24 C 19/2022
č. j. 24 C 19/2022-64
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 146 § 149
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1751 § 1879 § 1970 § 2665 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86 § 122
Plný text
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 65 348,96 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 65 338,26 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 61 662,51 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 61 662,51 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 17 933,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 14. 12. 2021, ve znění jejího doplnění ze dne 14. 2. 2022 a 21. 3. 2022, ve znění částečného zpětvzetí žaloby ze dne 7. 4. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 65 338,26 Kč (původně částky 65 348,96 Kč), úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 61 662,51 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 61 662,51 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, vyplývajících ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 26. 3. 2019, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] (postupitelem) jako úvěrujícím na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným na straně druhé, na základě které se úvěrující zavázal poskytovat žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve formě kontokorentu ve výši až 60 000 Kč, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu žalovaného č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru a další ceny.
2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne 26. 3. 2019 uzavřela společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO] jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným v elektronické podobě písemnou smlouvu o kontokorentním úvěru, ve které se úvěrující zavázal poskytovat žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve formě kontokorentu ve výši až 60 000 Kč, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu žalovaného č. [bankovní účet] (dále též„ účet“), to znamená, že žalovanému umožnil provádět platby nebo vybírat hotovost z jeho účtu až do sjednané výše i v případě, že na něm žalovaný neměl vlastní peníze, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru a další ceny (dále též„ smlouva o úvěru“ nebo jen„ smlouva“). Ve smlouvě nebyly sjednány žádné pravidelné splátky, takže ho žalovaný mohl splácet podle vlastního uvážení s tím, že celý úvěr, včetně narostlých úroků a dalších nákladů úvěru, splatí nejpozději do 20. 3. 2020. Splacení úvěru znamenalo, že zůstatek na účtu bude dorovnán tak, aby nebyl záporný. V případě splacení úvěru mohl žalovaný úvěr opětovně čerpat až do sjednané výše a byl povinen ho splatit vždy do 1 roku od začátku opětovného čerpání. Úroky z úvěru byl žalovaný povinen platit vždy v poslední den každého kalendářního měsíce tak, že si je úvěrující odečte z kladného zůstatku na účtu, a pokud to nebude možné, přičte je k jistině úvěru a stanou se její součástí (budou tedy úročeny společně s jistinou). Žalovaný souhlasil s tím, že žalobce úroky přičte k jistině úvěru i v případě, že tím vznikne nepovolená výše záporného zůstatku na účtu, tedy tzv. překročení s tím, že tato částka bude úročena stejným způsobem jako jistina úvěru a zároveň sankční úrokovou sazbou uvedenou v ceníku. [příjmení] způsobem jako úroky z úvěru byl žalovaný v den jejich splatnosti platit také veškeré další ceny související s úvěrem. Mezi smluvními stranami bylo ujednáno, že v případě porušení podmínek této smlouvy úvěrující může právo žalovaného čerpat úvěr ihned pozastavit, snížit limit úvěru, prohlásit veškeré dluhy z této smlouvy nebo jejich část za okamžitě splatné, tuto smlouvu vypovědět s okamžitou účinností nebo od této smlouvy odstoupit. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 18,9 % ročně. Roční procentní sazba nákladů na úvěr (RPSN) činila 21,2 % Součástí smlouvy byly [anonymizováno] obchodní podmínky [právnická osoba], [anonymizováno] klientela účinné od 1. 7. 2016 /dále též„ všeobecné obchodní podmínky“ / a [právnická osoba] /dále též„ ceník“ / (ze smlouvy a z všeobecných obchodních podmínek). 4. [právnická osoba] poskytovala žalovanému peněžní prostředky do výše 60 000 Kč v době do 20. 3. 2020, žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nesplatil, takže došlo k jeho přečerpání (z výpisů z účtu číslo [bankovní účet] za dobu od 1. 2. 2019 do 31. 7. 2020). Úvěrující proto dne 22. 9. 2020 převedl svou pohledávku za žalovaným v celkové výši 65 338,26 Kč (z toho nepovolené přečerpání činilo 61 662,51 Kč a řádné úroky a zákonné úroky z prodlení činily 3 675,75 Kč) z účtu číslo [bankovní účet] na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a požádal žalovaného o neprodlené vyrovnání dlužné částky na evidenční účet číslo [bankovní účet] (z výpisu z účtu číslo [bankovní účet] ke dni 1. 9. 2020 a z dopisu [právnická osoba] ze dne 23. 9. 2020). [právnická osoba] svou pohledávku s příslušenstvím za žalovaným, vyplývající ze smlouvy o kontokorentním úvěru, vedenou na evidenčním účtu [číslo] postoupila žalobci na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 2. 2021, s účinností k 1. 3. 2021. Žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím své zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dopisem ze dne 27. 9. 2021, podaným k poštovní přepravě pro žalovaného dne 29. 9. 2021, k úhradě žalované částky s příslušenstvím nejpozději do 7. 10. 2021 s upozorněním na její vymáhání v soudním řízení (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 2. 2021 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem, z potvrzení [právnická osoba] o zaplacení kupní ceny ze dne 2. 3. 2021, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 3. 2021, z předžalobní upomínky ze dne 27. 9. 2021 a z tisku internetových stránek [anonymizováno] v rubrice Sledování zásilek ke dni 30. 9. 2021 - zásilka uložena do 18. 10. 2021).
