24 C 238/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 5. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.”).

2. Předmětem řízení bylo zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že se žalovaný v obec dne 20. 10. 2020 v 5:50 hodin na trolejbusové lince číslo nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platnými jízdními doklady. Žalovaný tak naplnil podmínky pro to, aby po něm ulice podnik právnická osoba požadoval vedle jednotlivého jízdného ve výši 24 Kč také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou jednotlivou jízdu, kde se žalovaný neprokázal jízdním dokladem. Celkový dluh žalovaného ve výši 1 524 Kč tak představuje dlužné jízdné ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému v celkové výši 1 500 Kč. Žalovaný svůj dluh v celkové výši 1 524 Kč vůči žalobci dosud prokazatelně neuhradil.

5. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 760 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.”), podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z. ”), § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění, § 49 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a článku IX. smluvních přepravních podmínek Dopravního podniku právnická osoba, ze kterých vyplývá, že žalovaný se jako cestující na výzvu pověřené osoby dopravce neprokázal platným jízdním dokladem, a je tak povinen zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 524 Kč. Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 1 524 Kč. Protože žalovaný je od 5. 11. 2020 vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu ve výši 1 524 Kč, je povinen podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. účinného ke dni počátku prodlení a podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinného od 1. 1. 2014 platit žalobci úroky z prodlení.

6. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 2 úkony (písemné podání, výzva k plnění) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.