24 C 347/2024

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o: Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 8,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku , částka, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek, k rukám advokátky , Jméno advokátky, .

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, smluvní pokutu ve výši , částka, a úrok ve výši 76,32 % p.a. (ročně) z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalobce tvrdil, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále též „smlouva“). Žalovaný smlouvu podepsal dne , datum, . Společně se smlouvou byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dohoda o konsolidaci, na jejímž základě byl úvěr ve výši , částka, (dále též „úvěr“) použit na úhradu/započtení dluhů žalovaného u jiných smluvních vztahů způsobem uvedeným v dohodě o konsolidaci, když zbytek úvěru ve výši , částka, byl žalovanému vyplacen dne , datum, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 76,32 % p. a. splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši celkem , částka, splatných vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaný tuto smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobce předem poskytnut. Smlouva obsahuje dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravuje. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši , částka, , protože žalovaný při podpisu smlouvy podepsal zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že jeho volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázi NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu žalovaného (interní matematický model založený na bodovém hodnocení žalovaného), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Dále bylo prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky: částka ve výši , částka, ze dne , datum, , částka ve výši , částka, ze dne , datum, , částka ve výši , částka, ze dne , datum, , částka ve výši , částka, ze dne , datum, , částka ve výši , částka, ze dne , datum, , částka ve výši , částka, ze dne , datum, . Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši , částka, (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. , hodnota, , 3, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x , částka, ). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši , částka, (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. , hodnota, , 2, 3, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 3 x , částka, ). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, . K datu , datum, tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši , částka, byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobce tvrdil, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru a v případě sjednání pojištění i úhrada za toto pojištění. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne , datum, , až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný dluží žalobci tyto částky:a) částka odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši , částka, (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ) s příslušenstvím;b) smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši , částka, s příslušenstvím;c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši , částka, s příslušenstvím;d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem , datum, do zaplacení. Žalobce požadoval tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, ;e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobce požadoval tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 76,32 % p.a.,f) úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši celkem , částka, (měsíční úhrada za pojištění , částka, obsažená ve splátkách č. , hodnota, , 3, tedy celkem , hodnota, x , částka, ).Žalovaný tyto částky žalobci neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobce v této věci zaslal. U dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) a f), tedy u částky v celkové výši , částka, (zaokrouhlené směrem dolů na celé koruny), požadoval žalobce s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení, pro zjednodušení až od druhého dne následujícího po zesplatnění úvěru. Dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku , částka, . Závěrem žalobce ke způsobu doručování jednotlivých dokumentů žalovanému upřesnil, že oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru bylo doručováno doporučeně na dodejku, předžalobní výzva byla doručována doporučeně a jednotlivé výzvy žalobce k zaplacení dlužných splátek, jakož i oznámení žalobce o zesplatnění úvěru, byly doručovány prostřednictvím , právnická osoba, . s využitím služby Hybridní pošta – dokumenty byly vygenerovány informačním systémem žalobce a následně byly předány , právnická osoba, . k odeslání v elektronické podobě prostřednictvím internetové adresy https://, Anonymizováno, ., Anonymizováno, .cz (bližší informace k Hybridní poště jsou na stránkách https://www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ).

