24 C 217/2020

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného proti žalované: osobní údaje žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaných: právnická osoba , IČO , sídlem adresa vedlejší účastnice pro 264 807,44 Kč s příslušenstvím <b>I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení částky ve výši 264 807,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 14. 8. 2020 do zaplacení.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit společně a nerozdílně žalovanému ad 1) a žalované ad 2) na nákladech řízení částku 113 314 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaných na nákladech řízení částku 1 929 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou ze dne 13. 8. 2020, doručenou Okresnímu soudu v Novém Jičíně dne 17. 8. 2020, se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení částky 264 807,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 14. 8. 2020 do zaplacení, představující škodu způsobenou žalobci tím, že v období od 24. 4. 2019 do 31. 5. 2019 došlo ke splavení a sesuvu nezajištěné zeminy s travním semenem z pozemků žalovaných na pozemek žalobce. Byly tak zničeny zde vybudované prvky okrasné zahrady v rozsahu 120 m2, neboť překrytí zeminou a následné prorůstání zaseté trávy poškodilo zasazené rostliny a zcela znehodnotilo estetický účel plochy pokryté kačírkem, tedy záměrně ponechané bez vegetace. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada, se kterým sousedí pozemky žalovaných, a to pozemek parc. [číslo] zahrada ve vlastnictví žalovaného ad 1) a pozemek parc. [číslo] zahrada, který mají oba žalovaní ve společném jmění manželů, když pozemky účastníků se nacházejí v obci a k. ú. [obec]. Pozemky žalobce a žalovaných dělí příkrý sráz, přičemž niveleta pozemků žalovaných se nachází podstatně výše. Mezi pozemky účastníků není umístěna rozhrada takového typu, která by bránila stékání vody a snosu či sesuvu půdy z pozemků žalovaných na pozemek žalobce. Přesný okamžik vzniku škody není žalobci znám, neboť byl v této době v zahraničí a škodu zjistil po svém návratu. Po zjištění rozsahu škody žalobce škodu předběžně vyčíslil na částku 220 000 Kč bez DPH a dne 22. 10. 2019 o ní informoval žalované. Škodu pak šetřila [právnická osoba] pod číslem 2019, když dospěla k závěru, že nárok na pojistné plnění nevznikl. Pojišťovna přitom nijak nezpochybňovala vznik ani rozsah škody, její závěr však byl založen na zjištění, že dané riziko nekryje pojistná smlouva uzavřená žalovanými. Na tomto stanovisku pojišťovna setrvala i přes námitky žalobce. Následně se žalobce obrátil na žalované s novou výzvou ze dne 29. 6. 2020, ve které je s ohledem na to, že škody dosud nebyly odstraněny, vyzval k náhradě škody formou uvedení do původního stavu. Tento požadavek odmítl právní zástupce žalobců e-mailovou zprávou ze dne 1. 7. 2020. Žalobce si za účelem zjištění výše škody a přesného vymezení odpovědnosti žalovaných nechal vypracovat znalecký posudek [číslo] 2020 ze dne 22. 5. 2020„ Vyhodnocení zabezpečení výsevu trávníku na svažitém pozemku proti sesuvu z pozemku u rodinného domu [ulice a číslo], [obec a číslo] 66“ a znalecký posudek [číslo] 2020 ze dne 10. 7. 2020„ Posouzení výše nákladů na odstranění škody na pozemek u rodinného domu [ulice a číslo], [obec a číslo] 66“, když oba posudky zpracovala soudní znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Závěry znaleckého posudku [číslo] 2020 potvrzují přesvědčení žalobce, že čerstvě založený trávník na pozemku žalovaných byl nedostatečně zabezpečen proti splavování a sesuvu zeminy. V daných podmínkách a s ohledem na svažitost pozemků i roční dobu znalkyně zjistila potřebu zajištění povrchu rašlovým úpletem a doplnění oplocení podhrabovými deskami, ani jedno z těchto opatření však žalovaní neprovedli. Ze závěrů znaleckého posudku [číslo] 2020 pak vyplývá, že obvyklá výše nákladů na uvedení pozemku žalobce do původního stavu činí 264 807,44 Kč. Tuto částku žalobce požaduje po žalovaných. Žalobce vycházel z obecné prevenční povinnosti žalovaných předcházet vzniku škody, která je doplněna odpovědností žalovaných vyplývající z vlastnictví pozemku. Přiměřenost opatření proti splavování a sesuvu půdy při výsadbě trávníku je nutno posuzovat dle konkrétních podmínek daných mimořádně velkou svažitostí a roční dobou, kdy lze výrazné srážky, bouřky či přívalové deště očekávat. Pak logicky vzniká i potřeba opatření, které by po vlastníku pozemku v jiném místě a čase nebylo možné požadovat, neboť by nebyly nezbytné. Ze závěrů znaleckého posudku [číslo] 2020 pak jednoznačně vyplývá, že taková opatření bylo možné a k prevenci vzniku škody i nezbytné provést, žalovaní tak však neučinili a tím porušili obecnou prevenční povinnost. Příčinná souvislost mezi jednáním žalobců a vznikem škody je dána tím, že původní stav jejich pozemků žádné riziko vzniku škody nevyvolával, toto riziko vzniklo až navrstvením nezpevněné zeminy. Nelze se dovolávat ani nahodilých faktorů, tedy počasí, když žalovaní zcela záměrně zakládali trávník v období, kdy je výskyt zvýšených a často i prudkých srážek obecně znám. Pokud by založený trávník zabezpečili způsobem navrhovaným znalkyní, ke škodě by nedošlo. V daném případě existuje možnost odstranění škody uvedením do původního stavu. Žalovaní to však výslovně odmítli a také s ohledem na obtížnou vykonatelnost rozhodnutí ukládajících nepeněžitá plnění proto žalobce požadoval náhradu vzniklé škody v penězích. Úrok z prodlení v zákonné výši žalobce požadoval ode dne následujícího po sepsání žaloby.

