24 C 47/2020

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně insolvenční správkyně dlužníka právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupené advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupenému advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 14 961 690,46 Kč s příslušenstvím <b>I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 961 690,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 550 000 Kč od 1. 8. 2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 830 000 Kč od 1. 9. 2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 480 000 Kč od 1. 10. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 101 690,46 Kč od 1. 2. 2018 do zaplacení.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 489 808 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 22. 2. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 961 690,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 550 000 Kč od 1. 8. 2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 830 000 Kč od 1. 9. 2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 480 000 Kč od 1. 10. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 101 690,46 Kč od 1. 2. 2018 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2019 č. j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále též„ dlužník“) a insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně. Dlužník provedl ve prospěch žalovaného stavební práce, včetně dodávek stavebního materiálu při realizaci díla označeného jako„ [anonymizována dvě slova] s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], parc. [číslo] k. ú. [obec], [územní celek]“. Žalovaný jako objednatel a dlužník jako zhotovitel uzavřeli o podmínkách provedení uvedeného díla písemnou Smlouvu o dílo. Dlužník vyúčtoval žalovanému dílčí stavební práce a dodaný materiál fakturami vystavenými pod čísly - [číslo] ze dne 7. 6. 2016, znějící na částku 327 921 Kč, [číslo] ze dne 7. 7. 2016, znějící na částku 161 254 Kč, [číslo] ze dne 18. 7. 2016, znějící na částku 196 002 Kč, [číslo] ze dne 8. 8. 2016, znějící na částku 198 699 Kč, [číslo] ze dne 15. 9. 2016, znějící na částku 229 425 Kč, [číslo] ze dne 14. 11. 2016, znějící na částku 591 876 Kč, [číslo] ze dne 30. 11. 2016, znějící na částku 500 000 Kč, [číslo] ze dne 7. 2. 2016, znějící na částku 300 000 Kč, [číslo] ze dne 19. 12. 2016, znějící na částku 300 000 Kč, [číslo] ze dne 30. 12. 2016, znějící na částku 350 000 Kč, [číslo] ze dne 31. 12. 2016, znějící na částku 600 000 Kč, [číslo] ze dne 10. 2. 2017, znějící na částku 300 000 Kč, [číslo] ze dne 11. 2. 2017, znějící na částku 400 000 Kč, [číslo] ze dne 3. 6. 2017, znějící na částku 500 000 Kč, [číslo] ze dne 7. 6. 2017, znějící na částku 500 000 Kč, které žalovaný zaplatil a uhradil tak dlužníkovi celkem 5 455 177 Kč, z toho 5 259 175 Kč bezhotovostně a 196 002 Kč v hotovosti. Z účetní evidence dlužníka vyplývá, že dlužník dále vyúčtoval žalovanému dílčí stavební práce fakturami - [číslo] ze dne 30. 6. 2017, znějící na částku 550 000 Kč, splatnou 30. 7. 2017, [číslo] ze dne 31. 7. 2017, znějící na částku 830 000 Kč, splatnou 14. 8. 2017, [číslo] ze dne 31. 8. 2017, znějící na částku 480 000 Kč, splatnou 30. 9. 2017, kterými dlužník účtoval dílčí stavební práce za měsíc červen 2017 (faktura [číslo]), za měsíc červenec 2017 (faktura [číslo]) a za měsíc srpen 2017 (faktura [číslo]). Tyto faktury žalovaný dlužníkovi doposud nezaplatil, a to ani z části. Žalovaný dosud dlužníkovi nezaplatil ani pořizovací cenu materiálu v celkové výši 13 101 690,46 Kč, který dlužník zakoupil a dodal v rámci provádění díla na stavbu domu s pečovatelskou službou. Tento materiál dlužník vyúčtoval žalovanému zálohovou fakturou [číslo] ze dne 31. 12. 2017. Přehled zakoupeného, resp. nezaplaceného materiálu se podává z tabulky, zpracované dlužníkem a označené jako„ Příloha k trestnímu oznámení - seznam faktur“. Převážná část účetnictví dlužníka, prokazující tvrzení, uvedená v této žalobě, byla předána Policii České republiky jako důkazní materiál k trestnímu oznámení oznamovatele [jméno] [příjmení] ze dne 11. 5. 2018, které bylo prošetřováno na Krajském ředitelství policie [anonymizováno], odboru hospodářské kriminality v [obec], [ulice a číslo] (dále též„ policie“). Usnesením ze dne 25. 4. 2019 policie odložila trestní věc, prošetřovanou na základě trestního oznámení ze dne 11. 5. 2018. V důsledku včas podané stížnosti a vrácení věci usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 30. 5. 2019, se policie věcí opět zabývala a dne 1. 10. 2019 ji svým usnesením znovu odložila. V rámci prověřování podaného trestního oznámení měl policejní orgán za zjištěné, že mezi dlužníkem a žalovaným sice byla uzavřena Smlouva o dílo, avšak ve dvou různých provedeních, a že žádné provedení nebylo podepsáno ke dni na smlouvě uvedeném, nýbrž mnohem později; smlouva byla antidatována. Jedno provedení smlouvy navíc nebylo podepsáno jednatelem dlužníka, nýbrž se jednalo o fals. Zaplacené faktury byly dlužníkem vystavovány vždy po dohodě s žalovaným a na předem dohodnutou částku; k fakturám nebyly připojovány žádné specifikace provedených prací, odsouhlasené žalovaným, když takto věci fungovaly až do té doby, než žalovaný nezaplatil faktury pod [číslo]. Ačkoliv byly tyto faktury rovněž vystaveny na základě dohody se žalovaným a po provedení objemu prací, odpovídajícímu vyfakturovaným položkám, žalovaný je nezaplatil a nyní účelově tvrdí, že faktury nespecifikují rozsah účtovaného plnění, jím odsouhlasený. Pro neshody mezi dlužníkem a žalovaným, resp. proto, že žalovaný přestal platit vystavené faktury, ukončil dlužník na konci roku 2017, resp. v lednu 2018 své působení na stavbě, kterou údajně dokončila jiná stavební firma. Žalobkyně tvrdila, že má za žalovaným pohledávku v celkové výši 14 961 690,46 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne 7. 2. 2020, avšak bezvýsledně. Pokud z provedeného dokazování vyplyne, že smlouva o dílo je neplatná, resp. že platně nevznikla nebo že zanikla, žalobkyně navrhovala, aby jí žalovaná částka ve výši 14 961 690,46 Kč byla soudem přiznána z titulu nároku na bezdůvodné obohacení. Žalobkyně tedy primárně navrhovala, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 14 961 690,40 Kč jako nárok ze smlouvy a pro případ, že smlouva bude shledána neplatnou, resp. nikoliv platně vzniklou nebo zaniklou odstoupením, eventuálně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 11. 3. 2020 navrhoval zamítnutí žaloby. Žalovaný namítal, že žaloba neobsahuje žádná podstatná a podrobná tvrzení, když soud nemá povinnost dohledávat tvrzení z listin zaslaných žalobkyní a nahrazovat tak základní povinnost účastníka řízení, a to povinnost tvrzení. [příjmení] mezi dlužníkem a žalovaný se nenese jen v rovině trestněprávní, kde byla věc podezření ze spáchání podvodu ze strany ředitele žalovaného odložena, ale ještě před konkursem dlužníka se řešil v rovině občanskoprávní. Žalovaný tvrdil, že dlužník sice byl na stavbě činný a po nějakou dobu dílo prováděl, dílo však nedokončil a dosud řádně nevyúčtoval, resp. nebyl schopen či spíše ochoten řádně doložit vyúčtování své činnosti, dílo, byť nedokončené, řádně předat, vyúčtovat složené zálohy a vystavit řádné daňové doklady. Podle čl. 4 smlouvy o dílo však zálohová faktura může být vydaná jen po odsouhlasení a na základě skutečně provedených prací. Přes výzvy adresované jednateli dlužníka [jméno] [příjmení] i žalobkyni, žalovaný neobdržel žádné relevantní podklady a doklady o tom, jaké práce a jaký materiál se skrývají za jednotlivými fakturami, žalovanému nebyl předložen seznam prací za toto období, seznam dodaného materiálu, tyto seznamy nebyly porovnány se zápisy ve stavebním deníku a nebyly žalovaným odsouhlaseny. Tvrzení dlužníka ohledně existence a výše dluhu žalovaného se několikrát změnila, žalovaný dostal různé výzvy, když různé částky obsahovalo také trestní oznámení jednatele dlužníka. Pokud jde o částku 13 101 690,46 Kč za pořizovací cenu materiálu, tak nyní je tvrzeno, že je to částka za materiál, ale dlužník sám v dopisu ze dne 1. 2. 2018 tvrdil, že se jednalo o částku za provedené práce ve výši 13 904 736,36 Kč, resp. v nedatovaném dopisu tvrdil, že se jednalo o částku 26 700 000 za skutečnou prostavěnost ke dni 31. 12. 2017. Žalobkyně dále nezohlednila platby (zálohy), poskytnuté žalovaným v hotovosti ve výši 9 986 301 Kč, když např. v trestním spisu je založena excelovská tabulka předložená jednatelem dlužníka [jméno] [příjmení], kdy on sám uváděl, že obdržel v hotovosti níže uvedené částky (platby záloh hotově na firmě), které žalobkyně v žalobě neuvádí: žalovaným byla zaplacena dne 21. 3. 2016 částka 400 000 Kč, dne 24. 3. 2016 částka 180 000 Kč, dne 7. 4. 2016 částka 200 000 Kč, dne 19. 4. 2016 částka 300 000 Kč, dne 25. 4. 2016 částka 300 000 Kč, dne 4. 5. 2016 částka 200 000 Kč, dne 19. 5. 2016 částka 300 000 Kč, dne 3. 6. 2016 částka 220 000 Kč, dne 16. 6. 2016 částka 70 000 Kč, dne 30. 6. 2016 částka 110 000 Kč, dne 14. 7. 2016 částka 220 000 Kč, dne 21. 7. 2016 částka 90 000 Kč, dne 1. 8. 2016 částka 200 000 Kč, dne 3. 8. 2016 částka 150 000 Kč, dne 9. 8. 2016 částka 80 000 Kč, dne 22. 8. 2016 částka 150 000 Kč, dne 22. 11. 2016 částka 229 425 Kč, dne 22. 11. 2016 částka 591 876 Kč, dne 30. 11. 2016 částka 500 000 Kč, dne 5. 12. 2016 částka 500 000 Kč, dne 7. 12. 2016 částka 350 000 Kč, dne 7. 12. 2016 částka 300 000 Kč, dne 20. 12. 2016 částka 300 000 Kč, dne 5. 1. 2017 částka 350 000 Kč, dne 10. 1. 2017 částka 250 000 Kč, dne 11. 1. 2017 částka 300 000 Kč, dne 13. 1. 2017 částka 295 000 Kč, dne 20. 1. 2017 částka 600 000 Kč, dne 13. 2. 2017 částka 245 000 Kč, dne 14. 2. 2017 částka 55 000 Kč, dne 14. 2. 2017 částka 245 000 Kč, dne 16. 2. 2017 částka 155 000 Kč, dne 28. 2. 2017 částka 300 000 Kč, dne 1. 3. 2017 částka 250 000 Kč, dne 16. 6. 2017 částka 500 000 Kč a dne 19. 6. 2017 částka 500 000 Kč. Nejsou zde sice zahrnuty veškeré platby žalovaným poskytnuté, svědčí to však o tom, že žalobkyně neuvádí veškerá tvrzení. Z tabulky předložené žalobkyní (č. l. 17 a násl.) vyplývá, že žalovaný kromě faktur a záloh hradil i materiál přímo dodavatelům materiálu. Byla totiž dohoda, že materiál bude žalovaný hradit přímo dodavatelům materiálu. Z usnesení policie je rovněž patrné, že dlužník si vedl zvláštní účet na jméno [jméno] [příjmení], kde přeléval peněžní prostředky dlužníka. Platby na tento účet žalobkyně nezohledňuje. Pokud by žalovaný údajně dlužil dlužníkovi 14 milionů Kč a dlužník na to neměl kapitál (ani vlastní ani provozní), jak je možné, že se do insolvenčního řízení nepřihlásil žádný dodavatel materiálu? Proč se nepřihlásili zaměstnanci? Nebylo to proto, že by dlužník vše uhradil z provozních prostředků (neboť je neměl), ale bylo to proto, že materiál a mzdy hradil žalovaný přímo u dodavatelů materiálu; dlužník nic navíc nenakupoval a na stavbu nedodal. Z rozvahy ke dni 31. 12. 2016, zveřejněné ve Sbírce listin obchodního rejstříku, vyplývá, že dlužník měl finanční aktiva jen ve výši 229 000 Kč Tyto otázky si položila i policie, když srovnávala výslechy [příjmení], [příjmení] (účetní), účetnictví, daňová přiznání s výkazy, a dospěla k závěru, že žádný dluh neexistuje, a pokud [příjmení] mluví jinak, tak je to v rozporu s ostatními důkazy. Z rozhodnutí policie a krajského státního zastupitelství vyplynulo, že: (1.) Není zřejmé, kolik bylo společností [právnická osoba] prostavěno, jaká byla hodnota materiálu a hodnota provedených prací. (2.) Není zřejmé, kolik bylo ze strany [jméno] [příjmení], resp. žalovaného uhrazeno na materiál, který byl objednán. (3.) Není zřejmé, zda existuje nějaký dluh vůči společnosti [právnická osoba], když v trestním oznámení byla uvedena částka 13 410 492,46 Kč, kdy se počítalo s platbami [jméno] [příjmení] ve výši 5 455 177 Kč, ale ve spisu se později objevují jiné částky tvrzených úhrad a to 6 591 301 Kč, 9 986 301 Kč a částka 10 674 175 Kč, které měl [příjmení] [příjmení] nejméně uhradit, ale existují i další platby [jméno] [příjmení] uhrazené. (4.) Dlužná částka nebyla dosud ze strany dlužníka [právnická osoba] vyčíslena a vyfakturována, policie zjistila několik rozporů při výpočtu dlužné částky. (5.) [právnická osoba] řádně nevede účetnictví, ze strany finančního úřadu byl označen jako nespolehlivý plátce. (6.) [právnická osoba] uváděl, že dluh vznikal už za období od února 2016 a v roce 2016 byl ve výši 6 mil. Kč, pak v rozvaze [právnická osoba] za rok 2016 jsou evidovány jen pohledávky ve výši 1,616 mil. Kč, což je rozpor. (7.) Z výslechu [příjmení] bylo zjištěno, že [příjmení] [příjmení] si chtěl materiál vybrat a hradit sám, faktury byly vystavovány na [právnická osoba], faktury hradil [příjmení] osobně v době odběru materiálu. Závěrem tedy žalovaný tvrdil, že pokud byl dlužník na stavbě činný, dostal vše řádně uhrazeno, nic navíc nedodal a nemá neuhrazené práce.

