24 C 328/2018

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 2 343 930 Kč s příslušenstvím <b>I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném ad 1) a žalovaném ad 2), aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku 2 343 930 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 343 930 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit společně a nerozdílně žalovanému ad 1) a žalovanému ad 2) na nákladech řízení částku 487 961,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 20. 11. 2018 se žalobce domáhal, aby žalovanému ad 1), žalovanému ad 2) a žalovanému ad 3) [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa původní účastnice], jako zhotovitelům, byla uložena povinnost zaplatit žalobci jako objednateli společně a nerozdílně částku 2 343 930 Kč s 9 % úrokem z prodlení z této částky od 2. 11. 2018 do zaplacení, z titulu tvrzené náhrady škody vzniklé žalobci v důsledku vadného plnění ze smlouvy o dílo [číslo] 2010 ze dne 18. 6. 2010, jejímž předmětem bylo komplexní zhotovení stavby„ Odkanalizování [územní celek]“ (dále jen„ Smlouva o dílo“), neboť žalobce následně zaplatil Platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně a Platební výměr na penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně v souvislosti se stavbou vodního díla s názvem„ Odkanalizování [územní celek]“. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. února 2020 č. j. 24 C 328/2018 - 79, ve znění usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. března 2021 č. j. 15 Co 120/2020 - 93, bylo řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným ad 3) zastaveno (právní moc dne 5. 3. 2020) a rozhodnuto o nákladech řízení (právní moc dne 23. 4. 2020). Žalobce tvrdil, že jako objednatel uzavřel se [anonymizována tři slova] a [anonymizováno], jehož členy byli původní žalovaní ad 1), ad 2) a ad 3), tedy sdružením bez právní subjektivity v zastoupení žalovaného ad 1) [právnická osoba] jako zhotovitelem, Smlouvu o dílo [číslo] 2010 ze dne 18. 6. 2010 za účelem realizace projektu - komplexní zhotovení stavby„ Odkanalizování [územní celek]“ (dále jen„ Smlouva o dílo“). Předmětné dílo bylo zhotoveno a objednateli předáno a následně dne 26. 10. 2011 vydal [stát. instituce], Odbor životního prostředí KOLAUDAČNÍ SOUHLAS a povolil užívání stavby vodního díla pod názvem„ Odkanalizování [územní celek]“. Součástí listin pro vydání Kolaudačního souhlasu byla zhotovitelem objednateli předložena listina ze dne 29. 9. 2011, označená jako Potvrzení o převzetí zeminy a její uložení ze„ [anonymizováno] kanalizace [obec] a [obec]“, potvrzující, že 43 122 tun výkopové zeminy z výše uvedené stavby bylo uloženo na místo: [anonymizována dvě slova] terénní úprava [obec] v období od března do září 2001. K zajištění financování stavby vodního díla pod názvem„ Odkanalizování [územní celek]“ obdržel žalobce v roce 2011 dotaci od Ministerstva životního prostředí ČR (dále jen„ MŽP“) z Fondu soudržnosti EU ve výši Kč 64 583 606,95 Kč a dále dotaci ze Státního fondu životního prostředí (dále jen„ SFŽP“) ve výši Kč 3 799 035,66 a půjčku ze SFŽP ve výši Kč 7 598 071,51 na realizaci projektu„ Odkanalizování obce Lichnov“. Dotace byla poskytnuta na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace [číslo jednací] ze dne 7. 3. 2011. Při poskytnutí dotace byl daňový subjekt povinen řídit se Podmínkami poskytnutí dotace, které jsou nedílnou součástí Rozhodnutí. Dále byla dotace poskytnuta Smlouvou [číslo] o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR ze dne 11. 3. 2011 (dále jen„ Smlouva“). Dne 6. 3. 2013 byl s žalobcem sepsán Českou inspekcí životního prostředí [ulice] protokol o průběhu kontroly nakládání s odpady při stavbách kanalizace a ČOV v Obci [obec] názvu„ Odkanalizování [územní celek]“ a nakládání s odpady produkovanými při stavbě, tedy odpadů uložených na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a dalších odpadů produkovaných při stavbě. Dne 16. 12. 2013 vydala [ulice] inspekce životního prostředí„ Protokol o kontrolním zjištění“ a„ Závěrečný protokol o kontrolním zjištění“ se závěrem, že zjištěné skutečnosti během kontroly nepovažuje [ulice] inspekce životního prostředí za porušení zákona č. 185/2011 Sb., o odpadech ze strany kontrolované osoby. V průběhu kontroly bylo Českou inspekcí životního prostředí dne 29. 11. 2013 oznámeno společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako účastníkovi řízení zahájení správního řízení ve věci, uložení pokuty za správní delikt podle § 66 odst. 4 zákona o odpadech, kterého se měl účastník řízení dopustit tím, že nakládal formou využití s odpadem kat. 17 05 04 [příjmení] a kamení neuvedené pod [číslo] v rámci nepovolených terénních úprav s tímto odpadem v období od 26. 3. 2011 do 7. 9. 2011 v celkovém množství 43 122 t a to na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], který není určen k nakládání s tímto druhem odpadu a který je v katastru nemovitostí evidován jako pozemek orná půda s ochranou jako zemědělský půdní fond. Dne 3. 11. 2014 obdržel žalobce„ Stanovisko (odborné vyjádření) SFŽP“ s charakteristikou problému ohledně porušení předpisů, konkrétně zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve věci nakládání s odpady a zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon ve věci nelegálních terénních úprav, s tím, že je konstatováno, že došlo k porušení cit. zákonů a dále k porušení Podmínek poskytnutí dotace ze dne 7. 3. 2011, oddíl [anonymizováno] bod 1 písm. a) a Smlouvy [číslo] o poskytnutí podpory ze SFŽP ČR ze dne 11. 3. 2011, oddíl 6 A písm. a). Součástí je rovněž dopis Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 30. 10. 2014 o Předání podkladů k vybrání a vymáhání odvodu za porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 2018/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zaslaný též řediteli Finančního úřadu pro [územní celek] [obec] - [část obce]. Dne 10. 12. 2015 byl žalobce jako daňový subjekt seznámen se ZPRÁVOU [příjmení] [příjmení] [jméno], která se týkala skutečností rozhodných pro vznik povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně podle § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 19. 2. 2015. Předmětem kontroly byla dotace Fondu soudržnosti EU a podpora ze Státního fondu životního prostředí ČR poskytnuté na základě shora uvedeného Rozhodnutí o poskytnutí dotace [číslo jednací] ze dne 7. 3. 2011 a dodržení Podmínek poskytnuté dotace (nedílná součást Rozhodnutí) a Smlouvy [číslo] o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR ze dne [datum]. Kontrola byla provedena na základě výše uvedeného podnětu Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 30. 10. 2014. Rozsah kontroly byl omezen výhradně na prošetření nesrovnalosti uvedené v podnětu, tj. porušení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve věci nakládání s odpadem a zákona č. 182/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve věci nelegálních terénních úprav a na plnění povinností příjemce dotace stanovené v oddílu B bod 1 písm. a) Podmínek rozhodnutí a části III. oddílu 6 písm. A odst. 6 Smlouvy. V tomto podnětu se uvádí, že vytěžená zemina nebyla uložena dle požadavku daňového subjektu na skládku, ale na soukromý pozemek. Následným vykázáním poplatků za skládku mezi způsobilé výdaje dotované akce porušil daňový subjekt ustanovení oddílu B bod 1 písm. a) Podmínek rozhodnutí a části III. oddílu 6 písm. A odst. 6 Smlouvy. Za nesprávné vykázání poplatků za uložení vytěžené zeminy na skládku je Ministerstvem životního prostředí navrhován daňovému subjektu odvod za porušení rozpočtové kázně z prostředků poskytnutých z Fondu soudržnosti EU ve výši Kč 1 347 130 Kč a z prostředků poskytnutých ze Státního fondu životního prostředí ČR (včetně půjčky) ve výši Kč 237 729. Správce daně ve svém zjištění konstatoval, že k realizaci akce„ Odkanalizování [územní celek]“ uzavřel žalobce dne 18. 6. 2010 Smlouvu o dílo se„ [anonymizována tři slova] a [anonymizováno]“, jehož vedoucím účastníkem byl ustanoven žalovaný ad 1), který uzavřel dne 7. 3. 2011 smlouvu s [právnická osoba], spol. s r.o., DIČ: CZ46577319 za zhotovení [anonymizována tři slova] vod) v rámci dotované akce. V předmětu této se smlouvy se [právnická osoba] [obec], spol. s r.o. zavázala k převzetí výkopové zeminy ze stavby kanalizace v obci [obec] a zabezpečí její předání firmě [právnická osoba] k využití na pozemku parc. [číslo] evidované jako orná půda v k. ú. [obec] u [obec], vlastníka [jméno] [příjmení]. Dle předložených faktur vykázal žalobce způsobilé výdaje na stavební práce celkem ve výši Kč 92 733 832,74. Z těchto nákladů činí poplatky za uložení zeminy a skládku částku ve výši Kč 1 603 870,33. V části III. Výsledek kontroly je uvedeno zjištění, že žalobce jako daňový subjekt nedodržel povinnosti stanovené v oddíle B bod 1 písm. a) Podmínek rozhodnutí a části III. oddílu 6 písm. A odst. 6 Smlouvy a tímto se dopustil porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 3 písm. e) a § 44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel. Na základě vydaného Stanoviska (odborného vyjádření) SFŽP ČR ze dne 8. 10. 2014 a podkladů Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 30. 10. 2014, že zhotovitelem díla fakturované práce nemohou být uznány, neboť nedošlo k řádnému splnění Smlouvy o dílo co do uskladnění odpadů (výkopové zeminy) a nemohou být uznány náklady a poplatky za uložení na skládku ve smyslu zákona o odpadech, uplatnil žalobce jako objednatel vůči žalovaným jako zhotoviteli dne 21. 11. 2014 písemnou reklamaci. V reklamaci byl uveden konkrétní popis vadného plnění, a to porušení smluvních ujednání, podle kterých se zhotovitel díla mj. zavázal při provádění díla zejména splnit povinnost: aa) dle čl. II. bodu [číslo] dílo provést řádně bez vad a nedodělků a nabytím právní moci kolaudačního rozhodnutí, kterým bude povoleno užívání díla, bb) dle čl. VI. bodu 6.3. zajistit čistotu a pořádek na staveništi a v rámci díla, bez hromadění odpadů a zbytků materiálu s tím, že při nakládání s odpady je povinen se řídit ustanovením zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění s tím, že je povinen předat doklady o zajištění likvidace odpadů vzniklých stavebními pracemi na díle, cc) dle čl. VIII bodu [číslo] učinit veškerá nezbytná opatření k ochraně životního prostředí a to i mimo staveniště a zamezit tak poškození nebo ohrožení zdraví nebo života občanů a majetku imisemi, hlukem nebo jiným způsobem v příčinné souvislosti s prováděním díla, dd) dle čl. VIII. bodu [číslo] průběžně a neodkladně odstraňovat ze staveniště odpady, suť a znečištění, ee) dle čl. X. bodu [číslo] zajišťovat po celou dobu plnění předmětu smlouvy okamžité odstraňování odpadů a nečistot vzniklých v souvislosti s prováděním díla, ff) dle čl. XI. bodu [číslo] uzavřít pojistnou smlouvu, která bude pokrývat odpovědnost za škodu způsobenou na životě, zdraví a majetku třetích osob v souvislosti s prováděním díla, gg) dle čl. XII. bodu [číslo] předat doklady o zajištění likvidace odpadů vzniklých stavebními pracemi na díle v souladu s platným zněním zákona o nakládání s odpady a jeho prováděcími předpisy, hh) dle čl. XIII. bodu [číslo] odpovídá za vady díla v době předání a zjištěné po předání v záruční době, způsobené porušením povinností zhotovitelem a současně uplatněn požadavek na odstranění vad díla, tj. odvoz vytěžené zeminy v rozsahu 44 664 t z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a zajištění její likvidace v souladu s platným zněním zákona o nakládání s odpady a jeho prováděcími předpisy a předpisy souvisejícími. Současně byla zmíněna skutečnost případného vzniku škody žalobci, jejíž náhradu bude žalobce u zhotovitele požadovat. Dne 12. 12. 2014 zaslal právní zástupce žalovaného ad 1) vyjádření k podané reklamaci s tím, že tuto neuznává a zcela odmítá a současně byl navržen termín společného projednání této věci na den 6. 1. 2015. Společné jednání bylo uskutečněno dne 9. 1. 2015, na kterém byly řešeny pouze případné postupy v rámci soudního řízení vedeného vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] [jméno] [příjmení] proti návozcům zeminy z akce„ Odkanalizování [územní celek]“ a to proti [právnická osoba] a žalovanému ad 1) u Okresního soudu v Novém Jičíně, zahájeného dne 11. 7. 2014 pod sp. zn. [spisová značka]. Ve vztahu reklamaci bylo žalovanými sděleno, že namítanou vadu odmítají. Další společné jednání se uskutečnilo dne 25. 3. 2015, při kterém byla řešena otázka terénních úprav ve vztahu ke stavebnímu úřadu [obec] a Krajskému úřadu [územní celek]. Jednání bylo přerušeno do 15. 4. 2015, kdy se však neuskutečnilo. Následně až dne 24. 2. 2016 se konalo další jednání, přičemž stanovisko k reklamaci nebylo nijak změněno; řešena byla stále jen otázka případného odvozu zeminy či provedení terénních úprav, jež podle zjištění žalobce v současné době již probíhají. Následně po vydání zprávy o daňové kontrole, vydal [ulice] úřad pro [územní celek] dne 18. 12. 2015 [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] na odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu na částku ve výši 1 106 855 Kč a dne [datum rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] na odvod za porušení rozpočtové kázně do Státního fondu životního prostředí ČR na částku ve výši 64 110 Kč. Proti výše uvedeným [anonymizována dvě slova] podal žalobce dne 5. 1. 2016 odvolání, které bylo doplněno podáním ze dne 26. 1. 2016. Odvolací finanční ředitelství [obec] rozhodnutím ze dne 5. 9. 2016 [číslo jednací] a [číslo jednací] obě odvolání žalobce zamítlo. Obě předepsané částky k odvodu byly žalobcem zaplaceny z jeho účtu dne 19. 9. 2016 v celkové výši 1 171 965 Kč. Následně vydal [ulice] úřad pro [územní celek] dne 12. 10. 2016 [anonymizováno] VÝMĚR [číslo jednací] na zaplacení penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně za období od 5. 11. 2011 do 19. 9. 2016 ve výši 1 106 855 Kč a [anonymizováno] VÝMĚR [číslo jednací] na zaplacení penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně za období od 5. 11. 2011 do 19. 9. 2016 ve výši 65 110 Kč. Žalobce podáním ze dne 24. 10. 2016 požádal [ulice] úřad pro Moravskoslezský kraj, oddělení kontroly zvláštních činností II, [obec] o prominutí již dne 19. 9. 2016 zaplaceného odvodu do Národního fondu a SFŽP a o prominutí penále ve výši 1 106 855 Kč a 65 110 Kč a současně dále požádal o posečkání se zaplacením vyměřeného penále za prodlení s odvodem do rozhodnutí o prominutí odvodu a penále. Žádosti žalobce o posečkání se zaplacením obou částek vyměřených na penále bylo rozhodnutím Finančního úřadu pro [územní celek] [číslo jednací] a [číslo jednací] ze dne 24. 11. 2016 vyhověno. O žádosti o prominutí odvodu a penále jako daně, tj.: 1. odvodu ve výši 1 106 855 Kč vyměřeného Finančním úřadem pro [územní celek] platebním výměrem [číslo jednací] ze dne 18. 12. 2015, 2. odvodu ve výši 65 110 Kč vyměřeného Finančním úřadem pro [územní celek] platebním výměrem [číslo jednací] ze dne 18. 12. 2015, 3. penále ve výši 1 106 855 Kč vyměřeného Finančním úřadem pro [územní celek] platebním výměrem [číslo jednací] ze dne 12. 10. 2016, 4. penále ve výši 65 110 Kč vyměřeného Finančním úřadem pro [územní celek] platebním výměrem [číslo jednací] ze dne 12. 10. 2016, rozhodlo Generální finanční ředitelství [obec] rozhodnutím ze dne 18. 10. 2018 tak, že žádost byla zamítnuta. Následně byly obě předepsané částky na zaplacení penále žalobcem zaplaceny z jeho účtu dne 23. 10. 2018 v celkové výši Kč 1 171 965. Celkem tedy žalobce z titulu porušení rozpočtové kázně zaplatil částku ve výši 2 343 930 Kč. Dne 19. 10. 2018 žalobce zaslal žalovaným„ Výzvu k náhradě škody“ s podrobným odůvodněním porušení konkrétních smluvních ujednání, ke kterým se zhotovitel ve Smlouvě o dílo smluvně zavázal, včetně porušení zákonných povinností, spočívající v tom, že zhotovitel, který v průběhu provádění díla převzal výkopovou zeminu, tuto následně řádně neuskladnil na skládku a tedy nedošlo k řádné likvidaci odpadů, jak ukládá zákon č.185/2001 Sb., o odpadech. K této výzvě se žádný z žalovaných věcně nevyjádřil, přestože právní zástupce žalovaných požádal o lhůtu k vyjádření do 15. 1. 2019. Žalobce závěrem tvrdil, že jednáním zhotovitele byla porušena Smlouva o dílo, přičemž současně došlo k porušení Podmínek poskytnutí dotace, jež byly součástí Rozhodnutí o poskytnutí dotace [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a Smlouvy [číslo] o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR ze dne 11. 3. 2011. Zaplacením odvodu a penále vznikla žalobci škoda ve výši 2 343 930 Kč. Žalobce měl za to, že příčinná souvislost mezi porušením, v daném případě jak smluvní, tak i zákonné povinnosti a vzniklou škodou je dána tím, že právě a jen jednáním zhotovitele došlo ze strany finančního úřadu k vyměření odvodu a penále. Zavinění zhotovitele je prokázáno v odůvodněních platebních výměrů a rozhodnutí Odvolacího finančního úřadu a Generálního finančního ředitelství, včetně odborných stanovisek SFŽP a Ministerstva životního prostředí ČR. Spočívá v řádném neuložení vytěžené zeminy z akce„ Odkanalizace [územní celek]“ a její likvidace, a to jednak v souladu se závazkem vyplývajícím pro zhotovitele ze Smlouvy o dílo a jednak z nesplnění zákonných povinností vyplývajících ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve věci nakládání s odpady a ze zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

