24 C 302/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 21 303,02 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 500 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 500 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 861,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 118,65 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 468,64 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 14 361,83 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 861,83 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 500 Kč od 21. 1. 2020 do 2. 3. 2020.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 450 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 450 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 491,19 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 689,52 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 941,19 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 941,19 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 491,19 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 450 Kč od 21. 1. 2020 do 2. 3. 2020.</b> <b>V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 151 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].</b> 1. Předmětem řízení k žalobě, došlé soudu dne 28. 7. 2021, bylo zaplacení částky 14 361,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 118,65 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 468,64 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 14 361,83 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 361,83 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 5. 12. 2017, uzavřené mezi singulárním právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] jako zapůjčitelem (postupitelem) na straně jedné a žalovaným jako vydlužitelem na straně druhé, a dále zaplacení částky 6 941,19 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 689,52 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 193,11 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 941,19 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 941,19 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 2. 8. 2017, uzavřené mezi singulárním právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako zapůjčitelem (postupitelem) na straně jedné a žalovaným jako vydlužitelem na straně druhé 2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.

3. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

4. Podle § 2392 věty první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

5. Podle § 2394 o. z., bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

6. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

11. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Soud vzal za prokázané a dospěl k závěru, že mezi žalovaným jako vydlužitelem a společností [právnická osoba] jako zapůjčitelem byla dne 5. 12. 2017 uzavřena písemná smlouva o zápůjčce [číslo] podle § 2390 a § 2392 o. z. Na základě této smlouvy společnost [právnická osoba] jako zapůjčitel (označovaný též jako„ [anonymizováno]“) přenechala žalovanému jako vydlužiteli (označovanému též jako„ zákazník“) dne 5. 12. 2017 v hotovosti peněžní částku ve výši 15 000 Kč (jistinu zápůjčky) k užití podle libosti, za kterou se žalovaný zavázal zaplatit zapůjčiteli poplatek ve výši 13 125 Kč (z toho úrok 2 683 Kč, za zpracování, doručení a flexibilní splácení 4 130 Kč a za administrativní činnost a komfortní splácení 6 312 Kč), celkem tedy částku ve výši 28 125 Kč (celková dlužná částka), v pravidelných 60 týdenních splátkách po 469 Kč (poslední splátka ve výši 454 Kč) splatných počínaje dnem 12. 12. 2017 do 29. 1. 2019 Smluvní strany se dohodly, že zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 29 % p. a. Nedílnou součástí této smlouvy byly„ Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce“ (dále též„ SP“) uvedené na zadní straně použitého formuláře. Podle čl. 6 SP, každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započtena na níže uvedené položky v následujícím pořadí: 1) náklady spojené s vymáháním pohledávek, 2) splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek, 3) splatné sankční poplatky, 4) nesplatná část jistiny zápůjčky, 5) nesplatná část poplatku (ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 5. 12. 2017). Žalovaný dohodnuté splátky zápůjčky společnosti [právnická osoba] prokazatelně řádně a včas nezaplatil, neboť za celou dobu smluvního vztahu uhradil celkem částku 1 500 Kč, ze které podle zapůjčitelem vyhotovené tabulky umoření činil úmor 638,17 Kč, úrok 246,74 Kč a poplatek 615,09 Kč (z tabulky umoření). [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce [číslo] žalobci na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a žalovaného o tom vyrozuměla doporučeným dopisem ze dne 20. 1. 2020, podaným k poštovní přepravě pro žalovaného dne 14. 2. 2020, ve kterém zároveň požádala žalovaného o zaplacení dlužná částky 32 031 Kč bez příslušenství žalobci ve lhůtě do deseti dnů od doručení tohoto dopisu (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 a z podacího lístku ze dne 14. 2. 2020). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím nejpozději do 18. 5. 2020 doporučeným dopisem ze dne 11. 5. 2020, podaným k poštovní přepravě pro žalovaného dne 12. 5. 2020 (z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 11. 5. 2020 a z podacího lístku ze dne 12. 5. 2020). Vzhledem k tomu, že zapůjčitel před uzavřením smlouvy o zápůjčce prokazatelně neposuzoval úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, dospěl soud k závěru, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky splácet. Smlouva o zápůjčce ze dne 5. 12. 2017 je proto podle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť zapůjčitel poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ. Protože právní jednání zapůjčitele odporuje ZoSÚ jako právnímu předpisu, který zajišťuje veřejný pořádek ve spotřebitelských vztazích, považoval soud smlouvu o zápůjčce ze dne 5. 12. 2017 za absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z., které zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. února 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Soud proto z důvodu absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 12. 2017 žalobu zamítl v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 861,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 118,65 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 468,64 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 14 361,83 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 861,83 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 500 Kč od 21. 1. 2020 do 2. 3. 2020.

14. Protože se žalovaný na úkor zapůjčitele bezdůvodně obohatil o částku 13 500 Kč, představující plnění z neplatného právního úkonu ve výši 15 000 Kč po odpočtu žalovaným zaplacené (vrácené) částky 1 500 Kč, má žalobce vůči žalovanému podle § 2993 o. z. právo na vrácení toho, co jeho právní předchůdce (postupitel) plnil. Žalovaný, který dosud žalobci prokazatelně nevrátil částku 13 500 Kč, jíž zapůjčitel přenechal žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 12. 2017, je povinen žalobci tuto částku vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný, který byl zapůjčitelem v oznámení o postoupení pohledávky, podaném k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020, vyzván k plnění žalobci do deseti dnů od doručení tohoto dopisu (při uplatnění domněnky doby dojití dle § 573 o. z. doručeného dne 19. 2. 2020), je žalovaný ode dne 3. 3. 2020 v prodlení se splněním částky 13 500 Kč, takže je povinen platit z této částky úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož výše 8,5 % ročně odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (0,5 %), zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto podané žalobě zčásti vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 13 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 500 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, vše v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“).

