24 C 311/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 19. 6. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 172 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].</b> 1. Předmětem řízení k žalobě, došlé soudu dne 1. 9. 2022, ve znění podání ze dne 12. 10. 2022, bylo zaplacení částky 26 301 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 301 Kč od 19. 6. 2021 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 20 000 Kč od 19. 6. 2021 do 30. 8. 2022 ve výši 8 740 Kč a částky 2 500 Kč (za pět písemných výzev k úhradě po 500 Kč), ze smlouvy o zápůjčce ze dne 19. 5. 2021, uzavřené mezi žalobcem jako zapůjčitelem na straně jedné a žalovaným jako vydlužitelem na straně druhé. Žalobce tvrdil, že žalovaný uzavřel dne 19. 5. 2021 s žalobcem smlouvu o zápůjčce (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (Jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne 19. 5. 2021. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 6 301 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 18. 6. 2021, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu žalovaný na svůj dluh uhradil 0 Kč. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobce. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to [příjmení], který žalobce zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalobce má za to, že tento [příjmení] je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy žalovaný je dle § 84 odst. 2 ZSÚ povinen poskytnout žalobci úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobce tedy splnil svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobce dospěl k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též: (i) úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., (ii) účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2 Smlouvy), když písemné výzvy byly odeslány dne 25. 6. 2021, 2. 7. 2021, 9. 7. 2021, 18. 7. 2021 a 2. 8.2021. Celková výše dluhu žalovaného ke dni podání návrhu, kterou žalobce požadoval, činila 37 541 Kč, v členění: jistina + poplatek ve výši 26 301 Kč, smluvní pokuta ve výši 8 740 Kč, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky dne 27. 7. 2022, žalovaný však na výzvu nereagoval a svůj dluh neuhradil.

2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 16. listopadu 2022 č. j. 24 C 311/2022 - 12, které nabylo právní moci dne 24. 12. 2022, bylo řízení zastaveno v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 6 301 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 301 Kč od 19. 6. 2021 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 8 740 Kč. Žalobce totiž v podání ze dne 12. 10. 2022 uvedl, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat žádná skutková tvrzení, a podáním ze dne 11. 11. 2022 vzal svou žalobu zčásti zpět co do zaplacení poplatku za zápůjčku ve výši 6 301 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 301 Kč od 19. 6. 2021 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 8 740 Kč. V rozsahu zpětvzetí žaloby proto soud řízení zastavil podle § 96 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) s tím, že v řízení bude dále pokračováno ohledně zaplacení částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 19. 6. 2021 do zaplacení.

3. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.

4. Soud vzal za prokázané, že žalovaný (označovaný jako„ Klient“) a žalobce (označovaný jako„ Věřitel“) uzavřeli dne 19. 5. 2021 prostřednictvím internetových stránek Věřitele na adrese [webová adresa] písemnou smlouvu o zápůjčce (dále též„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], s. r. o. účinné od 21. 11. 2018 (dále jen„ VOP“) a Sazebník. Tytéž smluvní strany následně uzavřely stejným způsobem dne 22. 5. 2021 písemný dodatek ke smlouvě o zápůjčce ze dne 19. 5. 2021, týkající se poskytnutí dodatečných peněžních prostředků (dále též souhrnně„ smlouva o zápůjčce“). Na základě smlouvy o zápůjčce se Věřitel zavázal, že poskytne Klientovi bezúčelovou a bezhotovostní Zápůjčku v celkové výši 20 000 Kč (dále jen„ Zápůjčka“), a Klient se peněžní částku odpovídající výši Zápůjčky zavázal Věřiteli vrátit společně s poplatkem za poskytnutí Zápůjčky v celkové výši 6 301 Kč (dále jen„ Poplatek“) nejpozději do 18. 6. 2021, a to bezhotovostním převodem na účet Věřitele sdělený za tímto účelem Klientovi. Peněžní částka odpovídající výši Zápůjčky měla být Věřitelem poskytnuta převodem na bankovní účet Klienta číslo [bankovní účet], a to nejpozději do 2 dnů ode dne účinnosti této Smlouvy. Za předpokladu, že Klient vyčerpá Zápůjčku okamžitě v plné výši a tuto splatí do data 18. 6. 2021 společně s Poplatkem, činila Roční procentní sazba nákladů 4396 % a celková částka splatná Klientem tak činila 26 301 Kč. V případě prodlení Klienta s plněním jeho závazků dle této Smlouvy se Klient zavázal uhradit Věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který ke dni uzavření této Smlouvy činil 8,25 % z dlužné částky ročně. Klient bylo současně povinen v případě prodlení nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly Věřiteli v souvislosti s prodlením Klienta, uvedené v bodu 2.3 smlouvy, a to zejména náklady za písemnou (listinnou) upomínku/výzvu k úhradě ve výši 500 Kč za výzvu (ze smlouvy o zápůjčce ze dne 19. 5. 2021, ve znění dodatku ze dne 22. 5. 2021, a z VOP). Žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč převody na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] v době od 19. 5. 2021 do 22. 5. 2021 (z potvrzení [právnická osoba] o platbách z účtu žalobce na účet žalovaného od 19. 5. 2021 do 22. 5. 2021). Žalobce adresoval žalovanému pět písemných upomínek k úhradě dlužných částek ze dne 25. 6. 2021, 2. 7. 2021, 9. 7. 2021, 18. 7. 2021 a 2. 8.2021, za které požadoval úhradu nákladů v celkové výši 2 500 Kč (z upomínek a přehledu účelně vynaložených nákladů souvisejících s prodlením žalovaného). Právní zástupkyně žalobce vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě celkové dlužné částky ve výši 33 408 Kč doporučeným dopisem ze dne 27. 7. 2022, podaným k poštovní přepravě dne 27. 7. 2022 (z výzvy k úhradě před podáním žaloby a z poštovního podacího lístku).