2. Žalovaní ve svém vyjádření ze dne 16. 11. 2020 navrhovali zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Potvrdili, že účastníci jsou sousedy. Pozemek žalobce parc. [číslo] se nachází pod pozemky žalovaných. Pozemky sice jsou ve svahu, v případě žalovaných se však nejedná o žádný prudký svah. Nelze tedy hovořit o„ mimořádně velké svažitosti“, když sklon svahu je vyšší pouze v případě pozemku žalobce, což je však v této věci bez významu, neboť škoda měla být způsobena z pozemků žalovaných, které se nachází nad pozemkem žalobce (nikoliv naopak). Podstatné je, že pozemky žalovaných se nenachází v příkrém svahu. Je přirozeným jevem, že voda stéká z výše položeného pozemku na níže položený pozemek. [příjmení] níže položeného pozemku ani nemůže požadovat, aby vlastník výše položeného pozemku svůj pozemek upravil (§ 1019 odst. 1 občanského zákoníku - dále jen „obč. zák.“). Byl to ostatně sám žalobce, kdo v místě plotu snížil odkopáním výšku půdy o cca 15 cm, kdy tento terénní útvar byl schopen zachytávat běžné snosy. Avšak ani tento útvar nebyl patrně schopen zachytit vodu z přívalového deště - lijavce, který se nad pozemky vyskytl a který stojí za vznikem škody. Pokud žalobce tvrdil, že v období od 24. 4. 2019 do 31. 5. 2019 došlo e splavení a sesuvu nezajištěné zeminy s travním semenem z pozemku žalovaných na pozemek žalobce, žalovaní připustili, že ke splavení části zeminy a travního semene skutečně mohlo dojít, a to výlučně v důsledku extrémních srážek, které se v květnu 2019 vyskytly. Jednalo se o mimořádně extrémní, abnormální srážky, které se projevily v krátkém čase, v důsledku nichž z kopce přitékalo obrovské množství vody, což plně dokumentuje fotografie pořízená v čase deště, na níž lze vidět masu přitékající vody. Výskyt extrémních srážek potvrdil i Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) [právnická osoba], která prováděla šetření pojistné události. Dle ČHMÚ činil 20 minutový úhrn srážek 10,7 mm, což odpovídá dle tabulky kritických hodnot přívalových dešťů lijavci. Denní úhrn srážek byl 76,4 mm/m2, kdy úhrn srážek nad 30 mm/m2 je již meteorologicky významným jevem. Pojišťovna proto neshledala, že za vznik škody nesou odpovědnost žalovaní a žalovaní tento názor sdílí. V případě splavené zeminy se mohlo jednat o malé množství zeminy, v případě travního semene o množství vyšší, k sesuvu zeminy však nedošlo. Ke splavení došlo během jednoho abnormálního přírodního živlu a tedy nikoliv během dlouhého období, které uvádí žalobce. Za vzniklou škodu žalovaní nenesou právní odpovědnost, neboť neporušili žádnou konkrétní právní povinnost ani povinnost prevenční a vznik škody nezavinili. Žalovaní trávník založili zcela standardním způsobem a travní semeno zaválcovali do zeminy. Počínali si s běžnou opatrností, která je po nich vyžadována. Jednali tak, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat s běžnou opatrností a péčí (§ 2912 odst. 1 obč. zák.). Běžná péče je standardem jednaní podle § 2900 obč. zák., zakotvujícího prevenční povinnost a tento standard žalovaní dodrželi. Vzhledem ke sklonu pozemku a neočekávání abnormálních přívalových dešťů nebylo možno po žalovaných požadovat, aby činili další kroky, např. použili rašlový úplet a podhrabové desky, jak jim podsouvá žalobce, resp. jím oslovená znalkyně. Podhrabové desky by neměly v případě daných srážek žádný efekt, zda a jaký efekt by měl rašlový úplet, je otázkou, nicméně žalovaní neměli žádnou povinnost rašlový úplet použít, když obecně není doporučováno, aby jej použili. Náklady na jeho použití jsou v příkrém nepoměru s tím, jaká škoda hrozila a jak byla pravděpodobná. Současné právní úprava porušení prevenční povinnosti postihuje výhradně konání, tedy aktivní chování subjektu, nikoliv situaci pokud někdo nekoná, je-li tedy pasivní. V případě pasivity proto nelze vůbec konstruovat odpovědnost podle § 2900 obč. zák. Žalobce v tomto případě vytýká žalovaným pasivní jednání (nekonání) a nikoliv jednání aktivní. Žalovaní dále namítali, že za rozsah škody si nese v podstatné míře odpovědnost sám žalobce. Žalobce škodu zjistil ihned po svém návratu ze zahraničí (31. 5. 2019), tedy krátce po jejím vzniku. [obec] toho, aby žalobce způsobem přiměřeným okolnostem zakročil proti zmírnění škody, neučinil ničeho a svým dalším pasivním přístupem přispíval k navýšení škody. Škodu, které žalobcem mohl zabránit, ale neučinil tak, nese ze svého (§ 2903 odst. 1 obč. zák.) 4) Na počátku byla škoda bagatelní - splavená část zeminy a travní semeno proniklo do části kačírku na pozemku žalobce. Bylo velmi jednoduché zamezit vzniku škody odstraněním zeminy a travního semene. Žalobce ke zmírnění škody neučinil nic, ačkoliv údržbu zahrady svěřuje profesionálům, kteří se mu o ni pravidelně starají. Na místo toho, aby žalobce sám či jejich prostřednictvím učinil opatření ke zmírnění vzniku škod, ponechal zasažená místa bez povšimnutí, resp. je cíleně ignoroval při údržbě zahrady. Přirozeně pak došlo k tomu, že travní semena začala nejen klíčit, ale zejména se rozmnožovat a zasahovat do původně nezasažených oblastí. O tyto oblasti se žalobce nijak nestaral a nechal v nich narůstat a rozmnožovat i plevel, který nijak nesouvisel se samotným splavením zeminy a semen. Narůstání škod dokumentují fotografie z listopadu 2019, července 2020 a z října 2020. Žalobce nepochybně musel vědět, k čemu dojde, když trávu a plevel ponechá svému osudu. Vyčíslené náklady na odstranění škod jsou nadhodnocené. Posouzení nákladů na odstranění škody ze strany znalkyně je pouze cenovou nabídkou – rozpočtem k provedení nekonkrétně označených prací a nikoliv znaleckým posudkem ke stanovení nákladů na odstranění škody. Skutečné náklady na odstranění škody budou podstatně nižší a nemohou dosáhnout částky téměř 265 000 Kč Náklady jsou zcela uměle nadhodnoceny a vykonstruovány ve prospěch žalobce, aniž by měly jakékoliv relevantní opodstatnění. Žalobcem předložená listina je navíc v názvu i v textu označena jako znalecký posudek, v jejím závěru je však uvedeno, že se jedná o odborné vyjádření. 3. [ulice] účastník na straně žalovaných (dále též„ vedlejší účastník“) ve svém podání ze dne 28. 6. 2022 odkazoval na znalecký posudek [číslo] soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 16. 5. 2022, ve kterém znalec neshledal nic závadného na způsobu založení trávníku žalovanými a konstatoval jeho soulad s příslušnou technickou normou. S ohledem na tento závěr vedlejší účastník nepovažoval žalobu za důvodnou, když na straně žalovaných chybí jakékoliv protiprávní jednání, které by zakládalo nárok žalobce na náhradu škody. Vzhledem k tomu, že znalec odhadl náklady na sanaci pozemku žalobce zhruba na 20 000 Kč, jeví se žalovaná částka jako naprosto nepřiměřená.