15. Mezi žalovaným jako vydlužitelem a společností [právnická osoba] jako zapůjčitelem byla dále uzavřena dne 2. 8. 2017 písemná smlouva o zápůjčce [číslo] podle § 2390 a § 2392 o. z. Na základě této smlouvy společnost [právnická osoba] jako zapůjčitel (označovaný též jako„ [anonymizováno]“) přenechala žalovanému jako vydlužiteli (označovanému též jako„ zákazník“) dne 2. 8. 2017 v hotovosti peněžní částku ve výši 10 000 Kč (jistinu zápůjčky) k užití podle libosti, za kterou se žalovaný zavázal zaplatit zapůjčiteli poplatek ve výši 8 917 Kč (z toho úrok 1 789 Kč, za zpracování, doručení a flexibilní splácení 2 920 Kč a za administrativní činnost a komfortní splácení 4 208 Kč), celkem tedy částku ve výši 18 917 Kč (celková dlužná částka), v pravidelných 60 týdenních splátkách po 316 Kč (poslední splátka ve výši 273 Kč) splatných počínaje dnem 9. 8. 2017 do 26. 9. 2018 Smluvní strany se dohodly, že zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 29 % p. a. Nedílnou součástí této smlouvy byly„ Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce“ (dále též„ SP“) uvedené na zadní straně použitého formuláře. Podle čl. 6 SP, každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započtena na níže uvedené položky v následujícím pořadí: 1) náklady spojené s vymáháním pohledávek, 2) splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek, 3) splatné sankční poplatky, 4) nesplatná část jistiny zápůjčky, 5) nesplatná část poplatku (ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 2. 8. 2017). Žalovaný dohodnuté splátky zápůjčky společnosti [právnická osoba] prokazatelně řádně a včas nezaplatil, neboť za celou dobu smluvního vztahu uhradil celkem částku 6 550 Kč, ze které podle zapůjčitelem vyhotovené tabulky umoření činil úmor 3 058,81 Kč, úrok 996,60 Kč a poplatek 2 494,59 Kč (z tabulky umoření). [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce [číslo] žalobci na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a žalovaného o tom vyrozuměla doporučeným dopisem ze dne 20. 1. 2020, podaným k poštovní přepravě pro žalovaného dne 14. 2. 2020, ve kterém zároveň požádala žalovaného o zaplacení dlužná částky 19 027 Kč bez příslušenství žalobci ve lhůtě do deseti dnů od doručení tohoto dopisu (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 a z podacího lístku ze dne 14. 2. 2020). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím nejpozději do 18. 5. 2020 doporučeným dopisem ze dne 11. 5. 2020, podaným k poštovní přepravě pro žalovaného dne 12. 5. 2020 (z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 11. 5. 2020 a z podacího lístku ze dne 12. 5. 2020). Vzhledem k tomu, že zapůjčitel před uzavřením smlouvy o zápůjčce prokazatelně neposuzoval úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, dospěl soud k závěru, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky splácet. Smlouva o zápůjčce ze dne 2. 8. 2017 je proto podle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť zapůjčitel poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ. Protože právní jednání zapůjčitele odporuje ZoSÚ jako právnímu předpisu, který zajišťuje veřejný pořádek ve spotřebitelských vztazích, považoval soud smlouvu o zápůjčce ze dne 2. 8. 2017 za absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z., které zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. února 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Soud proto z důvodu absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 8. 2017 žalobu zamítl v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 491,19 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 689,52 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 941,19 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 941,19 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 491,19 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 450 Kč od 21. 1. 2020 do 2. 3. 2020.

16. Protože se žalovaný na úkor zapůjčitele bezdůvodně obohatil o částku 3 450 Kč, představující plnění z neplatného právního úkonu ve výši 10 000 Kč po odpočtu žalovaným zaplacené (vrácené) částky 6 550 Kč, má žalobce vůči žalovanému podle § 2993 o. z. právo na vrácení toho, co jeho právní předchůdce (postupitel) plnil. Žalovaný, který dosud žalobci prokazatelně nevrátil částku 3 450 Kč, jíž zapůjčitel přenechal žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 8. 2017, je povinen žalobci tuto částku vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný, který byl zapůjčitelem v oznámení o postoupení pohledávky, podaném k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020, vyzván k plnění žalobci do deseti dnů od doručení tohoto dopisu (při uplatnění domněnky doby dojití dle § 573 o. z. doručeného dne 19. 2. 2020), je žalovaný ode dne 3. 3. 2020 v prodlení se splněním částky 3 450 Kč, takže je povinen platit z této částky úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož výše 8,5 % ročně odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (0,5 %), zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto podané žalobě zčásti vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 3 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 450 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, vše v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

17. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení celkové částky 31 772,94 Kč, měl ve věci úspěch pouze z 53 % předmětu řízení (přiznáno mu bylo celkem 16 950 Kč), a žalovaný měl ve věci úspěch ze 47 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 6 % (53 % minus 47 %). Účelně vynaložené náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 066 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) po 300 Kč, 3 režijních paušálech po 100 Kč (300 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť se jednalo o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ve kterém bylo předmětem řízení peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující 50 000 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy 2 518 Kč, z čehož 6 % činí 151 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.