5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 2392 věty první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

7. Podle § 2394 o. z., bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

8. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

13. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že mezi žalovaným jako vydlužitelem a žalobcem jako zapůjčitelem byla dne 19. 5. 2021 a 22. 5. 2021 uzavřena prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (internetových stránek žalobce [webová adresa]) písemná smlouva o zápůjčce, ve znění jejího dodatku, na základě které žalobce přenechal žalovanému v době od 19. 5. 2021 do 22. 5. 2021 částku ve výši 20 000 Kč (jistinu zápůjčky) k užití podle libosti tak, že ji postupně převedl na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], a žalovaný se zavázal vrátit žalobci zápůjčku společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 6 301 Kč nejpozději do 18. 6. 2021. Pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho závazků byla sjednána smluvní pokuta, kterou se žalovaný zavázal uhradit žalobci ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný byl dále povinen v případě prodlení nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly žalobci v souvislosti s prodlením žalovaného, zejména náklady za písemnou (listinnou) upomínku (výzvu) k úhradě ve výši 500 Kč za výzvu. Vzhledem k tomu, že žalobce jako zapůjčitel před uzavřením smlouvy o zápůjčce a jejího dodatku prokazatelně neposuzoval úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, dospěl soud k závěru, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky splácet. Smlouva o zápůjčce ze dne 19. 5. 2021, ve znění jejího dodatku ze dne 22. 5. 2021, je proto podle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ. Protože právní jednání žalobce odporuje ZoSÚ jako právnímu předpisu, který zajišťuje veřejný pořádek ve spotřebitelských vztazích, považoval soud smlouvu o zápůjčce ze dne 19. 5. 2021, ve znění jejího dodatku ze dne 22. 5. 2021, za absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z., které zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. února 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Soud proto z důvodu absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 19. 5. 2021, ve znění jejího dodatku ze dne 22. 5. 2021, žalobu zamítl v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 19. 6. 2021 do zaplacení.

16. Žalovaný dosud žalobci podle ustanovení § 87 odst. 1 i. f. ZoSÚ prokazatelně nevrátil poskytnutou jistinu zápůjčky ve výši 20 000 Kč, kterou žalobce poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 19. 5. 2021, ve znění jejího dodatku ze dne 22. 5. 2021, a to v době přiměřené jeho možnostem. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 20 000 Kč v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaný podle této právní úpravy, speciální k ustanovení § 1970 o. z., nemůže být v prodlení od 19. 6. 2021, a návrh žalobce na plnění (určení doby splatnosti) částky 20 000 Kč již ke dni 19. 6. 2021 (tedy zpětně) je v rozporu s ustanovením § 87 odst. 2 ZoSÚ, protože zjevně neodpovídá možnostem žalovaného jako spotřebitele a nepředstavuje v daném případě spravedlivé uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu žalovaného a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení celkové částky 37 541 Kč, měl ve věci úspěch pouze z 53,3 % předmětu řízení (přiznáno mu bylo celkem 20 000 Kč), a žalovaný měl ve věci úspěch z 46,7 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 6,6 % (53,3 % minus 46,7 %). Žalobcem uplatněné účelně vynaložené náklady řízení, které mohlo být zahájeno perfektní žalobou, spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 402 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč, a 3 režijních paušálech po 100 Kč (300 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť se jednalo o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ve kterém bylo předmětem řízení peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující 50 000 Kč, celkem tedy 2 602 Kč, z čehož 6,6 % činí 172 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokátky, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.