4. Ke smírnému vyřešení sporu nedošlo ani v době od 9. června 2021 do 23. dubna 2022, kdy bylo řízení na návrh účastníků přerušeno.

5. Soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada (dále též„ pozemek žalobce“), se kterým sousedí pozemek parc. [číslo] zahrada ve vlastnictví žalovaného ad 1) a pozemek parc. [číslo] zahrada, který mají oba žalovaní ve společném jmění manželů (dále též pro zjednodušení souhrnně„ pozemky žalovaných“), když pozemky všech účastníků se nacházejí v katastrálním území (k. ú.) [obec]. Pozemky žalobce a žalovaných spolu sousedí, když společnou hranici s pozemkem žalobce má pouze pozemek žalovaného ad 1) parc. [číslo] (dále„ pozemek žalovaného“). Pozemky žalovaných jsou položeny výše, než je položen pozemek žalobce, když rozhradu mezi pozemkem žalovaného a pozemkem žalobce tvoří železné sloupky s drátěným pletivem, za nimiž se nachází na pozemku žalobce upravený svah, částečně vysypaný drobným kamenivem (ze shodných skutkových tvrzení účastníků, z informací o pozemcích účastníků a katastrálních map v k. ú. [obec] na webu [webová adresa], známých též soudu z úřední činnosti, a z fotodokumentace na č. l. 34-40).