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne , datum, tvrdil, že na úvěr dosud uhradil částku ve výši , částka, (nad rámec plateb uvedených žalobcem ještě zaplatil dne , datum, částku , částka, ). Zbývající částku jistiny ve výši , částka, není schopen zaplatit najednou, a proto žádal ve smyslu § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aby mu soud tuto zbývající jistinu umožnil zaplatit v 54 měsíčních splátkách po , částka, a 55. splátce ve výši , částka, , neboť vyšší částku vzhledem ke své finanční situaci není schopen hradit. Ve věci samé žalovaný namítal: 1) neplatnost smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku, 2) rozpor výše úrokové sazby a RPSN s dobrými mravy a 3) nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele ze strany žalobce., právnická osoba, ) Žalovaný namítal, že na základě způsobu údajného kontraktačního procesu popsaného žalobcem nelze učinit nezpochybnitelný závěr, že žalovaný k dané předložené smlouvě skutečně nezměnitelným způsobem daný prostředek identifikace prokazující jeho akceptaci připojil a žalobce též věrohodně neprokázal, že žalovaný vyslovil souhlas s tím konkrétním zněním smlouvy, které mu mělo být následně zasláno. Žalobcem popsaný způsob uzavírání smluv na dálku prostřednictvím webového portálu nesplňuje požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (eIDAS). Podle článku 26 Nařízení 910/2014 ES (dále jen „eIDAS“) musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou, b) umožňuje identifikaci podepisující osoby, c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv změnu dat. Žalobce tedy neprokázal, že mezi ním a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy, a to právě v takovém znění, v jakém úvěrovou smlouvu žalobce předložil. K elektronické verzi smlouvy není připojen podpis v elektronické podobě. Jestliže je do elektronické verze vložen poskytovatelem úvěru toliko elektronický kód (který byl zaslán spotřebiteli např. prostřednictvím SMS zprávy), nejedná se o elektronický podpis, tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům - smlouvě, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny (ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS).Ad 2) Žalovaný dále namítal, že neměl dostatečné zkušenosti ani informace o finančním trhu a v důsledku toho podepsal smlouvu, která je s ohledem na výši úrokové sazby 76,32 % p. a. a RPSN ve výši 109,57 % p. a. nemravná. Dle statistik ČNB byla: a) průměrná roční úroková sazba v červnu roku 2024 ve výši 8,90 %, ve smlouvě, kterou žalovaný uzavřel, se však roční úroková sazba vyšplhala na 76,32 % ročně, což je více než osminásobek průměrné roční úrokové sazby dle ČNB; b) průměrná sazba RPSN u spotřebitelských úvěrů na domácnost v červnu roku 2024 ve výši 9,35 %, ve smlouvě, kterou žalovaný uzavřel, se však sazba RPSN vyšplhala na 109,57 % ročně, což je více než jedenáctinásobek průměrné sazby RPSN dle ČNB. Výše úrokové sazby a RPSN v žalovaným