3. Žalobkyně ve svém podání ze dne 29. 4. 2020 tvrdila, že faktury, vystavené dlužníkovi jednotlivými dodavateli materiálu, účetní doklady o zaplacení materiálu ze strany dlužníka, a dodací listy, svědčící o dodávkách materiálu na stavbu, se nacházejí pouze v uvedeném trestním spisu. K fakturám, kterými dlužník účtoval dílčí stavební práce za měsíce červen 2017 (faktura [číslo]), červenec 2017 (faktura [číslo]) a srpen 2017 (faktura [číslo]), má žalobkyně soupisy provedených prací, vypracované dlužníkem. Žalobkyní tvrzené faktury, které podle účetní evidence dlužníka žalovaný zaplatil, byly zaplaceny nikoliv na základě zjišťovacích protokolů (nebo soupisů provedených prací), potvrzených, resp. odsouhlasených žalovaným, nýbrž jen na základě faktur samotných. Podle názoru žalobkyně proto není možno účelově poukazovat na čl. 4 smlouvy o dílo. Žalovaný by měl mít navíc k dispozici vlastní účetní doklady, z nichž je patrné nejen co a v jakém rozsahu dlužníkovi zaplatil, ale též, jakou část díla dlužníkovi nezaplatil vůbec nebo jen zčásti. Z účetnictví žalovaného by mělo být ověřitelné také to, které práce a jaký materiál zaplatil jiným dodavatelům.

4. Žalovaný ve svém podání ze dne 11. 8. 2020 namítal, že zcela chybí tvrzení žalobkyně o tom, o jaký materiál jde, kdy byl nakoupen, za jakou cenu, kam a kdy byl na stavbu dodán. Pokud žalobkyně odkazovala na přílohy k fakturám za měsíce červen - srpen 2017, konkrétně soupisy provedených prací, tak žalovaný namítal, že práce provedeny nebyly a soupisy byly vytvořeny dlužníkem dodatečně a účelově pro potřeby trestního řízení. Žalovaný soupisy provedených prací nikdy neviděl, neodsouhlasil a namítal jejich nepravost. Žalovaný nesouhlasil s tím, aby předkládal k důkazu své účetnictví ani nerozuměl tomu, jaká tvrzení žalobkyně mají být tímto účetnictvím prokazována. Poukazoval na to, že v trestním spisu je založena řada listin, které si navzájem odporují a jsou v různých verzích, tím spíše by žalobkyně měla konkrétně označit, která listina je důkazem k jejímu tvrzení.

5. Usnesením ze dne 8. prosince 2020 č. j. 24 C 47/2020 - 63, doručeným žalobkyni dne 9. 12. 2020, soud vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 60 dnů od doručení tohoto usnesení 1. písemně doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě ze dne 21. 2. 2020, ve znění podání ze dne 29. 4. 2020, o následujících skutečnostech: a) jaké konkrétní stavební práce (představující součet součinů jednotkových cen a skutečně provedených prací) anebo dodávky jakého konkrétního stavebního materiálu - v jakém množství, jednotkové ceně a celkové ceně, kdy, u koho, kým a jakým způsobem objednaného, dodaného (kdo jej převzal) a komu zaplaceného (kdo jej zaplatil) - společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále též jen„ dlužník“ nebo„ zhotovitel“) provedla pro žalovaného při realizaci díla označeného jako„ [anonymizováno 6 slov] [obec], parc. [číslo] k.ú. [obec] ([číslo]), [územní celek] ([číslo])“ (dále jen„ dílo“) v měsíci červnu 2017, které byly vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 30. 6. 2017 na částku 550 000 Kč; zda, kdy a jakým způsobem byla tato faktura žalovaným odsouhlasena, a jakým konkrétním způsobem nastala splatnost částky 550 000 Kč; b) jaké konkrétní stavební práce (představující součet součinů jednotkových cen a skutečně provedených prací) anebo dodávky jakého konkrétního stavebního materiálu - v jakém množství, jednotkové ceně a celkové ceně, kdy, u koho, kým a jakým způsobem objednaného, dodaného (kdo jej převzal) a komu zaplaceného (kdo jej zaplatil) - společnost [právnická osoba] provedla pro žalovaného při realizaci díla v měsíci červenci 2017, které byly vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 31. 7. 2017 na částku 830 000 Kč; zda, kdy a jakým způsobem byla tato faktura žalovaným odsouhlasena, a jakým konkrétním způsobem nastala splatnost částky 830 000 Kč; c) jaké konkrétní stavební práce (představující součet součinů jednotkových cen a skutečně provedených prací) anebo dodávky jakého konkrétního stavebního materiálu - v jakém množství, jednotkové ceně a celkové ceně, kdy, u koho, kým a jakým způsobem objednaného, dodaného (kdo jej převzal) a komu zaplaceného (kdo jej zaplatil) - společnost [právnická osoba] provedla pro žalovaného při realizaci díla v měsíci srpnu 2017, které byly vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 31. 8. 2017 na částku 480 000 Kč; zda, kdy a jakým způsobem byla tato faktura žalovaným odsouhlasena, a jakým konkrétním způsobem nastala splatnost částky 480 000 Kč; d) jaký konkrétní stavební materiál v celkové pořizovací ceně 13 101 690,46 Kč - v jakém množství, jednotkové ceně a celkové ceně, kdy, u koho, kým a jakým způsobem objednaný, dodaný (kdy a kdo jej převzal) a komu zaplacený (kdy a jakým způsobem jej dlužník zaplatil) - společnost [právnická osoba] dodala v rámci provádění díla na stavbu; zda a kdy se tento materiál, který zhotovitel opatřil k provedení díla, zabudováním do díla stal jeho součástí; proč tento materiál dlužník vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne 31. 12. 2017 na částku 26 700 000 Kč, aniž by ve faktuře uvedl, že se jedná o stavební materiál; zda touto fakturou byl vyúčtován pouze stavební materiál nebo pouze stavební práce (představující součet součinů jednotkových cen a skutečně provedených prací) provedené s tímto nebo jiným stavebním materiálem anebo obojí dohromady či něco úplně jiného, a z čeho konkrétně tato skutečnost vyplývá; zda, kdy a jakým způsobem byla tato faktura žalovaným odsouhlasena, a jakým konkrétním způsobem nastala splatnost částky 26 700 000 Kč anebo částky 13 101 690,46 Kč; 2. písemně označila (konkrétní jednotlivé) důkazy k prokázání těchto svých tvrzení (dle bodu 1. sub a/ až d/ shora), případně také spolu s odkazem na jednotlivá čísla listů či příloh připojeného trestního spisu Policie ČR, [stát. instituce], odboru hospodářské kriminality č. j.: KRPT [číslo] [rok] [číslo]; 3. předložila soudu (dle bodu 2. shora) ostatní označené listinné důkazy, které má k dispozici; a zároveň byla poučena o tom, že následkem nesplnění výzvy k doplnění tvrzení (podle bodu 1. tohoto usnesení) může být rozhodnutí pro žalobkyni nepříznivé z důvodu neunesení břemene tvrzení, a následkem nesplnění výzvy k označení důkazů (podle bodu 2. tohoto usnesení) může být rozhodnutí pro žalobkyni nepříznivé z důvodu neunesení důkazního břemene.

6. Žalobkyně v dalším průběhu řízení (v podání ze dne 23. 2. 2021) tvrdila, že: Ad a) fakturou [číslo] ze dne 30. 6. 2017 na částku 550 000 Kč byly vyúčtovány následující konkrétní stavební práce, uskutečněné na díle [anonymizována dvě slova] [ulice] budova v [obec] v měsíci červnu 2017, uvedené v tabulce na č. l. 71-72 soudního spisu, ze které je zřejmá jednotková cena, rozsah prací v měrných jednotkách, a cena za konkrétní stavební práci celkem, když celková cena bez DPH v tomto případě činila 487 280 Kč, DPH bylo účtované ve výši 71 720 Kč a celková vyfakturovaná částka včetně DPH činila 550 000 Kč, na faktuře [číslo] pak byla vyznačena splatnost 30. 7. 2017, jako důkazy k těmto svým tvrzením žalobkyně označila zjišťovací protokol a soupis výkonů s výkazem výměr, nacházející se v trestním spisu Policie ČR ve svazku [číslo] na [číslo listu]; Ad b) fakturou [číslo] ze dne 31. 7. 2017 na částku 830 000 Kč byly vyúčtovány následující konkrétní stavební práce, uskutečněné na díle [anonymizována dvě slova] [ulice] budova v [obec] v měsíci červenci 2017, uvedené v tabulce na č. l. 73-74 soudního spisu, ze které je zřejmá jednotková cena, rozsah prací v měrných jednotkách, a cena za konkrétní stavební práci celkem, když celková cena bez DPH v tomto případě činila 721 739,13 Kč (na faktuře však 721 768 Kč), DPH bylo účtované ve výši 108 232 Kč a celková vyfakturovaná částka včetně DPH činila 830 000 Kč, na faktuře [číslo] pak byla vyznačena splatnost 14. 8. 2017, jako důkazy k těmto svým tvrzením žalobkyně označila zjišťovací protokol a soupis výkonů s výkazem výměr, nacházející se v trestním spisu Policie ČR ve svazku [číslo] na [číslo listu]; Ad c) fakturou [číslo] ze dne 31. 8. 2017 na částku 480 000 Kč byly vyúčtovány následující konkrétní stavební práce, uskutečněné na díle [anonymizována dvě slova] [ulice] budova v [obec] v měsíci srpnu 2017, uvedené v tabulce na č. l. 75 soudního spisu, ze které je zřejmá jednotková cena, rozsah prací v měrných jednotkách, a cena za konkrétní stavební práci celkem, když celková cena bez DPH v tomto případě činila 417 408 Kč, DPH bylo účtované ve výši 62 592 Kč a celková vyfakturovaná částka včetně DPH činila 480 000 Kč, na faktuře [číslo] pak byla vyznačena splatnost 30. 9. 2017, jako důkazy k těmto svým tvrzením žalobkyně označila zjišťovací protokol a soupis výkonů s výkazem výměr, nacházející se v trestním spisu Policie ČR ve svazku [číslo] na [číslo listu]; Ad d) na dílo [anonymizována dvě slova] [ulice] budova v [obec] dlužník dodal materiál, vyúčtovaný fakturou [číslo] ze dne 31. 12. 2017, splatnou 14. 2. 2018, ze které činí cena dodaného a žalovaným nezaplaceného materiálu celkem 13 191 660,96 Kč včetně DPH; žalobkyně odkázala na tabulku na č. l. 80-91 soudního spisu nazvanou„ Doplnění k výzvě soudu ze dne 8. 12. 2020, položka 1. d)“ (dále též„ tabulka“) s tím, že jsou v ní pod pořadovými čísly [číslo] uvedeni konkrétní dodavatelé materiálu (třetí osoby), k nim čísla dodavatelských faktur, cena dodaného a vyúčtovaného materiálu bez DPH, cena materiálu s DPH a částka k úhradě s datem, kdy konkrétní cenu materiálu [právnická osoba] zaplatil konkrétnímu dodavateli, uvedenému v tabulce; z konkrétní dodavatelské faktury pak vždy vyplývá množství dodaného materiálu, účtovaného fakturou, jeho jednotková cena, cena bez DPH, DPH a cena s DPH. Žalobkyně tvrdila, že všechen materiál, specifikovaný v tabulce, resp. v dodavatelských fakturách, byl objednán společností [právnická osoba] a stal se součástí jejího díla. Jako důkazy k těmto svým tvrzením žalobkyně označila faktury pod pořadovými čísly [číslo] tabulky, nacházející se v trestním spisu Policie ČR (dále též„ trestní spis“) ve svazku [číslo] na č. l. 7-199, faktury pod pořadovými čísly [číslo] tabulky, nacházející se v trestním spisu ve svazku [číslo] na č. l. 200-400, faktury pod pořadovými čísly [číslo] tabulky, nacházející se v trestním spisu ve svazku [číslo] na č. l. 401-599 a faktury pod pořadovými čísly [číslo] tabulky, nacházející se v trestním spisu ve svazku [číslo] na č. l. 600-795. Žalobkyně dále tvrdila, že v tabulce uvedená pořadová čísla nejsou v souvislé číselné řadě (některá čísla chybí), neboť pod chybějícími pořadovými čísly byly původně uvedeny dodavatelské faktury, zaplacené žalovaným přímo dodavateli nebo faktury, z nichž cenu materiálu žalovaný společností [právnická osoba] již zaplatil. Dodavatelská faktura pod pořadovým [číslo] tabulky byla dlužníkem zaplacena v hotovosti v částce 189 828 Kč dne 15. 1. 2016 dle daňového dokladu [anonymizováno] [číslo], dodavatelská faktura pod pořadovým [číslo] tabulky byla dlužníkem zaplacena v hotovosti v částce 61 200 Kč dne 14. 1. 2016 dle daňového dokladu [anonymizováno] [číslo], a dodavatelské faktury pod pořadovými čísly [číslo] tabulky byly zaplaceny dlužníkem na účty konkrétních dodavatelů bezhotovostně z účtů společnosti [právnická osoba], z nichž jsou patrné jednotlivé úhrady (u každé úhrady bylo vyznačeno pořadové číslo tabulky).