2. Žalovaní ad 1) a ad 2) ve svém vyjádření ze dne 12. 4. 2019 navrhovali zamítnutí žaloby. Žalovaní namítali, že pokud bylo v souvislosti s nakládáním se zeminou jakožto odpadem dle zákona o odpadech zahájeno správní řízení Českou inspekcí životního prostředí, nemá to s projednávanou právní věcí žádnou souvislost. V rozhodnutí vydaném Odvolacím finančním ředitelstvím ze dne 5. 9. 2016, [číslo jednací], bylo konstatováno, že vytěžená zemina nebyla uložena na skládku, ale na soukromý pozemek, tzn. že poplatky za uložení zeminy nebyly předepsány a nemohly být proto ani vyúčtovány. Položky týkající se poplatků za uložení odpadů, tj. zeminy uvedené ve fakturách žalovaných, resp. [ulice] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], dle správce daně nemohou být považovány za skutečně vynaložené a řádně prokázané. Zahrnutím poplatků za uložení zeminy mezi způsobilé výdaje pro čerpání dotace poskytnuté z Fondu soudržnosti EU a ze Státního fondu životního prostředí ČR daňový subjekt, resp. žalobce, porušil ustanovení oddílu B bodu 1 písm. a) Podmínek rozhodnutí a ustanovení části III oddílu 6 písm. A odst. a) Smlouvy. Následně správce daně ve výše specifikovaném rozhodnutí uvedl, že nedodržením daných ustanovení se žalobce jakožto daňový subjekt dopustil porušení rozpočtové kázně neoprávněným použitím poskytnutých finančních prostředků ve smyslu § 3 písm. e) a § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozpočtových pravidlech“). Ke shodnému závěru správce daně dospěl také v rozhodnutí vydaném Odvolacím finančním ředitelstvím ze dne 5. 9. 2016, [číslo jednací]. Správce daně v těchto rozhodnutích zcela jednoznačně konstatoval, že ke krácení poskytnuté dotace došlo z důvodu neuložení zeminy na skládku, ačkoli tak mělo být učiněno dle smlouvy o dílo [číslo] 2010 ze dne 18. 6. 2010 (dále jen„ smlouva o dílo“), uzavřené mezi žalobcem a žalovanými. Žalovaní dále poukazovali na to, že pokud žalobce uplatnil požadavek na odstranění vad díla, tj. odvoz vytěžené zeminy v rozsahu 43 122 t z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a zajištění její likvidace v souladu s platným zněním zákona o odpadech, jeho prováděcími předpisy a předpisy souvisejícími, v rámci předmětného díla se jednalo o zeminu v rozsahu 27 260 tun, což vyplývá z oznámení o zahájení správního řízení ze dne 29. 11. 2013, sp. zn. ČIŽP [číslo] [spisová značka] [číslo]. Žalobcem uvedený rozsah zeminy 43 122 t je tedy specifikován v rozporu se skutečným stavem věci. V souvislosti s tím, že žalobce zároveň upozornil žalované na možnost vzniku škody, žalovaní poukazovali na čl. 11 smlouvy o dílo, který uvádí:„ Uplatňování nároků na náhradu škody se řídí ustanovením § 373 a následujících obchodního zákoníku v platném znění. Zhotovitel se zavazuje nést odpovědnost za případné škody způsobené vadným provedením díla po dobu 3 let od data předání poslední části díla.“ Ustanovení § 263 obchodního zákoníku vyjmenovává jednotlivá ustanovení, od kterých se mohou strany odchýlit, přičemž ustanovení § 373 obchodního zákoníku se v tomto výčtu nenachází. Zhotovitel, tedy žalovaní, nesli odpovědnost za případné škody, které by způsobili vadným provedením díla po dobu 3 let od data předání poslední části díla. Ze zápisu o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich ucelených částí vyplývá, že žalobce stavbu převzal dne 29. 9. 2011. Tímto okamžikem tak počala běžet výše uvedená lhůta. Žalobce uvedl, že jím tvrzené vady vytkl žalovaným dopisem ze dne 21. 11. 2014, tento dopis byl však zaslán poté, co uplynula lhůta uvedená v čl. 11 smlouvy o dílo. Škoda přitom žalobci mohla vzniknout až právní mocí rozhodnutí správce daně o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně. S ohledem na výše uvedenou lhůtu je zřejmé, že žalovaní nemohou za škodu odpovídat, když podle článku [číslo] smlouvy o dílo nesli odpovědnost za případné škody způsobené vadným provedením díla po dobu 3 let od data předání poslední části díla, přičemž dle protokolu o předání a převzetí se záruka počítá od 29. 9. 2011. Smlouva o dílo byla připravena jako součást zadávacích podmínek výhradně žalobkyní jakožto zadavatelem veřejné zakázky na stavební práce„ Odkanalizování [územní celek]“ dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, tedy jako závazná součást zadávacího řízení, které předcházelo uzavření smlouvy, a je tedy svým charakterem tzv. adhezní smlouvou. Žalovaní jakožto účastníci tohoto zadávacího řízení neměli možnost znění smlouvy jakýmkoliv způsobem ovlivnit. Žalovaní dále namítali, že žalobcem tvrzené konkrétní skutečnosti týkající se obdržení dotací a půjčky k zajištění financování stavby díla pod názvem„ Odkanalizování obce Lichnov“ nebyly žalovaným známé, neboť zadávací dokumentace pouze velmi obecně zmiňovala, že k realizaci dané veřejné zakázky má být žalobci poskytnuta dotace. S žalobcem specifikovanými podklady měli žalovaní možnost seznámit se až po podání žaloby v rámci nahlédnutí do spisu dne 13. 12. 2018 Smlouva o dílo ve vztahu k dotaci pouze uvádí v článku [číslo], že zhotovitel zajistí výrobu a umístění tabule, která bude obsahovat údaje o tom, že stavba je financována z prostředků EU. Zadávací dokumentace či smlouva o dílo žádné podrobnosti ohledně výše čerpané dotace či podmínek poskytnutí dotace neobsahují. Žalobce jako zadavatel žádné podrobnosti ohledně čerpání dotace k realizaci předmětné veřejné zakázky„ Odkanalizování [územní celek]“ nesdělil a ani žalované neseznámil s Podmínkami poskytnutí dotace. Žalovaní tvrdili jednak to, že dílo bylo provedeno bez vad, jednak to, že měli být žalobcem řádně seznámeni s Podmínkami poskytnutí dotace, jestliže na jejich podkladě mají být uplatňována některá práva. Žalovaní nemohli vědět, v jaké výši mohla být dotace zkrácena, když jim nebyla výše dotace známa. Tato skutečnost je významná ve vztahu k § 379 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“). Toto ustanovení uvádí, že se nenahrazuje škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke všem skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči. Žalovaní 1/ a 2/ tak nemohli při uzavírání smlouvy ani předvídat s přihlédnutím ke všem okolnostem, že žalobkyni může vzniknout škoda, a to konkrétně ve výši 2 343 930 Kč Nejvyšší soud k tomu ve svém rozhodnutí ze dne 2. 2. 2000 sp. zn. [spisová značka] uvedl:„ Za nepředvídatelnou škodu z hlediska druhé věty § 379 ObchZ je třeba považovat takovou škodu, jejíž vznik nemohla tato osoba předvídat s přihlédnutím ke všem skutečnostem, které znala nebo měla při obvyklé péči znát v době vzniku závazkového vztahu, a právem se tedy domnívala, že z porušení povinnosti, kterého se dopustila, taková škoda vzniknout nemůže.“ Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2008 sp. zn. [spisová značka] je ustanovení § 379 obchodního zákoníku založeno na objektivním měřítku pravděpodobnosti určitého důsledku a předvídatelnost škody ve smyslu tohoto ustanovení není možno posoudit jen na subjektivním základu. Citovaná judikatura tak podporuje závěr, že škoda, která žalobci vznikla, nebyla pro žalované ad 1) a ad 2) ani objektivně předvídatelná. Žalovaní dále namítali, že žalobce neučinil vše nezbytné k tomu, aby zabránil vzniku škody, když dotačnímu orgánu vykázal zcela zjevně neoprávněné výdaje. Při podrobné znalosti podmínek pro čerpání dotace na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace [číslo jednací] ze dne 7. 3. 2011, Podmínek poskytnutí dotace, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o poskytnutí dotace, a Smlouvy [číslo] o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR ze dne 11. 3. 2011, si žalobce musel být vědom skutečnosti, že jestliže je vytěžená zemina ukládána na soukromý pozemek a nikoli na skládku, pak dochází jednak k porušení smlouvy o dílo, ale především podmínek pro poskytnutí dotace. [ulice] úřad ve svých platebních výměrech ze dne 18. 12. 2015, [číslo jednací] a ze dne 18. 12. 2015, [číslo jednací] uvedl, že k porušení ustanovení oddílu B bodu 1 písm. a) Podmínek poskytnutí dotace, které jsou nedílnou součástí Rozhodnutí o poskytnutí dotace, [číslo jednací], a ustanovení části III oddílu 6 písm. A odst. a) Smlouvy [číslo] o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR došlo tím, že daňový subjekt vykázal poskytovateli dotace mezi způsobilými výdaji projektu poplatky za uložení zeminy na skládku ve výši 1 603 870,33 Kč, přestože se dle kontrolního zjištění o způsobilý výdaj projektu nejedná. Dále finanční úřad konstatoval, že neoprávněným vykázáním poplatků za uložení zeminy na skládku se daňový subjekt dopustil porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 3 písm. e) a § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech. Vzhledem k tomu, že žalobce poplatky za uložení zeminy na skládku vykázal poskytovateli dotace až poté, co došlo ke složení zeminy na soukromý pozemek, tyto poplatky vykazoval s vědomím, že tím porušuje shora specifikovanou smlouvu o poskytnutí dotace a podmínky poskytnutí dotace. Stejně tak si musel být vědom skutečnosti, že tím zároveň porušuje výše uvedená ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech. Žalobce tak neměl dané poplatky vůči poskytovateli dotace vykazovat. Pokud by žalobce vůči poskytovateli dotace nevykázal výdaje, o kterých musel vědět, že jsou výdaji nezpůsobilými, pak by mu nebylo vyměřeno penále dle zákona o rozpočtových pravidlech. Tato skutečnost je významná s ohledem na ustanovení § 384 odst. 1 obchodního zákoníku, které uvádí, že osoba, které hrozí škoda, je povinna s přihlédnutím k okolnostem případu učinit opatření potřebné k odvrácení škody nebo k jejímu zmírnění. Žalobce neměl dotačnímu orgánu vykazovat poplatky za složení zeminy na skládku, když bylo zřejmé, že se jedná o nezpůsobilé výdaje. Pokud by tyto nezpůsobilé výdaje nevykázal, nebyla by mu uložena povinnost zaplatit penále dle zákona o rozpočtových pravidlech. Podle § 384 odst. 1 obchodního zákoníku tak žalovaní nejsou povinni nahradit žalobci tvrzenou škodu ani z tohoto důvodu. Žalovaní poukazovali na to, že žalobce po celou dobu provádění stavby nijak nereagoval na skutečnost, že zemina je ukládána na soukromý pozemek a nikoli na skládku. Především upozorňovali na smlouvu pojmenovanou„ Souhlas s uložením výkopových zemin v katastru [územní celek]“ (dále jen„ Smlouva o uložení zemin“) ze dne 21. 3. 2011. S vytěženou zeminou ze stavby jakožto s odpadem nakládala společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO]. Ze Smlouvy o uložení zemin vyplývá, že se společnost [právnická osoba] a žalobce dohodli na uložení přebytečných zemin z výstavby kanalizace v obci [obec] a [obec] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Zároveň se společnost [právnická osoba] ve Smlouvě o uložení zemin zavázala zaplatit obci finanční kompenzaci ve výši 5 Kč za každou tunu uloženého materiálu. S ohledem na tuto Smlouvu o uložení zemin žalobce umožnil a sám se aktivně podílel (!) na takovém nakládání se zeminou, které bylo následně shledáno za rozporné s podmínkami, které si sám žalobce vymezil ve smlouvě o dílo. Vzhledem k tomu, že předmětná zemina byla ukládána na pozemek parc. [číslo] orná půda o výměře 24 962 m2 v k. ú. [obec] u [obec], zahájil [stát. instituce], odbor výstavby a územního plánování, územní řízení o změně využití pro terénní úpravy na specifikovaném pozemku. Toto řízení bylo zastaveno usnesením [stát. instituce] ze dne 8. 11. 2011, č.j.: [spisová značka] [číslo] [rok]. Toto usnesení bylo, mimo jiné, doručeno do vlastních rukou žalobci. Zároveň bylo toto usnesení doručeno veřejnou vyhláškou, když bylo zveřejněno dne 15. 11. 2011. Toto usnesení také potvrzuje, že žalobce si musel být nepochybně vědom skutečnosti, jakým způsobem je s předmětnou zeminou nakládáno. Dále měl technický dozor investora dle odst. [číslo] smlouvy o dílo dozírat na jakostní a množstevní soulad prováděného díla, přičemž z odst. [číslo] smlouvy o dílo vyplývá, že technický dozor investora takto činil jménem žalobkyně jakožto objednatele. Technický dozor investora tak měl žalobkyni upozornit, pokud provádění díla neprobíhalo v souladu se smlouvou o dílo. Zároveň dle odst. 9.8. smlouvy o dílo byla žalobkyně oprávněna kontrolovat provádění díla. Žalobce zaslal žalovaným ad 1) a ad 2) dopis ze dne 21. 11. 2014, kterým reklamoval vadné plnění smlouvy o dílo spočívající v nedodržení podmínek v této smlouvě sjednaných a v porušení obecně závazných právních předpisů tím, že nedošlo k řádnému uskladnění výkopové zeminy a tedy k řádné likvidaci odpadů. Žalobce v protokolu o předání a převzetí uvedl, že předmětné dílo převzal dne 29. 9. 2011. Teprve po uplynutí 3 let u žalovaných uplatnil vady díla. V této souvislosti je třeba poukázat na § 80 odst. 1 zákona o odpadech, který vyjmenovává pravomoci obecního úřadu ve vztahu ke kontrole k nakládání s odpady. Zároveň je třeba poukázat na § 46 zákona o odpadech, podle kterého je poplatek za ukládání odpadů na skládky příjmem obce, na jejímž katastrálním území je skládka umístěna. Ze zmíněných ustanovení zákona o odpadech tak vyplývá, že žalobce jako obec má znalost o skládkách, které se nachází na jejím území. [ulice] úřad uvedl ve své zprávě o daňové kontrole [číslo jednací] ze dne 10. 12. 2015 (dále jen„ zpráva o daňové kontrole“), že z dokladů získaných v průběhu kontroly vyplynulo, že žalobce vydal dne 21. 3. 2011 společnosti [právnická osoba] Souhlas s uložením výkopových zemin v katastru [územní celek], jehož předmětem bylo uložení přebytečných zemin z výstavby kanalizace v obci [obec] a [obec] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], jehož majitelem byl pan [jméno] [příjmení]. Dne 21. 9. 2011 bylo daňovému subjektu místně příslušným stavebním úřadem doručeno Oznámení č.j. [spisová značka] [číslo] 2011 o zahájení územního řízení na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Dne 14. 11. 2011 pak místně příslušný stavební úřad doručil daňovému subjektu usnesení o zastavení terénních úprav na předmětném pozemku. [ulice] úřad tak konstatoval, že žalobce musel vědět, že vytěžená zemina není odvážena na skládku. Dále finanční úřad uvedl, že žalobce je navíc dle § 46 odst. 3 a 5 zákona [číslo] 2011, o odpadech, jedním z příjemců poplatků za ukládání odpadů na skládky a je pověřen kontrolou placení poplatků u provozovatele skládky, a tak musí vědět, zda a kde se na území obce jakákoli skládka nachází. [ulice] úřad také dospěl k závěru, že žalobce měl nepochybně důvod vznést vůči žalovaným jakožto zhotovitelům stavby námitku proti vyúčtovaným poplatkům za uložení zeminy na skládku, a protože tyto poplatky byly součástí rozpočtovaných položek předmětné stavby, mohl žádat o úpravu ceny o částky poplatků za uložení zeminy na skládku, případně nevykazovat tyto poplatky jako způsobilý výdaj dotované akce. Žalovaní konečně dovozovali, že v protokolu o předání a převzetí díla se uvádí, že stavba byla dokončena bez zjevných vad a nedodělků, kdy aktuálně uplatňovaný nárok by nepochybně byl v době předání vadou zjevnou. Vzhledem k tomu, že na zhotovené stavbě neprobíhaly žádné další práce nebo opravy na předaném díle, nemůže se jednat o vadné dílo, byť by vada spočívala v nakládání se zeminou. Pokud by se jednalo o vadné dílo, nebylo by možné jej užívat. Vzhledem k tomu, že žalobce si byl vědom skutečnosti, jakým způsobem bylo nakládáno se zeminou, žalovaní neměli důvod předpokládat, že podmínky smlouvy o dílo nejsou z jejich strany dodržovány a že by z toho důvodu mohl hrozit vznik škody. Žalovaní považovali za nepřijatelné, aby žalobce přenášel svou odpovědnost na žalované s cílem zprostit se odpovědnosti za následky, vyplývající z nedodržení povinností jemu stanovených. Žalobce jako zadavatel si musel být vědom skutečnosti, že v případě porušení podmínek, za kterých mu byla dotace poskytnuta, poruší zákon o rozpočtových pravidlech. Pokud žalobce vykázal poplatky za skladování zeminy na skládku, porušil povinnosti stanovené zákonem o rozpočtových pravidlech. V této souvislosti je třeba poukázat na § 382 obchodního zákoníku, které zakotvuje:„ Poškozená strana nemá nárok na náhradu té části škody, jež byla způsobena nesplněním její povinnosti stanovené právními předpisy vydanými za účelem předcházení vzniku škody nebo omezení jejího rozsahu.“ [ulice] úřad v platebních výměrech konstatoval, že neoprávněným vykázáním poplatků za uložení zeminy na skládku se daňový subjekt dopustil porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 3 písm. e) a § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech. Zároveň si žalobce byl vědom, že v důsledku porušení uvedených ustanovení jí bude vyměřeno penále dle § 44a odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech ve znění účinném do 19. 2. 2015. Žalobce tedy vykázáním nezpůsobilých poplatků porušil ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech, jejichž účelem bylo právě zabránění vzniku takové škody, jejíž náhrady se žalobce domáhá. Žalobce tak neučinil všechny kroky nezbytné k tomu, aby zabránil vzniku škody, a to škody ve vztahu ke stanovení odvodu a také následného penále. V rámci učinění veškerých kroků k zabránění škody se měl žalobce proti pravomocným rozhodnutím finančního úřadu bránit ve správním soudnictví. Žalobce v dalším průběhu řízení tvrdil (v podání ze dne 21. 8. 2019), že mezi žalovaným ad 1) jako objednatelem a společností [právnická osoba] jako zhotovitelem byla uzavřena Smlouva č. [rok] o převzetí zeminy ze dne 22. 3. 2011, ve které se zhotovitel zavázal, že od objednatele převezme výkopovou zeminu ze stavby kanalizace v obci [obec] a zabezpečí její předání do vlastnictví firmě [právnická osoba] k využití na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] v souladu s předpisy a zákony platnými v ČR, zejména v souladu se zákonem 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění. Cena byla sjednána na částku ve výši 550 Kč za 1 auto/10 t navezené zeminy. Za tuto činnost, tedy za převzetí a uložení zeminy na„ skládku“, se žalovaný ad 1) zavázal zhotoviteli zaplatit, což se také v praxi realizovalo. O této smlouvě neměl žalobce v době jejího podepsání a zahájení stavby žádnou vědomost. Na tuto smlouvu navazovala, resp. jí měla předcházet, další Smlouva o převzetí zeminy (předpokládaná v cit. Smlouvě č. [rok]) ze dne 22. 3. 2011, se dvěma dodatky (ze dne 1. 4. 2011 a ze dne 1. 5. 2011), uzavřená mezi [právnická osoba] jako objednatelem a [právnická osoba] jako zhotovitelem. Předmětem této smlouvy byl závazek zhotovitele převezít od objednatele vytěženou zeminu ze stavby kanalizace [obec] a [obec] do svého vlastnictví a zabezpečit jejich využití na pozemku parc. č [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] v souladu s předpisy a zákony platnými v ČR, zejména v souladu se zákonem 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění.“ Cena byla sjednána na částku ve výši 600 Kč za auto (šestikolka). [právnická osoba] pak následně uzavřela dne 23. 3. 2011 s [jméno] [příjmení], místem podnikání [adresa žalobkyně], Nájemní smlouvu [číslo] za účelem pronájmu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] na dobu určitou do 30. 9. 2011 k dočasnému užívání. O tom, že předmětný soukromý pozemek nebyl v roce 2011 místem schváleným pro nakládání s odpady, tedy k využívání odpadů dle zákona o odpadech pro terénní úpravy společnosti [právnická osoba], [právnická osoba] a zcela určitě také žalovaný ad 1) věděli, přesto se na tento soukromý pozemek výkopová zemina navážela a následně společnost [právnická osoba] firmě [právnická osoba] vydala výše uvedené Potvrzení o převzetí zeminy a její uložení ze stavby kanalizace v [obec] a [obec], která jej předložila žalobci jako důkaz o splnění svých povinností ze Smlouvy o dílo a podle zákona o odpadech, což nebyla pravda, přičemž žalovaný ad 1) za dopravu a„ poplatky“ za uložení zeminu na„ skládku“ účtoval žalobci, přičemž žádné poplatky za uložení na skládku nikomu neplatil a zemina na řádnou skládku ukládána nebyla. Z výše uvedených skutečností se tedy podává, že odpovědnost za řádné uložení výkopové zeminy při stavbě kanalizace dle předmětné smlouvy o dílo a nakládání s ní v souladu se zákonem o odpadech převzal zhotovitel, který si k tomu sjednal třetí osobu – společnost [právnická osoba], tato pak společnost [právnická osoba], a tato společnost k samotnému uložení výkopové zeminy sjednala s majitelem pozemku [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu, ačkoli se v roce 2011 nejednalo o místo schválené pro nakládání s odpady. žalobce zásadně odmítá a právní argumentaci v této souvislosti uvedenou považuje za nesprávnou. Právní argumentaci k čl. 11 Smlouvy o dílo ohledně tříleté lhůty, po kterou se zhotovitel zavazuje nést odpovědnost za případné škody způsobené vadným provedením díla, žalobce považoval za nesprávnou a namítal, že lhůta uvedená v článku [číslo] Smlouvy o dílo je v rozporu se zákonem, neboť podle § 397 obchodního zákoníku činí promlčecí doba čtyři roky, přičemž se jedná o kogentní ustanovení, tedy tuto lhůtu nelze zkrátit jednostranným prohlášením ani dohodou stran. Žalobce odkazoval na čl. XIII. Odpovědnost za vady odstavec [číslo], kde je ujednána záruční doba v délce 60 měsíců a počíná běžet od termínu uvedeného v odstavci [číslo] této smlouvy, tedy od provedení výstupní kontroly díla zhotovitelem nejpozději do dne 22. 9. 2011 včetně. Pokud žalobce reklamoval vady díla dopisem ze dne 21. 11. 2014, pak práva z odpovědnosti za vady byla uplatněna v záruční době. Žalobce nesouhlasil s tím, že Smlouvu o dílo zpracoval výhradně sám jako součást zadávacích podmínek, a tedy by měla být podle § 266 obchodního zákoníku v pochybnostech vykládána k jeho tíži jako té strany, která ji jako první v jednání použila. Nabídka žalovaného ad 1) na akci„ odkanalizování [územní celek]“ ze dne 20. 4. 2010 totiž obsahuje mimo jiné danou Smlouvu o dílo v celém nezměněném textu, jak byla později podepsána, pouze s některými ručně dopsanými údaji. Žalobce odmítl tvrzení žalovaného ad 1) o nevědomosti a tím i o případné nepředvídavosti možného vzniku škod z titulu porušení Smlouvy o dílo s vazbou na porušení podmínek poskytnutých dotací. Žalovaný ad 1) byla plně seznámen s tím, že stavba kanalizace bude financována prostřednictvím poskytnuté dotace, a to nejen ze Smlouvy o dílo čl. 1 [číslo] o tom, že má jako zhotovitel vyrobit a umístit tabuli s informací o tom, že stavba je financována z prostředků EU, ale zejména na základě Mandátní smlouvy [číslo] ze dne [datum] mezi žalobcem jako mandantem a žalovaným ad 1) jako mandatářem, jejímž předmětem byl závazek mandatáře obstarat pro mandanta činnost zajištění finančních prostředků na výstavbu kanalizaci v obci, včetně zpracování všech nutných podkladů pro podání žádosti o udělení dotace ze SFŽP ČR a programu OPŽP. Odměna za tuto činnost byla dohodnuta na částku 110 000 Kč + 19 % DPH. Listina označená jako Souhlas s uložením výkopových zemin v k. ú. [obec] ze dne 21. 3. 2011, vyhotovená společností [právnická osoba], nemohla mít žádný právní význam a právní účinky. [územní celek] ani [stát. instituce] není stavebním úřadem a tudíž neměla žádné zákonem dané oprávnění k udělování souhlasu k uložení výkopové zeminy – odpadu ani nebyla oprávněna zahájit z vlastní iniciativy žádné správní řízení, jehož výsledkem by bylo rozhodnutí jako správní akt, na jehož základě by byl společnosti [právnická osoba] udělen souhlas k uložení zeminy na pozemku soukromé osoby, byť v katastru [územní celek] [obec]. Uvedený Souhlas v listině ze dne 21. 3. 2011 není správním aktem vydaným podle předpisů správního práva, jedná se o akt nicotný, tj. takový, který nemá žádné právní účinky a hledí se na něj, jako by vůbec nebyl (§ 77 správního řádu). Předmětný Souhlas v tomto řízení nemá žádný právní význam a nelze z něj činit žádné právní závěry. Podle Smlouvy o dílo a podmínek poskytnuté dotace byly pravidelně konány kontrolní dny za účasti všech zainteresovaných osob, včetně zástupce SFŽP ČR a výsledky zadokumentovány ve stavebních denících, ze kterých se nepodává, že by zhotovitel odvážel a uskladňoval vytěženou zeminu na soukromý pozemek, jež nebyl pro tyto účely určen, což měl zhotovitel odpovědný za tuto činnost mít dříve ověřeno, pokud tuto svoji povinnost smluvně přenesl prostřednictvím společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] Až z později zjištěných informací je pak žalobci známo, že majitel pozemku parc. [číslo] [jméno] [příjmení] ve spolupráci se společností [právnická osoba] a snad i s dalšími osobami zajišťoval u [stát. instituce], odboru výstavby a územního plánování povolení k dočasné deponii pro následnou rekultivaci předmětného pozemku, o výsledku však není žalobci nic dalšího známo. Pokud si žalovaný ad 1) prostřednictvím společnosti [právnická osoba] u společnosti [právnická osoba] objednal uskladnění výkopové zeminy, pak mu jistě muselo být známo, kam a za jakých podmínek bude vytěžená zemina uskladněna tak, aby nedošlo k porušení podmínek Smlouvy o dílo, stavebního zákona a zákona o odpadech. Žalobci nebylo známo, že povolení k uskladnění výkopové zeminy společnosti [právnická osoba] spolu s majitelem pozemku [jméno] [příjmení] nebylo vyřízeno, byť měli mezi sebou sjednánu Nájemní smlouvu na uskladnění této výkopové zeminy, a že [jméno] [příjmení] na stavebním úřadu podával a zase bral zpět žádosti o povolení rekultivace pozemku, ani jaký současný právní stav v této věci. Žalobce odmítl, že by porušil povinnosti stanovené zákonem o rozpočtových pravidlech tím, že vykázal nezpůsobilé výdaje, jež se staly předmětem zpětného odvodu a vyměření penále. Podle konstantní judikatury je při porušení podmínek dotace, a tedy současně i zákona o rozpočtových pravidlech, povinen tuto dotaci vrátit její příjemce, bez ohledu na to, kdo porušení podmínek poskytnuté dotace konkrétně porušil, přičemž tuto povinnost nemůže příjemce dotace přenášet na třetí osobu. Je pak na příjemci dotace následně se domáhat odpovědnosti u skutečného viníka. Žalobce nepřistoupil k podání žaloby vůči ČR – orgánům finanční správy, kterými byla povinnost k vrácení dotace vyměřena, neboť je nepochybné, že taková žaloby by byla jednak časově i finančně náročná a zejména pak neúspěšná. Žalobce dále tvrdil, že byť byla mezi podnikatelem - majitelem pozemku a pronajímatelem [jméno] [příjmení] a společností [právnická osoba] sjednána nájemní smlouva, pak podle rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10. 12. 2013 č.j. [číslo jednací] byla společnost [právnická osoba] povinna předmětný pozemek vyklidit a provést odvoz výkopové zeminy v rozsahu 44 664 tun. [jméno] [příjmení] podal dne 11. 7. 2014 u Okresního soudu v Novém Jičíně žalobu proti žalovaným [právnická osoba] a [právnická osoba] na odstranění stavebního odpadu z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], když řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo dne 15. 1. 2019 přerušeno. Z odůvodnění rozsudku [název soudu] ze dne 22. 5. 2014 č.j. 10 C 286/2013-85, ve věci žalobce [jméno] [příjmení] proti společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa] [ulice a číslo], se na straně 3. podává z výpovědi jednatele společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] jako svědka, že tato společnost z důvodu návozu výkopové hlíny na pozemek [jméno] [příjmení] obdržela od ČIŽP pokutu ve výši Kč 55 000 Kč, neboť nebylo vyřízeno dočasné vynětí orné půdy. [ulice] inspekce životního prostředí rovněž zahájila proti [právnická osoba] s.r.o. řízení pro porušení zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech - § 12 odst. 2, §c18 odst. 1 písm. d) a k ), když žalobci není výsledek tohoto řízení znám. Zhotovitel a dalších osoby, které s výkopovou zeminou nakládaly, až již papírově nebo fakticky, jsou za takovou činnost úřady postihovány, je to však žalobce, který nese důsledky této nezákonné činnosti.