uzavřené smlouvě tak byla nepřiměřená a odporující dobrým mravům. Žalovaný dále odkazoval zejména na nedávné rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , kdy v obdobné věci žalobkyně bylo shledáno, že ujednání o úroku není oddělitelné právní jednání ve smyslu ust. § 576 o. z s odůvodněním, že „(n)elze předpokládat, že by byla (pozn. doplněno věřitelka - žalobkyně) ochotna uzavřít úvěrovou smlouvu, v níž by byl sjednán úrok obvyklé výše.“ (...) "Z vlastní úřední činnosti krajského soudu je mu známo, že žalobkyně pokračuje ve sjednávání nemravně vysokých úrokových sazeb i poté, co byla prostřednictvím rozsudků v jiných věcech jako účastník řízení a poskytovatel úvěrů s jejich neplatností seznámena (bod 15).“ V souladu s tímto rozhodnutím Krajského soudu v , adresa, pak měl žalovaný rovněž za to, že, tvrzenou neplatnost z důvodu nemravně vysokých úrokových sazeb/RPSN nelze zhojit ani případným snížením (zpětvzetím) požadovaného nároku v soudním řízení. V souladu s ust. § 547 o. z. je totiž při posuzování platnosti právních jednání zásadní samotný hmotněprávní úkon a nikoli procesní nárok.Ad 3) Žalovaný konečně namítal, že v době, kdy žádal o úvěr, měl příjem v celkové výši , částka, . Úvěr byl označen jako bezúčelový, poskytnuté peněžní prostředky však byly ve výši , částka, vyplaceny v rámci konsolidace žalobci k zaplacení předchozího dluhu žalovaného u téže společnosti. Měsíční splátka nového úvěru činila , částka, . Žalovaný nebyl schopen správně odhadnout své platební schopnosti při uzavírání smlouvy se žalobcem a nedokázal správně vyhodnotit dopady podmínek nabízeného úvěru. Bylo pro něj těžké neprodleně řešit finanční tíseň, ve které se ocitl. Úvěrovou smlouvu žalovaný uzavíral prostřednictvím internetu a nedostal tak zpětnou osobní vazbu na to, jaké další dopady pro něj může další uzavření úvěru mít. Žalovaný měl tudíž za to, že žalobce ve fázi schvalování úvěru nedostatečně prověřil jeho schopnost jako spotřebitele úvěr splatit. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v § 86 odst. 1 ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí znamená, že se věřitel nespokojí s pouhými ničím nepodloženými prohlášeními spotřebitele, ale sám aktivně zjišťuje a prověřuje údaje poskytnuté spotřebitelem. Postup věřitele (žalobce), který posuzoval úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) pouze na základě ničím nepodložených prohlášení spotřebitele, je v rozporu s požadavkem zjištění schopnosti spotřebitele splácet úvěr s odbornou péčí, což vede k tomu, že žalovaným uzavřená smlouva je od samého počátku neplatná. Závěrem žalovaný odkazoval na řadu soudních i správních rozhodnutí, ze kterých dovozoval, že ačkoliv žalobce jako profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů působí na tomto trhu již několik let, opakovaně v rámci prokazování dostatečného posuzování úvěruschopnosti před civilními soudy (i v řízení před Finančním arbitrem a dohledovými orgány - ČNB) selhává.

