24 C 82/2019

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o ochranu vlastnického práva <b>I. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost upravit stavbu [adresa], rodinný dům, který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec] tak, aby ze střechy tohoto domu nestékala voda na pozemek žalobce parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec].</b> <b>II. Žalovaný je povinen upravit stavbu [adresa], rodinný dům, který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec] tak, aby ze severní části nové střechy tohoto domu, jejíž plocha byla oproti projektové dokumentaci ověřené ve stavebním řízení - ve kterém bylo vydáno stavební povolení [stát. instituce], odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 23. 10. 2015 sp. zn. [číslo], č. j [ústavní nález], jež nabylo právní moci dne 21. 3. 2016 - z východní strany zkrácena přibližně o 3,97 m, a z úžlabí o délce přibližně 1 m s chybějícím okapovým systémem mezi takto zkrácenou severní částí nové střechy a stávající střechou v místě, kde měla být provedena zbývající část nástavby, ze střechy tohoto domu nepadal sníh a led na pozemek žalobce parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec], a to do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>Pokud jde o zbývající část střechy domu žalovaného, v předchozí větě neuvedenou, žaloba se ohledně její úpravy z důvodu padání sněhu a ledu na pozemek žalobce, v předchozí větě uvedený, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 13. 3. 2019 se žalobce domáhal, aby žalovanému byla rozsudkem uložena povinnost upravit stavbu [adresa], rodinný dům, který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec] tak, aby ze střechy tohoto domu nestékala voda a nepadal sníh a led na pozemek žalobce parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec], a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Ve svém podání ze dne 29. 5. 2019 žalobce svou žalobu doplnil tak, že se domáhá toho, aby žalovaný upravil stavbu tak, aby zabránil spadu sněhu a ledu a stékání vody z celé stavby, tedy i z nově zbudované střechy, kde nejsou zábrany proti spadu sněhu a ledu provedeny dostatečně, a dále aby upravil nemovitost tak, aby z ní nestékala voda na pozemek žalobce, a to tak, aby byly zachovány rozměrové parametry stavby dle schválené projektové dokumentace. Žalobce přitom tvrdil, že je vlastníkem mj. pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, zatímco žalovaný je vlastníkem mj. pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům. Jedná se o sousedící nemovitosti, kde zejména mezi domy [adresa] ve vlastnictví žalobce a [adresa] ve vlastnictví žalovaného je průchod o šíři cca 1,90 m, ze které část o šíři 60 cm od domu [adresa] je část pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného a zbývající šíře je část pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce. Tato úzká část pozemků mezi oběma domy je jedinou přístupovou cestou k a do domu [adresa] ve vlastnictví žalobce. Žalobce odkazoval na rozhodnutí [stát. instituce], odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 23. 10. 2015 č. j [ústavní nález], sp. zn. [číslo], kterým bylo žalovanému vydáno stavební povolení na stavbu„ nástavba a stavební úpravy rodinného domu [adresa] v [obec]“ na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] s tím, že žalovanému byla povolena nástavba a stavební úpravy stávajícího rodinného domu, které spočívají v nadstavení podkrovních prostor zvednutím hřebenu o 1,9 m, když půdorysně nedochází k žádným rozšířením. Stávající rodinný dům má obytnou a hospodářskou část. Nástavba a stavební úpravy měly být provedeny jen ve stávajícím půdoryse obytné části s tím, že půdní prostor zůstane nevyužitý. Výška hlavního hřebene měla být +8,15 m (podlaha přízemí), tj. o 1,9 m vyšší jak stávající hřeben rodinného domu, když okap je ve stávající vzdálenosti 450 mm s ponecháním místa na umístění podokapních žlabů s celkovou vzdáleností 590 mm. Podle bodu 6. podmínek pro provedení stavby měla být střecha provedena tak, aby zachycovala a odváděla srážkové vody, sníh a led tak, aby neohrožoval chodce a účastníky silničního provozu nebo zvířat v přilehlém prostoru a zabraňoval vnikání vody do konstrukcí staveb. Žalobce tvrdil, že stavba byla žalovaným provedena v rozporu s vydaným stavebním povolením a v rozporu se stavební dokumentací, protože jednak a) nebyl dodržen daný rozsah zvýšení stávající střechy o 1,9 m, ale stávající střecha byly zvýšena podstatně více, jednak b) konstrukce střechy byla provedena tak, že dochází k přesahu nad pozemek žalobce parc. [číslo] o celkem 10 cm po celé délce střešní konstrukce; to žalobce dovozoval ze závěrů kontrolní prohlídky provedené stavebním úřadem na místě samém dne 23. 10. 