7. Žalovaný v dalším průběhu řízení (v podání ze dne 7. 4. 2021) namítal k fakturám [číslo] na 550 000 Kč za červen 2017, [číslo] na 830 000 Kč za červenec 2017 a [číslo] na 480 000 Kč za srpen 2017, že žalovaný rozporuje veškeré provedené práce vyúčtované tabulkou v doplnění skutkových tvrzení a dále rozporuje také časové zařazení prací. Podle žalovaného se jedná o smyšlené a dodatečně provedené vyúčtování, tedy o hru čísel tak,„ aby to vyšlo“, bez reálného základu a skutečného provedení. Další konkrétní námitky žalovaného se týkaly položky„ [příjmení] a montáž elektroinstalace [ulice] budova a bungalow“, protože bungalow se nikdy nepostavil. Položky montáž a demontáž lešení jsou fiktivní, protože lešení se demontovalo na začátku roku 2018 a zasahovala u toho dokonce policie. Na stavbě není vůbec použit systém [anonymizováno]. Ve vyúčtování se mnohde zcela účelově jednotlivé položky účtují nikoliv po kusech, ale po desetinách kusů, což u některých položek objektivně není možné (vodovodní armatura, závitová přípojka vodoměru, rozpěrka plynoměru, nástěnka pro baterii, koleno koaxiální, pojistný ventil apod.). Uzemňovací pásek se ve vyúčtování objevuje dvakrát, přestože byl rozpočtován pouze jednou. Na stavbě se vůbec nenachází krytina„ Tondach taška drážková [anonymizováno] [ulice] engoba“ ani„ oplechování Zn-Ti okapů tvrdá krytina 330 mm“ ani„ parapety 200 mm“, u kterých měl dlužník provádět osazování. Na stavbě se neprováděla omítka ručně nanášená, ale omítka strojní. Neprováděl se zde ani potěr anhydrit v rozsahu 150 m2, vždy nejméně v rozsahu 600 m2. Na stavbě se vůbec nenachází„ extrudovaný polystyren [příjmení]“,„ separační folie [anonymizováno] PE“ ani„ ochrana potrubí plstěnými pásy DN 25“. Vodovodní přípojka byla hotova dávno, než dlužník přišel na stavbu. Skříň pro rozdělovač dlužník nikdy nedodal. Na stavbě se nenachází„ pás [anonymizováno]“ ani„ podhledy [anonymizováno]“ ze sádrokartonových desek. Ohledně materiálu žalovaný vyloučil, že by na stavbu byl dodán materiál, na který by nebyl předávací protokol, resp. potvrzení o dodání. Převzetí materiálu šlo vždy přes pana [jméno] [příjmení], nemohlo se stát, že by materiál nepřebíral. [příjmení] [příjmení] na stavbě zastupoval [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [obec], nebyl to zaměstnanec dlužníka. [příjmení] [příjmení] při výslechu na policii uvedl, že mu byly předkládány i faktury (cca 20) z jiných staveb a za materiál, který nikdy nebyl dodán. Pokud dlužník měl dodat materiál dle tabulky, žalovaný trval na tom, nechť žalobkyně prokáže: a) o jaký materiál v tabulce fyzicky jde (žalovaný neví, co je to např.„ Stavebniny DEK“, nebo„ Svarmetal“, apod., neboť to jsou názvy firem, ne konkrétní materiál), b) že tento materiál na stavbu dodal, c) že tento materiál dodavateli skutečně zaplatil. Žalovaný dále namítal, že pokud by dlužník materiál nakoupil do svého vlastnictví, mohly nastat dvě varianty: 1. pokud by jej vyfakturoval a žalovaný nezaplatil, pak by se to v rozvaze objevilo v položce pohledávka – nic takového tam však není. 2. pokud by jej dosud nevyfakturoval žalovanému jako odběrateli, pak by se to v rozvaze objevilo v položce materiál (řádek 39) - nic takového tam však není, neboť dlužník k 31. 12. 2016 vlastnil materiál v hodnotě 0 Kč. Z toho, že [jméno] [příjmení] ve vyjádření k insolvenčnímu návrhu ze dne 19. 12. 2018 uvedl, že objednatel (žalovaný) přestal ve druhé polovině roku 2017 fakturované zboží platit, lze dovodit, že do poloviny roku 2017 žalovaný nic nedlužil, tedy že vše platil. O dluhu za materiál ve výši 13 191 660,96 Kč se zde nehovořilo, stejně tak jako se o něm nehovořilo v řízení vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. [spisová značka] o určení neexistence zástavního práva, dlužník podal žalobu dne 2. 11. 2018. Fakturu [číslo] žalovaný obdržel a rozporoval, jedná se o zálohovou fakturu dosud nevyúčtovanou. Z obsahu této faktury nelze zjistit, že by částka 13 191 660,96 Kč byla za materiál. Usnesením policie ze dne 1. 10. 2019 (v trestním spisu) dospěl policejní orgán mimo jiné k závěrům o tom, že [příjmení] [příjmení] má mít uhrazeno nejméně 10 674 175 Kč, řádné vyúčtování zakázky dosud nebylo provedeno a materiál dodávaný na stavbu většinou odebíral a objednával [příjmení] [příjmení], který také odsouhlasoval faktury. Vzhledem k tomu, že chybí vyúčtování celé stavby, žalovaný namítal, že (bez tohoto vyúčtování) není možné vytrhnout z kontextu čtyři smyšlené faktury a tvrdit, že je žalovaný nemá zaplaceny. Právo na vyúčtování vyplývá z § 2625 občanského zákoníku (dále „o. z.“). V rámci vyúčtování musí dlužník (žalobkyně) vyúčtovat: a) celou stavbu, b) hodnotu prací, c) hodnotu dodaného materiálu, d) oproti tomu musí tvrdit výši složených záloh a e) zálohy vyúčtovat. Jakmile se vše vyúčtuje, tedy celá stavba, a prokáže se, co skutečně dlužník dodal na stavbu, tak žalovaný doplní tvrzení o všech platbách, které provedl žalovaný nebo právní předchůdce [příjmení] [příjmení]. Žalovaný dále tvrdil, že od smlouvy o dílo bylo odstoupeno z důvodu prodlení na straně dlužníka s dokončením díla. Dlužník tak nemá právo na sjednanou cenu díla. Pro odstranění všech pochybností žalovaný (přímo ve svém podání ze dne 7. 4. 2021) odstoupil od smlouvy o dílo k výstavbě [anonymizováno] [obec] - stavby domu s pečovatelskou službou v k. ú. [obec] na pozemcích parc. [číslo] [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]. Jako důvod pro odstoupení od smlouvy o dílo žalovaný uvedl prodlení dlužníka s dokončením díla po dobu delší než 3 roky, kdy stavba měla být dokončena do konce roku 2017 a není dosud dokončena, dlužník stavbu vyklidil a s ohledem na jeho úpadek, nečinnost žalobkyně a ukončení provozování podniku není žádná šance, aby stavba mohla být dokončena. Vzhledem k tomu, že každý skutečně dodaný materiál převzal [příjmení] [příjmení], jak bylo dohodnuto, splatnost podle § 1963 o. z. nastala do třiceti dnů ode dne převzetí, popřípadě ověření. Materiál měl být podle doplněných tvrzení žalobkyně dodáván v letech 2016 až 2017. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne 22. 2. 2020, jsou pohledávky splatné do 21. 2. 2017 promlčeny, a žalovaný vznesl námitku promlčení.

8. Při jednání dne 15. 9. 2021 byla žalobkyně podle § 118a odst. 1, 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) vyzvána, aby bez zbytečného odkladu doplnila svá tvrzení o následujících skutečnostech a označila důkazy potřebné k jejich prokázání, jednak dle usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 8. 2. 2020 č. j. 24 C 47/2020 - 63 pod písmeny a), b), c), d), jednak pokud jde o tvrzení uvedená v podání žalovaného ze dne 7. 4. 2021 o tom, že od smlouvy o dílo bylo odstoupeno z důvodu prodlení na straně dlužníka s dokončením díla a dlužník tak nemá právo na sjednanou cenu díla, resp. že pro odstranění všech pochybností žalovaný tímto podáním odstoupil od smlouvy o dílo; zda, popř. jakého konkrétního nároku z titulu bezdůvodného obohacení, v jaké výši, ke kterému datu a jakým způsobem určené, se žalobkyně bude v tomto řízení domáhat vůči žalovanému s ohledem na toto právní jednání žalovaného, neboť nesplnění těchto výzev může mít za následek rozhodnutí pro žalobkyni nepříznivé z důvodu neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene.

9. Žalobkyně ve svém podání ze dne 13. 10. 2021 rozporovala skutečnost, že žalovaný z tvrzeného důvodu od smlouvy o dílo odstoupil, když o takovém právním úkonu žalobkyně neví a nemá k dispozici žádný písemný doklad o tom, že by žalovaný takový právní úkon učinil a doručil zhotoviteli, případně žalobkyni. Žalovaný odstoupil od smlouvy o dílo až podáním ze dne 7. 4. 2021, které bylo doručeno právnímu zástupci žalobkyně dne 11. 7. 2021. Toto odstoupení od smlouvy žalobkyně vzala na vědomí. Za dané procesní situace je žalobkyně nucena domáhat se vydání bezdůvodného obohacení. Výši bezdůvodného obohacení žalobkyně tvrdila ve stejné částce, jejíhož zaplacení se domáhá. Měla za to, že bezdůvodné obohacení může být určeno znalcem, který by ocenil dílo v rozsahu zrealizovaném zhotovitelem předtím, než zhotovitel dílo realizovat přestal, resp. do doby, než zhotovitel opustil staveniště v místě stavby. Insolvenční dlužník [právnická osoba] jako zhotovitel dílo realizoval od doby uzavření smlouvy, tedy přibližně od května roku 2015, až do měsíce února 2018, kdy stavbu opustil, a realizaci díla, resp. jeho úplné dokončení převzala počínaje únorem roku 2018 firma paní [jméno] [příjmení], [IČO]. Dne 21. 2. 2018, kdy chtěl [jméno] [příjmení] ze staveniště odvézt lešení, na místě zasahovala policie. V té době dům stál celý, byly provedené omítky na fasádě a nad vstupem i finální úprava. Uvnitř byly kompletně vylity podlahy, omítky na 2/3 budovy, obkládalo se, malovalo se, byly navezeny zařizovací předměty. Hrubé rozvody byly skoro komplet hotové. Již byly v části zkompletovány rozvaděče. V jedné polovině stavby byly i sádrokartony. V budově se již topilo, zdravotechnika byla také již hotová. Materiál, který byl na stavbu dodán, je doložen v trestním spisu. O průběhu realizace stavby byl sepisován stavební deník, který žalobkyně nemá k dispozici, předpokládala však, že byl součástí kolaudačního řízení, a proto by měl být založen ve spisu příslušného stavebního úřadu, který kolaudaci této stavby provedl. Jednatel dlužníka [jméno] [příjmení] v době opuštění stavby v únoru 2018 vyhotovil soubor fotografií, z nichž vyplývá rozsah zhotoveného díla.

10. Žalovaný ve svém podání ze dne 26. 10. 2021 namítal, že k tvrzením o bezdůvodném obohacení se nemůže vyjádřit, protože žalobkyně žádná konkrétní tvrzení neučinila. [ulice] deník měl vést podle čl. 5 smlouvy o dílo zhotovitel, tedy dlužník. Žalovaný stavební deník k dispozici nemá.

11. Závěrem žalobkyně (ve svém podání ze dne 13. 12. 2021) tvrdila, že k podpisu obou smluv o dílo různého data (se stejným předmětem díla, ale při rozdílné ceně) došlo až poté, co již dílo bylo zahájeno a je zřejmé, že smluvní strany se písemným obsahem smluv při faktické realizaci díla prakticky neřídily. Písemná smlouva o dílo byla zřejmě použita pouze pro deklaraci splnění podmínek při získání případné dotace na výstavbu. [příjmení] tedy otázkou právního posouzení, zda žalobou uplatněný nárok posoudit podle smlouvy o dílo, nebo z titulu bezdůvodného obohacení. Podle názoru žalobkyně by se mělo jednat o bezdůvodné obohacení, když žalovaný ve svém podání ze dne 7. 4. 2021 odstoupil od smlouvy o dílo. Při posouzení nároku jako bezdůvodného obohacení bude třeba zjistit, v jakém rozsahu dlužník [právnická osoba] provedl dílo a stanovit finanční výši tohoto plnění. Vzhledem k tomu, že dílo dokončila firma paní [příjmení], je možné zjistit rozsah provedení díla, a tedy zjistit i výši případného bezdůvodného obohacení tím způsobem, že z celkového provedeného díla bude odděleno plnění, které na díle provedla firma paní [příjmení]. Zbývající hodnota díla pak bude vyhodnocena jako plnění ze strany dlužníka a bude určena jeho hodnota stanovující míru bezdůvodného obohacení. Žalobkyně k důkazu navrhovala, aby soud vyzval paní [příjmení] k doložení všech listin, prokazujících provedení té části díla, kterou dodala její firma, tedy zejména smlouvu o dílo na dokončení stavby, položkový rozpočet, doklady o nákupu materiálů, zjišťovací protokoly ze stavby a stavební deník. Skutečnosti zjištěné z těchto důkazů by pak sloužily jako podklad pro zpracování znaleckého posudku na určení výše bezdůvodného obohacení, odpovídajícího hodnotě díla rozestavěného dlužníkem [právnická osoba]

12. Závěrem žalovaný (ve svém podání ze dne 18. 1. 2022) tvrdil, že dlužník dílo řádně nedokončil a v návaznosti na odstoupení od smlouvy o dílo ze strany žalovaného je nutno věc posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení. Mezi žalovaným a dlužníkem byly uzavřeny dvě smlouvy o dílo a to až v průběhu realizace díla, když datum v nich uvedené neodpovídá skutečnému datu jejich uzavření. Smluvní strany se těmito smlouvami neřídily, resp. řídit ani nehodlaly, což lze považovat za zdánlivé právní jednání. Žalovaný učinil nesporným, že dlužník stavbu nedokončil a na jeho místo nastoupila firma paní [příjmení]. Dále namítal, že dlužník stavbu ani nezahajoval, na stavbu nastoupil až ve chvíli, kdy byly budova rozestavěna ve fázi hrubé stavby. Bylo by tedy nutno oddělit i tu část, která již byla postavena žalovaným vlastními prostředky, nejen tu část, kterou dodělávala paní [příjmení]. Povinnost tvrzení o tom, jakou část a v jakém rozsahu dlužník prostavěl, je na žalobkyni. Žalobkyně nedoplnila skutková tvrzení ani přes písemnou výzvu soudu a poučení soudu u jednání, takže při absenci tvrzení by měla nést procesní odpovědnost tak, že žaloba bude zamítnuta.

13. Soud vzal za prokázané, že žalovaný jako objednatel a [právnická osoba], [IČO] (dále též„ dlužník“) jako zhotovitel uzavřeli písemnou Smlouvu o dílo (dále též„ smlouva‘‘) datovanou nejprve dnem 10. 5. 2015 a později dnem 5. 6. 2015, jejímž předmětem (v obou případech) byl závazek zhotovitele pro objednatele spočívající v provedení„ Stavby domu s pečovatelskou službou [anonymizováno] [obec], parc. [číslo] k. ú. [obec], [územní celek]“ v rozsahu dle projektu pro stavební povolení ze dne 18. 5. 2015, které nabylo právní moci 13. 6. 2015, [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [rok]. Přesný rozsah díla byl specifikován v projektové dokumentaci pro stavební povolení v souhrnné technické a průvodní zprávě tvořící součást projektové dokumentace. Objednatel se zavázal za dílo uhradit sjednanou cenu díla (maximálně včetně 21 % DPH celkem 45 000 000 Kč ve verzi datované 10. 5. 2015 a 50 000 000 Kč ve verzi datované 5. 6. 2015) způsobem a v termínech dle této smlouvy. Osobami pověřenými jednat za smluvní strany byli na straně objednatele ve věcech smluvních [příjmení] [příjmení] a ve věcech technických [příjmení] [příjmení], na straně zhotovitele ve věcech smluvních i technických [jméno] [příjmení]. Zhotovitel se zavázal zahájit dílo nejpozději do dvou týdnů od podpisu této smlouvy a předat dílo do 12/ 2017. V čl. 2 smlouvy bylo sjednáno, že zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným zhotovením a předáním objednateli. Za řádně provedené dílo se považovalo dílo i s výskytem drobných vad a nedodělků, které nebrání obvyklému užívání díla a neohrožuje zdraví osob a majetek. Zhotovitel byl povinen tyto vady odstranit v dohodnuté lhůtě. Pokud objednatel nebude reagovat na termín závěrečného předání díla, bude uplynutím lhůty dílo předáno, přičemž poslední den lhůty je dnem předání, a pokud se objednatel nedostaví k předání díla, má se za to, že dílo bylo tímto dnem řádně bez výhrad předáno a v závěrečném protokolu o předání a převzetí díla bude uvedeno, že dílo bylo předáno bez výhrad a závad. Podáním návrhu na provedení kolaudace díla u příslušného stavebního úřadu nebo zahájením užívání díla ze strany objednatele se má za to, že objednatel dílo převzal bez výhrad. V čl. 3 smlouvy se smluvní strany dohodly, že maximální cena díla činí celkem včetně 21 % DPH částku 45 000 000 Kč ve verzi datované 10. 5. 2015 a 50 000 000 Kč ve verzi datované 5. 6. 2015 s tím, že cena bude stanovena součtem součinů jednotkových cen a skutečně provedených prací, nepřesáhne však maximální cenu. V čl. 4 smlouvy se objednatel zavázal zaplatit zhotoviteli za výše uvedené dílo dle vydaných a odsouhlasených zálohových faktur. Mezi stranami bylo sjednáno, že faktury budou vyúčtovány součtem součinů jednotkových cen a skutečně provedených prací. Splatnost faktur je stanovena na 8 kalendářních dnů od vydání. V čl. 5 věty druhé smlouvy se objednatel zavázal, že provede předmět díla včetně dodávky všech prací a materiálu, vyjma materiálu, který bude povinen zajistit objednatel. Podle čl. 5 smlouvy byl zhotovitel povinen vést na stavbě stavební deník ode dne převzetí staveniště po celou dobu výstavby a zapisovat do něj všechny skutečnosti rozhodné pro plnění smlouvy dle příslušných ustanovení občanského zákoníku. Podle čl. 6 smlouvy se smluvní strany v průběhu realizace díla zavázaly provést dílčí kontrolu nebo předání díla v jednotlivých fázích, které bude řešeno zápisem ve stavebním deníku nebo samostatným zjišťovacím protokolem. Zhotovitel vystaví zjišťovací protokol dle skutečnosti a objednatel se zavazuje do dvou pracovních dnů vyjádřit se ke zjišťovacímu protokolu a předat ho zhotoviteli. V protokolu objednatel prohlásí, zda danou fázi díla přijímá nebo nepřijímá a pokud ne, z jakých důvodů. (…) Ke konečnému předání stavby a k přechodu nebezpečí vzniku škody na ní na objednatele dojde až po jejím úplném zhotovení, o čemž bude sepsán předávací protokol s výjimkou ujednání dle čl. 9 (odstoupení od smlouvy). Ke kontrolám i převzetí díla vyzve zhotovitel objednatele písemně (poštou, faxem, e-mailem, případně zápisem do stavebního deníku) a to nejpozději tři dny před požadovaným termínem. Nedostaví-li se objednatel přes řádnou výzvu ke kontrole nebo předání díla v jednotlivých fázích, má se za to, že zhotovení díla je bez výhrad a zhotovitel má právo pokračovat v realizaci díla. Nedostaví-li se objednatel ani v náhradním termínu ke konečnému a celkovému předání a převzetí díla, považuje se dílo za dokončené a převzaté bez výhrad se všemi právy a povinnostmi z tohoto úkonu vyplývajícími. Podle čl. 6 smlouvy, o konečném a celkovém předání předmětu díla bude sepsán předávací protokol, který podepíše objednatel a zhotovitel. Předáním díla počíná běžet záruční lhůta na konstrukci domu a stavební práce a na objednatele přechází nebezpečí vzniku škody na celém zhotoveném díle. Podle čl. 6 smlouvy, v případě, že objednatel odmítne dílo převzít, sepíší obě strany zápis, v němž uvedou svá odůvodněná stanoviska a dohodnou náhradní termín předání. Podle čl. 7 smlouvy, zhotovitel je vlastníkem všech věcí, materiálů, konstrukcí, stavebních a jiných zařízení sloužících jako zařízení staveniště, které vnesl na staveniště. Zhotovitel je nositelem nebezpečí všech škod na těchto věcech při provádění díla způsobených porušením svých povinností. Podle čl. 7 smlouvy, vlastnické právo k věcem, které zhotovitel opatřil k provedení díla a které se zabudováním do díla stanou jeho součástí, přechází na objednatele dnem zaplacení díla a to i zaplacením splátky týkající se dané části díla, na kterou daná věc byla použita. Podle čl. 9 a 9.3. smlouvy, objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy v případě, že zhotovitel je v prodlení o více než 14 dnů s prováděním a dokončením díla dle termínu uvedeného v této smlouvě a jedná se o prodlení zaviněné zhotovitelem. V případě odstoupení objednatele je zhotovitel povinen předat objednateli nedokončené dílo včetně věcí, které jsou součástí díla a byly jím opatřeny, a uhradit objednateli případně vzniklou škodu. Zhotovitel může odstoupit od smlouvy v případě nezaplacených faktur o více než 14 dnů po dni splatnosti a je oprávněn vyúčtovat objednateli veškeré dosud vzniklé náklady, včetně případných škod, způsobených odstoupením od smlouvy. Podle čl. 10 a [číslo] smlouvy, tuto smlouvu lze měnit, pokud ve smlouvě není uvedeno jinak, pouze dohodou stran ve formě číslovaných a oběma stranami podepsaných písemných dodatků. Za písemnou formu není považována výměna e-mailové korespondence, SMS, komunikace prostřednictví messengeru a jiné zprávy v elektronické podobě (ze smluv o dílo datovaných dnem 10. 5. 2015 a 5. 6. 2015).

14. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dílčí stavební práce na stavbě domova pro seniory v k. ú. [obec] fakturou [číslo] vystavenou dne 30. 6. 2017 na celkovou částku 550 000 Kč (478 280 Kč a 15 % DPH ve výši 71 720 Kč) s datem splatnosti 30. 7. 2017, fakturou [číslo] vystavenou dne 31. 7. 2017 na celkovou částku 830 000 Kč (721 768 Kč a 15 % DPH ve výši 108 232 Kč) s datem splatnosti 14. 8. 2017 a fakturou [číslo] vystavenou dne 31. 8. 2017 na celkovou částku 480 000 Kč (417 408 Kč a 15 % DPH ve výši 62 592 Kč) s datem splatnosti 30. 9. 2017 (z faktury [číslo] vystavené dne 30. 6. 2017, z faktury [číslo] vystavené dne 31. 7. 2017 a z faktury [číslo] vystavené dne 31. 8. 2017). [právnická osoba], vyúčtoval žalovanému dílčí stavební práce na stavbě domova pro seniory v k. ú. [obec] dle smlouvy o dílo [číslo] 2015 [spisová značka], uzavřené dne 10. 5. 2015, zálohovou fakturou [číslo] vystavenou dne 31. 12. 2017 na celkovou částku 26 700 000 Kč (23 218 320 Kč a 15 % DPH ve výši 3 481 680 Kč) s datem splatnosti 14. 1. 2018. V průvodním dopisu k zálohové faktuře [číslo] bez data dlužník [právnická osoba] uvedl, že žalovanému fakturuje skutečnou prostavěnost ke dni 31. 12. 2017 (ze zálohové faktury [číslo] vystavené dne 31. 12. 2017 a z průvodního dopisu bez data). Dopisem ze dne 1. 2. 2018 dlužník [právnická osoba] vyzval žalovaného jednak k zaplacení vyúčtovaných stavebních prací, ohledně kterých byly vystaveny daňové doklady – faktury [číslo] ze dne 30. 6. 2017 na částku 550 000 Kč splatnou dne 30. 7. 2017, [číslo] ze dne 31. 7. 2017 na částku 830 000 Kč splatnou dne 14. 8. 2017 a [číslo] ze dne 31. 8. 2017 na částku 480 000 Kč splatnou dne 30. 9. 2017, jednak k zaplacení pohledávky v celkové výši 13 904 736,36, kterou představují práce provedené podle uzavřené smlouvy o dílo ze dne 5. 6. 2015, celkem tedy k zaplacení pohledávky ve výši 15 764 736,36 Kč nejpozději do 8. 2. 2018 (z dopisu ze dne 1. 2. 2018).

15. Předžalobní výzvou ze dne 7. 2. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 14 961 690,47 Kč nejpozději ve lhůtě do 17. 2. 2020, neboť dlužník [právnická osoba] provedl ve prospěch žalovaného jako poddlužníka stavební práce, včetně dodávek stavebního materiálu, při realizaci díla označeného jako [anonymizováno 6 slov] [obec] v k. ú. [obec]. Ze strany žalovaného bylo dlužníkovi zaplaceno za dílčí stavební práce včetně materiálu celkem 5 455 177 Kč, z toho 5 259 175 Kč bezhotovostně a 196 002 Kč v hotovosti. Žalovaný dosud neuhradil faktury [číslo] ze dne 30. 6. 2017 na částku 550 000 Kč splatnou 30. 7. 2017, [číslo] ze dne 31. 7. 2017 na částku 830 000 Kč splatnou 14. 8. 2017 a [číslo] ze dne 31. 8. 2017 na částku 480 000 Kč splatnou 30. 9. 2017, kterými dlužník vyúčtoval žalovanému dílčí stavební práce. Žalovaný dále dosud dlužníkovi nezaplatil pořizovací cenu materiálu v celkové výši 13 101 690,46 Kč, který dlužník zakoupil a dodal v rámci provádění díla na stavbu domu s pečovatelskou službou. Tento materiál dlužník vyúčtoval žalovanému zálohovou fakturou [číslo] ze dne 31. 12. 2017. Pro případ neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě žalobkyně upozornila žalovaného na jeho vymáhání soudní cestou (z předžalobní výzvy ze dne 7. 2. 2020).

16. Žalovaný odpověděl na předžalobní výzvu žalobkyně v dopisu ze dne 12. 2. 2020 tak, že nárok neuznává a nic neuhradí. Namítal mimo jiné také to, že kromě žalobkyní tvrzených úhrad ve výši 5 455 177 Kč bankovními převody a 196 000 Kč hotově žalovaný v době od 21. 3. 2016 do 19. 6. 2017 uhradil dlužníkovi [právnická osoba] v hotovosti další platby ve výši 9 986 301 Kč, resp. daleko víc, neboť materiál hradil přímo u dodavatelů materiálu. Dlužník totiž nic dalšího (vyjma uhrazených prací a materiálu) nedodal. Žalovaný zároveň žalobkyni žádal, aby mu řekla a prokázala, za co vlastně peníze chce, které konkrétní práce a který konkrétní materiál dlužník dodal na stavbu a které nejsou zaplaceny. Pro případ soudního řízení avizoval, že bude požadovat předložení nejen konkrétního seznamu materiálu (včetně podrobné specifikace a určení počtu kusů), ale též dokladů o nákupu tohoto materiálu (dodacích listů) a dokladů o tom, že dlužník tento materiál zaplatil a stal se jeho vlastníkem, a také prokázání toho, že tento materiál skončil zrovna na stavbě [anonymizováno] [obec] a nikoliv jinde (z odpovědi na předžalobní výzvu ze dne 12. 2. 2020).

17. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. dubna 2019 č. j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba], [IČO], na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs a insolvenční správkyní byla ustanovena žalobkyně. Účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu nastaly okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku, tedy dne 30. 4. 2019 v 10:39 hodin (z cit. usnesení a z insolvenčního rejstříku).

