24 C 26/2026

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a smluvní pokuty ve výši , částka, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky , Jméno advokátky, .

1. Předmětem řízení k žalobě, došlé soudu dne , datum, , ve znění jejího doplnění ze dne , datum, , bylo zaplacení jistiny úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku 40 % měsíčně z jistiny úvěru , částka, za první měsíc čerpání úvěru ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřené s využitím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek úvěrujícího a mobilního telefonu a e-mailu žalovaného) mezi právním předchůdcem žalobcem (postupitelem) , Anonymizováno, , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , IČO , IČO, jako úvěrujícím na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným na straně druhé, na základě které úvěrující poskytl žalovanému dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalobce sice tvrdil, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel (úvěrující) z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, přičemž nedošlo k důvodným pochybnostem o jeho schopnosti úvěr splatit, ale konkrétní důkazy v tomto směru žalobce nepředložil ani na výzvu soudu, učiněnou usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, .

2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.

3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

5. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, (dále též „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

7. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

10. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud vzal za prokázané a dospěl k závěru, že společnost Centro , právnická osoba, ., IČO , IČO, jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli s využitím prostředků komunikace na dálku (webových stránek úvěrujícího na adrese www.ofin.cz, mobilního telefonního čísla , tel. číslo, a e-mailu , e-mail, úvěrovaného) smlouvu o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), na základě které úvěrující poskytl ve prospěch žalovaného peněžní prostředky ve výši , částka, , které převedl na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, dne , datum, Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, vrátit a zaplatit úroky z úvěru v sazbě 40 % měsíčně, do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán, když ve smlouvě bylo ujednáno, že úvěrovaný splácí každý měsíc, a to vždy nejpozději k 25. dni v měsíci (dále jen jako „den splatnosti“), úrok přirostlý za uplynulé období s tím, že jistinu úvěru může úvěrovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy, a dále se podle § 2048 o. z. žalovaný zavázal zaplatit úvěrujícímu v případě porušení své povinnosti vrátit poskytnutý úvěr nebo platit sjednaný smluvní úrok smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Úvěrující byl oprávněn jednostranně požadovat okamžité splacení celého dluhu mj. v případě, dojde-li k porušení smluvní povinnosti úvěrovaného uvedené v této smlouvě (ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , z potvrzení , právnická osoba, o odeslání platby částky , částka, na účet č. , č. účtu, ze dne , datum, , ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, ohledně identifikace účtu žalovaného č. , č. účtu, ). Žalobce dne , datum, zesplatnil úvěr žalovaného vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek a požádal žalovaného o úhradu celkové dlužné částky ve výši , částka, nejpozději do tří dnů od doručení tohoto dopisu (z oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne , datum, ). Společnost Centro , právnická osoba, . jako postupitel svou pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupil na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, jako postupníka a ta ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, dále postoupila na žalobce jako postupníka (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, , odeslanou dne , datum, , nejpozději ve lhůtě do tří dnů (z předžalobní upomínky ze dne , datum, a z potvrzení o podání doporučené poštovní zásilky ze dne , datum, ).

13. Vzhledem k tomu, že žalobce jako úvěrující před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, prokazatelně neposuzoval úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, neboť sice z občanského průkazu žalovaného ověřil jeho totožnost a z žádosti o spotřebitelský úvěr a z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, vyplynulo, že byl svobodný, žil v jednočlenné domácnosti, bydlel v pronájmu, byl zaměstnán u , právnická osoba, . s čistým příjmem ve výši , částka, měsíčně, ale za situace, kdy žalovaný každý měsíc pravidelně sázel u společností kaizengaming.cz a betano.cz a přijímal zápůjčky od společností , právnická osoba, a , právnická osoba, , žalobce prokazatelně neprověřoval konkrétní výdaje žalovaného z jiných zdrojů ani neposuzoval úvěruschopnost žalovaného z tvrzených veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, dospěl soud k závěru, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr (úročený sazbou 40 % měsíčně) splácet. Smlouva o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , je proto podle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť úvěrující poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ. Protože právní jednání úvěrujícího odporuje ZoSÚ jako právnímu předpisu, který zajišťuje veřejný pořádek ve spotřebitelských vztazích, považoval soud smlouvu o úvěru ze dne , datum, , za absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z., které zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Soud proto z důvodu absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne , datum, žalobu zamítl v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku z úvěru ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a smluvní pokuty ve výši , částka, .

14. Žalovaný dosud žalobci podle ustanovení § 87 odst. 1 i. f. ZoSÚ prokazatelně nevrátil poskytnutou jistinu úvěru ve výši , částka, , kterou žalobce poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne , datum, , a to v době přiměřené jeho možnostem. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku , částka, v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný podle této právní úpravy, speciální k ustanovení § 1970 o. z., nemůže být v prodlení od , datum, , a návrh žalobce na plnění (určení doby splatnosti) částky , částka, již ke dni , datum, (tedy zpětně) je v rozporu s ustanovením § 87 odst. 2 ZoSÚ, protože zjevně neodpovídá možnostem žalovaného jako spotřebitele a nepředstavuje v daném případě spravedlivé uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu žalovaného a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

15. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení celkové částky , částka, , měl ve věci úspěch pouze z 56,9 % předmětu řízení (přiznáno mu bylo celkem , částka, ), a žalovaný měl ve věci úspěch ze 43,1 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 13,8 % (56,9 % minus 43,1 %). Uplatněné účelně vynaložené náklady řízení, které mohlo být zahájeno perfektní žalobou, spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, , mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši , částka, podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po , částka, a 3 režijních paušálech po , částka, (, částka, ) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť se jednalo o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ve kterém bylo předmětem řízení peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující , částka, , celkem tedy , částka, , z čehož 13,8 % činí , částka, , které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.