3. Žalobce ve svém podání ze dne , datum, , doručeném soudu dne , datum, , doplnil svá skutková tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele, a ve svém podání ze dne , datum, , doručeném soudu dne , datum, , ve kterém učinil nesporným, že ze strany žalovaného ještě přijal dne , datum, platbu ve výši , částka, , která nebyla zahrnuta do žaloby (celkem tedy žalovaný uhradil žalobci částku ve výši , částka, ), jednak vzal svou žalobu zčásti zpět co do zaplacení úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku ve výši 67,42 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, jednak blíže rozvedl skutková tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele.

4. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo řízení zastaveno v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku ve výši 67,42 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 8,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .

5. Vzhledem k tomu, že k jednání nařízenému na den , datum, se řádně předvolaný žalovaný nedostavil ze zdravotních důvodu, pro které však nežádal o jeho odročení, ale žádal o rozhodnutí ve své nepřítomnosti, soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem jako poskytovatelem úvěru na straně jedné a žalovaným jako klientem na straně druhé byla dne , datum, (v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, :, Anonymizováno, h) uzavřena písemná Smlouva o úvěru č. , hodnota, , ve znění Dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, (v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, :, Anonymizováno, h) a ve znění Dohody o konsolidaci ze dne , datum, (v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, :, Anonymizováno, h), za použití prostředků komunikace na dálku, kdy žalobce zaslal žalovanému na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, ujednanou částku , částka, (nevratnou) s variabilním symbolem platby , Anonymizováno, , představujícím zároveň jedinečný podpisový kód žalovaného, který žalovaný zaslal žalobci ze svého telefonního čísla , tel. číslo, na telefonní spojení žalobce (po předchozím zaslání informační SMS o vyplacení žalovanému na identické telefonní číslo , tel. číslo, ) ve tvaru „Souhlasím , adresa, , Anonymizováno, VS , var. symbol, “, čímž zároveň došlo ze strany žalovaného k ujednanému podpisu návrhu smlouvy/smlouvy o úvěru (dále jen „smlouva“), přílohy č. , hodnota, ke smlouvě - pojištění schopnosti splácet úvěr, dodatku č. , hodnota, , dohody o konsolidaci, přihlášky do pojištění skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry, formuláře hodnocení klienta a prohlášení klienta - informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru. Na základě (této) smlouvy žalobce použil na úhradu dluhu žalovaného vůči žalobci z jiné smlouvy o úvěru č. , hodnota, částku , částka, tak, že pohledávka žalovaného za žalobcem ze smlouvy na poskytnutí části prostředků ve výši , částka, byla započtena na pohledávku žalobce za žalovaným z titulu předčasného splacení celého úvěru dle jiné smlouvy o úvěru č. , hodnota, , čímž došlo v rozsahu započtení k ujednanému splnění povinnosti žalobce poskytnout žalovanému úvěr dle (této) smlouvy, a dále žalobce poukázal na účet žalovaného číslo účtu , č. účtu, dne , datum, částku , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve 60 měsíčních splátkách po , částka, , ve kterých byla zahrnuta také měsíční úhrada za pojištění ve výši , částka, , splatných vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem červencem 2024 a konče měsícem červnem 2029. Celkem měl žalovaný zaplatit částku , částka, , představující jistinu ve výši , částka, , úroky ve výši , částka, a úhrady za pojištění ve výši , částka, (část splátky bez měsíční úhrady za pojištění činila , částka, ). Výše zápůjční úrokové sazby činila 76,32 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, když RPSN činila 109,57 % (nezahrnoval úhradu za pojištění). Poskytovatel úvěru byl oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši , částka, . V případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky či její části byl žalobce oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, u které se ocitne úvěrovaný v prodlení o délce 30 dnů. Souhrn těchto smluvních pokut mohl činit maximálně , částka, za každý kalendářní rok. Žalobce měl vůči žalovaným právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, jejichž výše činila u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku , částka, . Jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je klient povinen zaplatit poskytovateli úvěru nejpozději ke dni zesplatnění. Jestliže klient po zesplatnění nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího úplného zaplacení (ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, se splátkovým kalendářem ze dne , datum, , z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , z dohody o konsolidaci ze dne , datum, , z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě - pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne , datum, , z přihlášky do pojištění skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry ze dne , datum, , z hodnocení klienta ze dne 3. 6, 2024, z prohlášení klienta - informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne , datum, , ze základní informace o klientovi ze dne , datum, , z důkazu o odeslání , částka, ze dne , datum, , ze zaslané SMS (informace o vyplacení) ze dne , datum, , z důkazu o přijaté SMS (pro vyplacení) ze dne , datum, , z oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, s dodejkou od poštovní zásilky ze dne , datum, , z výpisu k účtu č. , RČ, ke dni , datum, - dokladu o platbě částky , částka, na vrub tohoto účtu ve prospěch účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , specifický symbol , spec. symbol, , z výpisu k účtu č. , č. účtu, ke dni , datum, - dokladu o platbě částky , částka, na vrub tohoto účtu ve prospěch účtu č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, ).