18. Usnesením Policie České republiky, [stát. instituce], odboru hospodářské kriminality v [obec], [ulice a číslo] (dále též„ policejní orgán“ nebo„ policie“) ze dne 25. dubna 2019 č. j.: KRPT [číslo] [rok] [číslo] byla podle § 159a odst. 1 trestního řádu odložena trestní věc - podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit zakladatel a statutární orgán - ředitel žalovaného [příjmení] [příjmení] tím, že měl v období od počátku roku 2016 do měsíce ledna 2018 s úmyslem dodatečně neuhradit své závazky, objednávat na účet zhotovitele, kterým byla společnost [právnická osoba], [IČO], materiál a další komponenty nutné pro stavbu domova s pečovatelskou službou v [obec], přičemž v rozporu s ujednáním, že se zhotoviteli zcela vyhne platební povinnosti, uhradil pouze některé faktury, čímž měl svým jednáním společnosti [právnická osoba] způsobit dle trestního oznámení ze dne 16. 5. 2018 za celé období škodu v celkové výši 13 431 309,46 Kč, neboť společnost [právnická osoba] faktury vystavené na její jméno sama uhradila, [příjmení] [příjmení] materiál a komponenty měl objednávat na účet zhotovitele i v době, kdy už mu bylo zástupcem zhotovitele sděleno, aby tak nečinil, neboť ve věci nešlo o podezření ze zločinu a nebylo na místě věc vyřídit jinak. V trestní věci podávali vysvětlení zejména [jméno] [příjmení], zakladatel, první společník a následně tichý společník [právnická osoba], [jméno] [příjmení], společník [právnická osoba], [příjmení] [příjmení], stavbyvedoucí na [anonymizováno] [obec], [jméno] [příjmení], účetní [právnická osoba], [jméno] [příjmení], společník a jednatel [právnická osoba] a [příjmení] [příjmení], zakladatel a ředitel žalovaného. Z výpovědi [jméno] [příjmení] vyplynulo, že založil společnost [právnická osoba] (dále též jen„ [anonymizována dvě slova]“) v roce 2013 a přibližně po roce ji převedl na [jméno] [příjmení], který se stal majitelem a jednatelem. Na základě smlouvy o tichém společenství se stal tichým společníkem. Za realizaci staveb byl odpovědný [jméno] [příjmení], vedení účetnictví a vedení společnosti prováděl [jméno] [příjmení]. V lednu 2017 došlo k rozporu mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], k reorganizaci společnosti a k majetkovému vypořádání mezi společnostmi [anonymizováno]. V té době existovaly další [právnická osoba] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení] odmítl vydat veškeré podklady [právnická osoba] [anonymizováno], podklady k účetnictví v redukované verzi předal až v září 2017. Od 1. 6. 2017 převzala řízení [právnická osoba] [příjmení], která přijímala a vystavovala veškeré faktury. V prosinci 2017 získal důkazy o špatném hospodaření [právnická osoba] [anonymizováno] a žádal kompletní závěrku, kterou však neobdržel. Prostředky na výstavbu [anonymizováno] [obec] z části poskytl ze svých zdrojů a ze zdrojů své rodiny. Původní záměr financování realizace výstavby [anonymizováno] [obec] byl z úvěru, který poskytla [právnická osoba] Investice. Jednalo o cca 27 milionů Kč. V důsledku sporu mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo čerpání zablokované. Pan [anonymizováno] jako jediný vlastník [právnická osoba] [anonymizováno] zablokoval čerpání finančních prostředků. Peníze do [právnická osoba] [anonymizováno] vložil [jméno] [příjmení], když se pan [příjmení] s panem [příjmení] nepohodl, tak pan [příjmení] postupně splatil úvěr u [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] vrátily panu [příjmení] prostředky, které tam vložil. Na jaře 2017 v souvislosti s převodem majetku ze [právnická osoba] na [anonymizována dvě slova] se stala jeho manželka [jméno] [příjmení] 50 % společníkem v [anonymizována dvě slova]. V době, kdy se začal více zajímat o [anonymizována dvě slova], tedy od dubna 2017, se mu [jméno] [příjmení] nikdy nesvěřil, že by [anonymizováno] [obec] dlužil nějaké peníze. [příjmení] [příjmení] pravidelně hradil prostavěnost. Z důvodu nemožnosti vystavit faktury, když účetnictví v té době zadržoval pan [příjmení], se předávaly prostředky pouze v hotovosti nebo se platilo přímo dodavatelům. U dodavatelů tedy platil pan [příjmení] ze svých zdrojů. Ze zálohy účetnictví, která je z období ledna 2018, si vygeneroval všechny přijaté faktury, které souvisejí se zakázkou [anonymizováno] [obec]. Pokud byly faktury vystavené od února 2016 do ledna 2018 uhrazeny [právnická osoba] [anonymizováno], tak by jej zajímalo, kde na to [právnická osoba] [anonymizováno] vzala peníze. Účetnictví [právnická osoba] [anonymizováno] měl pouze za období od poloviny roku 2017. Dřívější účetnictví mu [jméno] [příjmení] odmítl vydat. Na počátku roku 2016 [právnická osoba] [anonymizováno] oslovil pan [příjmení] s tím, zda by mu tato společnost stavbu„ nezastřešila“ jako celek. V té době měl již pan [příjmení] zhotovenu hrubou stavbu a snad i některé podlahy v přízemí. V září 2016 se s panem [příjmení] sepsala a podepsala smlouva o dílo na zhotovení stavby [anonymizováno] [obec], protože se pan [příjmení] dohodl s [anonymizováno] bankou na poskytnutí úvěru ve výši 40 milionů Kč. Materiál na stavbu [anonymizováno] [obec] byl na [právnická osoba] [anonymizováno] objednáván ještě před podpisem smlouvy o dílo. Ke konci roku 2016 na uvedené stavbě začali pracovat i zaměstnanci společnosti [právnická osoba], předtím si práce na stavbě zajišťoval sám pan [příjmení], který si také sám platil pracovníky - živnostníky. Stavba [anonymizováno] [obec] probíhala bez problémů až do konce roku 2017. Společnost [anonymizována dvě slova] však byla ve skluzu, nestihla dokončit stavbu dle smlouvy do konce roku 2017. Počátkem měsíce ledna 2018 pan [příjmení] oficiálně odvolal všechny zaměstnance i externí firmy, které měly s [anonymizováno] [obec] něco společného. V té době měl již pan [příjmení] čerstvě založenu novou firmu a [anonymizováno] [obec] pro něj nebyl„ business“. Manželka pana [příjmení] si rozšířila živnostenské oprávnění na stavební činnost a pod touto živností převzala dokončení stavby [anonymizováno] [obec]. Organizaci dokončení stavby však řídil pan [příjmení]. S panem [příjmení] se dohodli předběžně na částce 17 milionů korun za dostavbu, nakonec tuto dostavbu provedli přibližně za částku 11 milionů Kč, kterou jim pan [příjmení] bez problémů zaplatil. Asi od měsíce dubna nebo května 2017 měla [právnická osoba] [anonymizováno] problémy s účtováním, které bylo způsobeno panem [příjmení], který nepředal účetnictví v elektronické formě, předal pouze složky s fakturami. Problém s účetnictvím se tedy dotkl i pana [příjmení]. Faktury mu vystaveny sice byly, ale pravděpodobně mu nebyly doručeny. Pan [anonymizováno] po celou dobu, i v době problémů s účetnictvím, všechno hradil, nebyly mu vystavovány asi ale doklady o zaplacení. V té době mu také pan [příjmení] říkal o tom, že pan [příjmení] dluží různé částky. Pan [anonymizováno] vždy všechno odsouhlasil a uhradil. Když panu [příjmení] částky neseděly, tak vznikl problém a odmítal tyto částky uhradit, pokud mu nebudou řádně doloženy tak, jak bylo zvykem předtím. Pan [anonymizováno] o tom informoval pana [příjmení] Pan [anonymizováno] na to reagoval tak, že s ním přestal komunikovat a začal na něj podávat různá trestní oznámení. Pan [anonymizováno] se domníval, jej pan [příjmení] chtěl pouze využít k tomu, aby pana [příjmení] přesvědčil k hrazení částek bez podkladů, které ani neměl dlužit. Pan [anonymizováno] jenom odsouhlasoval fakturace a platil, co měl. Pokud mu mohl nějaký dluh vzniknout, určitě ne úmyslně. Z výpovědi [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je společníkem [právnická osoba], jejíž převážná náplň práce spočívá ve vedení účetnictví. Tato společnost vedla účetnictví i [právnická osoba] [anonymizováno] až do března 2017, kdy smlouvu vypověděla. Veškeré papírové podklady k účetnictví předal panu [příjmení] v 1. polovině roku 2017. Po předání těchto podkladů vedla účetnictví [právnická osoba] STAVBY paní [příjmení] Pan [anonymizováno] po něm při předání požadoval účetnictví ještě v elektronické podobě, na to však podle smlouvy neměl nárok. Po předání účetnictví došlo k ukončení spolupráce. [právnická osoba], jejímž je majitelem, byla založena v roce 2012 za účelem poskytování půjček (úvěrů). [příjmení] [příjmení] byly společností [právnická osoba] průběžně poskytovány úvěry, ke kterým měl dokládat proinvestovanost. Byly s ním sepsány dvě smlouvy, první na částku asi 5 milionů Kč se splatností asi v březnu 2017, kterou pan [příjmení] splatil, druhá na částku 25 milionů korun, která nebyla vyčerpána celá, i tento úvěr však pan [příjmení] doplatil, takže společnosti [právnická osoba] nedluží žádné peníze. [jméno] [příjmení] půjčil nějaké peníze společnosti [právnická osoba], po jejich názorových sporech mu byly tyto peníze vráceny a spolupráce s ním byla ukončena. Z výpovědi [jméno] [příjmení] vyplynulo, že byl na [anonymizováno] [obec] zaměstnán panem [příjmení] jako stavbyvedoucí. Na starosti měl zajišťování materiálu, prováděcí dokumentace a rozpočty materiálů. Stavba [anonymizováno] [obec] začala asi v červnu 2015. Stavbu si z počátku zajišťoval pan [příjmení] sám, zhruba po půl roce vstoupila na stavbu i [právnická osoba] [anonymizováno] a to v průběhu hrubé stavby. Po celou dobu na stavbu objednával materiál. Než vstoupila na stavbu [právnická osoba] [anonymizováno], tak se materiál objednával buď na [anonymizováno] [obec] nebo na pana [příjmení]. Když [právnická osoba] [anonymizováno] na stavbu vstoupila, tak se materiál objednával na tuto společnost. Po objednání a dodání materiálu na stavbu mu pan [příjmení] nebo jeho manželka zasílali faktury, které překontroloval ohledně toho, co bylo dovezeno na stavbu, a poté je odsouhlasil. Materiál na stavbě totiž obvykle přebíral při dovozu sám, případně někdo jiný, kdo byl na stavbě. Občas se stávalo, že mu pan [příjmení] poslal nějakou fakturu, která neodpovídala materiálu dodanému na stavbu [anonymizováno] [obec], kterou mu vrátil. Mohlo se to stát odhadem asi dvacetkrát. Společnost [anonymizována dvě slova] totiž realizovala v uvedené době více staveb, takže mu někdy byly předkládány faktury na materiál, který musel být dodán na jinou stavbu. Materiál na stavbu objednával podle toho, co mu řekl pan [příjmení], tedy jaký má měsíční finanční limit, aby tuto částku nepřesáhl. Na začátku roku 2018 se od pana [příjmení] dozvěděl, že došlo k nějakému problému mezi ním a panem [příjmení]. Pan [anonymizováno] mu předkládal soupis faktur za materiál, ve kterém našel asi 10 až 20 faktur, které nekontroloval, neboť mu nebyly zaslány k odsouhlasení. Bylo zde uvedeno číslo faktury, dodavatel a částka, nebyl tam však specifikován materiál. Na stavbě [anonymizováno] [obec] kromě něj pracovalo asi 8 zaměstnanců [právnická osoba] [anonymizováno] a dále subdodavatelé. Zhruba od léta 2017 si někteří dodavatelé materiálu nebo subdodavatelé začali při rozhovoru s ním nebo v telefonátech stěžovat, že nemají zaplaceno. Zhruba od podzimu 2017 si takto začali stěžovat i zaměstnanci [právnická osoba] [anonymizováno]. Na přelomu roku 2017 a 2018 mu pan [příjmení] telefonoval, že nemá na [právnická osoba] [anonymizováno] již objednávat žádný materiál, že si musí s panem [příjmení] vyjasnit finance. Materiál tedy objednávat přestal a stavba se zastavila. Všichni zaměstnanci, kteří na [anonymizováno] [obec] ze [právnická osoba] [anonymizováno] pracovali, odešli, protože nedostali za dva měsíce výplaty. Někteří subdodavatelé, které si zajišťoval pan [příjmení], ale pracovali dál. Zaměstnanci [anonymizována dvě slova], kteří„ utekli“ panu [příjmení], pak pracovali pro paní [příjmení]. V době, kdy se na stavbě pokračovalo pod paní [příjmení], již problémy ohledně nezaplacení faktur nebyly. Žádný dodavatel či subdodavatel jej neurgoval ohledně zaplacení faktur. Z výpovědi [jméno] [příjmení] vyplynulo, že od poloviny roku 2017 vede účetnictví [právnická osoba] [anonymizováno]. Před začátkem její spolupráce s touto společností vedla účetnictví [právnická osoba] Reality pana [příjmení]. Při ukončení spolupráce mezi společnostmi [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba] pan [příjmení] předal panu [příjmení] účetnictví pouze v papírové podobě včetně účetní závěrky. Elektronická záloha zpracovaných dat nebyla vydána. Tím, že účetnictví nebylo předáno v elektronické podobě, za počáteční stav se bral koncový stav dle závěrky pana [příjmení] a v účetnictví se pak pokračovalo, nedělala se jeho rekonstrukce. V rámci účetnictví se vedla i zakázka [anonymizováno] [obec]. Předmětem sporu mezi panem [příjmení] jako manažerem, který zajišťoval finanční prostředky a panem [příjmení] jako stavařem bylo rozšiřování stavebních aktivit. Pan [anonymizováno] byl proti a chtěl pokračovat pouze v zakázkách, které už probíhaly, neboť by v rozšířeném rozsahu nedokázal po odborné stránce zajistit stoprocentní kontrolu. [příjmení] mezi nimi se vystupňovaly tak, že spolu nechtěli mluvit ani písemně komunikovat. [příjmení] nakonec vygradoval tak, že pan [příjmení] zakázal odebírat materiál pro zakázku [anonymizováno] [obec], aby se nenavyšoval dluh, který měl pan [příjmení] vůči [právnická osoba] [anonymizováno]. Dále elektronicky napsal panu [příjmení], že pracovníky převede na jiné zakázky v rámci firmy, tedy že úplně zastaví práce na [anonymizováno] [obec], dokud se nevyjasní financování dlužné částky. K tomu došlo na počátku roku 2018 Pan [anonymizováno], resp. Domov [obec] přestal platit dílčí faktury v červnu 2017. Vystavily se faktury za měsíce červen, červenec a srpen 2017, další se nevystavovaly vzhledem k tomu, že předchozí nebyly zaplaceny a z nových by se muselo odvést DPH. [příjmení] faktura na částku 26 700 000 Kč byla vystavena z důvodu, že pan [příjmení] začal panu [příjmení] vyhrožovat, že na něj podá insolvenční návrh. Pan [anonymizováno] tím chtěl prokázat pro tento případ výši dluhu [anonymizováno] [obec]. Tato částka vychází z rozdílu mezi celkovým objemem zakázky bez zisku a již vystavenými daňovými doklady. Policejní orgán porovnával různé verze tabulek ve formátu Excel se seznamy neuhrazených faktur za materiál odebraný [anonymizováno] [obec] o.p.s., které měla uhradit [právnická osoba] [anonymizováno]. Celková dlužná částka podle původní tabulky předložené [jméno] [příjmení] měla být ve výši 13 410 492,46 Kč. Další tabulku ve formát Excel zaslala [jméno] [příjmení] dne 31. 1. 2018 [jméno] [příjmení], na jejímž konci byl uveden soupis plateb, které [název žalované] provedl. V tomto soupisu byly uvedeny také uhrazené částky, které nejsou uvedeny v tabulce neuhrazených faktur za dílčí stavební práce a zboží původně uvedené [jméno] [příjmení]. Podle tabulky předložené [jméno] [příjmení] měl [příjmení] [příjmení] uhradit pouze částku 5 455 177 Kč, podle tabulky zaslané [jméno] [příjmení] v uvedeném soupisu měla být uhrazena částka 6 591 301 Kč. V tomto soupisu však bylo kontrolou zjištěno, že některé položky jsou v tabulce uvedeny ve špatném číselném formátu, kdy po úpravě těchto položek do správného číselného formátu bylo policejním orgánem zjištěno, že [jméno] [příjmení] byla uhrazena celková částka ve výši 9 986 301 Kč. Ve výpisech z bankovních účtů [právnická osoba] [anonymizováno], poskytnutých [jméno] [příjmení], byly zjištěny také úhrady dalších částek, neuvedených v tabulce zaslané [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a to dne 9. 6. 2016 ve výši 327 921 Kč, dne 15. 7. 2016 ve výši 161 254 Kč, dne 18. 8. 2016 ve výši 70 000 Kč a dne 22. 11. 2016 ve výši 128 699 Kč. Dle těchto zjištění by měl mít [příjmení] [příjmení] uhrazenu částku nejméně ve výši 10 674 175 Kč. [jméno] [příjmení] nebyl dodán výpis z dalšího bankovního účtu [právnická osoba] [anonymizováno] č. [bankovní účet], kde by se mohly vyskytovat i další platby uhrazené [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] odlišně vysvětlovali výpočet částky na zálohové faktuře na částku 26 700 000 Kč. [jméno] [příjmení] k této částce uvedl, že obsahuje kompletní vyúčtování zakázky, tedy nezaplacený materiál, stavební práce, zisk, režie a poměrnou část dle rozpočtu na případné reklamace. [jméno] [příjmení] k této částce uvedla, že vychází z rozdílu mezi celkovým objemem zakázky bez zisku a již vystavenými daňovými doklady. Policejní orgán zdůraznil, že zálohová faktury není účetním ani daňovým dokladem, představuje pouze výzvu k platbě za budoucí zboží či služby. Dodavatel ji vystavuje obvykle před větší zakázkou, když po odběrateli žádá, aby část peněz za zboží nebo službu zaplatil předem. Zálohou fakturou tedy nelze provádět finální vyfakturování zakázky, jako to bylo provedeno [právnická osoba] [anonymizováno], na což byla tato společnost upozorněna [jméno] [příjmení] a jeho advokátem s tím, že tato faktura není ani rozdělena na jednotlivé položky, ze kterých by bylo patrné, jak byla tato částka vypočtena. Řádné vyfakturování zakázky tak dosud nebylo provedeno. Policejní orgán uzavřel, že ačkoliv finální vyúčtování zakázky domova s pečovatelskou službou [jméno] [příjmení] řešil v měsíci únoru 2018 vystavením zálohové faktury na částku 26 700 000 Kč, tato částka nebyla podložena žádným konkrétním vyčíslením, a k neuhrazení uvedené částky lze konstatovat, že tato dosud nebyla ze strany [právnická osoba] [anonymizováno] řádně vyčíslena a vyúčtována. Subjektivní stránka tohoto trestného činu vyžaduje úmyslné zavinění, které však v jednání [jméno] [příjmení] nelze spatřovat, resp. nelze dovodit úmysl [jméno] [příjmení] uvést společnost [právnická osoba] v omyl, využít jejího omylu či zamlčet jí podstatné skutečnosti a tím způsobit škodu na cizím majetku. Policejní orgán proto dospěl k závěru, že je třeba uplatnit zásadu subsidiarity trestní represe, která vyžaduje, aby stát uplatňoval prostředky trestního práva zdrženlivě, to znamená především tam, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní. Poškozená [právnická osoba] [anonymizováno] dosud neřešila vymáhání dlužné částky civilní žalobou. Ze zásady trestní represe jako prostředku„ ultima ratio“ přitom vyplývá, že ochrana právních statků má být v prvé řadě uplatňována prostředky práva občanského, obchodního či správního, a teprve tam, kde je taková ochrana neúčinná a kde porušení chráněných vztahů naplňuje znaky konkrétní skutkové podstaty trestného činu, je namístě uplatňovat trestní odpovědnost (z usnesení policejního orgánu ze dne 25. dubna 2019 č. j.: KRPT [číslo] 2018 [číslo]).

19. Usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 30. května 2019 sp. zn. 1 KZN 4108/2018 bylo ke stížnosti poškozené [právnická osoba] [anonymizováno] usnesení policejního orgánu ze dne 25. dubna 2019 č. j.: KRPT [číslo] 2018 [číslo] zrušeno a policejnímu orgánu bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Státní zástupce dospěl k závěru, že stížností napadené usnesení je nezákonné a bylo vydáno přinejmenším předčasně na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Z usnesení policejního orgánu nebylo zřejmé, zda existuje nějaký dluh vůči [právnická osoba] [anonymizováno], když podezřelý [příjmení] [příjmení] uváděl, že má vše řádně uhrazeno, a pokud ano, tak v jaké výši měl být dluh, resp. výše škody způsobená [právnická osoba] [anonymizováno], kdy původně byla v trestním oznámení uvedena částka 13 410 492,46 Kč, tato částka však počítala s úhradami od [jméno] [příjmení] ve výši 5 455 177 Kč. Policejní orgán tyto rozpory provedeným prověřováním neodstranil a v odůvodnění usnesení se s nimi nevypořádal. Policejnímu orgánu bylo uloženo, aby další prověřování doplnil o úkony směřující k objektivizování hodnoty materiálu a hodnoty provedených prací na předmětné stavbě a částek, jež byly [jméno] [příjmení] skutečně zaplaceny [právnická osoba] [anonymizováno] tak, aby bylo možné objektivně stanovit výši dluhu, resp. výši škody způsobené této společnosti.

