24 C 5/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 614 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 614 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 614 Kč od 30. 5. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.”).

2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 614 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 30. 5. 2018 do zaplacení, představující náklady na vyšetření a dopravu žalovaného do Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice ve obec. Dne 30. 4. 2018 orientační dechovou zkouškou provedenou strážníky Městské policie obec byla u žalovaného zjištěna dechovou zkouškou hodnota alkoholu v dechu anonymizováno promile. Jelikož žalovaný ohrožoval své zdraví a život, rozhodla Městská policie obec o převozu žalovaného do Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice ve obec.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 20, § 20 odst. 1 zákona č, 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek ve znění účinném od 1. 7. 2017 a § 89c a § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady ve výši 614 Kč představující náklady na vyšetření a přepravu žalovaného do Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice ve část obce část obce, která se uskutečnila dne 30. 4. 2018. Žalobce vyúčtoval žalovanému náklady na provedení odborného lékařského vyšetření na částku 250 Kč a náklady na dopravu do záchytné stanice na částku 364 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky dopisem ze dne 15. 5. 2018. Lhůta k úhradě byla žalovanému stanovena do 29. 5. 2018. Výzva byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 15. 5. 2018. Žalovaný tím, že byl povinen hradit náklady na vyšetření a dopravu do záchytné stanice, které však za něj uhradil žalobce, se podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále je „o.z.”) na úkor žalobce bezdůvodně obohatil a podle § 2991 odst. 1 o.z. je povinen obohacení ve výši 614 Kč žalobci vydat. Žalovaný, který je nejpozději od 30. 5. 2018 v prodlení se splněním peněžitého dluhu ve výši 614 Kč a je povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení, jejichž výše podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Soud proto žalobu shledal za podanou po právu, v celém rozsahu jí vyhověl a žalovanému uložil povinnost k plnění žalované částky s příslušenstvím v obecné lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

5. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 1 úkon (písemné podání) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.