3. Žalovaní v dalším průběhu řízení tvrdili (v podání ze dne 10. 2. 2020), že Souhlas s uložením výkopových zemin v k. ú. [obec] ze dne 21. 3. 2011 svědčí o skutečnosti, že žalobce si byl jednoznačně vědom toho, jakým způsobem má být naloženo s předmětnou zeminou, resp. že přebytečná zemina z výstavby kanalizace v obci [obec] má být složena na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Z průběhu řízení vedeného [stát. instituce], odborem výstavby a územního plánování, zahájeného na návrh [jméno] [příjmení], bytem [adresa] 75 [obec] u [obec], na vydání územního rozhodnutí o změně využití území pro terénní úpravy na pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 24962 m2 v k. ú. [obec] u [obec], je zřejmé, že Oznámení o zahájení tohoto řízení bylo žalobci doručeno dne 21. 9. 2011 č. j. [spisová značka] [číslo] 2011. Předmětné dílo bylo předáno dne 29. 9. 2011. Ještě před předáním díla mělo být žalobci bez pochybností zřejmé, že k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] nebylo vydáno potřebné rozhodnutí výše uvedeného stavebního úřadu. Dnem 14. 11. 2011, kdy bylo žalobci doručeno usnesení stavebního úřadu ze dne 8. 11. 2011 č. j. [spisová značka] [číslo] 2011, již žalobce nemohla mít jakékoli pochybnosti o tom, že k danému pozemku nebylo vydáno potřebné rozhodnutí. Z protokolu o ústním jednání ze dne 4. 1. 2012 č. j. [spisová značka] [číslo] 2011 je zřejmé, že starosta žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] k zahájenému řízení neměl žádných připomínek. Uvedená rozhodnutí stavebního úřadu potvrzují, že žalobce byl jednoznačně seznámen s tím, že zemina nebyla složena na skládku. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí a jiné přípisy, které stavební úřad vydal v rámci řízení zahájeného na návrh [jméno] [příjmení], byly doručovány také žalobci, tento disponoval přesnými informacemi týkajícími se pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], resp. informacemi týkajícími se územního rozhodnutí k tomuto pozemku. Jestliže žalobce v protokolu o předání a převzetí ze dne 29. 9. 2011 potvrdil, že dílo bylo provedeno bez vad a nedodělků, učinil takové potvrzení zcela vědomě v rozporu se skutečným stavem věci. Z dílčího protokolu o průběhu kontroly vedené Českou inspekcí životního prostředí pod č. j. ČI [číslo] [spisová značka] [číslo] ze dne 6. 3. 2013 vyplývá, že ke dni kontroly byl žalobce seznámen se skutečností, že k danému pozemku nebylo vydáno rozhodnutí stavebního úřadu. Ze stavebního deníku a zápisů z kontrolních dnů, které se konaly v průběhu provádění předmětného díla, zejména ze zápisů z kontrolních dnů [číslo] 6, bodu [číslo] každého tohoto zápisu je zřejmé, že zemina byla ukládána na výše uvedený pozemek k [anonymizováno] (ve spojení s mapou je zřejmé, že se jedná o pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]). Současně ze zápisů z kontrolních dnů a ze stavebního deníku vyplývá, že k odvážení zeminy docházelo takřka každý den v průběhu stavby díla a žalobce nikdy neměl žádné připomínky k místu, na které byla zemina ukládána. K mandátní smlouvě [číslo] ze dne 27. 3. 2009, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným ad 1), jejíž předmět je vymezen tak, že mandatář se zavazuje obstarat pro mandanta činnost zajištění finančních prostředků na výstavbu kanalizace v obci [obec] včetně zpracování všech nutných podkladů pro podání žádosti o udělení dotace ze [anonymizováno] ČR program [anonymizováno], žalovaní tvrdili, že obstarání podkladů zahrnovalo zpracování technických podkladů podle pokynů dotačního orgánu a vyplnění žádosti o dotaci. Ekonomické podklady dodal žalobce. Z této mandátní smlouvy nevyplývají žádné podrobnosti ohledně podmínek poskytování dotace, zejména krácení dotace. Na podmínky poskytování dotace či jiné skutečnosti s tím související smlouva neodkazuje ani je neupravuje. K tvrzení, že žalobce vady díla reklamoval dopisem ze dne 21. 11. 2014 a práva z vad tak uplatnil v záruční době, žalovaní namítali, že žalobci byly dané vady známy ještě před podpisem protokolu o předání a převzetí díla. Žalobce tak mohl a měl jím tvrzené vady vytknout před převzetím díla. Současně je nutné aplikovat ustanovení § 562 odst. 2 obchodního zákoníku, ze kterého vyplývá, že objednatel (v tomto případě žalobce), je povinen oznámit vady díla vždy bez zbytečného odkladu. Žalobce předmětné vady mohl vytknout již při převzetí díla, takto však nepostupoval. Žalobce vady notifikoval až dopisem ze dne 21. 11. 2014, tedy několik let poté, kdy si byla zcela zřejmě vědom daných vad. V této právní věci tak není namístě žalobci přiznat práva z vad. Ohledně bodu [číslo] smlouvy o dílo žalovaní poukazovali na zadávací dokumentaci k veřejné zakázce s názvem„ Odkanalizování [územní celek]“, kdy smlouva o dílo byla součástí těchto zadávacích podmínek. Žalovaní měli za to, že odkazy žalobce na řízení vedená u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] a řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] jsou zcela nadbytečné, neboť tato řízení se odlišují co do skutkových okolností od této právní věci. Žalovaní považovali za nadbytečný také odkaz na řízení zahájené Českou inspekcí životního prostředí proti [právnická osoba] s.r.o., neboť správce daně uvedl, že ke zkrácení dotace nedošlo k důvodu žalobcem tvrzeného porušení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ale z důvodu porušení podmínek poskytování dotace, kterého se žalobce zcela vědomě dopustil. Dále pak žalovaní tvrdili (v podání ze dne 4. 9.2020), že pokud jde o nakládání se zeminou, která byla vytěžena v průběhu provádění díla s názvem„ Odkanalizování [územní celek]“ (dále jen„ Dílo“), žalovaný ad 1) za účelem řádného naložení se zeminou uzavřel se společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“) smlouvu ze dne 22. 3. 2011 č. [rok] o převzetí zeminy, ve znění dodatku [číslo] ze dne 23. 3. 2011, dodatku [číslo] ze dne 1. 4. 2011 a dodatku [číslo] ze dne 1. 5. 2011. Předmětem této smlouvy je převzetí výkopové zeminy ze stavby kanalizace v obci [obec] a zabezpečení jejího předání do vlastnictví společnosti [právnická osoba], tehdejším sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ společnost [právnická osoba]“) k využití na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] v souladu s předpisy a zákony platnými v ČR, zejména v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění (dále jen„ zákon o odpadech“). Mezi [právnická osoba] a společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o převzetí zeminy ze dne 21. 3. 2011, dle které předávala [právnická osoba] výkopovou zeminu do vlastnictví společnosti [právnická osoba] a tato společnost se zeminou dále nakládala. V uvedené smlouvě se společnost [právnická osoba] zavázala převzít od [právnická osoba] výkopovou zeminu ze stavby kanalizace v obci [obec] a [obec] do svého vlastnictví a zabezpečit jejich využití na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] v souladu s předpisy a zákony platnými v ČR, zejména v souladu se zákonem o odpadech. Ve vztahu k nakládání se zeminou je třeba uvést, že výkopová zemina byla společnosti [právnická osoba] předána jako osobě, která byla v souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. y) zákona o odpadech osobou oprávněnou k nakládání s odpady. Vzhledem k tomu, že výkopová zemina byla předána společnosti [právnická osoba], pak žalovaní i [právnická osoba] postupovali v souladu s § 12 zákona o odpadech. Žalovaní tak předáním výkopové zeminy splnili svou zákonnou povinnost ve vztahu k nakládání s odpady. Skutečnost, že byla společnost [právnická osoba] osobou oprávněnou k nakládání s odpady ve smyslu zákona o dopadech, byla vedle žalovaných ověřena technickým dozorem investora před tím, než uvedená společnost výkopovou zeminu převzala. Technický dozor investora v průběhu zhotovení díla s názvem„ Odkanalizování [územní celek]“ prováděla [právnická osoba] s.r.o., sídlem [adresa], [IČO]. S přihlédnutím k výše uvedenému správnímu řízení a také k Souhlasu s uložením výkopových zemin v k. ú. [obec] ze dne 21. 3. 2011, byl žalobce po celou dobu informován o způsobu nakládání se zeminou a především pak umožnil uložení výkopových zemin na uvedeném pozemku. S ohledem na podmínky poskytování dotace, se kterými musel být žalobce jako žadatel o dotaci seznámen, pak žalobce věděl, že při uplatnění nezpůsobilého výdaje u dotačního orgánu mu bude daná část dotace zkrácena. S těmito podmínkami však žalované nikdy neseznámil. Přesto žalobce uplatnil výdaje za poplatek za uložení na skládku dotačnímu orgánu. Žalobce tedy sám aktivně zapříčinil vznik škody. Takovýmto postupem došlo ze strany žalobce vedle porušení § 384 odst. 1 obchodního zákoníku také k tomu, že žalobce nedostál své obecné prevenční povinnosti ve smyslu § 415 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. V návaznosti na shora uvedené žalovaní poukazovali na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 8. 2017 sp. zn. [spisová značka], ve kterém soud dospěl k závěru, že při posouzení náhrady škody je nutné zkoumat otázku splnění minimalizační a zabraňovací povinnosti, přičemž nesplnění minimalizační povinnosti poškozeného má za následek přetržení příčinné souvislosti mezi jednáním škůdce a vznikem škody. Ze výše uvedeného vyplývá, že žalobce této své povinnosti nedostál, a proto došlo k přetržení příčinné souvislosti pro případ náhrady škody, kterou žalobce uplatňuje.

4. Ke smírnému vyřešení sporu mezi účastníky nedošlo.

5. Soud vzal za prokázané, že dne 6. 3. 2008 uzavřel žalobce s žalovaným ad 1) mandátní smlouvu [číslo] na základě které se žalovaný ad 1) zavázal obstarat pro žalobce finanční prostředky na výstavbu ČOV a kanalizace v obci [obec] u [obec] včetně zpracování všech nutných podkladů pro podání žádosti o udělení dotace ze SFŽP ČR program OPŽP. Doba plnění byla sjednána od [číslo] do [číslo] a dohodnutá cena činila 110 000 Kč + 19 % DPH (z mandátní smlouvy [číslo] ze dne 6. 3. 2008).