7. Z kopie občanského průkazu žalovaného, z prohlášení žalovaného o příjmech v rámci hodnocení klienta ze dne , datum, , z výpisu z nebankovního registru klientských informací (dále též „NRKI“) ze dne , datum, ve spojení se scoringovým hodnocením žalovaného žalobcem z hlediska počtu bank a finančních institucí u kterých si žádal o úvěr (počet 8), součtu celkové zbývající částky nesplátkových a splátkových operací v roli žadatele agregovaných z registru NRKI (expozice , částka, ), součtu celkového úvěrového rámce nesplátkových a splátkových operací agregovaných z registru NRKI (limit , částka, ) a součtu celkové nesplacené částky nesplátkových a splátkových operací agregovaných z registru NRKI (dluh po splatnosti , částka, ), z výpisů z účtu žalovaného č. , č. účtu, o zaúčtovaných platbách ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, (průměrný čistý měsíční příjem žalovaného u , právnická osoba, za období od února do května 2024 činil , částka, ) je zřejmé, že žalobce jako poskytovatel úvěru ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně posuzoval jeho úvěruschopnost jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od žalovaného samotného, tak i z příslušných databází či z jiných zdrojů, když zohlednil také osobní, rodinné a bytové poměry žalovaného (forma bydlení u rodičů), životní minimum žalovaného (, částka, měsíčně), normativní náklady na bydlení (, částka, měsíčně) a splátkové zatížení žalovaného u žalobce (, částka, měsíčně), když z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného (porovnáním jeho celkových měsíčních příjmů ve výši , částka, s celkovými měsíčními výdaji ve výši , částka, , jejichž kladný rozdíl činil , částka, ) vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s předpokládanou splátkou , částka, měsíčně (ze sdělených i získaných informací o úvěruschopnosti žalovaného a jejich vyhodnocení žalobcem). Žalovaný uhradil žalobci za dobu od , datum, do , datum, na prvních 2 splátkách úvěru celkem , částka, (z karty klienta). Žalobce zaslal žalovanému ve dnech , datum, a , datum, výzvy k zaplacení a upozornění na zesplatnění celého úvěru (z výzev a upozornění). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru o délce 65 dnů, došlo ke dni , datum, k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z této smlouvy. Žalovaný po zesplatnění zaplatil žalobci ještě částku , částka, dne , datum, (ze shodných skutkových tvrzení účastníků). Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění ze dne , datum, , ve které vyzval žalovaného k okamžité úhradě: a) částky odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši , částka, (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši , částka, a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ) s příslušenstvím; b) smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši , částka, s příslušenstvím; c) náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši , částka, s příslušenstvím; d) smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem , datum, do zaplacení, tj. smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, ; e) úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od , datum, do zaplacení, tj. úroku v sazbě 76,32 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení s tím, že za dobu od 91. dne prodlení žalovaného se tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů; f) úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši , částka, , tj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, měsíčně za neuhrazené měsíční úhrady za pojištění obsažené ve splátkách č. , hodnota, a 3, tedy 2 x , částka, , celkem tedy částky , částka, s příslušenstvím, jakož i běžící smluvní pokuty (z předžalobní výzvy ze dne , datum, a z poštovního podacího archu ze dne , datum, ).

8. Soud zjišťoval, jak vysoké úroky (popřípadě v jakém rozpětí) jednotlivé banky , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, . a , právnická osoba, . požadovaly za spotřebitelské úvěry ve výši , částka, (jistina úvěru), poskytnuté v , adresa, ke dni , datum, , splatné v 60 pravidelných měsíčních anuitních splátkách, když , právnická osoba, . obvykle požadovala roční úrokovou sazbu ve výši 14,9 %, , právnická osoba, . u neúčelových úvěrů s limitem od , částka, do , částka, standardně požadovala úrokovou sazbu v rozpětí 15,4 % až 17,9 % p.a., , právnická osoba, . odkázala na informace uvedené na stránce www., Anonymizováno, .cz, , právnická osoba, . u neúčelových spotřebitelských úvěrů Expres půjčka splatných na 72 měsíců (úvěry na 60 měsíců neposkytla) v rámci celé ČR požadovala úrokovou sazbu v rozpětí 4,87 % až 12 % p.a. a , právnická osoba, . požadovala úrokovou sazbu ve výši 13,53 % (ze zpráv výše uvedených bank).

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

12. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZoSÚ“), ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

16. Podle § 579 o. z., způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 586 odst. 1 a 2 o. z., je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba (odst. 1). Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné (odst. 2).

19. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že úvěrovou smlouvou č. , hodnota, ze dne , datum, se žalobce jako úvěrující zavázal, že na požádání žalovaného jako úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, vrátit úvěrujícímu včetně úroků formou pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, splatných vždy k 10. dni v měsíci počínaje dnem , datum, a konče dnem , datum, (na základě splátkového kalendáře). Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, došlo dne , datum, k zesplatnění úvěru.

