24 C 309/2022
č. j. 24 C 309/2022-13
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 202
- o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, 348/2005 Sb. — § 3 § 6 § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 890 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 890 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 450,60 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].</b> 1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”).
2. Žalobou doručenou dne 19. 7. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dlužných televizních poplatků ve výši 1 890 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 450,60 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud vzal za prokázané, že žalovaný se v srpnu 1993 přihlásil jako poplatník televizních poplatků. Žalovaný neuhradil televizní poplatky za měsíce červenec 2019 až srpen 2020. Žalobce dopisem ze dne 4. 4. 2022 vyzval žalovaného k úhradě dlužných televizních poplatků a úroků z prodlení. Za odeslání výzvy formou doporučeného dopisu vynaložil žalobce částku 63 Kč.
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný jako držitel televizního přijímače nezaplatil televizní poplatky za období od července 2019 do srpna 2020.
6. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.
7. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb., měsíční výše televizního poplatku od 1. ledna 2010 činí 135 Kč.
8. Podle § 7 odst. 2 věty první zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce.
9. Soud shledal žalobu za podanou po právu a v celém rozsahu jí vyhověl, neboť žalovaný jako vlastník, resp. držitel televizního přijímače byl povinen platit za uvedená období televizní poplatky, prokazatelně tak ale neučinil. Žalobce proto v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona o rozhlasových a televizních poplatcích požaduje po žalovaném zaplacení televizních poplatků, nákladů spojených s uplatněním pohledávky představující poštovné ve výši 63 Kč, jakož i úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti toho kterého jednotlivého televizního poplatku podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve (dále jen „o.z.”) ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platit žalobci úroky z prodlení. Zákonný úrok z prodlení je kapitalizován ke dni podání žaloby v částce 450,60 Kč.
10. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněné opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč (I. ÚS 3344/2012, II. ÚS 405/14).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.