6. Dne 23. 3. 2010 uzavřeli žalovaný ad 1) jako vedoucí účastník sdružení, žalovaný ad 2) jako účastník sdružení a [anonymizováno 6 slov], sídlem [adresa], [IČO] jako účastník sdružení Smlouvu o sdružení podle § 829 a násl. občanského zákoníku, které mělo vykonávat činnost pod názvem„ [ulice] [anonymizována dvě slova], a [anonymizováno]“, se sídlem [adresa žalované] [ulice] bylo založeno v návaznosti na vyhlášení zadávacího řízení na realizaci zakázky – stavby„ Odkanalizování [územní celek]“ (dále jen„ stavba“). Účelem sdružení bylo podání společné nabídky na provedení uvedené stavby a dále, pokud zadavatel uzavře se sdružením na podkladě jejich společné nabídky smlouvu, společné provedení této stavby. [ulice] bylo uzavřeno na dobu určitou do doby dosažení účelu, pro který bylo založeno. Účastníci sdružení byli vůči veřejnému zadavateli a třetím osobám zavázáni společně a nerozdílně, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících z veřejné zakázky. Vedoucím účastníkem sdružení byl žalovaný ad 1), která byla ve vztahu k zadavateli oprávněn podat společnou nabídku účastníků sdružení na zhotovení stavby, podat případné námitky k zadavateli, před uzavřením smlouvy o dílo zastupovat sdružení ve věcech týkajících se společné nabídky, zavazovat všechny účastníky sdružení a přebírat pokyny pro všechny účastníky sdružení, uzavřít smlouvu o dílo mezi zadavatelem a sdružením včetně zastupování sdružení ve všech věcech týkajících se zhotovení díla. Účastníci udělili žalovanému ad 1) plnou moc k podpisu nabídky a veškerých souvisejících dokumentů nutných k zadávacímu řízení, včetně smlouvy o dílo, která je součástí nabídky. Účastníci sdružení dále zmocnili ke všem úkonům souvisejícím se zpracováním a podáním nabídky (včetně podpisu nabídky) paní [jméno] [příjmení], jednatelku [právnická osoba] s.r.o. (ze smlouvy o sdružení ze dne 23. 3. 2010).

7. Žalobce jako veřejný zadavatel učinil dne 16. 3. 2010„ Oznámení o zakázce“ zveřejněné v Úředním věstníku pod č. oznámení 2010 [číslo]. Dne 21. 6. 2010 učinil žalobce jako veřejný zadavatel„ Oznámení o zadání zakázky“ [ulice] práce zveřejněné v Úředním věstníku pod č. oznámení [rok] [tel. číslo] na realizaci stavby splaškové kanalizace délky 14 895,4 m, ČOV EO 2000 podle projektové dokumentace vč. geodetického zaměření v obci [obec], podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Celková konečná hodnota zakázky činila 92 747 877 Kč bez DPH. Zakázka byla zadána dne 18. 6. 2010 [právnická osoba] s.r.o., sídlem [adresa žalované]. Poměr subdodávek neměl přesáhnout 30 % hodnoty zakázky. Z doplňujících informací vyplývá, že zakázka se vztahuje k operačnímu programu životního prostředí, prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, podle rozhodnutí MŽP pro projekt [číslo] financovanému z prostředků společenství. Oznámení bylo odesláno dne 21. 6. 2010 (z oznámení o zadání zakázky).

8. Dne 18. 6. 2010 byla uzavřena mezi žalobcem jako objednatelem a„ Sdružením [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]“ jako zhotovitelem v zastoupení [právnická osoba], sídlem [adresa žalované], [IČO] Smlouva o dílo [číslo] 2010 (dále též„ SoD“), jejímž předmětem bylo komplexní zhotovení stavby„ Odkanalizování [územní celek]“ podle projektové dokumentace zpracované projektantem [právnická osoba] pod zak. č. A [číslo] (dále jen„ projekt“), pravomocného stavebního povolení stavby č. [spisová značka] [číslo]. Předmět díla byl podrobně popsán v odstavcích [číslo] a [číslo]. SoD. Všechny výkony zhotovitele uvedené v odstavcích [číslo] a [číslo]. SoD měly být provedeny v rozsahu podle projektu, položkového rozpočtu, stavebního povolení, nabídky zhotovitele ze dne 20. 4. 2010 předložené objednateli zhotovitelem jakou uchazečem v zadávacím řízení (dále jen„ nabídka“) a zadávací dokumentace. Uvedený projekt, rozpočet, zadávací dokumentace a nabídka byly nedílnou součástí SoD. Podle čl. II. SoD se zhotovitel zavázal zhotovit dílo ve lhůtě a termínech uvedených v odstavcích [číslo] až [číslo], které byly současně uzlovými body pro zpracování harmonogramu plnění prací a dodávek podle odstavců [číslo] a [číslo] s tím, že k řádnému ukončení a předání díla (zhotovitelem objednateli bez vad a nedodělků bránících v užívání) mělo dojít nejpozději do 29. 9. 2011 včetně. Podle čl. IV. SoD byla cena díla sjednána dohodou jako nejvýše přípustná (pevná a nepřekročitelná s výjimkou uvedenou v odstavci 4.3.) a činila 92 747 876, 787 Kč bez DPH, daň z přidané hodnoty v sazbě 20 % z ceny díla činila 18 549 575, 357 Kč a celková cena díla činila [tel. číslo], 144 Kč včetně DPH. Podle čl. VI. odst. 6.

3. SoD, při nakládání s odpady je zhotovitel povinen řídit se ustanoveními zákona č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcími předpisy. Zhotovitel je povinen předávat TDI doklady o zajištění likvidace odpadů vzniklých stavebními pracemi na díle v souladu s posledně citovaným zákonem. Podle čl. VIII. odst. [číslo]. SoD, zhotovitel je povinen učinit veškerá nezbytná opatření k ochraně životního prostředí, a to jak na staveništi, tak mimo ně v rozsahu, který účinně zamezí poškození nebo ohrožení zdraví nebo života občanů a majetku imisemi, hlukem nebo jiným způsobem v příčinné souvislosti s prováděním díla. Podle čl. VIII odst. [číslo]. SoD, zhotovitel se zavazuje, že odpady, suť a znečištění bude neodkladně a průběžně odstraňovat ze staveniště. Podle čl. IX. odst. 9.

3. SoD, objednatel a TDI (technický dozor objednatele) nebo jimi řádně zmocněné osoby budou mít kdykoli právo kontrolovat dílo. Budou-li části díla připravovány na místě jiném, než je místo díla, budou mít objednatel a TDI nebo jimi zmocněné osoby kdykoliv přístup k těmto částem díla v kterékoli fázi jejich výroby. Podle čl. X. odst. [číslo]. SoD, zhotovitel se zavazuje, že bude při provádění díla postupovat s odbornou péčí. Zavazuje se dodržovat obecně závazné předpisy, technické normy a ustanovení této smlouvy. Podle čl. X. odst. [číslo]. SoD, zhotovitel je povinen zajišťovat po celou dobu plnění předmětu dle této smlouvy okamžité odstraňování odpadů a nečistot vzniklých v souvislosti s prováděním díla. Podle čl. X. odst. [číslo]. SoD, zhotovitel se zavazuje provést dílo vlastním jménem a na vlastní nebezpečí. Zhotovitel je oprávněn zajistit provádění částí předmětu díla dle této smlouvy třetími, k tomu odborně způsobilými osobami, není však oprávněn zadat provedení díla takovýmto třetím osobám jako celek. Zhotovitel je oprávněn realizovat dílo prostřednictvím subdodavatelů maximálně do výše 30 % finančního objemu díla. Podle čl. XI. odst. [číslo]. SoD, uplatňování nároků na náhradu škody se řídí ustanovením § 373 a následujících obchodního zákoníku v platném znění. Zhotovitel se zavazuje nést odpovědnost za případné škody způsobené vadným provedením díla po dobu 3 let od data předání poslední části díla. [příjmení] čl. XII. Odst. [číslo]. SoD, zhotovitel je povinen u přejímacího řízení předat objednateli zejména doklady o zajištění likvidace odpadů vzniklých stavebními pracemi na díle v souladu s platným zněním zákona o nakládání s odpady a jeho prováděcími předpisy. [příjmení] čl. XII. Odst. [číslo]. SoD, vadou se rozumí odchylka v kvalitě, rozsahu a parametrech stanovených projektem, touto smlouvou, obecně závaznými předpisy a technickými normami. Podle čl. XIII. odst. [číslo]. SoD, dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému v této smlouvě. [příjmení] čl. XIII. odst. [číslo]. SoD., záruční doba počíná běžet ode dne předání a převzetí části díla. Po dobu záruční doby odpovídá zhotovitel za to, že dílo bude mít vlastnosti stanovené touto smlouvou. Záruční doba na provedení předmětu plnění (stavby) kromě technologií ČOV činí 60 měsíců, na technologií ČOV činí 24 měsíců a počíná běžet od termínu uvedeného v odstavci [číslo] této smlouvy, tj. od provedení výstupní kontroly díla zhotovitelem (měla být provedena nejpozději do 22. 9. 2011 včetně). Podle čl. XIII. odst. [číslo]. SoD, zhotovitel odpovídá za vady, která má dílo v době jeho předání. Dále odpovídá za vady, zjištěné objednatelem po předání v záruční době jestliže tyto vady byly způsobené porušením povinností zhotovitele (ze smlouvy o dílo [číslo] 2010 ze dne 18. 6. 2010).

9. Dne 29. 9. 2011 byl sepsán zápis o odevzdání a převzetí dokončené stavby„ Odkanalizování [územní celek]“, podle kterého bylo dílo provedeno bez zjevných vad a nedodělků, které by bránily převzetí stavby do provozu. Objednatel stavbu převzal do užívání a udržování, byla mu předána dokumentace a smluvní stany učinily také prohlášení, že záruka se počítá od 29. 9. 2011. Zápis obsahuje podpisy starosty [územní celek], jednatelky žalovaného ad 1) [jméno] [příjmení], razítko [právnická osoba] s.r.o., [adresa], [IČO] a podpis [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako technického dozoru investora (dále„ TDI“), a podpis manažera stavby [jméno] [příjmení] (ze zápisu o odevzdání a převzetí dokončené stavby). V denních záznamech stavby za období od 31. 3. 2011 (od listu [číslo]) do 11. 5. 2011 (do listu [číslo]), jakož i za období od 12. 5. 2011 (od listu [číslo]) do 7. 9. 2011 (do listu [číslo]) se pravidelně vyskytují záznamy o odvozu přebytečné zeminy na skládku, ať již s uvedením nebo bez uvedení počtu aut (ze stavebního deníku stavby Odkanalizování [územní celek] v papírové složce i na CD). Na kontrolních dnech na obecním úřadě v [obec] za účasti všech účastníků výstavby byly dne 14. 4. 2011 jako úkol [číslo] řešeny připomínky ke skládce u [územní celek] - zhotovitelé měli zabezpečit, aby ukládané materiály a jejich rozložení byly v souladu s požadavky pracovníků odboru životního prostředí. Co nejdříve zde mělo být zřízeno dopravní značení a mělo být dohlíženo, aby auta vyjíždějící na cestu byla řádně očištěna (termín: průběžně); dne 28. 4. 2011 byl úkol [číslo] splněn; dne 26. 5. 2011 bylo jako úkol [číslo] dohodnuto, že na skládce budou z důvodu špatného počasí doplněny panely a štěrk, aby mohly nákladní auta zajíždět výše; dne 13. 6. 2011 byl úkol [číslo] splněn; dne 8. 9. 2011 měl TDI do příštího kontrolního dne 22. 9. 2011 zajistit termín kolaudace stavby s poznámkou, že dne 17. 10. 2011 v 10:00 h bude na stavbě přítomen Ing. [příjmení] jako kontrola ze SFŽP (ze zápisů z kontrolních dnů v [obec] [číslo] ze dne 14. 4. 2011, [číslo] ze dne 28. 4. 2011, [číslo] ze dne 26. 5. 2011, [číslo] ze dne 13. 6. 2011 a [číslo] ze dne 8. 9. 2011).

10. Ministerstvo životního prostředí České republiky vydalo dne 7. 3. 2011 rozhodnutí o poskytnutí dotace identifikační číslo [spisová značka]: [anonymizováno] [rok] v rámci Operačního programu Životní prostředí, Fond soudržnosti EU na akci (projekt) CZ [číslo] [datum] [číslo] Odkanalizování obce Lichnov do výše 64 593 299 Kč ve prospěch žalobce jako příjemce dotace, jehož přílohou byly také Podmínky poskytnutí dotace. Podle oddílu B bodu 1 písm. a) Podmínek poskytnutí dotace, příjemce dotace je povinen poskytnuté finanční prostředky použít výhradně k stanovenému účelu. Dotace je určena pouze pro způsobilé, oprávněné, účelné, nezbytné, skutečně vynaložené a řádně prokázané výdaje za dodávky, služby a stavební (popřípadě jiné) práce, kterými je akce realizována. Podle oddílu C bodu 2 Podmínek poskytnutí dotace, nesplnění kterékoliv z ostatních podmínek poskytnutí dotace bude hodnoceno jako porušení rozpočtové kázně podle zákona o rozpočtových pravidlech a povede k odvodu za porušení rozpočtové kázně. Výkon správy odvodů za porušení rozpočtové kázně je v působnosti územně příslušných finančních orgánů (z rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 7. 3. 2011 a z Podmínek poskytnutí dotace).

11. Dne 11. 3. 2011 uzavřel žalobce jako příjemce podpory se Státním fondem životního prostředí České republiky (dále jen„ SFŽP“ nebo„ Fond“) smlouvu [číslo] o poskytnutí podpory ze SFŽP v rámci Operačního programu Životní prostředí (dále též„ Smlouva“). Podkladem pro poskytnutí podpory byla žádost žalobce akceptovaná Fondem dne 24. 7. 2008. Na základě této smlouvy se Fond zavázal poskytnout žalobci dotaci ve výši 3 799 605,82 Kč a úročenou půjčku ve výši 7 599 211,66 Kč s úrokovou sazbou 1,00 % ročně. Podpora (souhrnně je tak označovaná dotace a půjčka) byla určena výhradně na akci„ Odkanalizování [územní celek]“. Dotace ze státního rozpočtu měla být poskytnuta na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o poskytnutí dotace ev. č. [spisová značka] [anonymizováno] 2000 a měla činit maximálně 64 593 299 Kč. Podle části III oddílu 6 písm. A odst. a) Smlouvy, příjemce podpory je povinen poskytnuté finanční prostředky použít výhradně ke stanovenému účelu. Podpora je určena pouze pro způsobilé, oprávněné, účelné, nezbytné, skutečně vynaložené a řádně prokázané výdaje na dodávky, služby a stavební (popřípadě jiné) práce, kterými je akce realizována (ze smlouvy o poskytnutí podpory ze SFŽP ze dne 11. 3. 2011).

12. Dne 22. 3. 2011 uzavřel žalovaný ad 1) jako objednatel se společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO] jako zhotovitelem smlouvu č. 2011 o převzetí zeminy, na základě které se zhotovitel zavázal převzít od žalovaného ad 1) výkopovou zeminu ze stavby kanalizace v obci [obec] a zabezpečit její předání společnosti [právnická osoba] k využití na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] v souladu s předpisy a zákony platnými v ČR, zejména se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech. Objednatel se zavázal, že dodá výkopovou zeminu dle dodaného rozboru, který bude v rozsahu přílohy [číslo] a [číslo] vyhlášky MŽP č. 294/2005 Sb. Nakládku a dopravu výkopové zeminy se zavázal zajistit na své náklady objednatel. Cena byla stanovena na základě posouzení množství a kvality zeminy ve výši 600 Kč za auto (šestikolka) s možností zpětného uplatnění ceny ve výši 550 Kč za auto při množství větším než 15 500 tun (souhrn navezený objednatelem i zhotovitelem z [obec] a [obec]). Smluvní strany se dohodly, že zhotovitel bude fakturovat průběžně na základě odsouhlaseného množství dodané zeminy a podepsaného zjišťovacího protokolu s tím, že splatnost faktur byla stanovena do 30 dnů ode dne vystavení daňového dokladu na adresu objednatele. Dodatky [číslo] k této smlouvě smluvní strany změnily označení přílohy [číslo] vyhlášky MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu od 23. 3. 2011 a dále cenu za převzetí zeminy na částku 660 Kč za auto / 11 t s možností zpětného uplatnění ceny ve výši 605 Kč za auto / 11 t při množství větším než 15 500 tun (souhrn navezený objednatelem i zhotovitelem z [obec] a [obec]) od 1. 4. 2011 a na částku 720 Kč za auto / 12 t s možností zpětného uplatnění ceny ve výši 660 Kč za auto / 12 t při množství větším než 15 500 tun (souhrn navezený objednatelem i zhotovitelem z [obec] a [obec]) od 1. 5. 2011 (ze smlouvy č. 2011 o převzetí zeminy ze dne 22. 3. 2011 ve znění dodatků [číslo] [číslo] [číslo] ve spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. [spisová značka]).