20. Usnesením policejního orgánu ze dne 1. října 2019 č. j. KRPT-125314-108/TČ-2018-070081 byla trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit [příjmení] [příjmení], znovu odložena podle § 159a odst. 1 trestního řádu, neboť ve věci nešlo o podezření ze zločinu a nebylo na místě věc vyřídit jinak. Z výpovědi [jméno] [příjmení] vyplynulo, že po podpisu smlouvy se s panem [příjmení] dohodl, že může odebírat materiál na stavbu na [právnická osoba] [anonymizováno]. Po vystavení faktury dodavatelem byla tato zaslána na [právnická osoba] [anonymizováno], přeposlal ji ke kontrole panu [příjmení] nebo [příjmení], po jejím odsouhlasení ji zapsal do tabulky nákladů. Materiál podle těchto faktur mimo faktur, které platil pan [příjmení] hotově, platila [právnická osoba] [anonymizováno]. Za materiál po vratce měl [anonymizováno] [obec] dlužit částku 13 217 992,46 Kč, faktury po splatnosti za práci činí 1 860 000 Kč. Za práci za měsíce září 2017 až leden 2018 nebyly faktury vystaveny po dohodě s panem [příjmení]. Takto se rozhodli řešit situaci do doby, než bude vyjasněno financování, aby neprohlubovali ztrátu. V lednu 2018 výslovně zakázal jakýkoliv nákup materiálu na stavbu, protože bylo jasné, že financování ze strany [anonymizováno] [obec] není možné. Z výpovědi [jméno] [příjmení] vyplynulo, že faktury za měsíce červen - srpen 2017 mu byly předloženy až v měsíci únoru 2018 spolu s průvodním dopisem, na který reagoval jeho právní zástupce dopisem ze dne 2. 2. 2018, ve kterém vyžádal od [anonymizována dvě slova] podklady k fakturaci a doklad o skutečně provedených pracích tak, jak se to mělo vždy provádět. Osobně hradil materiál u dodavatelů materiálu v případě, kdy bylo potřeba hradit jej hotově, současně osobně k rukám pana [příjmení] nebo paní [příjmení] dával finanční hotovost vždy v rámci domluveného limitu, byly to statisícové až milionové částky. K tomu mu byl vždy vystaven doklad o zaplacení. Toto má archivováno, jde řádově o několik desítek milionů. Také [anonymizováno] [obec] jako právní subjekt hradil prostředky ze svého účtu na základě odsouhlasených faktur. Faktura na částku 26 700 000 Kč mu byla doručena také někdy v měsíci únoru 2018. Tuto pan [příjmení] rovněž nepodložil žádnými odsouhlasenými přehledy skutečně provedených prací a nákladů za uhrazený materiál. Měl za to, že faktura je zcela smyšlená, v účetnictví [anonymizována dvě slova] ani nefiguruje, není z ní uhrazeno DPH ani daň z příjmu, stejně tak není evidována v kontrolním hlášení. K ukončení smlouvy o dílo uvedl, že stavba měla být dokončena do konce roku 2017, v tomto termínu však dokončena nebyla. Když pak došlo začátkem roku 2018 k problémům s panem [příjmení], bylo od smlouvy de facto odstoupeno z důvodu prodlení na straně zhotovitele. [anonymizována dvě slova] neprojevil zájem ve stavbě pokračovat, což souviselo i s tím, že zaměstnanci dali této společnosti výpověď, tudíž od nich neměl kdo na stavbě pracovat. [příjmení] mohla být stavba dokončena, dohodl se na jejím dokončení s panem [příjmení], stavbu pak dokončila firma jeho manželky [jméno] [příjmení]. K předloženým soupisům výkonů s výkazem výměr k fakturám za měsíce červen, červenec a srpen 2017 vypověděl, že tyto soupisy vidí dne 3. 4. 2019 poprvé, nikdy mu nebyly ze strany [právnická osoba] [anonymizováno] předloženy. Kdyby mu tyto soupisy byly předloženy, provedli by jejich kontrolu se stavbyvedoucím, porovnali s uhrazenými platbami a případný nedoplatek uhradili, nebo vyreklamovali, že práce provedeny nebyly. U předchozích faktur jim tyto soupisy byly překládány, práce byly odsouhlasovány stavbyvedoucím a byly proplaceny. Pan [anonymizováno] mu říkal, že od měsíce září 2017 faktury vystavovat nebude a že vystaví fakturu až ke konci roku„ podle toho, jak to vyjde“. S tím souhlasil, peníze měl, aby mu vše mohl doplatit. Policejní orgán navázal na svá předchozí zjištění, podle kterých by měl mít [příjmení] [příjmení] uhrazenu částku nejméně ve výši 10 674 175 Kč. Z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet], který nebyl prvotně do spisového materiálu doložen a na který a ze kterého byly převáděny vysoké částky z dalších bankovních účtů [právnická osoba] [anonymizováno], bylo zjištěno, že tento je veden na [jméno] [příjmení]. Výpis byl dodán za období od 1. 1. 2015 do 4. 4. 2019. První položkou na tomto účtu je vklad částky ve výši 100 Kč dne 12. 8. 2015, poslední položkou je výběr částky 330 Kč dne 19. 4. 2018 (dle výpisu z obchodního rejstříku byl [jméno] [příjmení] odvolán z funkce jednatele [příjmení] [jméno] dne 20. 4. 2018). [příjmení] příjmů na tomto účtu za uvedené období tvoří částku 33 469 878,76 Kč, suma výdajů částku 33 469 678,05 Kč, zůstatek tedy 200,71 Kč. Platební transakce dle tohoto bankovního účtu zadávali kromě [jméno] [příjmení] i osoby [jméno] [příjmení] (společník [anonymizována dvě slova] do 29. 10. 2014), [jméno] [příjmení], dříve [příjmení] (jednatelka [právnická osoba] od 29. 10. 2013 do 1. 6. 2014 a předseda představenstva [právnická osoba] do 30. 3. 2017) a [jméno] [příjmení] (majitel [anonymizována dvě slova] a.s). Analýzou tohoto účtu bylo policejním orgánem zjištěno, že z bankovních účtů [právnická osoba] [anonymizováno] byla na tento účet převedena částka 8 275 487 Kč a zpětně částka 7 800 630 Kč. Dále zde byly zachyceny rozsáhlé transakce s bankovním účtem č. [bankovní účet] a to převody z tohoto účtu na účet č. [bankovní účet] v celkové částce 10 833 191 Kč a zpětně v celkové částce 9 425 224 Kč, kdy u některých těchto transakcí bylo v poznámce uvedeno [anonymizováno] úschova", "Vklad [anonymizováno] apod. Dle provedené analýzy se však jednalo o další účty [právnická osoba] [anonymizováno], ačkoliv nejsou dle centrální evidence účtů vedeny na tuto společnost. Z policejního prověřování vyplynulo, že jednatel společnosti [příjmení] [jméno] pan [jméno] [příjmení] se s [jméno] [příjmení] dohodl, že od září 2017 nebude vystavovat faktury za dílčí provedené práce do doby vyjasnění financování. Za měsíce červen, červenec a srpen 2017 neměly být dle vyjádření [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] uhrazeny faktury za dílčí provedené práce právě s ohledem na vzniklé problémy s financováním. Tyto faktury však měly být zaslány [jméno] [příjmení] dle jeho vyjádření až počátkem roku 2018, avšak bez bližší specifikace provedených prací, jak tomu bylo u předchozích vystavených faktur. Na to byla [právnická osoba] [anonymizováno] upozorněna právním zástupcem [jméno] [příjmení], požadovaná specifikace provedených prací však doložena nebyla. Z uvedeného důvodu neměly být ze strany [jméno] [příjmení] tyto faktury odsouhlaseny. Policejní orgán měl za to, že není důvod rozporovat materiál dodaný na stavbu [anonymizováno] [obec]. Faktury za materiál dodaný na tuto stavbu byly odsouhlasovány [jméno] [příjmení], který materiál objednával a ve většině případů na stavbě i přebíral. Faktury mu poté byly [právnická osoba] [anonymizováno] zasílány e-mailem, tyto kontroloval a odsouhlasoval, případné nesrovnalosti ohledně nich řešil. K neuhrazení dlužné částky policejní orgán uvedl, že tato nebyla ze strany [právnická osoba] [anonymizováno] dosud řádně vyčíslena a vyfakturována, při prověřování spisového materiálu bylo při výpočtu dlužné částky zjištěno několik rozporů. Po srovnání tabulky pana [příjmení] ve formátu Excel, doložené do trestního spisu na částku 13 431 309,46 Kč, s tabulkou paní [příjmení], obsahující oddíl„ Platby záloh hotově na firmě“, a po propočtu a následné kontrole policejního orgánu měl mít [příjmení] [příjmení] uhrazenu částku nejméně ve výši 10 674 175 Kč, což bylo ve značném rozporu s částkou uvedenou v trestním oznámení a s tím, že [příjmení] [příjmení], resp. [název žalované] měl uhradit pouze částku 5 455 177 Kč. Tato částka z trestního oznámení zahrnovala i čtyři faktury za materiál v celkové výši 883 876 Kč, která v tabulce k neuhrazenému materiálu nebyla nijak zohledněna. Pokud bychom měli z výše z výše uvedených částek k zaplacení faktur a odečtu položky [anonymizováno] uvedenou v tabulce, ke které [jméno] [příjmení] doložil doklad o jednostranném započtení pohledávky na částku 197 500 Kč a o tuto částku dluh [jméno] [příjmení] ponížil, položky pod [číslo] faktury od společnosti [právnická osoba] na částku 36 432 Kč, která však dle vyjádření této společnosti byla v plném rozsahu stornována a tudíž nebyla nikdy uhrazena, převzaté zboží bylo vráceno zpět a položky [číslo] faktury od společnosti [právnická osoba] na částku 68 660 Kč, kterou [příjmení] [příjmení] odkoupil jako pohledávku, dluh [anonymizováno] [obec] za neuhrazený materiál by mohl být ve výši 7 025 843,46 Kč. Další částky měly být [jméno] [příjmení] dle jeho tvrzení uhrazeny v hotovosti, když k jejich doložení byl policejním orgánem vyzván. Toto prostřednictvím svého právního zástupce odmítl doložit s odůvodněním že, je-li předmětem prověřování podezření ze spáchání trestného činu podvodu, kterého se měl dopustit, měl by primárně výši škody objektivizovat údajný poškozený. Dodatečným prověřováním tak bylo zjištěno, že skutečně mohl vzniknout dluh [anonymizováno] [obec] ve výši 7 025 843,46 Kč (oproti oznamované částce ve výši 13 341 309,46 Kč) vůči [právnická osoba] [anonymizováno] za materiál, který byl použit na stavbě, byť jakýkoli dluh byl ze strany [jméno] [příjmení], resp. [anonymizováno] [obec] o.p.s. negován s tím, že do současné doby nebylo řádně provedeno konečné vyúčtování stavby [právnická osoba] [anonymizováno], kdy nebyly v souladu se smlouvou o dílo předloženy doklady pro fakturaci. Policejní orgán proto dospěl k závěru, že se jedná o spor, který má soukromoprávní povahu a který se týká plnění z předmětné smlouvy o dílo, kdy jedna strana ([obec] [anonymizováno], zastupující [název žalované]) tvrdí, že má vše uhrazeno, resp. pokud nějaký dluh existuje, nebyl řádně vyúčtován a druhá strana ([jméno] [anonymizováno], zastupující [právnická osoba] [anonymizováno]) tvrdí, že má pohledávku a vše řádně vyúčtoval. Nejde tedy o jednání, které by naplňovalo formální znaky trestného činu podvodu podle § 209 trestního zákoníku. Společnost [anonymizována dvě slova] by se tak svých tvrzených nároků, jejichž důvodnost nebyla prověřováním podle § 158 odst. 3 trestního řádu vyvrácena, mohla domáhat civilní cestou a prokazovat jejich oprávněnost v civilním řízení (z usnesení policejního orgánu ze dne 1. října 2019 č. j. KRPT-125314-108/TČ-2018-070081).

21. V trestním spisu policejního orgánu sp. zn. KRPT [číslo] 2018 [číslo] (dále též„ trestní spis“) se ve svazku [číslo] na č. l. 218 nachází žalovaným nepodepsaný„ Zjišťovací protokol o provedených stavebních pracích“ za období 1. 6. - 30. 6. 2017 datovaný 30. 6. 2017 na stavební práce na [anonymizováno] důchodců [obec], [anonymizována dvě slova] [ulice] budova v [obec] v celkové ceně 478 260,87 Kč, která s připočtením 15 % DPH ve výši 71 739,13 Kč činí úhrnem 550 000 Kč, když ze soupisu výkonů s výkazem výměr na č. l. 219-234 trestního spisu je zřejmé, že nebyl žalovaným podepsán ani jinak odsouhlasen. Zjišťovací protokol datovaný 30. 6. 2017 nesprávně odkazuje na fakturu [číslo] neboť na č. l. 217 trestního spisu se nachází faktura [číslo] vystavená dne 30. 6. 2017, kterou [právnická osoba] vyúčtoval žalovanému dílčí stavební práce na stavbě domova pro seniory k. ú. [obec] v úhrnné výši 550 000 Kč (478 280 Kč s 15 % DPH 71 720 Kč) s datem splatnosti 30. 7. 2017. Ve svazku [číslo] trestního spisu na č. l. 236 se nachází žalovaným nepodepsaný„ Zjišťovací protokol o provedených stavebních pracích“ za období 1. 7. - 31. 7. 2017 datovaný 31. 7. 2017 na stavební práce na [anonymizováno] důchodců [obec], [anonymizována dvě slova] [ulice] budova v [obec] v celkové ceně 721 739,13 Kč, která s připočtením 15 % DPH ve výši 108 260,87 Kč činí úhrnem 830 000 Kč, když ze soupisu výkonů s výkazem výměr na č. l. 237-252 trestního spisu je zřejmé, že nebyl žalovaným podepsán ani jinak odsouhlasen. Zjišťovací protokol datovaný 31. 7. 2017 nesprávně odkazuje na fakturu [číslo] neboť na č. l. 235 trestního spisu se nachází faktura [číslo] vystavená dne 31. 7. 2017, kterou [právnická osoba] vyúčtoval žalovanému dílčí stavební práce na stavbě domova pro seniory k. ú. [obec] v úhrnné výši 830 000 Kč (721 768 Kč s 15 % DPH 108 232 Kč) s datem splatnosti 14. 8. 2017. Ve svazku [číslo] trestního spisu na č. l. 254 se nachází žalovaným nepodepsaný„ Zjišťovací protokol o provedených stavebních pracích“ za období 1. 8. - 31. 8. 2017 datovaný 31. 8. 2017 na stavební práce na [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [ulice] budova v [obec] v celkové ceně 417 391,30 Kč, která s připočtením 15 % DPH ve výši 62 608,70 Kč činí úhrnem 480 000 Kč, když ze soupisu výkonů s výkazem výměr na č. l. 255-269 trestního spisu je zřejmé, že nebyl žalovaným podepsán ani jinak odsouhlasen. Zjišťovací protokol datovaný 31. 7. 2017 nesprávně odkazuje na fakturu [číslo] neboť na č. l. 253 trestního spisu se nachází faktura [číslo] vystavená dne 31. 8. 2017, kterou [právnická osoba] vyúčtoval žalovanému dílčí stavební práce na stavbě domova pro seniory k. ú. [obec] v úhrnné výši 480 000 Kč (417 408 Kč s 15 % DPH 62 592 Kč) s datem splatnosti 30. 9. 2017 (z trestního spisu).