6. Žalobce (prostřednictvím svého právního zástupce), vyzval oba žalované (každého zvlášť) dopisy ze dne 22. 10. 2019, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku 220 000 Kč, představující náhradu škody v rozsahu nákladů na uvedené pozemku žalobce do původního stavu, protože v období od 24. 4. 2019 do 31. 5. 2019, kdy byl žalobce mimo ČR, došlo ke splavení a sesuvu nezajištěné zeminy s travním semenem z pozemků žalovaných (nesprávně uveden pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec]) na pozemek žalobce. Byly tak zničeny zde vybudované prvky okrasné zahrady v rozsahu 120 m2, neboť překrytí zeminou a následné prorůstání zaseté trávy poškodilo zasazené rostliny a zcela znehodnotilo estetický účel plochy pokryté kačírkem, tedy záměrně ponechané bez vegetace. Žalobce měl za to, že příčinou nebyla žádná mimořádná situace, která by žalované zbavila odpovědnosti, neboť dle zjištění žalobce taková situace v rozhodné době nenastala. Pokud by byla zemina zkypřená při zakládání trávníku náležitým způsobem zajištěna, aby nedocházelo k jejímu splavování a sesuvu, ke škodě na majetku žalobce by nedošlo. Žalobce dále dovozoval, že za činnost prováděnou v rozhodné době na svém pozemku a její důsledky odpovídají žalovaní, včetně porušení povinnosti zaviněného z nedbalosti. Uvedený stav byl podle názoru žalobce zcela nepochybným porušením obecné prevenční povinnosti podle § 2900 obč. zák. (z výzev k náhradě škody ze dne 22. 10. 2019). 7. [ulice] účastník [právnická osoba] (dále též„ pojišťovna“ nebo„ pojistitel“) informovala žalobce dopisem ze dne 21. 1. 2020, že v zákonné lhůtě 3 měsíců od dne oznámení škody z pojištění majetku a odpovědnosti občanů č. 2019 nemohla přistoupit k likvidaci, neboť dosud neobdržela všechny potřebné dokumenty, k jejichž dodání byl žalobce zároveň vyzván (z informace o škodě č. 2019 ze dne 21. 1. 2020).

8. Pojišťovna informovala žalovaného ad 1) dopisem ze dne 14. 4. 2020, že ukončila šetření škodní události z pojištění majetku a odpovědnosti občanů č. 2019 s tím, že na základě výsledků šetření právo na pojistné plnění nevzniklo. Z hlášení škody vyplynulo, že v období od 24. 4. do 31. 5. 2019 mělo dojít ke splavení zeminy s čerstvě zasetým travním semenem z pozemku pojištěného žalovaného ad 1) na pozemek poškozeného žalobce. V písemném nároku poškozený uvedl, že příčinou nebyla žádná mimořádná situace, která by vlastníky vyvinila, a proto spatřoval odpovědnost za provádění činnosti pojištěným z nedbalosti. Dle vyjádření pojištěného provedl osetí a zaválcování trávníku dne 26. 4. 2019. Dalším šetřením pojistitele a doloženým vyjádřením ČHMÚ bylo zjištěno, že v uvedeném období byla v lokalitě [obec] zaznamenána významná bouřková činnost s vypadáváním krup, dále 20 minutový úhrn srážek činil 10,7 mm, což odpovídá dle tabulky kritických hodnot přívalových dešťů lijavci. Denní úhrn srážek byl 76,4 mm/m2, kdy úhrn nad 30 mm/m2 je již meteorologicky významným jevem. V případě živelních událostí jako je povodeň, záplava, vichřice, krupobití, zemětřesení apod. se jedná o takovou náhodu, kterou nemůže nikdo předpokládat ani jí zabránit. Protože pojištěný za vzniklou škodu na majetku poškozeného neodpovídá, pojišťovna tuto škodu odložila bez náhrady (z informace o škodě č. 2019 ze dne 14. 4. 2020).

9. Žalobce (prostřednictvím svého právního zástupce), znovu vyzval oba žalované (každého zvlášť) dopisy ze dne 29. 6. 2020, aby uvedli pozemek žalobce do původního stavu do 7. 7. 2020 s tím, že v případě marného uplynutí této lhůty bude požadovat náhradu škody ve výši stanovené znaleckým posudkem. Odkazoval přitom na své dopisy ze dne 22. 10. 2019, a po předchozí e-mailové korespondenci s právním zástupcem žalovaných, který namítal, že žádný z žalovaných není spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a žalovaní za vzniklou škodu neodpovídají (v období od 18. 11. 2019 do 10. 6. 2020), již správně označil pozemky žalovaných (parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec]), ze kterých mělo dojít ke splavení a sesuvu nezajištěné zeminy s travním semenem na pozemek žalobce (z výzev k odstranění škody ev. náhradě škody ze dne 29. 6. 2020, a z předchozí e-mailové korespondence v období od 18. 11. 2019 do 10. 6. 2020).