13. Dne 21. 3. 2011 uzavřela společnost [právnická osoba] jako objednatel se společností [právnická osoba], [IČO] jako zhotovitelem smlouvu o převzetí zeminy, na základě které se společnost [právnická osoba] zavázala převzít od objednatele výkopovou zeminu ze stavby kanalizace v obci [obec] a [obec] do svého vlastnictví a zabezpečit její využití na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] v souladu s předpisy a zákony platnými v ČR, zejména se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech. Nakládku a dopravu výkopové zeminy se zavázal zajistit na své náklady objednatel. Cena byla stanovena na základě posouzení množství a kvality zeminy ve výši 600 Kč za auto (šestikolka) s možností slevy na částku 550 Kč za auto při množství větším než 15 500 tun Smluvní strany se dohodly, že zhotovitel bude fakturovat průběžně na základě odsouhlaseného množství dodané zeminy a podepsaného zjišťovacího protokolu s tím, že splatnost faktur byla stanovena do 30 dnů ode dne vystavení daňového dokladu na adresu objednatele. Dodatky [číslo] k této smlouvě smluvní strany změnily cenu za převzetí zeminy od 1. 4. 2011 na částku 660 Kč za auto (šestikolka) s možností slevy na částku 605 Kč za auto při množství větším než 15 500 tun a od 1. 5. 2011 na částku 720 Kč za auto (šestikolka) s možností slevy na částku 660 Kč za auto při množství větším než 15 500 tun (ze smlouvy o převzetí zeminy ze dne 21. 3. 2011 ve znění dodatků [číslo] [číslo]). Dne 21. 3. 2011 podepsala [územní celek], zastoupená starostou [jméno] [příjmení] a společnost [právnická osoba] jako zhotovitel Souhlas s uložením výkopových zemin v katastru [územní celek], ve kterém se tyto smluvní strany dohodly na uložení přebytečných zemin z výstavby kanalizace v obci [obec] a [obec] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] s tím, že zhotovitel uzavře písemnou smlouvu jak s majitelem předmětného pozemku [jméno] [příjmení], tak i se zhotovitelem kanalizace, garantuje ekologickou nezávadnost použitých zemin minimálně v rozsahu přílohy [číslo] a [číslo] vyhlášky MŽP č. 294/2005 Sb. a zaplatí obci finanční kompenzaci 5 Kč za každou tunu uloženého materiálu, jejíž forma bude upřesněna samostatnou smlouvou mezi zhotovitelem a obcí (ze Souhlasu s uložením výkopových zemin v katastru obce Lichnov ze dne 21. 3. 2011). Z výpisu z katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] ze dne 2. 11. 2005 a z kopie katastrální mapy ze dne 27. 4. 2011 je zřejmé, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 24 962 m2 v k. ú. [obec] u [obec] je [jméno] [příjmení] (z výpisu z katastru nemovitostí a z katastrální mapy). Dne 13. 4. 2011 společností [právnická osoba] písemně sdělila svým jednatelem Ing. [jméno] [příjmení] žalovanému ad 1), že je zajištěno povolení k deponii výkopové zeminy, která vznikne při výstavbě ČOV a kanalizace v obci [obec] a při výstavbě kanalizace v obci [obec], a dále jsou zajištěny veškeré doklady dle zákona o odpadech č. 185/2011 Sb., včetně prováděcích vyhlášek. Výkopová zemina bude použita k provedení terénních úprav na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (z dopisu ze dne 13. 4. 2011 ve věci Povolení uložení výkopové zeminy). Dne 29. 9. 2011 společnost [právnická osoba] písemně potvrdila svým jednatelem [jméno] [příjmení] společností [právnická osoba], že převzala a uložila vykopanou zeminu ze„ Stavby kanalizace [obec] a [obec]“ v množství 43 122 tun v období březen – září 2011 v místě uložení„ [anonymizována dvě slova] terénní úprava [obec]“ (z potvrzení ze dne 29. 9. 2011). [právnická osoba] vyúčtovala za převzetí zeminy společnosti [právnická osoba] fakturami [číslo] 2011 ze dne 7. 4. 2011, [číslo] 2011 ze dne 5. 5. 2011, [číslo] 2011 (032/ 2011) ze dne 2. 6. 2011, [číslo] 2011 ze dne 8. 7. 2011, [číslo] 2011 ze dne 4. 8. 2011, [číslo] 2011 ze dne 13. 9. 2011, [číslo] 2011 ze dne 10. 10. 2011, doloženými soupisy provedených prací a dodávek za měsíce březen 2011, duben 2011, květen 2011, červen 2011, červenec 2011, srpen 2011 a září 2011, celkovou částku 2 922 546 Kč za uložení celkem 43 122 t výkopové zeminy z kanalizace [obec] a [obec], za což jí společnost [právnická osoba] zaplatila z bankovního účtu [číslo] za období od 2. 5. 2011 do 23. 11. 2011 na bankovní účet č. [bankovní účet] celkovou částku 2 950 178 Kč (z faktur a ze soupisů provedených prací a dodávek společnosti [právnická osoba], a z výpisů z účtu společnosti [právnická osoba]). Jednatel společnosti [právnická osoba] pan [jméno] [příjmení] podal dne 29. 5. 2013 vysvětlení na Policii ČR, [stát. instituce], územním odboru [obec], oddělení hospodářské kriminality SKPV pod [číslo jednací], při kterém vypověděl, že žalovaný ad 1) neměl se společností [právnická osoba] uzavřenu smlouvu o uložení zeminy, takže uložení zeminy na pozemek v [obec] zaštiťovala jejich společnost [právnická osoba], které byla provedena fakturace společností [právnická osoba], když faktury za uložení zeminy byly řádně uhrazeny. Před započetím návozu na základě žádosti společnosti [právnická osoba] nechala společnost [právnická osoba] provést laboratorní rozbory zeminy, kde byla zjištěna nezávadnost zeminy. Skutečnost, že v dané věci není vydáno pro uložení zeminy patřičné povolení, se dozvěděl až po ukončení stavby. Když se na to v průběhu stavby dotazoval pana [příjmení] z [právnická osoba], bylo mu řečeno, že vše je v pořádku, věc se řeší a povolení je v běhu. Asi po třech měsících od počátku navážení mu byla ze strany řidičů sdělena informace o problému na skládce, kdy majitel pozemku pan [příjmení] zakazoval návoz zeminy. Na základě toho proběhla schůzka se společností [právnická osoba], kde došlo ke vzájemné dohodě mezi panem [příjmení] a [právnická osoba], a návoz pokračoval dál. Navážení zeminy bylo ukončeno koncem srpna nebo začátkem září 2011. Po ukončení stavby bylo nutno na základě požadavků správců sítí vedoucích na pozemku (voda), pana [příjmení] a společnosti [právnická osoba] odstranit zeminu nad vodovodním řadem, když tyto práce společnost [právnická osoba] provedla na své náklady. Tím pro ni celá akce skončila (z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 29. 5. 2013).

14. Dne 23. 3. 2011 uzavřela společnost [právnická osoba] jako nájemce nájemní smlouvu s panem [jméno] [příjmení], místem podnikání [obec a číslo], [IČO] jako pronajímatelem, na základě které pronajímatel jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře 24 962 m2 v k. ú. [obec] u [obec] (dále jen„ pozemek“) přenechal nájemci pozemek k dočasnému užívání za účelem deponie ekologicky nezávadné přebytečné zeminy získané z výstavby kanalizace v obcích [obec] a [obec], kterou měl pronajímatel zájem použít k provedení terénních úprav na pozemku dle schválené projektové dokumentace a v návaznosti na ustanovení zák. č. 183/2006 Sb., stavebního zákona. Nájemce se zavázal zaplatit pronajímateli sjednané nájemné. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 30. 9. 2011. Nájemné za každý započatý měsíc užívání bylo stanoveno dohodou jako součin částky 35 Kč a množství tun materiálu navezeného na pozemek za toto období s připočtením DPH. Fakturace měla být prováděna vždy jednou měsíčně a splatnost jednotlivých faktur byla stanovena 30 dnů ode dne vystavení. Nájemce se zavázal neprovádět na pozemku deponii jiného materiálu než ekologicky nezávadné zeminy a zajistit pro pronajímatele na své náklady vyhotovení projektové dokumentace k provedení terénních úprav pozemku nejpozději do 10 dnů od podpisu nájemní smlouvy a dále zajistit jménem pronajímatele souhlasy, stanoviska a rozhodnutí dotčených orgánů státní správy, nezbytná pro deponii zeminy a následné terénní úpravy za použití zeminy. Smluvní strany dále sjednaly, že pronajímatel koupí od nájemce ekologicky nezávadnou zeminu, která bude deponována na pozemku, za cenu 5 Kč za tunu, když k prodeji zeminy mělo docházet postupně vždy poslední den v měsíci s tím, že předmětem koupě bude zemina navezená na pozemek v daném měsíci dle množství zjištěného ve zjišťovacím protokolu. Fakturace měla být prováděna vždy jednou měsíčně a splatnost jednotlivých faktur byla stanovena 30 dnů ode dne vystavení. Dodatek [číslo] k této smlouvě nově upravil podmínky, za kterých mělo dojít k uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem měla být ekologicky nezávadná zemina, a to do 15 dnů ode dne, kdy budou nájemce pronajímateli předložena: a) souhlasná stanoviska s uložením zeminy deponované na pozemku, a to stanoviska [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno] a [anonymizováno] [právnická osoba], [stát. instituce] a dalších dotčených orgánů, b) projektová dokumentace k provedení terénních úprav pozemku, c) výsledky laboratorních rozborů deponované zeminy, jež má být předmětem kupní smlouvy, prokazující ekologickou nezávadnost dané zeminy (z nájemní smlouvy ze dne 23. 3. 2011 ve znění dodatku [číslo]). [jméno] [příjmení] dopisem ze dne 7. 7. 2011 adresovaným společnosti [právnická osoba] odstoupil od nájemní smlouvy ze dne 23. 3. 2011 z důvodu, že společnost [právnická osoba] dosud: a) nepředložila souhlasné stanovisko s uložením zeminy deponované na pozemku, a to především [stát. instituce], [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno] a [anonymizováno] [právnická osoba] a dalších dotčených orgánů, b) neuhradila nájemné za období od 1. 4. 2011 do 30. 4. 2011 účtované fakturou [číslo] 2011 ve výši 29 220 Kč, c) neprokázala ekologickou nezávadnost naváženého materiálu příslušným laboratorním rozborem dle platných právních předpisů. [právnická osoba] byla dále vyzvána k zaplacení dlužného nájemného za období od 1. 5. 2011 do 31. 5. 2011 účtovaného fakturou [číslo] 2011 ve výši 230 016 Kč s upozorněním, že jí dále nebude umožněno užívání předmětu nájmu a v případě, že do 31. 7. 2011 nedoloží souhlasná stanoviska výše uvedených orgánů s deponií zeminy a neprokáže její ekologickou nezávadnost, bude [jméno] [příjmení] trvat na odvozu zeminy do 30. 11. 2011 (z odstoupení od nájemní smlouvy ze dne 7. 7. 2011).

15. Dne 26. 10. 2011 vydal [stát. instituce], Odbor životního prostředí kolaudační souhlas č. j. [spisová značka] [číslo], kterým povolil užívání stavby vodního díla pod názvem„ Odkanalizování [územní celek]“, číslo hydrogeologického rajonu 321. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí mimo jiné vyplývá, že při závěrečné kontrolní prohlídce byly konstatovány vyhovující výsledky předepsaných zkoušek a bylo zjištěno, že stavba vodního díla je provedena podle ověřené projektové dokumentace a podmínek stavebního povolení, byly dodrženy obecné požadavky na výstavbu a doloženy doklady o uložení odpadů (z kolaudačního souhlasu ze dne 16. 10. 2011). Dne 13. 2. 2012 jednatel společnosti [právnická osoba] písemně prohlásil, že společnost [právnická osoba] převzala od žalovaného ad 1) na základě smlouvy o převzetí zeminy ze dne 22. 3. 2011 zeminu pocházející ze stavby kanalizace v obci [obec] a veškerá odpovědnost za uložení zeminy tak přešla na společnost [právnická osoba] Společnost [právnická osoba] pak v souladu s citovanou smlouvou předala zeminu společnosti [právnická osoba] jako osobě oprávněné dle § 4 písm. y) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (z prohlášení společnosti [právnická osoba] ze dne 13. 2. 2012). Dne 13. 2. 2012 jednatel společnosti [právnická osoba] písemně prohlásil, že společnost [právnická osoba] převzala od společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o převzetí zeminy ze dne 21. 3. 2011 zeminu pocházející ze stavby kanalizace v obci [obec] a [obec] a veškerá odpovědnost za uložení a zpracování zeminy tak přešla na společnost [právnická osoba], která je osobou oprávněnou ve smyslu § 4 písm. y) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (z prohlášení společnosti [právnická osoba] ze dne 13. 2. 2012). Žalobce k žádosti společnosti [právnická osoba] dne 13. 4. 2012 písemně sdělil, že [územní celek] neeviduje žádnou škodu, která by vznikla na nemovitostech ve vlastnictví [územní celek] v důsledku návozu zeminy v průběhu roku 2011 na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (ze sdělení žalobce k žádosti o vyčíslení škody ze dne 13. 4. 2012). 16. [právnická osoba], [IČO], byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného [název soudu], oddílu C, vložky [číslo] dne 14. 10. 2009 s předmětem podnikání mimo jiné„ Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady“ (z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]). Rozhodnutím Krajského úřadu pro [územní celek], Odboru životního prostředí a zemědělství (dále též„ Krajský úřad“) ze dne 18. 12. 2009 [číslo jednací] byl společnosti [právnická osoba] udělen souhlas k provozování zařízení ke sběru a výkupu odpadů a s jeho provozním řádem podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech na území Moravskoslezského kraje. Předmětem souhlasu bylo zařízení pod názvem„ Mobilní zařízení ke sběru a výkupu odpadů společnosti [právnická osoba]“ (dále jen„ zařízení“), kterým byl: - nákladní automobil kontejnerový [anonymizována dvě slova], [registrační značka], - nákladní automobil kontejnerový [anonymizována dvě slova], [registrační značka], - nákladní automobil cisternový [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], [registrační značka]. Souhlas byl udělen na dobu od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí do 31. 12. 2014. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 21. 12. 2009 (z rozhodnutí Krajského úřadu ze dne 18. 12. 2009 [číslo jednací]). Rozhodnutím Krajského úřadu pro [územní celek], Odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 10. 6. 2010 č. j. MSK 60141/2010 byl společnosti [právnická osoba] udělen souhlas k provozování zařízení ke sběru, výkupu a využívání odpadů a s jeho provozním řádem podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Předmětem souhlasu bylo zařízení pod názvem„ Recyklační areál stavebních odpadů [obec] [část obce]“ (dále jen„ zařízení“), které se nacházelo na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] - [část obce]. Souhlas byl udělen na dobu od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí do 30. 6. 2015. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 7. 2010 (z rozhodnutí Krajského úřadu ze dne 10. 6. 2010 [číslo jednací]).

17. Dne 6. 3. 2013 proběhla kontrola [obec] inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu [obec], oddělení odpadového hospodářství (dále jen„ ČIŽP“ nebo„ inspekce“) u žalobce jako kontrolované osoby, za přítomnosti místostarosty [územní celek] [příjmení], jejímž předmětem bylo nakládání s odpady při stavbách kanalizace a ČOV nazvaných„ Odkanalizování [územní celek]“, tedy s odpady uloženými na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Kontrolovaná osoba sdělila, že zodpovědnost za nakládání s odpady produkovanými při stavbě byla dle smlouvy o dílo [číslo] 2010 ze dne 18. 6. 2010 převedena na [právnická osoba] s.r.o. Dle dokladu vydaného společností [právnická osoba] společnosti [právnická osoba] ve věci potvrzení o převzetí zeminy a její uložení ze„ Stavby kanalizace [obec] a [obec]“ bylo ze stavby vyprodukováno 43 122 t výkopové zeminy, které bylo uloženo na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Kontrolovaná osoba předložila také souhlas s uložením výkopových zemin v katastru [územní celek] uzavřený mezi Obcí [obec] a společností [právnická osoba] ze dne 21. 3. 2011, který se týkal uložení výkopových zemin z výstavby kanalizace v obci [obec] a [obec] za stanovených podmínek. Dle sdělení kontrolované osoby bylo fakturováno za uložení zemin na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] částka 35 Kč, což je 1 509 270 Kč za 43 122 tun zemin. [ulice] stavbyvedoucí [právnická osoba] s.r.o. pan [příjmení] telefonicky sdělil, že odpady mimo zemin ze stavby odkanalizování obcí [obec] a [obec], tedy vytěžené asfalty, betony, okrajníky atd. byly uloženy na [příjmení], což je zřejmě Správa a údržba silnic [anonymizováno] kraje, detašované pracoviště [obec]. Odfrézovaný asfalt si přebírala frézovací společnost [právnická osoba] Závěr o tom, zda, popř. v jakém rozsahu ČIŽP považuje skutečnosti zjištěné při kontrole za porušení ustanovení právních předpisů, si ČIŽP vyhradila učinit po předložení dalších požadovaných dokladů a materiálů a provedení následných kontrol výše uvedených společností s tím, že tento závěr bude obsažen v protokolu o kontrolním zjištění, s nímž bude kontrolovaná osoba seznámena (z dílčího protokolu o průběhu kontroly ze dne 6. 3. 2013). Dne 16. 12. 2013 byl sepsán ČIŽP Protokol o kontrolním zjištění s žalobcem jako kontrolovanou osobou (v nepřítomnosti žalobce) na základě předchozích zjištění, navazující na předchozí kontrolu provedenou dne 6. 3. 2013 u kontrolované osoby, jejímž předmětem bylo plnění povinností stanovených zákonem. č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění, případně dalšími obecně závaznými právními předpisy nebo rozhodnutími správních orgánů v oblasti odpadového hospodářství (ustanovení zákona o odpadech) a prováděcích vyhlášek Ministerstva životního prostředí [číslo] 2001 Sb., Katalog odpadů, [číslo] 2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a [číslo] Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, ve věci kontroly nakládání s odpadem kategorie [číslo] [příjmení] a kamení neuvedené pod [číslo] produkovaným při stavbě„ Odkanalizování [územní celek]“ v roce 2011. Inspekce zjistila, že stavba odkanalizování [územní celek] trvala v období od 26. 3. 2011 do 7. 9. 2011, což bylo období navážení výkopové zeminy z těchto staveb na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Při kontrolách bylo zjištěno, že [právnická osoba] předal zeminu původem ze stavby Odkanalizování [územní celek] (bez zeminy ze stavby ČOV [obec]) v průběhu roku 2011 společnosti [právnická osoba] (dále„ [anonymizováno]“) na základě smlouvy č. 2011 o převzetí zeminy. Společnost [anonymizováno] jako objednatel a společnost [právnická osoba] jako zhotovitel uzavřeli za účelem převzetí výkopové zeminy ze stavby kanalizace v obci [obec], stavby ČOV [obec] a stavby kanalizace v obci [obec] smlouvu ze dne 21. 3. 2011 se dvěma dodatky (ze dne 1. 4. 2011 a 1. 5. 2011), kde se zhotovitel [právnická osoba] zavázal, že převezme výkopovou zeminu z výše uvedených tří staveb do svého vlastnictví a zabezpečí její využití na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], který není místem schváleným pro nakládání s odpady, tedy k využívání odpadů dle zákona o odpadech. Celou stavbu„ Odkanalizování [územní celek]“ mělo provádět sdružení„ [ulice] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]“ na základě smlouvy o dílo [číslo] 2010 ze dne 18. 6. 2010, kde toto sdružení vystupovalo jako zhotovitel stavby a bylo odpovědno za produkci a další nakládání s výkopovými zeminami z této stavby. ČIŽP učinila závěr, že zjištěné skutečnosti nepovažuje za porušení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ze strany žalobce jako kontrolované osoby. Tento závěrečný protokol o kontrolním zjištění [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] [číslo] ze dne 16. 12. 2013 byl doručen kontrolované osobě spolu s průvodním dopisem ze dne 16. 12. 2013 (ze závěrečného protokolu o kontrolním zjištění ze dne 16. 12. 2013 s průvodním dopisem). 18. [stát. instituce], Odbor výstavby a územního plánování dne 16. 8. 2013 pod č. j. [spisová značka] [číslo] 2013 sdělil ČIŽP ve věci návozů výkopové zeminy provedených v roce 2011 na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], že na základě žádosti o územní rozhodnutí [jméno] [příjmení] stavební úřad vedl ve věci povolení terénních úprav na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (dále„ pozemek“) územní řízení a při místním šetření dne 26. 10. 2011 zjistil, že terénní úpravy byly provedeny bez povolení stavebního úřadu. Dne 27. 10. 2011 vyzval vlastníka pozemku [jméno] [příjmení] k bezodkladnému zastavení prací a územní řízení zastavil. Dne 20. 11. 2011 oznámil stavební úřad zahájení řízení o odstranění terénních úprav na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], které bylo (ke dni 16. 8. 2013) dosud vedeno s vlastníkem pozemku. Toto řízení bylo přerušeno z důvodu, že vlastník pozemku 2 x podal na stavební úřad žádost o dodatečné povolení těchto terénních úprav, avšak následně své žádosti vždy vzal zpět. V řízení o odstranění terénních úprav pak bylo pokračováno v červnu 2013 a při ústním jednání dne 24. 6. 2013 byly ze strany vlastníka pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] vzneseny námitky, týkající se původce návozu a vlastnických vztahů k navezené zemině. Vzhledem k tomu, že se jednalo o občanskoprávní námitky, překračující kompetence stavebního úřadu, stavební úřad vyzval [jméno] [příjmení] dne 22. 7. 2013 k podání žaloby k příslušnému soudu ve věci určení původce návozu a vlastnictví zeminy uložené na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a pro doložení důkazu o podání žaloby stanovil [jméno] [příjmení] lhůtu do tří měsíců ode dne obdržení výzvy stavebního úřadu. Na stavebním úřadu je uložena obsáhlá spisová dokumentace v této věci (ze sdělení [stát. instituce], Odboru výstavby a územního plánování ze dne 16. 8. 2013).