22. Z žalobkyní předloženého„ Doplnění k výzvě soudu ze dne 8. 12. 2020, položka 1. d)“ na č. l. 80-91 soudního spisu je zřejmé, že se jedná o seznam dodavatelů materiálu pod pořadovými čísly [číslo], když ke každému pořadovému číslu je kromě subjektu dodavatele uvedeno také číslo faktury, částka bez DPH, částka s DPH, případně zaplacená záloha na začátku akce, (zbývající) částka k úhradě a datum této úhrady [anonymizováno] (dále též„ seznam dodavatelů materiálu“ nebo jen„ seznam“). Soud porovnal žalobkyní předložené daňové doklady o platbách záloh ze dne 14. 1. 2016 (č. daňového dokladu [anonymizováno] [číslo]) a 15. 1. 2016 (č. daňových dokladů [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo]) a výpisy z účtu společnosti [právnická osoba] u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] za jednotlivé měsíce od února 2016 do března 2018 s čísly faktur pod pořadovými čísly [číslo] seznamu dodavatelů materiálu a zjistil, že na faktury uvedené v tomto seznamu bylo zálohově zaplaceno v hotovosti společností [právnická osoba] celkem 254 223 Kč a z uvedeného účtu společnosti [právnická osoba] pod variabilními symboly odpovídajícími číslům těchto faktur bylo zaplaceno (částečně zaplaceno) celkem 11 987 624,78 Kč, úhrnem tedy bylo zaplaceno 12 241 847,78 Kč. Žalobkyně sice k důkazu označila faktury pod pořadovými čísly [číslo] seznamu, nacházející se v trestním spisu ve svazku [číslo] na č. l. 7-199, faktury pod pořadovými čísly [číslo] seznamu, nacházející se v trestním spisu ve svazku [číslo] na č. l. 200-400, faktury pod pořadovými čísly [číslo] seznamu, nacházející se v trestním spisu ve svazku [číslo] na č. l. 401-599 a faktury pod pořadovými čísly [číslo] seznamu, nacházející se v trestním spisu ve svazku [číslo] na č. l. 600-795, přes opakované výzvy soudu ale nedoplnila své tvrzení o tom, jaký konkrétní stavební materiál a jakým způsobem byl dodaný v rámci provádění díla na stavbu (kdy a kdo jej převzal), kdy se tento materiál, který zhotovitel opatřil k provedení díla, zabudováním do díla stal jeho součástí, proč tento materiál dlužník vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne 31. 12. 2017 na částku 26 700 000 Kč, aniž by ve faktuře uvedl, že se jedná o stavební materiál, a zda, kdy a jakým způsobem byla tato faktura žalovaným odsouhlasena (ze seznamu dodavatelů [anonymizováno], z trestního spisu, a z výzev soudu učiněných žalobkyni usnesením ze dne 8. prosince 2020 č. j. 24 C 47/2020 - 63 a při jednání dne 15. 9. 2021).

23. Z rozvahy v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2016 společnosti [právnická osoba], uveřejněné v obchodním rejstříku [webová adresa]), je patrné, že na straně aktiv v položce C.II. Pohledávky tato společnost uvádí částku 1 616 000 Kč (z toho pohledávky z obchodních vztahů 1 446 000 Kč) a v položce C.I.

1. Materiál uvádí částku 0 Kč (z rozvahy dlužníka ke dni 31. 12. 2016).

24. Ve vyjádření k insolvenčnímu návrhu pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], podanému u Krajského soudu v Ostravě dne 19. 12. 2018, [jméno] [příjmení] v oddílu III. K pohledávkám společnosti v bodu 4. mimo jiné uvedl, že [název žalované] jako objednatel přestal v druhé polovině roku 2017 fakturované zboží a služby platit, přičemž docházelo ke skokovému nárůstu dluhu, a to i přesto, že společnost [právnická osoba] zakázala v roce 2018 cokoliv jejím jménem objednávat (z vyjádření [jméno] [příjmení] k insolvenčnímu návrhu).

25. Ve zprávě o dosavadní činnosti insolvenční správkyně dlužníka [právnická osoba] [celé jméno žalobkyně] a zprávě o hospodářské činnosti dlužníka ze dne 26. 7. 2019 pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], podané u [název soudu], je mimo jiné uvedeno, že ekonomická činnost dlužníka byla ukončena sporem mezi společníky. Účetnictví dlužníka nebylo téměř po celou dobu existence řádně vedeno, společnost fungovala na velmi neformálních základech. Je možno konstatovat, že torzo účetnictví je neprůkazné, doposud nebylo odevzdáno řádné daňové přiznání na rok 2017 a 2018 [ulice] úřad pro MS kraj rozhodl, že dlužník je nespolehlivý plátce daně z přidané hodnoty pro závažné porušení povinností, vztahující se ke správě daní (ze zprávy insolvenční správkyně).

26. U [název soudu] bylo pod sp. zn. 42 Cm 185/2018 od 28. 5. 2018 do 7. 11. 2018 vedeno řízení, ve kterém se navrhovatel [jméno] [příjmení] za účasti společnosti [právnická osoba], [IČO] domáhal určení, že usnesení valné hromady společnosti [právnická osoba] ze dne 20. 4. 2018 pod bodem 3 programu, kterým byl odvolán z funkce jednatele společnosti [jméno] [příjmení] pro porušení povinnosti při výkonu funkce jednatele, je neplatné. Soud požadovanému určení vyhověl usnesením ze dne 11. října 2018 č. j. [číslo jednací], protože při svolání valné hromady na den 20. 4. 2018 pozvánkou ze dne 28. 3. 2018 byl porušen zákon (§ 167 odst. 1, § 184 odst. 1 a § 185 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech /zákon o obchodních korporacích/ - dále jen„ z. o. k.“), když společníkům nebyl řádně oznámen pořad jednání valné hromady a byly projednávány záležitosti v pozvánce neuvedené. Tato porušení potom měla závažné právní důsledky (§ 260 odst. 1 o. z.) v podobě porušení práv společníka při účasti na valné hromadě (právo na řádnou přípravu a projednání věci). Usnesení [název soudu] ze dne 11. 10. 2018 č. j. 42 Cm 185/2018 - 56 nabylo právní moci dne 7. 11. 2018 (z cit. usnesení vydaného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]).

27. U Krajského soudu v Ostravě bylo pod sp. zn. [spisová značka] od 22. 5. 2018 do 23. 5. 2019 vedeno řízení, ve kterém se navrhovatelé a) [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a b) [jméno] [příjmení] za účasti společnosti [právnická osoba], [IČO] domáhali jmenování jednatele společnosti [právnická osoba] podle § 198 odst. 3 z. o. k. z důvodu absence statutárního orgánu, a to navrhovatelka ad a) jmenování své osoby a navrhovatel ad b) jmenování osoby [jméno] [příjmení]. Soud řízení zastavil usnesením ze dne 5. dubna 2019 č. j. [číslo jednací], protože s ohledem na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2018 č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 7. 11. 2018, došlo podle § 16 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních k odpadnutí důvodu pro vedení řízení. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 4. 2019 č. j. [číslo jednací] nabylo právní moci dne 23. 5. 2019 (z cit. usnesení vydaného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. 5 Cm 110/2018).

28. U Okresního soudu v Novém Jičíně bylo pod sp. zn. [spisová značka] od 2. 11. 2018 do 10. 10. 2019 vedeno řízení, ve kterém se společnost [právnická osoba], [IČO] jako žalobce domáhala proti žalovaným ad 1) [právnická osoba], [IČO] a ad 2) Domovu [obec] o.p.s., [IČO] jednak určení, že zástavní smlouva o zřízení zástavního práva ve prospěch zástavního věřitele [právnická osoba] k nemovitostem - pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] je neplatná, jednak určení, že zástavní právo zřízené ve prospěch zástavního věřitele [právnická osoba] k nemovitostem - pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], jehož vklad byl proveden u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Nový Jičín pod č.j. V-9092/2018, neexistuje. Vzhledem k tomu, že před zahájením jednání žalobce vzal svou žalobu zpět v části, ve které se domáhal ručení neplatnosti předmětné zástavní smlouvy, Okresní soud v Novém Jičíně řízení v tomto rozsahu zastavil usnesením ze dne 12. února 2019 č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 16. 4. 2019. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 22. února 2019 č. j. [číslo jednací] byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal určení neexistence předmětného zástavního práva. Po provedeném dokazování vyšlo najevo, že mezi žalobcem a žalovaným ad 2) byla uzavřena smlouva o dílo ze dne 10. 5. 2015 podle ustanovení § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), jejímž předmětem byla stavba domu s pečovatelskou službou [anonymizováno] [obec] na pozemcích ve vlastnictví žalovaného ad 2). Podle čl. 7 smlouvy o dílo, vlastnické právo k věcem, které zhotovitel opatřil k provedení díla a které se zabudováním do díla stanou jeho součástí, přechází na objednatele dnem zaplacení díla, a to i zaplacením splátky, týkající se dané části díla, na kterou daná věc byla použita. Stavba byla postavena, na čemž žalobce přinejmenším participoval, a pozemky, na kterých tato stavba stojí, byly následně zatíženy zástavním právem zajišťujícím pohledávku žalovaného ad 1). Žalobce, který dovozoval své vlastnické právo k budově domu s pečovatelskou službou, pak tvrdil, že zástavní právo k budově nevzniklo, a proto se domáhal výše uvedeného určení neexistence zástavního práva. Při právním hodnocení věci soud vycházel z toho, že podle ustanovení § 498 odst. 1 o. z. ve spojení s § 506 odst. 1 o. z. se občanský zákoník platný a účinný od 1. 1. 2014 vrátil k zásadě superficies solo cedit, podle níž je stavba součástí pozemku. Občanský zákoník za nemovité věci považuje pouze některé ze staveb, a to podzemní stavby se samostatným účelovým určením a dále všechny dosavadní stavby spojené se zemí pevným základem, které se v kontextu § [číslo] do 31. 12. 2013 nestaly součástí pozemku. Ostatní stavby jsou součástí pozemku, na kterém stojí, a nejsou tedy samostatnými věcmi v právním smyslu, a proto k nim také nelze nabývat samostatně vlastnické právo. Stavba jako součást pozemku tak sdílí jeho právní osud, což platí obdobně ve vztahu ke zřízení zástavního práva. Uvedená superficiální zásada je pak dále rozvedena a zohledněna v ustanoveních § 1083 odst. 1 a 1084 odst. 1 o. z., podle nichž stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku. Tato ustanovení mají jednoznačně kogentní povahu a nelze se od nich odchýlit. Ačkoliv žalobce tvrdil, že stavbu postavil (ze svého materiálu, který do stavby zapracoval), stavba domu s [anonymizována tři slova] [obec] nespadá do žádné ze zákonných výjimek (podle § 498 odst. 1 o. z.), takže se nikdy nemohla stát samostatnou věcí v právním slova smyslu, a naopak je podle ustanovení § 498, § 506 a § 1084 o. z. součástí pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], a tedy jejím výlučným vlastníkem je vlastník uvedených pozemků, tedy žalovaný ad 2), bez ohledu na ustanovení čl. 7 smlouvy o dílo a § 2599 o. z. Vzhledem k tomu, že žalobce se nikdy nestal vlastníkem stavby domu s pečovatelskou službou [anonymizováno] [obec], nemůže být dána jeho aktivní legitimace na požadovaném určení, když zřízení zástavního práva ke shora uvedeným nemovitostem se nijak nedotýká jeho právní sféry, a proto soud předmětnou žalobu zamítl. Pokud žalobce dovozoval svou aktivní legitimaci a naléhavý právní zájem na určení, že zástavní právo k předmětným pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] neexistuje s odůvodněním, že stavba je přeci podle občanského zákoníku součástí pozemku, a pokud vzniklo zástavní právo k uvedeným pozemkům, vzniklo i ke stavbě, soud namítal, že z uvedeného zároveň vyplývá, že kdyby stavba domu s pečovatelskou službou [anonymizováno] [obec] byla ve vlastnictví žalobce a pozemky pod ní ve vlastnictví žalovaného ad 2), pak, pokud by vzniklo zástavní právo k těmto pozemkům, nevzniklo by k předmětné stavbě, neboť ta má odlišného vlastníka a nebylo by tedy třeba se domáhat určení neexistence zástavního práva, z čehož lze dovodit, že by nebyl dán ani naléhavý právní zájem žalobce na určení neexistence zástavního práva ve vztahu k předmětným pozemkům (nikoliv ke stavbě). Pokud žalobce dovozoval vznik svého vlastnického práva ke stavbě domu s pečovatelskou službou [anonymizováno] [obec] odkazem na 1) čl. 7 smlouvy o dílo a 2) ustanovení § 2599 odst. 1 o. z. (podle § 2599 odst. 1 o. z.:„ Je-li předmětem díla věc určená jednotlivě, nabývá k ní vlastnické právo objednatel. To neplatí v případě, že zhotovitel zpracoval věc objednatele na jiném místě než u objednatele či na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, nebo že je hodnota díla stejná nebo vyšší než hodnota objednatelovy zpracované věci; tehdy nabývá vlastnické právo k předmětu díla zhotovitel.“), soud právně argumentoval takto: Ad 1) Pokud jde o čl. 7 smlouvy o dílo, s ohledem na kogentní povahu superficiální zásady, zavedené do právního řádu, je jakékoliv odchýlení se od této zásady v rámci smluvních ujednání třeba považovat za neplatné pro rozpor se zákonem (podle § 580 odst. 1 o. z.). Z formulace čl. 7 smlouvy o dílo navíc vyplývá, že ve vlastnictví žalobce mají až do zaplacení zůstat věci, které zhotovitel opatřil k provedení díla a které se zabudováním do díla stanou jeho součástí (např. stavební materiál); stranám smlouvy tedy bylo zřejmé, že použité věci se okamžikem zabudování stanou součástí stavby, a tedy i součástí pozemku, tj. nemovité věci ve vlastnictví žalovaného ad 2), přičemž z ničeho nevyplývá, že by se takto měl vlastníkem stavby stát žalobce. Na uvedenou situaci pak bezprostředně dopadá § 1083 o. z. a zkoumanou smluvní úpravu vylučuje (podle § 1083 o. z.:„ Užije-li někdo cizí věc pro stavbu na svém pozemku, stane se stavba součástí pozemku. [příjmení] pozemku nahradí vlastníku užité věci její hodnotu.“; podle § 1084 o. z.:„ Stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku.“). Ad 2) Pokud žalobce argumentoval ust. § 2599 odst. 1 o. z., tato argumentace nemůže obstát. Občanský zákoník nevnímá (až na výjimky) stavbu jako věc v právním slova smyslu, jak bylo vyloženo výše, což ve vztahu k ustanovení § 2599 odst. 1 o. z., které výslovně předpokládá jako předmět díla věc určenou jednotlivě, znamená, že uvedené ustanovení nemůže dopadat na stavbu, a tedy nelze jej vůbec vztáhnout k projednávané věci. I kdyby tak soud učinil, lze mít za to, že zřejmým záměrem zákonodárce bylo docílit, aby stavba na pozemku náležela vždy vlastníku pozemku. Ustanovení § 1083 až 1087 o. z. je proto v poměru speciality k ustanovení § 2599 o. z., a tedy stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. října 2019 č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 10. 10. 2019, byl k odvolání žalobce rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 22. 2. 2019 č. j. [číslo jednací] zrušen a řízení zastaveno, protože po zjištění úpadku žalobce a prohlášení konkurzu na jeho majetek in insolvenční správkyně navrhovala pokračovat v předmětném řízení a posléze (se souhlasem obou žalovaných) vzala žalobu podáním ze dne 24. 9. 2019 v celém rozsahu zpět (z cit. rozhodnutí vydaných Okresním soudem v Novém Jičíně pod sp. zn. [spisová značka]).