10. Ing. [jméno] [příjmení], znalkyně v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady pozemků a trvalých porostů (s výjimkou stavebních pozemků, lesních pozemků a lesních porostů), a v oboru zemědělství, odvětví ovocnářství a zahradnictví, specializace okrasné sadovnictví (dále též jen„ znalkyně“), vypracovala na základě požadavku žalobce [příjmení] posudek [číslo] 2020 ze dne 22. 5. 2020 -„ vyhodnocení zabezpečení výsevu trávníku na svažitém pozemku proti sesuvu z pozemku u rodinného domu [ulice a číslo], [obec a číslo] 66 na pozemek u domu [ulice a číslo], [obec a číslo] 66“, jehož přílohou je fotodokumentace, a dále vypracovala odborné vyjádření nazvané„ znalecký posudek [číslo] 2020 ze dne 10. 7. 2020 - posouzení výše nákladů na odstranění škody na pozemek u domu [ulice a číslo], [obec a číslo] 66 a uvedení do původního stavu“, jehož přílohou je návrh rozpočtu na opravu zahradní plochy u rodinného domu [ulice a číslo] ve [obec].

11. Ze znaleckého posudku [číslo] 2020 ze dne 22. 5. 2020 vyplynulo, že se znalkyně seznámila se situací na místě, potvrdila svažitost pozemku s provedeným výsevem směrem k pozemku žalobce. Odpovídala na otázky, (1) jakým způsobem lze chránit proti sesuvu výsev trávníku, tedy travního semene a zeminy na pozemku, který je svažitý, dále pak (2) jakým způsobem proběhlo osetí travním semenem na pozemku žalovaných, (3) zda byl zvolený postup dostatečný pro omezení či znemožnění sesuvu půdy a (4) zda bouřková přeháňka z dubna 2019 dosahovala takové intenzity, že při zohlednění běžné péče (tedy použití správného způsobu výsevu) by přesto došlo ke splavení půdy na cizí pozemek. Ve svých odpovědích na otázky znalkyně vycházela z toho, že výsev proběhl v jarním období s častějšími dešťovými srážkami. Znalkyně odpověděla, že svažité pozemky je doporučeno stabilizovat 40 % rašlovým úpletem, ukotveným k půdě ocelovými skobami v závislosti na typu půdy, včetně hloubky kotvení (delší 30 cm skoby do mělčích půd, kratší 15 cm do zhutněných nebo kamenitých půd), čímž by při nadměrných srážkách došlo k zabránění splavování nejen travní směsi, ale i horní vegetační vrstvy. Zamezilo by se tím splavení na pozemky níže položeného souseda. S ohledem na převýšení horní vrstvy nově založeného trávníku, kdy byly pouze položeny betonové vodorovné sloupky pod drátěným oplocením, toto znalkyně považovala za zabezpečení nedostatečné, neumožňující zadržet travní semeno ani zeminu nebo přívalové srážky. Znalkyně dále uvedla, že místy zemina převyšovala horní hranu tohoto tzv. zabezpečení, které sloužilo pouze jako podpěra pro navýšenou zeminu na pozemku. Mezi jednotlivými pozemky scházely podhrabové desky, které by plnily funkci pro zadržení splachu zeminy a travního semene a jejich převýšení bylo dostatečné. Těžko posoudit otázku připravenosti plochy k výsevu, resp. dodržení postupu po výsevu, tzn. uválcování a přiměřené postupné závlahy, neboť k tomu měla znalkyně k dispozici pouze fotografii již upraveného pozemku z nadhledu ve vzdálenosti cca 1 km. Přesto zastávala názor, že nebylo postupováno v souladu se zabezpečením pozemku žalobce, a výsev trávy ani zemina nebyly zabezpečeny proti splavení semene ani zeminy. Znalkyně zdůrazňovala, že nebylo zabezpečeno převýšení nově upraveného a osetého pozemku proti sesuvu půdy podhrabovými deskami či jinými mechanickými zábranami a nebyl použit rašlový ani jiný úplet, který by zadržel zeminu a travní semeno na ploše pozemku žalovaných. Zvolený postup proto považovala za nedostatečný, když za použití jednak rašlového úpletu, jednak instalace podhrabových desek a zachování okraje trávníku s rostlinným terénem (nenavyšování o novou a zkypřenou vrstvu půdy) by i za silné intenzity bouřkové přeháňky nebyl předpoklad splavení půdy na cizí pozemek. Při dostatečném zabezpečení by nedošlo ke splavení půdy ani travního semene, i kdyby bouřkové přeháňky dosahovaly silné intenzity. Doložka znalkyně podle § 127a o. s. ř. potvrzuje vědomost znalkyně ohledně následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku.

12. Z odborného vyjádření [číslo] 2020 ze dne 10. 7. 2020 (které znalkyně na titulní straně a místy i v textu označuje za znalecký posudek), vyplynulo, že navazuje na dřívější znalecký posudek [číslo] 2020, kdy se jedná o stav, který nastal při splavení zeminy a travního semene na pozemek žalovaného do výsadby borovic, mezi kterými je rozprostřen drcený kámen s tím, že souvislý travní porost, který byl splaven ze sousedního pozemku, nelze odstranit jinak než odvozem kamene, odstraněním obrubníků a mulčovací netkané textilie, návozem nového kamene, novým osazením obrubníku. [příjmení] před tímto poškozeným svahem je travnatá, takže při uvedení do původního stavu nutně dojde k poškození trávníku, kdy i tuto plochu bude nutné ještě plošně opravit a nově oset trávou, ledaže by žalovaní provedli veškeré práce s tím spojené přes svůj pozemek. Znalkyně zde odkazuje na závěry svého znaleckého posudku [číslo] 2020 a uvádí, že je nutno provést úpravy, spočívající odvezení štěrku znečištěného splavenou zeminou a trávníkem, včetně odstranění poškozené textilie pod štěrkem a betonových obrub záhonu, dále podrobně specifikovaných v návrhu rozpočtu na odstranění způsobených škod a uvedení pozemku žalobce do původního stavu, který je uveden v příloze, který obsazuje jednotlivé položky zemních prací, ostatních konstrukcí a prací, bourání, přesuny sutě, hmot a materiál, kdy celkové vyčíslení bylo ve výši 218 849,12 Kč bez DPH, s DPH v sazbě 21 % pak 264 807,44 Kč, kde je zahynuta i ta částka týkající se úpravy trávníku, přes který bude nutno jezdit pro případ, že by práce nebyly vedeny přes pozemek žalovaných.

13. Znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] zemřela dne 26. května 2021 (z usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 28. 6. 2022 č. j. 15 D 1099/2021-75).

14. Ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky [obec] ze dne 15. 11. 2019 o klimatologických údajích (dále jen„ ČHMÚ“) vyplynulo, že přímo v lokalitě [obec] ČHMÚ meteorologická měření neprovádí, za období od 24. 4. do 31. 5. 2019 proto uvádí údaje klimatologické stanice [obec] a srážkoměrné stanice [obec]. Stanice [obec] zaznamenala dne 19. 5. 2019 bouřku v době od 14:43 do 15:20 SELČ. Na základě dalších informací dostupných ČHMÚ byla v lokalitě [obec] dne 19. 5. 2019 zaznamenána výrazná bouřková činnost s vypadáváním krup. Na stanici [obec] dne 22. 5. 2019 byl v intervalu od 15:30 do 15:50 SELČ naměřen úhrn srážek 10,7 mm, odpovídající dle tabulky kritických hodnot přívalových dešťů podle Wussova intenzitě lijavce. Denní úhrn srážek byl 76,4 mm, když úhrn srážek nad 30 je již meteorologicky významným jevem. Srážkoměrná stanice [obec] zaznamenala dne 22. 5. 2019 denní úhrn srážek 40,8 mm. 15. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], znalec v oboru zemědělství, zemědělská odvětví různá, se specializací travnaté sportovní povrchy, okrasné trávníky a krajinné travní porosty (dále též jen„ znalec“), vypracoval na základě požadavku vedlejšího účastníka [příjmení] posudek [číslo] ze dne 16. 5. 2022 o posouzení stavu trávníku na ulici [ulice a číslo], [obec] a stavu sousední zahrady na ulici [ulice a číslo], [obec]. Podkladem pro vypracování znaleckého posudku bylo místní šetření provedené dne 20. 9. 2021, znalec vycházel z technologických norem ČSN [číslo] Technologie vegetačních úprav v krajině - Trávníky a jejich zakládání, ČSN [číslo] Technologie vegetačních úprav v krajině - [ulice] s půdou, měl k dispozici znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2020, využil fotodokumentaci poskytnutou objednatelem posudku (která se nachází na straně 4 a 5 znaleckého posudku - stav ploch postižených erozním smyvem v období 2. 11. 2019 a 14. 10. 2020) a zhotovil si vlastní fotodokumentaci (která se nachází na straně 6 a 7 znaleckého posudku - stav ploch postižených erozním smyvem dne 20. 9. 2021, srovnání udržované plochy s výsadbami dřevin a plochy bez údržby na pozemku žalobce). Znalci byly položeny otázky: (1.) aby posoudil vhodnost založení trávníku provedeného na jaře 2019 na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] s ohledem na místní podmínky (zejména sklon svahu) a také to, zda trávník byl vzhledem ke způsobu založení schopen odolávat vlivům počasí běžným v daném místě; (2.) podmíněně (v případě nevhodného založení trávníku), aby znalec popsal vhodný způsob založení trávníku; (3.) podmíněně (pokud specifikoval vhodný způsob založení trávníku), zda by takto založený trávník byl schopen odolat tak intenzivním srážkám, jaké v rozhodném období zaznamenal Český hydrometeorologický ústav (viz předložené vyjádření ČHMÚ), v tom smyslu, že by nedošlo k odplavení části zeminy na sousední zahradu žalobce (dále„ sousední zahrada“); (4.) aby posoudil rozsah prací nutných k odstranění trávy ze skalky na sousední zahradě, která tam vyrostla v důsledku splavení části zeminy obsahující semena z pozemku parc. [číslo]; (5.) aby se vyjádřil ke znaleckému posudku Ing. [příjmení] [číslo] 2020, resp. případně též ke způsobu sanace sousední zahrady stanovené v posudku [anonymizováno] [příjmení] [číslo] 2020. Znalec odpověděl na tyto otázky tak, že pozemek včetně jeho svažitosti se nijak nevymyká běžnému průměru stanovištních podmínek lokalit, v nichž jsou trávníky běžně zakládány. Trávník vytváří vegetační pokryv, který velmi účinně eliminuje povrchový odtok vody i erozní smyv půdy. Pokud by se obdobně intenzivní srážky opakovaly například v současné době, kdy je trávník zcela zapojený, tak by soused vůbec nic nezaznamenal. Trávník však musí být nějakým způsobem založen, aby mohl vyklíčit a vzejít, čemuž vždy předchází příprava půdy, která musí být celoplošně zbavena předchozího vegetačního pokryvu a zkypřena do hloubky alespoň 10 cm. Pokud se zrovna v tomto období vyskytne přívalová srážka, jak ostatně konstatovala i zpráva ČHMÚ, může nastat situace, kdy došlo k masivnímu eroznímu smyvu. Nicméně trávník byl řádně založen, aby byl schopen absorbovat standardní srážky, v souladu s doporučeními ČSN [číslo] Technologie vegetačních úprav v krajině - Trávníky a jejich zakládání. Pokud by nedošlo k výskytu meteorologicky významného jevu s výskytem lijavce, ale pouze běžných srážek o nižší intenzitě, k zasažení sousední zahrady erozním smyvem by nedošlo. Znalec považoval za obtížné posouvat rozsah prací 2,5 roku po výskytu škodní události, když sousední zahrada byla v uvedené části skalky zjevně záměrně ponechána prakticky bez údržby a nynější rozsah prací by byl výrazně vyšší než v roce 2019 bezprostředně po události. Dle fotodokumentace z roku 2019 by na ploše 120 m2 znalec stanovil náklady na sanaci škod v tomto roce na 20 000 Kč bez DPH, tedy 165 Kč/m2. Znalecký posudek Ing. [příjmení] není zpětně přezkoumatelný, neboť postrádá odkazy na doporučení oborových norem a je z něj patrná i určitá nejednotnost ve formulaci závěrů, kdy jednou jsou znalkyní uváděna doporučení, v dalším odstavci ke stejnému tématu je pak uváděna nutnost, a podle znalce prezentuje spíš osobní názor znalkyně, než odkazy na obecně uznávanou odbornou platformu, která se promítá do obsahu oborových norem. Znalec si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku (ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 16. 5. 2022).