19. Z obsahu spisové dokumentace uložené u [stát. instituce], Odboru výstavby a územního plánování (dále též„ stavební úřad“ nebo jen„ SÚ“) pod sp. zn. [číslo] 2011, [číslo], [číslo] a [číslo] 2013 je zřejmé, že žalobci obci [obec] jako účastníku řízení byly doručeny zejména následující listiny: (i) oznámení stavebního úřadu o zahájení územního řízení ve věci návrhu [jméno] [příjmení] ze dne 14. 9. 2011 na vydání územního rozhodnutí o změně využití území pro terénní úpravy na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (dále jen„ pozemek“) a pozvání k ústnímu jednání veřejnou vyhláškou ze dne 20. 9. 2011, č. j. [spisová značka] [číslo] 2011, dne 21. 9. 2011, (ii) výzva SÚ k bezodkladnému zastavení prací spočívajících v navážení další zeminy na pozemek ze dne 27. 10. 2011, č. j. [spisová značka] [číslo] 2011, dne 31. 10. 2011, (iii) usnesení - veřejná vyhláška SÚ ze dne 8. 11. 2011, č. j. [spisová značka] [číslo] 2011, o zastavení územního řízení o změně využití území pro terénní úpravy na pozemku, dne 15. 11. 2011, (iv) oznámení SÚ o zahájení řízení o odstranění terénních úprav ze dne 21. 11. 2011, č. j. [spisová značka] [číslo] 2011, dne 24. 11. 2011, (v ) oznámení SÚ o pokračování zahájeného řízení po odstranění terénních úprav a pozvání k ústnímu jednání ze dne 6. 12. 2011, č. j. [spisová značka] [číslo] 2011, dne 7. 12. 2011, (vi) protokol o ústním jednání před SÚ ve věci odstranění terénních úprav na pozemku ze dne 4. 1. 2012, č. j. OVÚP/25505-11 [číslo] 2011, včetně prezenční listiny ze dne 4. 1. 2012, (vii) usnesení SÚ o přerušení řízení o odstranění terénních úprav na pozemku ze dne 9. 1. 2012, č. j. [spisová značka] [číslo] 2011, dne 11. 1. 2012, (viii) oznámení SÚ o zahájení řízení o dodatečném povolení terénních úprav a pozvání k ústnímu jednání ze dne 18. 4. 2012, č. j. [spisová značka] [číslo] 2011, dne 18. 4. 2012, (ix) usnesení SÚ o zastavení řízení o dodatečném povolení terénních úprav pozemku, které byly provedeny bez příslušného povolení či opatření stavebního úřadu ze dne 19. 6. 2012, č. j. [spisová značka] [číslo] 2011, dne 21. 6. 2012, (x) oznámení SÚ o pokračování řízení o odstranění stavby - terénních úprav na pozemku a pozvání k ústnímu jednání ze dne 6. 6. 2013, č. j. [spisová značka] [číslo] 2011, dne 10. 6. 2013, (xi) protokol o ústním jednání před SÚ ve věci odstranění terénních úprav na pozemku ze dne 24. 6. 2013, včetně prezenční listiny ze dne 24. 6. 2013. Rozhodnutím Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm, Odboru výstavby a územního plánování ze dne 23. 6. 2016, č. j. [spisová značka] [číslo] 2011, stavební úřad nenařídil odstranění terénních úprav (návozu zeminy) dle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], neboť po sednutí navezené zeminy již nebyla v terénu patrná podstatná změna vzhledu a ze závěrů vlastního hydrogeologického posudku, pořízeného stavebním úřadem, vyplynulo, že míra ovlivnění okolních pozemků není průkazná anebo prokazatelná, proto je považována z hlediska vlivů na odtokové poměry území za nepodstatnou, takže stavební úřad dospěl k závěru, že předmětný návoz zeminy na pozemku není terénní úpravou podle § 3 odst. 1 stavebního zákona, neboť nejsou naplněny znaky citované v tomto ustanovení, zejména návozem zeminy nedošlo k podstatné změně vzhledu prostředí, či změně odtokových poměrů. Odvolání účastníka řízení pana [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] proti citovanému rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 23. 6. 2016 bylo zamítnuto rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek], Odboru územního plánování, stavebního řádu a kultury ze dne 21. 11. 2016, [číslo jednací] (ze spisové dokumentace [stát. instituce], Odboru výstavby a územního plánování).

20. Rozsudkem pro zmeškání Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10. 12. 2013 č. j. [číslo jednací] bylo ve věci žalobce [jméno] [příjmení] proti žalovanému [právnická osoba], [IČO] rozhodnuto tak, že žalovanému byla uložena povinnost vyklidit pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] tak, že odveze z pozemku výkopovou zeminu v množství 44 664 tun do 30 dnů od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci dne 7. 1. 2014 (z rozsudku zdejšího soudu ze dne 10. 12. 2013 č. j. 14 C 361/2013-59). Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo ve věci žalobce [jméno] [příjmení] proti žalovanému [právnická osoba], sídlem [adresa] [ulice] rozhodnuto tak, že žalovanému byla uložena povinnost na své náklady odstranit z pozemku žalobce parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] výkopovou zeminu v rozsahu 1 080 tun do 30 dnů od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci dne 1. 8. 2014 (z rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 22. 5. 2014 č. j. [číslo jednací] a ze strany 12 odůvodnění rozhodnutí [stát. instituce], Odboru výstavby a územního plánování ze dne 23. 6. 2016, č. j. [spisová značka] [číslo] 2011). Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10. 9. 2019 č. j. [číslo jednací] bylo ve věci žalobce [jméno] [příjmení] proti žalovaným 1) [právnická osoba], [IČO] a 2) [právnická osoba], [IČO] rozhodnuto o žalobě, doručené soudu dne 11. 7. 2017, kterou se žalobce domáhal po žalovaných odstranění stavebního odpadu z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] tak, že řízení bylo zastaveno podle § 96 občanského soudního řádu, protože žalobce podáním, doručeným soudu dne 10. 9. 2019, vzal ještě před jednáním svou žalobu v celém rozsahu zpět, vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu soudního řízení žalovaní prováděli sjednanou rekultivaci na pozemku žalobce, jak se zavázali v Dohodě o společném postupu ze dne 23. 2. 2016. Dne 28. 8. 2019 proběhla kontrola Krajským úřadem [územní celek], odborem životního prostředí a zemědělství, na které zástupce úřadu pan [příjmení] [jméno] [příjmení] konstatoval, že ke dni 28. 8. 2019 je možné ukončit rekultivační proces, když rekultivace byla úspěšná. Žalovaní tedy splnili to, k čemu se Dohodou o společném postupu zavázali. Usnesení nabylo právní moci dne 8. 10. 2019 (z usnesení zdejšího soudu ze dne 10. 9. 2019 č. j. 7 C 225/2014-184).

21. Dne 9. 1. 2014 se uskutečnilo jednání za účasti zástupců poskytovatelů dotací a podpory, obcí [obec] (starosta [jméno] [jméno]) a [obec] (starosta Ing. [jméno] [příjmení]), zástupců zhotovitelů – za [právnická osoba] pana [jméno] [příjmení], za RI- [právnická osoba] paní [jméno] [příjmení] a externího ekologa paní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Účastníci byli seznámeni s výsledky kontroly ČIŽP s tím, že s vytěženou zeminou z předmětné stavby nebylo nakládáno v souladu s platnou legislativou, a to zejména ze strany zhotovitelů. Na základě výpisů z fakturace a informací ČIŽP byl stanoven finanční rozsah dotčených prací, které neměly být zahrnuty do základu pro stanovení podpory. Starosta [územní celek] uvedl, že při realizaci stavby došlo k odvozu na pozemek pana [příjmení], a to na základě smluv s [právnická osoba] [anonymizováno], která má příslušné živnostenské oprávnění. Důvodem komplikací jsou neshody mezi touto firmou a majitelem pozemku. Starosta [územní celek] prohlásil, že všechny práce v rámci stavby byly provedeny v rozsahu smlouvy o dílo a fakturace odpovídá provedené práci. Vše podléhalo kontrole technického dozoru investora a SFŽP. Obec byla přesvědčena, že je vše v pořádku. Externí ekoložka prohlásila, že výkopová zemina byla vytěžena, jak vyplývá ze zápisů ve stavebním deníku a byla odvezena na pozemek určený k nakládání se zeminou na zpracování. Poplatek za skládku zeminy byl chápán jako poplatek za uložení zeminy v mezideponii. Předpokládalo se, že zemina je vhodná k navážení, jsou rozbory, že kvalita odpovídá možnému uložení na pozemku (ze zápisu ze dne 9. 1. 2014, včetně prezenční listiny).

22. Rozhodnutím ČIŽP ze dne 30. 1. 2014 č. j. ČI [číslo] [spisová značka] [číslo] byl žalovaný ad 1) [právnická osoba], [IČO], jako účastník řízení shledán odpovědným za spáchání dvou správních deliktů: 1. dle ust. § 66 odst. 3 písm. a) zákona o odpadech za porušení povinnosti stanovené v ust. § 16 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech, kterého se účastník řízení jako původce odpadu dopustil tím, že odpad kat. [číslo] [příjmení] a kamení neuvedené pod [číslo] který vyprodukoval v období od 26. 3. 2011 do 7. 9. 2011 při stavbě Odkanalizování [územní celek] (mimo stavbu ČOV [obec]) v množství 27 260 tun, nezařadil podle druhů a kategorií podle § 5 a § 6 zákona o odpadech. 2. dle ust. § 66 odst. 3 písm. b) zákona o odpadech za porušení povinnosti stanovené v ust. § 16 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech, kterého se účastník řízení jako původce odpadu dopustil tím, že předal v období od 26. 3. 2011 do 7. 9. 2011 firmě [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále také„ [anonymizováno]“) odpad kat. [číslo] [příjmení] a kamení neuvedené pod [číslo] v množství 27 260 tun, která nebyla osobou oprávněnou k převzetí odpadu do svého vlastnictví, jelikož nebyla provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, nebo osobou, která byla provozovatelem zařízení podle § 14 odst. 2 zákona o odpadech, nebo provozovatelem zařízení podle § 33b odst. 1 písm. b) zákona o odpadech nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec. Za výše uvedené správní delikty byla žalovanému ad 1) jako účastníku řízení uložena podle ustanovení vztahujícího se na ten správní delikt, který hodnotila ČIŽP jako nejzávažnější, zejména podle míry ohrožení životního prostředí, to je správní delikt podle ust. § 66 odst. 3 písm. b) zákona o odpadech, pokuta ve výši 50 000 Kč. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se mimo jiné podává, že v rámci kontroly provedené dne 5. 4. 2013 a 20. 8. 2013 u účastníka řízení bylo zjištěno, že účastník řízení předal odpad kat. [číslo] [příjmení] a kamení neuvedené pod [číslo] původem ze stavby„ Odkanalizování [územní celek]“ v období od 26. 3. 2011 do 7. 9. 2011 [právnická osoba] do vlastnictví a to na základě smlouvy č. 2011 o převzetí zeminy uzavřené mezi účastníkem řízení (objednatel) a [právnická osoba] (zhotovitel), kde se v předmětu smlouvy [právnická osoba] zavazuje,„ že převezme výkopovou zeminu ze stavby kanalizace v obci [obec] a zabezpečí její předání do vlastnictví firmě [právnická osoba] k využití na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] v souladu s předpisy a zákony platnými v ČR, zejména v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění.“ Dále účastník řízení sdělil, že zajišťoval odvoz a naložení a vyložení výkopové zeminy na pozemek parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], jelikož místem plnění, tedy předáním odpadů je pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (dle čl. II, bod 2. smlouvy č. 2011 o převzetí zeminy). Dle bodu 3. čl. II. této smlouvy nakládku a dopravu zajistí na své náklady účastník řízení (tedy i vykládku na předmětný pozemek). Dle dodatku [číslo] ke smlouvě č. 2011 provede laboratorní zkoušky dle přílohy [číslo] vyhl. č. 294/2005 Sb. zhotovitel, tedy [právnická osoba]. Účastník řízení uvedl, že [právnická osoba] provedla rozbory výkopové zeminy. Účastník řízení při kontrole předložil fakturu [číslo] vystavenou dne 6. 6. 2011 za vyhotovení rozborů zemin. V rámci kontroly provedené dne 5. 6. 2013 u firmy [anonymizováno] bylo ověřeno, že [právnická osoba] převzala ze stavby odkanalizování [územní celek], tedy od účastníka řízení odpad kat. [číslo] [příjmení] a kamení v množství 27 260 t, který [právnická osoba] dále předala firmě [právnická osoba] Inspekce jednoznačně konstatovala, že o provozování zařízení dle § 14 odst. 2 zákona o odpadech je možné hovořit ve výše uvedeném případě pouze za předpokladu existence souhlasného stanoviska (územního souhlasu, resp. územního rozhodnutí) místně příslušného stavebního úřadu, které nebylo vydáno. [ulice] úřad ve [anonymizováno] pod [anonymizováno] písemně sdělil, že návoz zeminy a terénní úpravy byly prováděny bez rozhodnutí o změně využití území vyžadovaného pro tento rozsah terénních úprav dle § 80 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále též„ stavební zákon“). Inspekci bylo rovněž známo, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] nebyl vyjmut ze zemědělského půdního fondu (dále též„ ZPF“) trvale ani dočasně. Inspekce měla k dispozici závazné stanovisko Krajského úřadu [územní celek] čj. MSK [číslo] ze dne 9. [číslo] 012, kde tento úřad neudělil souhlas s odnětím pozemku ze ZPF (z rozhodnutí ČIŽP ze dne 30. 1. 2014 č. j. ČI [číslo] OOH/SR01/132162 [číslo]).

23. Rozhodnutím ČIŽP ze dne 5. 2. 2014 č. j. ČI [číslo] OOH/SR01/132079 [číslo] byl [právnická osoba], [IČO] jako účastník řízení shledán odpovědným za spáchání tří správních deliktů, mimo jiné: dle ust. § 66 odst. 3 písm. c) zákona o odpadech za porušení povinnosti stanovené v ust. § 12 odst. 3 zákona o odpadech, kterého se účastník řízení dopustil tím, že převzal v období od 26. 3. 2011 do 7. 9. 2011 do svého vlastnictví od firmy [právnická osoba], se sídlem [adresa žalované], [IČO] (dále také„ Ristav“) odpad kat. [číslo] [příjmení] a kamení neuvedené pod [číslo] vyprodukovaný při stavbě Odkanalizování [územní celek] v množství 27 260 tun, i když není provozovatelem zařízen k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, nebo osobou, která je provozovatelem zařízení podle § 14 odst. 2 zákona o odpadech, nebo provozovatelem zařízení podle § 33b odst. 1 písm. b) zákona o odpadech. Za tyto správní delikty byla účastníku řízení uložena podle ustanovení vztahujícího se na ten správní delikt, který hodnotila ČIŽP jako nejzávažnější, zejména podle míry ohrožení životního prostředí, to je správní delikt podle ust. § 66 odst. 3 písm. c) zákona o odpadech, pokuta ve výši 80 000 Kč (z cit. rozhodnutí ČIŽP ze dne 5. 2. 2014).

24. Rozhodnutím ČIŽP ze dne 5. 2. 2014 č. j. ČI [číslo] [spisová značka] [číslo] byl [právnická osoba], [IČO] jako účastník řízení shledán odpovědným za spáchání dvou správních deliktů: 1. dle ust. § 66 odst. 4 písm. b) zákona o odpadech za porušení povinnosti stanovené v ust. § 12 odst. 2 zákona o odpadech, kterého se účastník řízení dopustil tím, že nakládal formou využití s odpadem kat. [číslo] [příjmení] a kamení neuvedené pod [číslo] v rámci nepovolených terénních úprav v období od 26. 3. 2011 do 7. 9. 2011 v celkovém množství 43 122 t a to na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], který není určen k nakládání s tímto druhem odpadu a který je v katastru nemovitostí evidován jako pozemek orná půda s ochranou jako zemědělský půdní fond. 2. dle ust. § 66 odst. 2 písm. c) zákona o odpadech za porušení povinnosti stanovené v ust. § 18 odst. 1 písm. k) zákona o odpadech, kterého se účastník řízení dopustil tím, že jako oprávněná osoba (provozovatel zařízení„ Recyklační areál stavebních odpadů [obec] [část obce]“ a provozovatel mobilního zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů) neposkytl inspekci při šetření a na výzvy nepředložil pravdivé a úplné informace o svém nakládání s 43 122 t odpadu kat. [číslo] [příjmení] a kamení neuvedené pod [číslo] který přebíral v období od 26. 3. 2011 do 7. 9. 2011 do svého vlastnictví a ukládal na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], kde prováděl s tímto odpadem nepovolené terénní úpravy, tedy s tímto odpadem na tomto pozemku nakládal formou využívání. Účastník řízení spáchal správní delikt dne 6. 8. 2013 nedostavením se na inspekci na výzvu č. j. ČI [číslo] OOH/131073 [číslo] a dne 24. 9. 2013 nedostavením se na inspekci na výzvu č. j. ČI [číslo] OOH/131073 [číslo]. Za výše uvedené správní delikty byla účastníku řízení uložena podle ustanovení vztahujícího se na správní delikt nejpřísněji postižitelný, to je správní delikt podle ust. § 66 odst. 4 písm. b) zákona o odpadech, pokuta ve výši 2 500 000 Kč (z cit. rozhodnutí ČIŽP ze dne 5. 2. 2014).

25. Státní fond životního prostředí České republiky (dále„ SFŽP“) zaslal žalobci stanovisko (odborné vyjádření) ze dne 8. 10. 2014 k akci„ Odkanalizování [územní celek]“, ve kterém poukázal na to, že v rámci zhotovení kanalizace došlo k porušení předpisů, konkrétně zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve věci nakládání s odpadem, a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve věci nelegálních terénních úprav. Nebylo zajištěno plnění smluv o dílo ve smyslu nakládání s vytěženou zeminou (odpadem). Vytěžená zemina (odpad) nebyla uložena dle požadavků příjemce (v roli zadavatele) na skládku, ale byla navezena na pronajatý pozemek jako mezideponie před terénními úpravami. V rámci předložených faktur byly uznány za způsobilé a uvolněny k financování výdaje deklarované jako poplatky za skládku, přičemž se o poplatky za skládku ve smyslu zákona o odpadech nejednalo. SFŽP ve svém stanovisku konstatoval, že vedle porušení zákona o odpadech a stavebního zákona došlo také k porušení Podmínek poskytnutí dotace ze dne 7. 3. 2011, oddílu B bodu 1 písm. a) a Smlouvy [číslo] o poskytnutí podpory ze SFŽP ze dne 11. 3. 2011, části III oddílu 6 písm. A odst. a). Stanovisko SFŽP bylo doručeno žalobci dne 3. 11. 2014 (ze stanoviska SFŽP ze dne 8. 10. 2014). Ministerstvo životního prostředí České republiky proto dne 30. října 2014 pod [číslo jednací], [číslo] ENV/14 předalo SFŽP podklady k vybrání a vymáhání odvodu za porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (z dopisu Ministerstva životního prostředí ze dne 30. 10. 2014).

26. Dne 21. 11. 2014 žalobce podáním adresovaným žalovanému ad 1) a ad 2) reklamoval vadné plnění ze smlouvy o dílo [číslo] 2010 ze dne 18. 6. 2010, spočívající v nedodržení podmínek sjednaných ve smlouvě o dílo a v porušení obecně závazných právních předpisů (§ 16 odst. 4 zák. č. 185/2001 Sb. o odpadech) tím, že ze strany zhotovitelů nedošlo k řádnému uložení výkopové zeminy a tedy k řádné likvidaci odpadů, jejichž původci byli při provádění díla zhotovitelé. V důsledku toho Ministerstvo životního prostředí ČR vydalo písemné stanovisko, že práce fakturované zhotovitelem díla nemohou být uznány, neboť nedošlo k řádnému splnění smlouvy o dílo co do uskladnění odpadů (výkopové zeminy) a nemohou tak být uznány poplatky za uložení zeminy na skládku ve smyslu zákona o odpadech. Ministerstvo životního prostředí ČR současně konstatovalo porušení Podmínek poskytnuté dotace ze dne 7. 3. 2011 a Smlouvy o poskytnutí podpory SFŽP ze dne 11. 3. 2011, kdy je za uvedená porušení navrhován odvod ve výši 1 347 130 Kč z prostředků poskytnutých FS a ve výši 237 729 Kč z prostředků poskytnutých SFŽP (včetně půjčky), když tyto částky představují neoprávněně fakturované poplatky za skládku. Žalobce proto požadoval okamžité odstranění vad díla, tj. odvoz vytěžené zeminy v rozsahu 44 664 tun z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a zajištění její likvidace v souladu s platnými právními předpisy (z reklamace ze dne 21. 11. 2014).

