizny smluvních stran, resp. jejich ztotožnění. Vzhledem k tomu, že si svědkyně již nepamatovala bližší okolnosti sepisu notářského zápisu na místě samém pro značný časový odstup a velký počet právních úkonů, které tehdy vykonávala, nechal soud vypracovat také znalecký posudek v oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo ze dne 7. 3. 2022, ve kterém soudní znalkyně [celé jméno znalce] dospěla k závěru, že podpis [jméno] [celé jméno žalobce] na darovací smlouvě ze dne 13. 9. 2011 je v rovině střední pravděpodobnosti jeho vlastnoručním podpisem. Ohledně posuzování pravosti podpisu zemřelého otce účastníků [jméno] [celé jméno žalobce] na darovací smlouvě za situace, kdy se pravost tohoto podpisu podává jak z veřejné listiny, tak i ze svědecké výpovědi sepisující zástupkyně notářky, stejně tak jako z písemného znaleckého posudku v oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo ze dne 7. 3. 2022, lze uzavřít, že žalobce kromě svých ničím nepodložených hypotéz o tom, že se za [jméno] [celé jméno žalobce] mohla vydávat (resp. vydávala) nějaká jiná osoba, netvrdil ani neprokázal žádné konkrétní skutečnosti či indicie, které by tomu nasvědčovaly a mohly vést alespoň k důvodným pochybnostem o tom, že tomu tak skutečně bylo. Přestože tedy žalobci byla v dostatečném rozsahu poskytnuta možnost vyvrátit pravdivost skutečností uvedených ve veřejné listině, kterou je notářský zápis (darovací smlouva) ze dne 13. 9. 2011, důkazem opaku, žalobce v celém průběhu řízení žádný takový přesvědčivý důkaz opaku nepodal. Z ostatních v řízení provedených důkazů naopak vyplynulo, že otec účastníků již dne 27. 6. 2001 (ve svých 69 letech) vyhotovil závěť, ve které ustanovil dědičkou rodinného domu [adresa] ve [obec] a přilehlých pozemků žalovanou, protože chtěl ocenit skutečnost, že žalovaná se o něj i jeho manželku dlouhodobě pečlivě starala, opatřovala jim vše potřebné a zajišťovala také chod jejich domácnosti a údržbu domu, když prakticky totožnou závětí ze dne 27. 6. 2001 pořídila pro případ smrti také matka účastníků [jméno] [příjmení], takže i z dlouhodobého hlediska je zřejmé, že vůle otce účastníků [jméno] [celé jméno žalobce] i jejich matky setrvale směřovala k tomu, aby předmětné nemovitosti nabyla žalovaná. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] ještě za svého života přistoupil k darování spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech žalované, nebyl ve své smluvní volnosti prokazatelně omezen žádným věcněprávním či obligačním titulem, neboť tvrzení žalobce, že byl s otcem i s žalovanou dohodnut na tom, že mu (žalobci) připadne spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech v dědickém řízení po otci, jednak nebylo v dosavadním průběhu řízení ničím prokázáno, včetně obligatorní písemné formy, jednak taková skutečnost ani nemůže zakládat platný závazek k darování ve smyslu § 628 odst. 3 obč. zák. (donatio mortis causa), nehledě k tomu, že ani další tvrzení žalobce o tom, že [jméno] [celé jméno žalobce] v době podpisu darovací smlouvy (ve svých 80 letech) byl již imobilní a k notáři nebyl vůbec schopen se dostavit, nikterak nevylučuje způsobilost dárce k právním úkonům, jeho smluvní volnost při darování spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech žalované ještě za života (inter vivos) a platné uzavření darovací smlouvy v místě svého bydliště v rodinném domku [adresa] ve [obec] na ul. [ulice], což je naopak v případě osob se ztíženou pohyblivostí jev zcela obvyklý. Soud proto určovací žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. Žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady řízení, které vyplývají ze soudního spisu, spočívají v mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 24 800 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bodem 5. a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, podání ve věci samé ze dne 22. 1. 2018, vyjádření k odvolání žalobce, účast na jednání dne 22. 11. 2017, účast na jednání dne 12. 12. 2018, účast na jednání odvolacího soudu dne 20. 8. 2019 a účast na jednání dne 13. 6. 2022) po 3 100 Kč, náhradě hotových výdajů po 300 Kč za 8 úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 2 400 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 27 200 ve výši 5 712 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy náklady řízení ve výši 32 912 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalobci zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalovanou, jíž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.

16. Stát má podle výsledku řízení o žalobě proti žalobci podle § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které platil na znalečném ve výši 9 397 Kč (znalečné v celkové výši 12 397 Kč bylo částečně hrazeno ze zálohy na náklady znaleckého posudku ve výši 3 000 Kč, kterou složil procesně neúspěšný žalobce), když tuto částku je žalobce povinen zaplatit České republice do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Okresního soudu v Novém Jičíně.