29. Žalobkyně předložila soudu k důkazu 11 kusů nedatovaných fotografií interiéru a exteriéru [anonymizováno] [obec] (č.l. 101-111), z kterých je patrné, že v některých místnostech jsou zhotoveny podlahy, zárubně, obklady, skříně elektroinstalace, nachází se zde zabalené i vybalené (zejména sanitární) zařizovací předměty, stavba je zastřešena, omítnuta, ve stavebních otvorech jsou osazeny výplně a na části stavby se nachází lešení (z fotodokumentace žalobkyně).

30. Městský úřad Příbor, odbor stavebního řádu a přestupků jako stavební úřad dne 3. 11. 2021 pod sp. zn. [anonymizováno] - [číslo] 2018 [číslo] [spisová značka] soudu sdělil, že ve věci stavby domu s pečovatelskou službou [anonymizováno] [obec] na pozemcích v k. ú. [obec] stavební deník není součástí spisu (ze sdělení stavebního úřadu).

31. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

32. Podle § 2604 o. z., dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

33. Podle § 2605 odst. 1 o. z., dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

34. Podle § 2610 odst. 1 o. z., právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

35. Podle § 564 o. z., vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

36. Podle § 1758 o. z., dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

37. Podle § 553 odst. 1 o. z., o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

38. Podle § 553 odst. 2 o. z., byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

39. Podle § 554 o. z., k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

40. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

41. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobu je třeba v celém rozsahu zamítnout. V průběhu řízení bylo zjištěno, že mezi společností [právnická osoba] jako zhotovitelem na straně jedné (pozdějším insolvenčním dlužníkem) a žalovaným jako objednatelem na straně druhé (dále též„ smluvní strany“) byla uzavřena v písemné formě smlouva o dílo datovaná dnem 10. 5. 2015, jejímž předmětem byl závazek zhotovitele provést pro objednatele stavbu domu s pečovatelskou službou [anonymizováno] [obec] na pozemcích žalovaného v k. ú. [obec] v rozsahu dle projektu pro stavební povolení ze dne 18. 5. 2015, a objednatel se zavázal uhradit zhotoviteli sjednanou maximální cenu díla ve výši 45 000 000 Kč (včetně DPH) způsobem a v termínech uvedených ve smlouvě. Výstavba [anonymizováno] [obec] začala někdy v červnu roku 2015 a z počátku si ji zajišťoval statutární orgán - ředitel žalovaného [příjmení] [příjmení] sám, v průběhu roku 2016 začala na výstavbě participovat také společnost [právnická osoba], a to nejprve dodávkami materiálu na stavbu (od začátku roku) a později také zajišťováním prací na stavbě (od konce roku), to vše již v době, kdy se budova [anonymizováno] [obec] nacházela v blíže neurčeném stadiu hrubé stavby. K podpisu samotné smlouvy o dílo smluvními stranami došlo někdy v září roku 2016.

42. Soud se především neztotožnil s právním názorem žalovaného, že smluvními stranami uzavřená smlouva o dílo je pouze zdánlivé právní jednání, stejně tak jako se neztotožnil s právními názory obou účastníků, že by se v případě žalobou uplatněného nároku mohlo jednat o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně z důvodu odstoupení žalovaného od smlouvy o dílo, tedy o plnění z právního důvodu, který odpadl. Ze smlouvy o dílo datované dnem 10. 5. 2015 nelze v žádném případě dovodit, že by se ve smyslu ustanovení § 553 odst. 1 o. z. vůbec nejednalo o právní jednání z toho důvodu, že jeho obsah pro neurčitost nebo nesrozumitelnost nelze zjistit, neboť smluvními stranami nepochybně uzavřenou smlouvu o dílo, které se obě smluvní strany opakovaně dovolávaly nejen v tomto, ale i v trestním řízení a v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], lze zcela jednoznačně interpretovat jak co do předmětu díla, tak i co do ceny za dílo, včetně obsahu určitých a srozumitelných podmínek vzniku nároku zhotovitele na její zaplacení ze strany objednatele. Na základě ujednání smluvních stran byla smlouva o dílo ve smyslu ustanovení § 564 o. z. uzavřena v písemné formě a podle jejího obsahu ji bylo možno měnit rovněž pouze dohodou stran v písemné formě. Žalovaný neprokázal své tvrzení, že za trvání smlouvy o dílo odstoupil od smlouvy z důvodu prodlení na straně dlužníka s dokončením díla. Mezi účastníky sice bylo nesporné (a vyplývá to i z obsahu spisu), že žalovaný odstoupil od smlouvy o dílo ve svém podání ze dne 7. 4. 2021, které bylo doručeno žalobkyni (prostřednictvím jejího právního zástupce) dne 11. 7. 2021, soud však dospěl k závěru, že se jedná o nepřípustný hmotněprávní úkon, který nemohl mít za následek zrušení smlouvy, protože smlouva o dílo již dříve zanikla dohodou smluvních stran, učiněnou prostřednictvím [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v ústní a konkludentní formě, kteří oba v průběhu trestního řízení shodně potvrdili, že se na přelomu roku 2017 a 2018 ústně dohodli, že ve smlouvě o dílo dále pokračováno nebude do vyjasnění finanční situace, a jelikož k vyjasnění finanční situace nedošlo, společnost [právnická osoba] opustila stavbu [anonymizováno] [obec] ve zjevném úmyslu v ní nadále nepokračovat, což žalovaný zjevně akceptoval tím, že si zajistil její následné dokončení prostřednictvím jiného zhotovitele (paní [příjmení]), čímž byla naplněna konkludentní forma právního jednání. Následné jednání smluvních stran tak svědčí pro jednoznačný závěr o neformálním opuštění původního formálního požadavku kvalifikované písemné formy, jež byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným sjednána v článcích [číslo] a [číslo] smlouvy o dílo, když skutečná vůle zhotovitele i objednatele nepochybně směřovala k tomu, aby smluvní strany od začátku roku 2018 již nebyly vázány smlouvou o dílo, což je v souladu s ustanovením § 1758 o. z., které zakládá domněnku, že pokud smluvní strany sjednaly písemnou formu, potom nechtějí být bez naplnění písemné formy z právního jednání zavázány, jedná se však pouze o vyvratitelnou právní domněnku (arg.„ má se za to“), která připouští důkaz opaku, a v průběhu soudního řízení byla tato domněnka vyvrácena, protože bylo prokázáno, že strany chtěly být ze svého ústního a konkludentního právního jednání (směřujícího k zániku smlouvy o dílo od začátku roku 2018) zavázány i tehdy, pokud sjednaná písemná forma naplněna nebyla. Také komentářová literatura v tomto směru uvádí, že:„ Pokud se strany dohodnou na změně či zrušení jejich práv v jiné než původně sjednané formě, tedy pokud projeví vůli učinit právní jednání a být z něj zavázány v této jiné formě, pak takový projev vyjadřuje nutně„ aktuálnější“ vůli stran, vedle níž nemůže původní vůle obstát a která by měla dostat přednost před tím, co strany projevily někdy v minulosti. Provedením neformálního jednání zde nedochází k porušení smluvní formy, ale naopak k její realizaci, neboť forma jednání zcela odpovídá vůli jednajících stran.“ (Občanský zákoník: komentář, I. Obecná část (§ [číslo]), [jméno] [příjmení] a kol., 1. vyd., [obec], C. H. Beck, 2014, s. 2035) Soud proto dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok nelze posuzovat jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor zhotovitele podle ustanovení § 2991 o. z., založené plněním ze smlouvy o dílo, která byla následně zrušena odstoupením žalovaného od smlouvy (s právními účinky ex tunc), ale je třeba jej posoudit podle ustanovení § 2586 a násl. o. z. jako nárok zhotovitele na zaplacení ceny díla za dobu do jejího zániku dohodou smluvních stran (s právními účinky ex nunc).

43. Ze smlouvy o dílo datované dne 10. 5. 2015 je zřejmé, že povinnost zhotovitele provést dílo byla splněna řádným zhotovením a předáním díla objednateli. Zhotovitel se zavázal, že provede (tedy řádně zhotoví a předá objednateli) předmět díla včetně dodávky všech prací a materiálu, vyjma materiálu, který bude povinen zajistit objednatel. Platební povinnost objednatele přitom byla vázána na vydané a odsouhlasené zálohové faktury, které měly být vyúčtovány součtem součinů jednotkových cen a skutečně provedených prací. Jinými slovy řečeno, vznik práva zhotovitele na zaplacení ceny díla byl po formální stránce vázán na vydání faktury a po materiální stránce na vyúčtování skutečně provedených prací a dodaného materiálu, které měly smluvními stranami protokolárně zjištěny a odsouhlaseny. Splatnost faktur pak byla smluvně stanovena na osm kalendářních dnů od jejich vydání. [příjmení] vydání faktury (zálohové nebo konečné) mělo předcházet buď postupné předání díla v jednotlivých fázích, které se mělo uskutečnit zápisem ve stavebním deníku nebo samostatným zjišťovacím protokolem, nebo konečné předání díla, o kterém měl být sepsán předávací protokol podepsaný objednatelem a zhotovitelem. K předání díla v jednotlivých fázích i ke konečnému předání díla byl zhotovitel povinen objednatele písemně vyzvat (při postupném předání jedenkrát, při konečnému předání dvakrát, pokud by se k němu zhotovitel po první řádné výzvě nedostavil). Bylo proto na žalobkyni, aby vznik práva zhotovitele na zaplacení ceny díla zcela jednoznačně a spolehlivě nejen tvrdila, ale také prokázala, pokud jde o dodávky všech prací a materiálů, které se staly součástí předmětu díla (s výjimkou materiálu, který si na své náklady zajistil samotný objednatel). To se však žalobkyni přes veškerou snahu, kterou vyvinula při plnění procesních výzev soudu podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř., nepodařilo a za stávající důkazní situace podle názoru soudu ani dost dobře povést nemohlo, což je do značné míry podmíněné především tím, že na výstavbě [anonymizováno] [obec] se v různých časových obdobích podílely 3 různé subjekty, v průběhu řízení se ani prostřednictvím stavebního úřadu nepodařilo zajistit stavební deník, který byl povinen vést zhotovitel, a ani v policejním spisu se nenacházejí žádné smluvními stranami podepsané protokoly, ať už samostatné zjišťovací nebo konečné předávací, ani písemné výzvy zhotovitele adresované a doručené objednateli za účelem předání díla ať už v jednotlivých dílčích fázích nebo ve fázi konečné. Ve vztahu k uplatněnému nároku žalobkyně na zaplacení ceny za dílčí stavební práce na [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] [ulice] budova v celkové výši 550 000 Kč, vyúčtované fakturou [číslo] vystavenou dne 30. 6. 2017 s uvedeným datem splatnosti 30. 7. 2017, v celkové výši 830 000 Kč, vyúčtované fakturou [číslo] vystavenou dne 31. 7. 2017 s uvedeným datem splatnosti 14. 8. 2017 a v celkové výši 480 000 Kč, vyúčtované fakturou [číslo] vystavenou dne 31. 8. 2017 s uvedeným datem splatnosti 30. 9. 2017, tedy zaplacení úhrnné ceny za dílčí stavební práce za měsíce červen až srpen 2017 ve výši 1 860 000 Kč s příslušenstvím, soud žalobu zamítl z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní ohledně skutečného provedení tvrzených prací a dodání tvrzeného materiálu v daném místě a čase, neboť zjišťovací protokoly o provedených stavebních pracích za měsíce červen až srpen 2017 datované dnem 30. 6. 2017, 31. 7. 2017 a 31. 8. 2017 prokazatelně nebyly žalovaným podepsány ani jiným způsobem odsouhlaseny. Ve vztahu k uplatněnému nároku žalobkyně na zaplacení celkové pořizovací ceny za stavební materiál ve výši 13 101 690,46 Kč s příslušenstvím, který měl být dle tvrzení žalobkyně jednotlivým dodavatelům zhotovitelem zaplacen a dodán na stavbu [anonymizováno] [obec], kde se měl zabudováním stát součástí díla, soud žalobu zamítl již z toho důvodu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ohledně toho, jaký konkrétní stavební materiál a jakým způsobem byl dodaný v rámci provádění díla na stavbu (kdy a kdo jej převzal), kdy se tento materiál, který zhotovitel opatřil k provedení díla, zabudováním do díla stal jeho součástí, proč tento materiál dlužník vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne 31. 12. 2017 na částku 26 700 000 Kč, aniž by ve faktuře uvedl, že se jedná o stavební materiál, a zda, kdy a jakým způsobem byla tato faktura žalovaným odsouhlasena. Tím spíše pak žalobkyně v tomto směru neunesla (nemohla unést) ani důkazní břemeno ohledně vzniku nároku zhotovitele na zaplacení ceny díla, jehož součástí se měl stát takto zprostředkovaně tvrzený materiál, když ani v tomto případě nebylo skutečné zabudování materiálu do stavby [anonymizováno] [obec] v daném místě a čase prokázáno žádným (označeným) zápisem ve stavebním či samostatným zjišťovacím protokolem nebo předávacím protokolem podepsaném objednatelem a zhotovitelem. Za daných okolností bylo zcela zbytečné a neúčelné provádět další dokazování žalobkyní označenou výzvou, aby paní [příjmení] předložila všechny listiny, prokazující provedení té části díla, kterou dodala její firma (smlouvu o dílo na dokončení stavby, položkový rozpočet, doklady o nákupu materiálů, zjišťovací protokoly ze stavby, stavební deník), které by měly následně sloužit jako podklad pro vypracování znaleckého posudku, ať už na určení výše ceny díla či na určení výše bezdůvodného obohacení, odpovídajícího hodnotě zhotovitelem rozestavěného díla, neboť ani případné další dokazování v tomto směru by na výše uvedených závěrech soudu nemohlo nic změnit. Z důvodu nadbytečnosti se soud nezabýval ani žalovaným vznesenou námitkou promlčení, byť by ji za předpokladu prokázání vzniku žalobou uplatněného nároku (ke kterému však nedošlo) s ohledem na to, že žaloba byla podána dne 22. 2. 2020, bylo nutno přisvědčit v tom směru, že pohledávky zhotovitele splatné do 21. 2. 2017 by byly promlčeny v obecné tříleté promlčecí lhůtě (§ 609 o. z. ve spojení s 629 odst. 1 o. z.).

44. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, zatímco žalobkyně ve věci úspěch neměla. Uplatněné účelně vynaložené náklady řízení žalovaného spočívají v mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 402 400 Kč podle § 7 bodu 6. a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná podání ve věci samé ze dne 11. 3. 2020, 11. 8. 2020, 7. 4. 2021 a 18. 1. 2022, a účast na jednáních soudu dne 15. 9. 2021, 8. 12. 2021 a 23. 2. 2022) po 50 300 Kč, náhradě hotových výdajů po 300 Kč za 8 úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 400 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 404 800 Kč ve výši 85 008 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy náklady řízení ve výši 489 808 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalobkyni zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalovaného, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.