27. Právní zástupce žalovaného ad 1) v reakci na reklamaci žalobce uvedl v dopisu ze dne 12. 12. 2014, že uplatněný požadavek a nárok nepovažuje za oprávněný a proto jej neuznává a zcela odmítá. Stavba„ Odkanalizování [územní celek]“ byla provedena v souladu s podmínkami sjednanými ve smlouvě o dílo [číslo] 2010 a řádně a včas provedené dílo bylo předáno dne 29. 9. 2011 žalobci jako objednateli. Výkopová zemina z dané stavby v žádném případě nedosahuje uváděných 44 664 tun, byla předána osobě oprávněné k nakládání s odpady – společnosti [právnická osoba], která převzetí výkopové zeminy do svého vlastnictví potvrdila. Skutečnosti tvrzené v reklamaci ze dne 21. 11. 2014 nejsou vadami díla ve smyslu obchodního zákoníku. Provedené dílo plně odpovídá výsledku určenému ve smlouvě, řádně a včas provedené dílo bylo žalobcem převzato, zkolaudováno a je dosud bez jakýchkoli vad bránících v užívání díla provozováno a užíváno (z dopisu ze dne 12. 12. 2014).

28. Dne 9. 1. 2015 se uskutečnilo jednání za účasti zástupců žalobce, pana [příjmení], žalovaného ad 1) a [právnická osoba] Na tomto jednání ohledně korekce dotace doporučil žalovaný ad 1) žalobci uplatňovat opravné prostředky vůči případné korekci, jelikož uvedené jako vadu odmítá (ze záznamu z jednání ze dne 9. 1. 2015). 29. [ulice] úřad pro [územní celek], Oddělení dotací II (dále též„ správce daně“) vydal dne 10. 12. 2015 pod [číslo jednací] zprávu o daňové kontrole žalobce jako daňového subjektu. Předmětem kontroly byla dotace z Fondu soudržnosti EU a podpora ze Státního fondu životního prostředí ČR, poskytnuté na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace [číslo jednací], vydaného Ministerstvem životního prostředí dne 7. 3. 2011 (dále jen„ rozhodnutí“), podle kterého byla žalobci poskytnuta dotace z Fondu soudržnosti EU v hodnotě 64 583 606,95 Kč. Při použití dotace byl žalobce povinen řídit se Podmínkami poskytnutí dotace, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí (dále jen„ Podmínky rozhodnutí“). Dále byla žalobci poskytnuta podpora ze Státního fondu životního prostředí ČR v hodnotě 3 799 035,66 Kč a úročená půjčka ve výši 7 598 071,51 Kč na základě smlouvy [číslo] o poskytnutí podpory ze SFŽP ze dne 11. 3. 2011 (dále jen„ Smlouva“). Tyto peněžní prostředky, účelově určené na realizaci akce„ Odkanalizování obce Lichnov“, byly převedeny na účet žalobce jako daňového subjektu [číslo] zřízený u [právnická osoba], v době od 6. 5. 2011 do 14. 12. 2011. Správce daně zjistil, že daňový subjekt dle přijatých faktur vykázal způsobilé výdaje na stavební práce v celkové výši 92 733 832,74 Kč. Z těchto nákladů činí poplatky za uložení zeminy na skládku částku 1 603 870,33 Kč. Správce daně konstatoval, že dle protokolu ČIŽP sice nedošlo k porušení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), avšak vytěžená zemina nebyla uložena na skládku, ale na soukromý pozemek, poplatky za uložení zeminy nebyly předepsány a nemohly být proto ani vyúčtovány. Položky týkající se poplatků za uložení odpadů zeminy uvedené ve fakturách dodavatele stavebních prací nepovažoval tudíž správce daně za skutečně vynaložené a řádně prokázané. Zahrnutím poplatků za uložení zeminy mezi způsobilé výdaje pro čerpání dotace poskytnuté z Fondu soudržnosti EU a ze Státního fondu životního prostředí ČR daňový subjekt porušil ustanovení oddílu B bodu 1 písm. a) Podmínek rozhodnutí a ustanovení části III oddílu 6 písm. A) odst. a) Smlouvy. Nedodržením těchto ustanovení se daňový subjekt dopustil porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 3 písm. e) a § 44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel. Jak již bylo uvedeno, daňový subjekt vykázal poplatky za uložení zeminy na skládku ve výši 1 603 870,33 Kč, když vzhledem ke zjištěným skutečnostem se nejedná o způsobilý výdaj projektu. S ohledem na závazně stanovený procentní podíl způsobilých veřejných výdajů, který činí 81,19 % ze způsobilých výdajů projektu, představuje částka ve výši 1 302 182,32 Kč nezpůsobilé veřejné výdaje (tj. 81,19 % z částky 1 603 870,33 Kč). Z této částky bylo kryto 85 % dotací z Fondu soudržnosti ve výši 1 106 854,97 Kč (tj. 85 % z 1 302 182,32 Kč) a 5 % dotací ze Státního fondu životního prostředí ve výši 65 109,12 Kč (tj. 5 % z 1 302 182,32 Kč). Zahrnutím těchto poplatků mezi způsobilé výdaje tedy došlo k porušení rozpočtové kázně ve výši 1 171 964,09 Kč. Za porušení rozpočtové kázně bude Finančním úřadem pro [územní celek] uložen daňovému subjektu odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 1 171 964,09 Kč. Vzhledem k tomu, že akce„ Odkanalizování [územní celek]“ byla kryta z 85 % dotací z Fondu soudržnosti EU a z 5 % dotací ze Státního fondu životního prostředí, správce daně vyměří daňovému subjektu z celkové částky týkající se odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 1 171 964,09 Kč: a) částku 1 106 855 Kč (85 % zaokrouhleně z celkového odvodu 1 302 182,32 Kč) k odvodu do Národního fondu, b) částku 65 110 Kč (5 % zaokrouhleně z celkového odvodu 1 302 182,32 Kč) k odvodu do Státního fondu životního prostředí ČR. Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je podle § 44a odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 19. 2. 2005 (dále jen„ rozpočtová pravidla“) porušitel povinen zaplatit penále 1 promile denně z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše do výše tohoto odvodu. Dne 7. 7. 2015 podal daňový subjekt námitky k výsledku kontrolního zjištění. Správce daně nezpochybňoval skutečnosti uvedené v námitkách, neměl výhrady vůči závěru protokolu ČIŽP, avšak konstatoval, že tyto skutečnosti nemají žádný vliv na to, že poplatky za uložení výkopové zeminy na skládku neměly být z důvodů popsaných v části Zjištění správce daně vyúčtovány a neměly být uplatněny jako způsobilé výdaje pro čerpání předmětné dotace. Daňový subjekt, jako příjemce dotace je přímo odpovědný za její čerpání včetně toho, za jaké výdaje je dotace vyplacena. Pokud nebyl výdaj evidentně realizován a přesto byl z dotace uhrazen, je to z pohledu porušení rozpočtové kázně jednoznačně pochybení příjemce dotace a nikoli dodavatele, který mu tento výdaj fakturoval. Příjemce dotace, jako právnická osoba hospodařící s veřejnými prostředky, má právo i povinnost kontrolovat jaké výdaje mu jsou fakturovány a v případě, že jsou některé výdaje fakturovány neoprávněně, pak tyto výdaje neproplatit. Pokud by výdaje za poplatky za uložení zeminy nebyly z dotace daňovým subjektem proplaceny a vykázány jako způsobilý výdaj, nebylo by ani správcem daně konstatováno porušení rozpočtové kázně a uložen odvod za toto porušení. Z dokladů získaných v průběhu daňové kontroly vyplynulo, že daňový subjekt vydal dne 21. 3. 2011 společnosti [právnická osoba] Souhlas s uložením výkopových zemin v katastru [územní celek], jehož předmětem bylo uložení přebytečných zemin z výstavby kanalizace v obci [obec] a [obec] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], jehož majitelem byl pan [jméno] [příjmení]. Dne 21. 9. 2011 bylo daňovému subjektu místně příslušným stavebním úřadem doručeno Oznámení č. j. [spisová značka] [číslo] 2011 o zahájení územního řízení na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Dne 14. 9. 2011 pak místně příslušný stavební úřad oznámil daňovému subjektu usnesení č. j. OV o zastavení terénních úprav na předmětném pozemku. Z uvedených dokladů tak daňový subjekt musel vědět, že vytěžená zemina není odvážena na skládku. Daňový subjekt je navíc dle § 46 odst. 3 a 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech jedním z příjemců poplatků za ukládání odpadů na skládky a je pověřen kontrolou placení poplatků u provozovatele skládky, a tak musí vědět, zda a kde se na území obce jakákoliv skládka nachází. Daňový subjekt tedy nepochybně měl důvod vznést vůči zhotoviteli stavby námitku proti vyúčtovaným poplatkům za uložení zeminy na skládku, a protože tyto poplatky byly součástí rozpočtovaných položek předmětné stavby, mohl žádat o úpravu ceny o částky poplatků za uložení zeminy na skládku, popřípadě nevykazovat tyto poplatky jako způsobilý výdaj dotované akce (ze zprávy o daňové kontrole ze dne 10. 12. 2015 [číslo jednací]).

30. Dne 18. 12. 2015 vydal [ulice] úřad pro [územní celek] platební výměr [číslo jednací] na odvod za porušení rozpočtové kázně, kterým vyměřil žalobci odvod do Národního fondu za porušení rozpočtové kázně (dále„ daň“) ve výši 1 106 855 Kč. Tato daň byla splatná do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru na účet Finančního úřadu pro [územní celek] č. [bankovní účet], [variabilní symbol] (z platebního výměru [číslo jednací]). Proti platebnímu výměru podal žalobce dne 5. 1. 2016 odvolání, doplněné podáním ze dne 26. 1. 2016, které však bylo rozhodnutím Odvolacího finančního ředitelství v [obec] ze dne 5. 9. 2016, [číslo jednací] zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno (z odvolání a rozhodnutí [číslo jednací]).

31. Dne 18. 12. 2015 vydal [ulice] úřad pro [územní celek] platební výměr [číslo jednací] na odvod za porušení rozpočtové kázně, kterým vyměřil žalobci odvod do Státního fondu životního prostředí ČR za porušení rozpočtové kázně (dále„ daň“) ve výši 65 110 Kč. Tato daň [anonymizováno] splatná [anonymizováno] 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru na účet Finančního úřadu pro [územní celek] č. [bankovní účet], [variabilní symbol] (z platebního výměru [číslo jednací]). Proti platebnímu výměru podal žalobce dne 5. 1. 2016 odvolání, doplněné podáním ze dne 26. 1. 2016, které však bylo rozhodnutím Odvolacího finančního ředitelství v [obec] ze dne 5. 9. 2016, [číslo jednací] zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno (z odvolání a rozhodnutí [číslo jednací]).

32. Odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 1 106 855 Kč a odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 65 110 Kč žalobce zaplatil ze svého účtu dne 19. 9. 2016 (z výpisu z účtu č. [bankovní účet] ze dne 19. 9. 2016).

33. Dne 12. 10. 2016 vydal [ulice] úřad pro [územní celek] platební výměr č. j. 3117893/16/3200-31472-806921 na zaplacení penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně za období od 9. 5. 2011 do 19. 9. 2016 ve výši 1 106 855 Kč. Penále bylo splatné do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru na účet Finančního úřadu pro [územní celek] č. [bankovní účet], [variabilní symbol] (z platebního výměru [číslo jednací]). Žalobce podal dne 31. 10. 2016 žádost o posečkání se zaplacením penále, z důvodu podání žádosti o prominutí odvodů ve výši 1 106 855 Kč a ve výši 65 110 Kč a penále ve výši 1 106 855 Kč a ve výši 65 110 Kč ze dne 31. 10. 2016, na základě které bylo rozhodnutím Finančního úřadu pro [územní celek] ze dne 24. 11. 2016 povoleno posečkání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí Generálního finančního ředitelství o prominutí výše uvedené daňové povinnosti (z rozhodnutí [číslo jednací]).

34. Dne 12. 10. 2016 vydal [ulice] úřad pro [územní celek] platební výměr č. j. 3117575/16/3200-31472-806921 na zaplacení penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně za období od 6. 5. 2011 do 19. 9. 2016 ve výši 65 110 Kč. Penále bylo splatné do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru na účet Finančního úřadu pro [územní celek] [anonymizováno] [bankovní účet], [variabilní symbol] (z platebního výměru [číslo jednací]). Žalobce podal dne 31. 10. 2016 žádost o posečkání se zaplacením penále, z důvodu podání žádosti o prominutí odvodů ve výši 1 106 855 Kč a ve výši 65 110 Kč a penále ve výši 1 106 855 Kč a ve výši 65 110 Kč ze dne 31. 10. 2016, na základě které bylo rozhodnutím Finančního úřadu pro [územní celek] ze dne 24. 11. 2016 povoleno posečkání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí Generálního finančního ředitelství o prominutí výše uvedené daňové povinnosti (z rozhodnutí [číslo jednací]).

35. Generální finanční ředitelství žádost [územní celek] ze dne 31. 10. 2016 o prominutí odvodu ve výši 1 106 855 Kč, odvodu ve výši 65 110 Kč, penále ve výši 1 106 855 Kč a penále ve výši 65 110 Kč zamítlo dne 18. 10. 2018 (z rozhodnutí o prominutí daně [číslo jednací]).

36. Penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně za období od 9. 5. 2011 do 19. 9. 2016 ve výši 1 106 855 Kč a penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně za období od 6. 5. 2011 do 19. 9. 2016 ve výši 65 110 Kč žalobce zaplatil ze svého účtu dne 23. 10. 2018 (z výpisu z účtu č. [bankovní účet] ze dne 23. 10. 2018).

37. Dopisem ze dne 19. 10. 2018 žalobce vyzval žalované ad 1) a ad 2) k náhradě škody v celkové výši 2 343 930 Kč, která mu vznikla v důsledku porušení smlouvy o dílo [číslo] 2010 ze dne 18. 6. 2010. Žalobce tvrdil, že žalovaní porušili smlouvu o dílo zejména, pokud jde o ustanovení čl. II. bod [číslo], čl. VI. bod 6.3., čl. VIII. bod [číslo] a bod [číslo], čl. X. bod [číslo], čl. XI. bod [číslo], čl. XII. bod [číslo] a čl. XIII. bod [číslo]. Odkazoval na to, že dopisem ze dne 21. 11. 2014 žalobce reklamoval vady díla, spočívající v nedodržení podmínek sjednaných ve smlouvě o dílo ze dne 18. 6. 2010 a v porušení obecně závazných předpisů (§ 16 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech) tím, že nedošlo k řádnému uskladnění výkopové zeminy na skládku a tedy nedošlo k řádné likvidaci odpadů, jejichž původci byli žalovaní. Žalobce požadoval okamžité odstranění vad díla, tj. odvoz vytěžené zeminy v rozsahu 44 664 tun z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a zajištění její likvidaci v souladu s platnými právními předpisy. Pokud byly žalovanými jako zhotovitelem vyúčtovány poplatky za uložení zeminy na skládku, avšak k řádnému uložení výkopové zeminy na řádnou skládku v souladu se zákonem o odpadech ve skutečnosti nedošlo, pak ze strany zhotovitelů byla porušena jak samotná smlouva o dílo, tak i příslušné právní předpisy. Žalobce tvrdil, že mu citovanými rozhodnutími Finančního úřadu pro [územní celek] byly uloženy jednak odvody za porušení rozpočtové kázně v celkové výši 1 171 965 Kč, když tuto částku zaplatil dne 19. 9. 2016, jednak penále za prodlení s odvody za porušení rozpočtové kázně v celkové výši 1 171 965 Kč, když tuto částku bude nucen uhradit v nejbližších dnech. V příčinné souvislosti s porušením smluvní i zákonné povinnosti žalovaných tak vznikla žalobci škoda ve výši 2 343 930 Kč, kterou žalobce požadoval po žalovaných nahradit do 10 dnů od doručení této výzvy (z výzvy k náhradě škody ze dne 19. 10. 2018).

38. Žalovaní ad 1) a ad 2) v reakci na výzvu žalobce k náhradě škody ze dne 19. 10. 2018 požádali dopisem ze dne 2. 11. 2018 o zaslání rozhodnutí, specifikovaných ve výzvě žalobce, jakož i o zaslání všech dalších dokumentů, kterými se žalobce bránil příslušnému krácení dotace, aby vůbec porozuměli uplatňovanému nároku. Zároveň požádali o prodloužení lhůty k odpovědi na výzvu žalobce do 15. 1. 2019 (z odpovědi na výzvu k náhradě škody ze dne 2. 11. 2018).

39. Z dalších v řízení provedených důkazů soud skutková zjištění nečinil, neboť od nich nebylo možné rozumně očekávat lepší objasnění projednávané věci. Z důvodu nadbytečnosti, resp. nepřípustnosti pak soud neprovedl ani další dokazování výslechy žalobcem a žalovaným navrhovaných osob v postavení svědků, resp. účastníků řízení.

40. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

41. Podle § 3028 odst. 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

42. Podle § 3079 odst. 1 o. z., právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

43. Podle § 536 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále též „obch. zák.“), smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

44. Podle § 538 obch. zák., zhotovitel díla může pověřit jeho provedením jinou osobu, jestliže ze smlouvy nebo z povahy díla nevyplývá nic jiného. Při provádění díla jinou osobou má zhotovitel odpovědnost, jako by dílo prováděl sám.

45. Podle § 554 odst. 1 obch. zák., zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném tímto zákonem. Je-li místem předání jiné místo, než je uvedené v odstavcích 2 a 4, vyzve zhotovitel objednatele k převzetí díla.

46. Podle § 560 odst. 1 obch. zák., dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě.

47. Podle § 560 odst. 2 obch. zák., zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§ 554); jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky.

48. Podle § 560 odst. 3 obch. zák., zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po době uvedené v odstavci 2, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností.

49. Podle § 560 odst. 4 obch. zák., spočívá-li dílo ve zhotovení věci, platí obdobně ustanovení § 420 až 422 a § 426.

50. Podle § 562 odst. 2 obch. zák., soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1, c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba.

51. Podle § 563 odst. 1 obch. zák., záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla.

52. Podle § 563 odst. 2 obch. zák., pro záruku za jakost díla jinak platí přiměřeně ustanovení § 429 až 431.

53. Podle § 373 obch. zák., kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

54. Podle § 379 obch. zák., nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

55. Podle § 380 obch. zák., za škodu se považuje též újma, která poškozené straně vznikla tím, že musela vynaložit náklady v důsledku porušení povinnosti druhé strany.

56. Podle § 384 odst. 1 obch. zák., osoba, které hrozí škoda, je povinna s přihlédnutím k okolnostem případu učinit opatření potřebné k odvrácení škody nebo k jejímu zmírnění. Povinná osoba není povinna nahradit škodu, která vznikla tím, že poškozený tuto povinnost nesplnil.

57. Podle § 415 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

58. Podle § 420 odst. 1 a 2 obč. zák., každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti (odst. 1). Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

59. Podle § 391 odst. 1 obch. zák., u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

60. Podle § 397 obch. zák., nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

61. Podle § 398 obch. zák., u práva na náhradu škody běží promlčecí doba ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě; končí však nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti.