22. Soud se neztotožnil s 1) námitkou žalovaného o neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu jejího uzavření prostředky komunikace na dálku takovým způsobem, že by mezi žalobcem a žalovaným nedošlo k uzavření úvěrové smlouvy právě v takovém znění, v jakém úvěrovou smlouvu žalobce předložil, resp. že by k elektronické verzi smlouvy nebyl připojen podpis žalovaného v elektronické podobě, protože jednak žalovaný předložil soudu k důkazu zcela identickou smluvní dokumentaci jako žalobce (pokud jde o smlouvu o úvěru ze dne , datum, , přílohu č. , hodnota, ke smlouvě - pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne , datum, , dodatek č. , hodnota, ze dne , datum, a dohodu o konsolidaci ze dne , datum, ), jednak ujednaný způsob podpisu úvěrové smlouvy (a navazující smluvní dokumentace) prostřednictvím jedinečného podpisového kódu žalovaného , Anonymizováno, , včetně způsobu, jakým se dostal do dispozice žalovaného, prakticky vylučuje závěr o jeho použití jinou osobou než žalovaným, nehledě k tomu, že připojení takového unikátního elektronického kódu žalovaným splňuje požadavky na tzv. prostý elektronický podpis podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen „eIDAS“) a v zákonu č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce (dále jen „ZET“), jak je patrné z čl. 25 odst. 1 a čl. 46 eIDAS a § 7 ZET.

23. Soud se neztotožnil ani s 3) námitkou žalovaného o neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele ze strany žalobce, neboť – jak je patrné zejména z bodu 7. odůvodnění tohoto rozsudku – žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, s ohledem na povahu, výši (relativně nízká – představující dvojnásobek průměrného čistého měsíčního příjmu žalovaného), délku splácení (střednědobá – 5 let) a rizikovost úvěru pro žalovaného (relativně nízká) důkladně posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak z relevantních vnitřních a vnějších zdrojů, tak i od samotného žalovaného, včetně využití databáze NRKI, umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného se zapojením interní scoringové metody bodového hodnocení žalovaného ze strany žalobce.