16. Další dokazování v projednávané věci soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl, protože dosud zjištěný skutkový stav plně postačuje pro vydání rozhodnutí o věci samé.

17. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

18. Podle § 2910 obč. zák., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

19. Podle § 2911 obč. zák., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

20. Podle § 2912 odst. 1 obč. zák., nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale.

21. Podle § 1019 odst. 1 obč. zák., vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.

22. Podle § 2904 obč. zák., újmu způsobenou náhodou nahradí ten, kdo dal ze své viny k náhodě podnět, zejména tím, že poruší příkaz nebo poškodí zařízení, které má nahodilé újmě zabránit.

23. Podle § 2926 obč. zák., kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.

24. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalovaní by odpovídali žalobci za škodu, způsobenou v období od 24. 4. 2019 do 31. 5. 2019 splavením, resp. erozním smyvem zeminy s travním semenem za působení meteorologicky významného jevu s výskytem lijavce z nově založeného trávníku na pozemku žalovaných na pozemek žalobce do výsadby borovic s rozprostřeným kamenivem pouze tehdy, pokud by byly splněny zároveň (kumulativně) všechny čtyři předpoklady vzniku odpovědnosti žalovaných za škodu, jimiž jsou: 1) porušení obecné prevenční povinnosti žalovaných, 2) vznik škody žalobci, odpovídající obvyklé ceně, kterou by musel poškozený (žalobce) vynaložit, aby uvedl v předešlý stav svůj (poškozený) pozemek, 3) příčinná souvislost mezi porušením prevenční povinnosti a vznikem škody – v daném případě porušení prevenční povinnosti žalovanými by byla příčinou vzniku škody žalobci, resp. vznik škody žalobci by byl následkem porušení prevenční povinnosti žalovanými, 4) zavinění, jehož nedbalostní forma se presumuje. Soud má především za to, že nebyl naplněn první předpoklad vzniku odpovědnosti žalovaných za škodu, tedy porušení obecné prevenční povinnosti žalovaných počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví žalobce, neboť přestože znalkyně [příjmení] [příjmení] ve svém znaleckém posudku [číslo] 2020 ze dne 22. 5. 2020 ex post doporučovala stabilizovat pozemek žalovaných 40 % rašlovým úpletem, ukotveným k půdě ocelovými skobami, ve vztahu k použití podhrabových desek, které by plnily funkci pro zadržení splachu (resp. smyvu) zeminy a travního semene, pak z důvodu dosažení jejich převýšení nad úroveň zeminy na pozemku žalovaných dokonce dovozovala jejich nutnost (nezbytnost), znalkyně své závěry nepodepřela žádnými odkazy na doporučení oborových norem ani na obecně uznávanou odbornou literaturu či jinou platformu, která by se promítala do jejich obsahu. Vzhledem k tomu měl soud pochybnosti o správnosti znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], který považoval za nejasný, přičemž z důvodu úmrtí znalkyně nebylo možné ji postupem podle ustanovení § 127 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) požádat o doplňující vysvětlení. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno], [anonymizováno] [číslo] ze dne 16. 5. 2022 přitom vyplynuly odborně podložené závěry o tom, že svažitost pozemku žalovaných se nevymyká běžnému průměru stanovištních podmínek lokalit, ve kterých jsou trávníky běžně zakládány, půda na pozemku žalovaných musela být celoplošně zbavena předchozího vegetačního pokryvu a zkypřena do hloubky alespoň 10 cm, což odpovídá také fotografii na č. l. 40, kde se následkem přívalového deště nachází na pozemcích žalovaných tekoucí voda, přičemž za působení přívalových srážek, prokazovaných jak touto fotografií, tak i zprávou ČHMÚ, může nastat situace, kdy dojde k masivnímu eroznímu smyvu. Trávník na pozemku žalovaných byl však řádně založen v souladu s doporučeními ČSN [číslo] Technologie vegetačních úprav v krajině - Trávníky a jejich zakládání, a byl schopen absorbovat standardní srážky. Pokud by nedošlo k výskytu meteorologicky významného jevu s výskytem lijavce, ale pouze běžných srážek o