62. Podle § 440 odst. 1 obch. zák., nároky z vad zboží se nedotýkají nároku na náhradu škody nebo na smluvní pokutu. Kupující, kterému vznikl nárok na slevu z kupní ceny, není oprávněn požadovat náhradu zisku ušlého v důsledku nedostatku vlastnosti zboží, na něž se sleva vztahuje.

63. Podle § 440 odst. 2 obch. zák., uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků z vad zboží podle § 436 a 437, nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného právního důvodu.

64. Podle § 12 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále též „zák. č. 185/2001 Sb.“), každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též zvláštními právními předpisy platnými pro výrobky, látky a přípravky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi, pokud není v tomto zákoně nebo prováděcích právních předpisech k němu stanoveno jinak.

65. Podle § 12 odst. 2 zák. č. 185/2001 Sb., pokud dále není stanoveno jinak, lze s odpady podle tohoto zákona nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle tohoto zákona určena. Při tomto nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy.

66. Podle § 12 odst. 3 zák. č. 185/2001 Sb., k převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, nebo osoba, která je provozovatelem zařízení podle § 14 odst. 2, nebo provozovatelem zařízení podle § 33b odst. 1 písm. b) nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec. To neplatí pro předávání nezbytného množství vzorků odpadů k rozborům, zkouškám, analýzám pro účely stanovení skutečných vlastností a splnění požadavků pro převzetí odpadů do zařízení, pro účely vědy a výzkumu nebo jiné účely, které nejsou nakládáním s odpady podle § 4 odst. 1 písm. e).

67. Podle § 12 odst. 4 zák. č. 185/2001 Sb., každý je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle tohoto zákona oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán.

68. Podle § 16 odst. 1 písm. c) zák. č. 185/2001 Sb., původce odpadů je povinen odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby.

69. Podle § 16 odst. 1 písm. j) zák. č. 185/2001 Sb., původce odpadů je povinen platit poplatky za ukládání odpadů na skládky způsobem a v rozsahu stanoveném v tomto zákoně.

70. Podle § 16 odst. 4 zák. č. 185/2001 Sb., původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo odstranění, pokud toto zajišťuje sám jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst.

3. Za dopravu odpadů odpovídá dopravce. Na každou oprávněnou osobu, která převezme do svého vlastnictví odpady od původce, přecházejí povinnosti původce podle odstavce 1, s výjimkou písmene i).

71. Podle § 21 odst. 3 zák. č. 185/2001 Sb., lze odpady ukládat pouze na skládky, které svým technickým provedením splňují požadavky pro ukládání těchto odpadů. Rozhodujícím hlediskem pro ukládání odpadů na skládky je jejich složení, mísitelnost, nebezpečné vlastnosti a obsah škodlivých látek ve vodném výluhu.

72. Vzhledem k tomu, že se žalobce domáhal po žalovaných náhrady škody vzniklé porušením smlouvy o dílo, uzavřené přede dnem 1. 1. 2014, resp. náhrady škody vzniklé vadným plněním z této smlouvy, ke kterému došlo přede dnem 1. 1. 2014, popř. porušením právní povinnosti vyplývající pro žalované ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku nebo ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, soud věc posuzoval podle dosavadních právních předpisů, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“) a podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ obch. zák.“).

73. Mezi žalobcem jako objednatelem a sdružením žalovaných jako zhotovitelem byla dne 18. 6. 2010 uzavřena smlouva o dílo [číslo] [rok], jejímž předmětem bylo komplexní zhotovení stavby pod názvem„ Odkanalizování [územní celek]“ podle projektu, rozpočtu, zadávací dokumentace a nabídky, které byly nedílnou součástí smlouvy o dílo, nejpozději do 29. 9. 2011, za nevýše přípustnou (pevnou a nepřekročitelnou) cenu ve výši 111 297 452, 144 Kč včetně DPH. Podle čl. VI. odst. 6.3. smlouvy o dílo, při nakládání s odpady byl zhotovitel povinen řídit se ustanoveními zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcími předpisy. Zhotovitel byl dále povinen předávat technickému dozoru investora (TDI), kterým byla [právnická osoba] s.r.o., doklady o zajištění likvidace odpadů vzniklých stavebními pracemi na díle rovněž v souladu se zákonem o odpadech.

74. Odpovědnost žalovaných za škodu způsobenou porušením smlouvy o dílo ze dne 18. 6. 2010, resp. za škodu způsobenou vadným plněním z této smlouvy, je odpovědností bez zřetele na zavinění (tzv. objektivní odpovědnost), která je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou: 1. porušení smluvní povinnosti, resp. vadné plnění, 2. vznik škody, 3. příčinná souvislosti mezi porušením smluvní povinnosti, resp. vadným plněním na straně jedné a vznikem škody na straně druhé. Vztahem mezi odpovědností za škodu a odpovědností za vady v režimu zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku se zabýval Nejvyšší soud například v rozsudku ze dne 25. 6. 2009 ve věci sp. zn. 23 Cdo 2247/2007, podle kterého:„ z odpovědnosti za škodu mohou vzniknout práva shodná s odpovědností za vady, ale také práva odlišná, která z odpovědnosti za vady nelze uspokojit. (…) Uplatněním nároku na náhradu škody se poškozený nehodlá domoci kompenzace hodnoty provedeného díla (opravy vadné věci, slevy z ceny), ale žádá náhradu skutečné škody nebo ušlého zisku, které mu v důsledku vadného plnění vznikly. Porušení povinnosti ze závazkového vztahu jako předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu spočívá v takovém případě v dodání vadného zboží (díla), v důsledku čehož vznikla uplatňovaná škoda. Předpokladem pro řádné uplatnění nároku na náhradu škody je tedy prokázání příčinné souvislosti mezi vadným plněním a vznikem škody. Není nutné prokázat řádné a včasné uplatnění nároku z vad zboží (resp. díla), je nutné pouze prokázat, že zboží (dílo) bylo vadné a že v důsledku toho vznikla uplatňovaná škoda.“ Odpovědnost žalovaných za škodu způsobenou porušením právní povinnosti vyplývající ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku nebo ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, je odpovědností za zavinění (tzv. subjektivní odpovědnost), která je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou: 1. porušení právní povinnosti, 2. vznik škody, 3. příčinná souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, 4. zavinění (presumuje se zavinění ve formě nevědomé nedbalosti).

75. Vzhledem k tomu, že žalovaní jako původci odpadu v období od 26. 3. 2011 do 7. 9. 2011 při stavbě Odkanalizování [územní celek] vytěžili zeminu v množství 27 260 tun, kterou v rozporu s § 16 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech nezařadili podle druhů a kategorií odpadů a předali ji na základě smlouvy č. 2011 o převzetí zeminy ze dne 22. 3. 2011 v rozporu s § 16 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech společnosti [právnická osoba], která nebyla osobou oprávněnou k převzetí odpadu do svého vlastnictví, protože nebyla provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, nebo osobou, která byla provozovatelem zařízení podle § 14 odst. 2 zákona o odpadech, neboť návoz zeminy a terénní úpravy na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] byly prováděny bez rozhodnutí o změně využití území vyžadovaného pro tento rozsah terénních úprav podle § 80 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), což se jednoznačně podává zejména z rozhodnutí [obec] inspekce životního prostředí ze dne 30. 1. 2014 č. j. ČI [číslo] / [spisová značka] [číslo], když také společnost [právnická osoba] v rozporu s § 12 odst. 2 zákona o odpadech na základě smlouvy o převzetí zeminy ze dne 21. 3. 2011, uzavřené se společností [právnická osoba], nakládala s takto vytěženou zeminou formou využití s odpadem v rámci nepovolených terénních úprav na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], který nebyl určen k nakládání s tímto druhem odpadu a který byl v katastru nemovitostí evidován jako pozemek orná půda s ochranou jako zemědělský půdní fond, což se jednoznačně podává zejména z rozhodnutí [obec] inspekce životního prostředí ze dne 5. 2.2014 č. j. ČI [číslo] [spisová značka] [číslo], přičemž rovněž společnost [právnická osoba] v rozporu s § 12 odst. 2 zákona o odpadech na základě téže smlouvy o převzetí zeminy ze dne 21. 3. 2011, uzavřené se společností [právnická osoba], nakládala s takto vytěženou zeminou formou využití s odpadem v rámci nepovolených terénních úprav na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], což je patrné zejména z rozhodnutí [obec] inspekce životního prostředí ze dne 5. 2. 2014 č. j. ČI [číslo] [spisová značka] [číslo], dospěl soud k závěru, že žalovaní porušili jednak čl. VI. odst. 6.3. smlouvy o dílo, jednak také ustanovení § 16 odst. 1 písm. a), písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, protože si v rozporu s § 12 odst. 4 téhož zákona neověřili, zda je společnost [právnická osoba] osobou oprávněnou k převzetí odpadu. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2007 ve věci sp. zn. 5 As 82/2006 totiž ani ze samotného zápisu z obchodního rejstříku, podle nějž je předmětem činnosti dané společnosti mj.„ recyklace - nakládání s odpady vyjma nebezpečných“ (což sice u společnosti [právnická osoba] splněno bylo, u společnosti [právnická osoba] však nikoliv), nelze mít za prokázané, že jsou splněny zákonné podmínky, které pro takovou činnost předpokládá zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů lze provozovat pouze na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování (§ 14 odst. 1 cit. zákona); provozovatel takového zařízení se tedy musí při přebírání odpadu prokazovat tímto rozhodnutím (§ 12 cit. zákona), nikoli pouze dokladem o oprávnění k podnikání v daném oboru, což však ani u společnosti [právnická osoba], tím méně pak u společnosti [právnická osoba], ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] splněno nebylo. Vzhledem k tomu, že žalovaní neprovedli řádné uložení vytěžené zeminy v množství 27 260 tun na skládku v souladu s čl. VI. odst. 6.3. smlouvy o dílo, odkazující na zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, podle jehož § 21 odst. 3 lze odpady ukládat pouze na skládky, které svým technickým provedením splňují požadavky pro ukládání těchto odpadů, došlo jednáním žalovaných zároveň k vadnému plnění díla v rozsahu, jenž odpovídal žalovanými vyúčtovaným nákladům, představujícím poplatky za uložení zeminy na skládku ve výši 1 603 870,33 Kč, které žalobce zaplatil žalovaným.

76. V průběhu řízení bylo prokázáno také to, že žalobci vznikla škoda ve výši 2 343 930 Kč. Jedná se o skutečnou škodu, představující újmu, spočívající ve zmenšení majetkového stavu žalobce tím, že žalobce dne 19. 9. 2016 zaplatil správci daně odvody za porušení rozpočtové kázně ve výši 1 106 855 Kč a 65 110 Kč, vyměřené dne 18. 12. 2015 a dále zaplatil správci daně dne 23. 10. 2018 penále za prodlení s odvody za porušení rozpočtové kázně rovněž ve výši 1 106 855 Kč a 65 110 Kč, vyměřené dne 12. 10. 2016 Tyto odvody a penále se týkaly peněžních prostředků, účelově určených na realizaci stavby„ Odkanalizování [územní celek]“, neboť žalobci byla na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 7. 3. 2011 [číslo jednací], jehož součástí byly Podmínky poskytnutí dotace, poskytnuta dotace z Fondu soudržnosti EU v hodnotě 64 583 606,95 Kč a dále mu byla na základě smlouvy [číslo] o poskytnutí podpory ze SFŽP ze dne 11. 3. 2011 (dále„ Smlouva“) poskytnuta podpora ze Státního fondu životního prostředí ČR v hodnotě 3 799 035,66 Kč a úročená půjčka ve výši 7 598 071,51 Kč.

77. Pokud jde o příčinnou souvislost (kauzální nexus) mezi porušením smluvní povinnosti, resp. vadným plněním nebo porušením právní povinnosti (vyplývající z § 415 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku či z výše uvedených ustanovení zákona [číslo] 2001 Sb., o odpadech) na straně jedné a vznikem škody na straně druhé, dospěl soud k závěru, že mezi uvedeným jednáním žalovaných a vznikem škody na straně žalobce není dán vztah příčiny a následku, tedy že zde příčinná souvislost neexistuje. Povahou příčinné souvislosti se zabýval Nejvyšší soudu např. ve svém usnesení ze dne 25. 6. 2014 ve věci sp. zn. [spisová značka], ve kterém konstatoval, že o vztah příčinné souvislosti se jedná pouze tehdy, vznikla-li škoda jako bezprostřední následek (…) porušení právní povinnosti (protiprávního jednání) a tato skutečnost musí být postavena najisto. Ne každý následek, kterému lze přičítat jistou souvislost s předchozím protiprávním jednáním, je s ním nutně v příčinné souvislosti. Je tomu tak pouze tehdy, pokud vztah příčiny a následku je bezprostřední (nesmí dojít k přetržení příčinné souvislosti), musí jít o jedinou nebo hlavní příčinu, bez které by následek nenastal. Tyto předpoklady však v daném případě (ad hoc) splněny nebyly, protože hlavní a podstatnou příčinou vzniku škody bylo to, že žalobce zahrnul poplatky za uložení zeminy na skládku ve výši 1 603 870,33 Kč, které mu byly žalovanými vyúčtovány, mezi způsobilé výdaje pro čerpání dotace poskytnuté z Fondu soudržnosti EU a ze Státního fondu životního prostředí ČR, čímž porušil ustanovení oddílu B bodu 1 písm. a) Podmínek poskytnutí dotace a ustanovení části III oddílu 6 písm. A) odst. a) Smlouvy. Nedodržením těchto ustanovení se pak žalobce dopustil porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 3 písm. e) a § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 19. 2. 2005 (dále též„ rozpočtová pravidla“), za což mu správce daně dne 18. 12. 2015 vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně v celkové výši 1 171 965 Kč (z toho 1 106 855 Kč do Národního fondu a 65 110 Kč do Státního fondu životního prostředí) a dále mu správce daně dne 12. 10. 2016 vyměřil penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně rovněž v celkové výši 1 171 965 Kč podle § 44a odst. 8 rozpočtových pravidel. Žalobce zahrnul poplatky za uložení zeminy na skládku ve výši 1 603 870,33 Kč mezi způsobilé výdaje pro čerpání dotace a podpory poté, co dne 21. 3. 2011 udělil společnosti [právnická osoba] písemný souhlas s uložením přebytečných zemin z výstavby kanalizace v obci [obec] a [obec] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], přestože od samého počátku, zvláště pak ode dne 21. 9. 2011 (kdy mu bylo doručeno oznámení stavebního úřadu o zahájení územního řízení o změně využití území pro terénní úpravy na tomto pozemku), musel vědět, že se na uvedeném pozemku žádná skládka nenachází, neboť, jak správně uvedl správce daně ve zprávě o daňové kontrole ze dne 10. 12. 2015, žalobce je podle § 46 odst. 3 a 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech jedním z příjemců poplatků za ukládání odpadů na skládky a je pověřen kontrolou placení poplatků u provozovatele skládky, a tak musel vědět, zda a kde se na území obce jakákoliv skládka nachází. Správci daně lze přisvědčit také v tom, že pokud by výdaje na poplatky za uložení zeminy nebyly z dotace a podpory žalobcem proplaceny a vykázány jako způsobilý výdaj, nebylo by ani správcem daně konstatováno porušení rozpočtové kázně a uložen odvod za toto porušení. Vzhledem k tomu, že podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2011 ve věci sp. zn. 25 Cdo 4841/2009„ k přerušení příčinné souvislosti dochází jen za situace, že nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která způsobila vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost“, dospěl soud k závěru, že tou skutečností, bez níž by ke škodnému následku nedošlo, nebylo jednání žalovaných, ale vlastní jednání žalobce, který kromě porušení dotačních podmínek a podmínek podpory, jež znamenalo porušení rozpočtové kázně podle § 3 písm. e) a § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., porušil také ustanovení § 384 odst. 1 obch. zák. a § 415 obč. zák., jejichž smyslem bylo odvrátit a minimalizovat hrozící škody, resp. vůbec vzniku škod předcházet. Za situace, kdy žalovaní při nakládání s vytěženou zeminou sice porušili své smluvní i zákonné povinnosti, toto porušení však nebylo příčinou vzniku škody, která se projevila v majetkových poměrech žalobce, dospěl soud k závěru, že žalovaní neodpovídají žalobci za takto vzniklou škodu a žalobu je proto třeba již z tohoto důvodu jako nedůvodnou zamítnout. Soud se proto z důvodu nadbytečnosti již nezabýval další procesní obranou žalovaných, závěrem však lze poukázat také na to, že podle § 440 odst. 2 obch. zák. uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků z vad zboží (díla) podle § 436 a 437 obch. zák., nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného právního důvodu, tedy ani z titulu náhradu škody, takže pokud se žalobce po žalovaných v rámci odpovědnosti za vady díla již dříve (v reklamaci ze dne 21. 11. 2014) nedomáhal například slevy z ceny díla podle § 436 odst. 1 písm. c) obch. zák., nemohl by být s takovýmto nárokem úspěšný ani v tomto řízení.

78. Žalovaným, kteří měli ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Uplatněné účelně vynaložené náklady řízení žalovaných spočívají v mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 382 320 Kč podle § 7 bodu 6., § 12 odst. 4 a § 11 odst. 1 písm. a), c), d), g), odst. 2 písm. f) a g) per analogiam, odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 13 a půl úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, další porada s klientem přesahující jednu hodinu ve dnech 5. 4. 2019, 28. 8. 2020 a 10. 9. 2021, vyjádření ze dne 12. 4. 2019, duplika ze dne 10. 2. 2020, písemné podání ve věci samé ze dne [osobní údaje žalobce] 2013, písemný závěrečný návrh ze dne 13. 10. 2021, studium spisu ve dnech 14. 8. 2020 a 14. 9. 2021 (analogicky k § 11 odst. 2 písm. g/ dva půlúkony), účast na jednáních soudu ve dnech 15. 1. 2020, 12. 2. 2020, 7. 4. 2021, 20. 9. 2021 a 20. 10. 2021 - pouze vyhlášení rozhodnutí /půlúkon/) po 28 320 Kč, náhradě hotových výdajů po 300 Kč za 27 (dvakrát 13 a půl) úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 8 100 Kč, cestovném k jednáním u Okresního soudu v Novém Jičíně ve dnech 15. 1. 2020 a 12. 2. 2020 v celkové výši 3 580 Kč, vypočteném jako součet náhrady za spotřebované pohonné hmoty při cestě právního zástupce žalovaného z [obec] do [obec] (vzdálenost 140 km) a zpět v celkové vzdálenosti 280 km [značka automobilu], [registrační značka] při kombinované spotřebě 6,9 litrů na 100 km a ceně 31,80 Kč za 1 litr pohonné hmoty motorové nafty podle § 158 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve spojení s § 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb. (2 dny x 614 Kč, tj. 1 228 Kč) a sazby základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel ve výši 4,20 Kč při vzdálenosti 560 km dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb. (2 352 Kč), a cestovném k jednáním u Okresního soudu v Novém Jičíně ve dnech 7. 4. 2021, 20. 9. 2021 a 20. 10. 2021 v celkové výši 5 274 Kč, vypočteném jako součet náhrady za spotřebované pohonné hmoty při cestě právního zástupce žalobce z [obec] do [ulice] [obec] a zpět v celkové vzdálenosti 280 km stejným osobním automobilem a ceně 27,20 Kč za 1 litr pohonné hmoty dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb. (3 dny x 526 Kč, tj. 1 578 Kč) a sazby základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel ve výši 4,40 Kč při vzdálenosti 840 km dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb. (3 696 Kč), úhrnem tedy cestovném ve výši 8 854 Kč, náhradě za promeškaný čas cestou k výše uvedeným soudním jednáním v celkové výši 4 000 Kč podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. odpovídající čtyřiceti započatým půlhodinám (5 dnů x osm započatých půlhodin) po 100 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 403 274 Kč ve výši 84 687,50 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy náklady řízení ve výši 487 961,50 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalobci zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalované, jimž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.