24. Pokud jde o 2) námitku žalovaného, týkající se rozporu úrokové sazby ve výši 76,32 % ročně (potažmo RPSN) s dobrými mravy, soud vycházel především z: a) usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého: „Případná neurčitost dohody ohledně úplaty za poskytnutou půjčku nemůže způsobit neplatnost (celého) právního úkonu. Lze totiž uzavřít, že neurčitost ujednání ohledně smluvených úroků může být důvodem neplatnosti jen té části právního úkonu, která se smluvených úroků týká, a nikoli neplatnosti právního úkonu v celém rozsahu. (…) Oddělitelnost části právního úkonu od ostatního jeho obsahu je třeba vždy dovodit výkladem z povahy právního úkonu anebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo. Neoddělitelnost je tak třeba chápat ve smyslu obsahovém nikoliv reálné neoddělitelnosti; podle zásady favor negotii je pak třeba dávat přednost přístupu, který jinak zachovává ostatní části smlouvy.“; b) rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého: „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (…) V projednávané věci soudy zjistily, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smluv o půjčce 9 % až 15,5 % ročně. Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák. neplatné. (…) Je-li neplatné ujednání o výši úroků obsažené ve smlouvě o půjčce, z povahy právního úkonu a ani z jeho obsahu nevyplývá, že by tuto část nebylo možné oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Smlouva o půjčce je však neplatná pouze v ujednání o výši úroků jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu smlouvy nebrání ani okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo.“; c) nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 523/07, podle kterého: „Za dobré mravy lze - jak již Ústavní soud judikoval - považovat souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými mravními i morálními zásadami demokratické společnosti (usnesení sp. zn. II. ÚS 249/97). Je pravidlem, že soulad obsahu právního úkonu s dobrými mravy - v posuzovaném případě obsah ujednání účastníků o dohodnutém úroku z prodlení - musí být posuzován vždy, bez ohledu na to, zda by i byl výsledkem tvrzeného svobodného ujednání mezi účastníky smlouvy.“ Dospěl přitom k závěru, že za situace, kdy mezi účastníky sjednaná výše úroku 76,32 % p. a. (ročně) více než čtyřikrát převyšovala obvyklou výši úroků, kterou banky požadovaly za spotřebitelské úvěry ve výši , částka, , poskytnuté v , adresa, ke dni , datum, , splatné v 60 (72) pravidelných měsíčních anuitních splátkách, když , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, . a , právnická osoba, . v obdobných případech obvykle požadovaly roční úrokovou sazbu v rozpětí 12 až 17,9 %, je třeba úvěrovou smlouvu ze dne , datum, , uzavřenou mezi účastníky, podle § 580 odst. 1 o. z. považovat za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti týká pouze části právního jednání o výši úroku 76,32 % ročně, kterou lze technicky i právně oddělit od jeho ostatního obsahu, dospěl soud k závěru, že není neplatná úvěrová smlouva ze dne , datum, jako celek, ale neplatnost se týká pouze celého ujednání o úrocích, což ve své podstatě znamená, že částka , částka, , kterou žalobce poskytl žalovanému, se neúročí. Protože tato částečná neplatnost, týkající se sjednané výše úroku 76,32 % ročně, je stanovena pouze na ochranu zájmu žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele, může vznést námitku neplatnosti pouze žalovaný, nikoliv též žalobce jako úvěrující podnikatel. Žalovaný tak po zohlednění dosavadních úhrad ve výši , částka, ke dni , datum, a úhrady ve výši , částka, ke dni , datum, dlužil žalobci ke dni , datum, částku , částka, (poskytnutých , částka, minus na jistinu zaplacených , částka, plus dlužné úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr obsažené ve 3. a 4. splátce ve výši , částka, ) a ke dni , datum, částku , částka, (poskytnutých , částka, minus na jistinu zaplacených , částka, plus dlužné úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr obsažené ve 3. a 4. splátce ve výši , částka, ). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku , částka, a zákonný úrok z prodlení z postupně hrazené jistiny úvěru podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídající výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, když k žádosti žalovaného a se souhlasem žalobce soud podle 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. umožnil žalovanému plnění ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určil tak, že řádným a včasným nezaplacením byť i jediné splátky nastává splatnost celého dluhu najednou. V části předmětu řízení, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 8,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

25. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení celkové částky , částka, bez úroků z prodlení, měl ve věci úspěch pouze z 65 % předmětu řízení (přiznáno mu bylo celkem , částka, bez úroků z prodlení), a žalovaný měl ve věci úspěch z 35 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 30 % (65 % minus 35 %). Účelně vynaložené náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, , mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši , částka, podle § 7 bodu 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po , částka, (z tarifní hodnoty , částka, ) a 2 úkony právní služby (podání ze dne , datum, a účast na jednání před soudem dne , datum, ) po , částka, (z tarifní hodnoty , částka, ), 3 režijních paušálech po , částka, (, částka, ) do , datum, a 1 režijním paušálu po , částka, (, částka, ) od , datum, podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 1/2 cestovného uplatněné ve výši , částka, , vypočtené za cestu substituta právní zástupkyně žalobce z , adresa, a zpět dne , datum, v celkové vzdálenosti 98 km jako součet náhrady za spotřebované pohonné hmoty osobním automobilem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, při kombinované spotřebě 8 litrů na 100 km a ceně za 1 litr pohonné hmoty benzinu automobilového 95 oktanů ve výši , částka, (, částka, ) podle § 158 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve spojení s § 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel při vzdálenosti 98 km ve výši ve výši , částka, (, částka, ) podle § 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., 1/2 náhrady za promeškaný čas cestou k jednání ve výši , částka, podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. odpovídající čtyřem započatým půlhodinám po , částka, (z důvodu účast u dvou jednání konaných u Okresního soudu v , adresa, ve stejný den), a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky , částka, ve výši , částka, podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy po zaokrouhlení , částka, , z čehož 30 % činí , částka, , které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit - rovněž v přiměřených splátkách pod ztrátou jejich výhody - k rukám advokátky, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.