5. Soud učinil závěr, že společnost [právnická osoba] poskytovala žalovanému kontokorentní úvěr do výše 60 000 Kč prostřednictvím účtu žalovaného číslo [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal jistinu úvěru včetně úrokového navýšení a cen vrátit nejpozději do 20. 3. 2020. Z důvodu řádného a včasného nesplacení kontokorentního úvěru došlo k jeho přečerpání a úvěrující, tedy společnost [právnická osoba], prohlásil celý úvěr za okamžitě splatný dne 22. 9. 2020. Ke dni 22. 9. 2020 žalovaný dlužil úvěrujícímu částku 65 338,26 Kč. Tuto pohledávku s příslušenstvím společnost [právnická osoba] postoupila žalobci.
6. Podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.
7. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona [číslo] Sb. (účinného od 24. 4. 2020), u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
11. Podle Čl. II, bodu 1. Přechodných ustanovení k zákonu č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že [právnická osoba] jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným dne 26. 3. 2019 řádně posuzoval jeho úvěruschopnost jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od žalovaného (ověření totožnosti, osobní a majetkové údaje uvedené žalovaným), tak i z jiných zdrojů (výpisy z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za dobu od 1. 8. 2019 do 31. 1. 2019, dotazy do CCB, vlastních systémů, insolvenčního rejstříku), když z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného (porovnáním jeho pravidelných měsíčních příjmů 20 000 Kč a vyšších s pravidelnými měsíčními výdaji 12 337 Kč, byl jako kladný rozdíl těchto příjmů a výdajů zjištěn použitelný příjem žalovaného ve výši 7 663 Kč) vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr v předpokládané výši 5 000 Kč měsíčně.
13. Mezi žalovaným jako úvěrovaným a společností [právnická osoba] jako úvěrujícím byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy [právnická osoba] poskytovala žalovanému prostřednictvím jeho účtu č. [bankovní účet] úvěr do výše 60 000 Kč s úrokem z úvěru v sazbě 18,9 % ročně. [právnická osoba] byl celý úvěr prohlášen za okamžitě splatný dne 22. 9. 2020 z důvodu řádného a včasného nesplacení kontokorentního úvěru a jeho následného přečerpání. Ke dni 22. 9. 2020 žalovaný dlužil úvěrujícímu na jistině částku 61 662,51 Kč, když celková dlužná částka úvěru s řádnými úroky a úroky z prodlení (ve výši 3 675,75 Kč) činila 65 338,26 Kč [právnická osoba] postoupila svou pohledávku ze smlouvy o úvěru žalobci. Protože žalovaný jako úvěrovaný dosud nezaplatil, co dluží žalobci jako novému věřiteli (postupníkovi) z titulu smlouvy o úvěru ze dne 26. 3. 2019, soud podané žalobě co do zaplacení částky 65 338,26 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 61 662,51 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení vyhověl. Žalovaný je ode dne 1. 11. 2020 do zaplacení v prodlení se zaplacením jistiny úvěru ve výši 61 662,51 Kč, takže je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení z této částky, když výše úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (0,25 %), zvýšené o 8 procentních bodů. Povinnost uloženou v rozsudku je třeba splnit v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“).
14. I když měl žalobce ve věci úspěch jen částečný, přiznal mu soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, neboť žalobce měl neúspěch pouze v poměrně nepatrné části předmětu řízení, ve které z procesního hlediska zavinil, že řízení muselo být zastaveno (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř.). Účelně vynaložené náklady řízení, které mohlo být zahájeno perfektní žalobou, spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 268 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 11 220 Kč podle § 7 bodu 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, kvalifikovaná výzva k plnění) po 3 740 Kč, 3 režijních paušálech po 300 Kč (900 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 12 120 Kč ve výši 2 545,20 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 17 933,20 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokátky, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.