nižší intenzitě, k zasažení pozemku žalobce erozním smyvem by nedošlo. Vzhledem k tomu, že písemný znalecký posudek Ing. [obec], Ph.D. soud hodnotil podle zásad uvedených v § 132 o. s. ř. jako přesvědčivý co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, náležitě odůvodněný, podložený obsahem nálezu a prakticky vyčerpávající, jehož závěry nebyly ve vzájemném rozporu ani v rozporu s ostatními v řízení provedenými důkazy, zejména s fotografií na č. l. 40 a zprávou ČHMÚ na č. l. 63, přičemž odůvodnění tohoto znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení, soud se s ním spokojil, aniž by znalce k jeho obsahu (z důvodu nadbytečnosti) vyslýchal (§ 127 odst. 1 in fine o. s. ř.), když ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] ani ze znaleckého posudku Ing. [obec], Ph.D. nikterak nevyplynulo, že by došlo k sesuvu nezajištěné zeminy z pozemku žalovaných na pozemek žalobce, takže nebyl důvod vést další dokazování ani v tomto směru. Podotýká se přitom, že důkaz znaleckým posudkem Ing. [obec], Ph.D. soud sice hodnotil jako každý jiný důkaz, znalecké posudky se však od jiných důkazů odlišují tím, že soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost podložených odborných závěrů v nich obsažených (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 2. 2011 sp. zn. 22 Cdo 1561/2010). Ze závěrů tohoto znaleckého posudku, ve spojení s fotografií na č. l. 40 a zprávou ČHMÚ na č. l. 63, se pak podává negativní odpověď na skutkovou otázku ohledně existence příčinné souvislosti mezi porušením obecné prevenční povinnosti žalovanými a vznikem škody žalobci, takže soud uzavírá, že porušení prevenční povinnosti žalovanými, kteří nepochybně jednali s běžnou opatrností, jak lze od osob průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, nebyla příčinou vzniku škody na pozemku žalobce, což nutně vede již v této fázi k zamítnutí žaloby, aniž by se soud musel zabývat výší škody. Soud přitom dává do pozornosti účastníků i shora citované ustanovení § 1019 odst. 1 obč. zák., podle něhož stéká-li na pozemek žalobce přirozeným způsobem z výše položeného pozemku žalovaných voda, zejména v důsledku deště, nemůže žalobce požadovat, aby žalovaní tento svůj pozemek upravili. V daném případě (ad hoc) by tedy ke škodě na pozemku žalobce nedošlo samotným konáním žalovaných bez působení meteorologicky významného jevu s výskytem lijavce, takže podle názoru soudu nelze dovozovat ani odpovědnost žalovaných za újmu způsobenou náhodou v podobě vyšší moci podle § 2904 obč. zák., neboť nelze dovodit, že žalovaní dali ze své viny k výskytu lijavce podnět, což platí obdobně také z hlediska ustanovení § 2926 obč. zák., když oprávněné provádění výsevu nového trávníku bylo žalovanými prováděno na výše položeném pozemku žalovaných, nikoliv na níže položeném pozemku žalobce. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

25. Žalovaným a vedlejšímu účastníku na straně žalovaných, kteří měli ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady řízení na straně žalovaných spočívají v mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 90 048 Kč podle § 7 bodu 6. a § 12 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ke znaleckému posudku, účast na třech jednáních soudu ve dnech 9. 6. 2021, 7. 9. 2022 a 12. 10. 2022) po 15 008 Kč, 12 režijních paušálech po 300 Kč (3 600 Kč) podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 93 648 Kč ve výši 19 666 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 113 314 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalobci zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalované, jimž byla přisouzena náhrada nákladů řízení. Na straně vedlejšího účastníka se jedná o jízdné v celkové výši 729 Kč hromadnou dopravou k jednání soudu dne 9. 6. 2021 a hotové výdaje za čtyři úkony (vstup do řízení, účast na jednání soudu dne 9. 6. 2021, vyjádření ke znaleckému posudku Ing. [obec], písemný závěrečný návrh při neúčastní u jednání) v paušální výši 300 Kč za úkon (1 200 Kč) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., celkem tedy 1 929 Kč.