2017, kdy měřením bylo zjištěno, že konstrukce střechy končí ve vzdálenosti 50 cm od stěny stávajícího rodinného domu žalovaného [adresa] a nový okapový žlab nové střešní konstrukce je ukončen ve vzdálenosti 69 cm od stěny stávajícího rodinného domu žalovaného, zatímco podle ověřené projektové dokumentace má nový okapový žlab končit ve vzdálenosti 59 cm od stěny stávajícího rodinného domu žalovaného; stavební úřad proto téhož dne telefonicky upozornil provádějící [právnická osoba] [příjmení] - [anonymizováno], [obec] u [anonymizováno] [obec], že je potřeba konstrukci střechy včetně okapů uvést do souladu s ověřenou projektovou dokumentací stavby, k tomu však dosud nedošlo. Tento - na první pohled ne příliš veliký - přesah nad pozemek žalobce považoval za zásadní zásah do svých vlastnických práv, neboť tak, jak je nyní střecha provedena, pro něj znamená výrazné nebezpečí jednak (i) zvýšeného spadu dešťové vody z této střechy na pozemek parc. [číslo] který je jediným přístupem do domu č. p 217, a dále tato voda zatéká i pod dům [adresa], kde již byla způsobena škoda, kterou žalobce musel stavebními pracemi odstranit, jednak (ii) je zde vysoké nebezpečí spadu sněhu a ledu v zimním období, kdy dojde k zamrznutí okapů a následnému vzniku ledových rampouchů, které pak při oblevě budou ze střechy padat na pozemek žalobce parc. [číslo] opět značně ohrožovat osoby se zde nacházející. Například v zimě 2018 2019 došlo ke spadu sněhu na pozemek parc. [číslo] tak, že byl ohrožován vstup osob do domu [adresa]. Žalobce tvrdil, že běžná opatření k zajištění proti zvýšenému spadu sněhu a ledu, případně stékání vody zde nepostačuje a je nezbytné, aby žalovaný jako vlastník sousední stavby provedl taková stavebně-technická zajištění, aby bylo zcela zabráněno spadu sněhu a ledu z jeho střechy na pozemek parc. [číslo] stejně tak zajistil, aby bylo zabráněno jakémukoliv stékání vody ze střechy jeho stavby na pozemek parc. [číslo] bylo tak zabráněno jednak ohrožování zde procházejících osob a jednak ohrožování kvality stavby žalobce. Právní zástupce žalobce dopisem ze dne 9. 7. 2018 vyzval žalovaného, aby odstranil přesah střechy nad pozemkem parc. [číslo] v šíři 10 cm po celé délce hranice pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] (což je nyní v řešení stavebního úřadu [obec]) a aby upravil střechu tak, aby nedocházelo ke spadu sněhu a stékání vody na pozemek žalobce (což bude muset být řešeno zřejmě podstatnějším technickým zásahem, než jen odstraněním přesahu střechy). K tomu poskytl žalovanému přiměřenou lhůtu jednoho měsíce. Tato výzva byla žalovanému doručena dne 10. 7. 2018, dosud však k nápravě nedošlo.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 11. 4. 2019 s podanou žalobou nesouhlasil. Žalovaný tvrdil, že rekonstrukce sice byla zahájena v průběhu roku 2017, k úplnému dokončení však nedošlo, neboť odborná firma, se kterou měl uzavřenu smlouvu o dílo, dílo řádně nedokončila. Pro dokončení a úpravu střechy do konečné podoby žalovaný potřebuje přístup na pozemek žalobce. Žalobce mu však přístup na pozemek neumožňuje, což naposledy žalobce zopakoval při ústním jednání dne 8.4.2019 na stavebním úřadě v [obec]. Žalovaný se nezbavuje své povinnosti upravit střechu do konečné podoby, v souladu se zpracovanou projektovou dokumentací, pokud jej však žalobce nepustí na svůj pozemek, není schopen tohoto stavu dosáhnout.

3. Žalobce ve svém podání ze dne 29. 5. 2019 potvrdil, že byl stavebním úřadem v [obec] vyzván k umožnění vstupu žalovanému na svůj pozemek, ale pouze za účelem provedení úpravy a opravy stávajícího okapu nad hospodářskou částí budovy a střechy nad stávající částí domu. [jméno] však oprav a úprav nově provedené střechy, která je již hotova. Při jednání na stavebním úřadu v [obec] dne 21. 5. 2019 bylo upřesněno, že vstupu na pozemek žalobce se žalovaný domáhá za účelem okapového systému na stávající části domu (nikoliv na části, kde byla provedena rekonstrukce) a opravy stávající části střechy. Po tomto doplnění bude ze strany žalobce umožněn vstup žalovaného na pozemek žalobce. Žalobce dále odkazoval na„ Stavebně technické posouzení objektu rodinného domu [adresa] na parc. [číslo] v [katastrální uzemí]“, které provedl Ing. [jméno] [příjmení] na objednávku stavebního úřadu v [obec], ze kterého vyplynulo, že existuje technicky možné a poměrně jednoduché řešení, které však žalovaný na nově zhotovené střeše dosud neprovedl, spočívající v tom, že:„ Pokud dochází k propadávání sněhu mezi jednotlivými háky, tak je možné nejlépe po dohodě s výrobcem do poslední řady háků upevnit vodorovný prvek s plechů, kulatin nebo impregnovaného dřeva. [příjmení] se v Alpách používá i kulatina, zde by byla možná vhodnější tlakově impregnovaná foška natřená v odstínu střechy nebo jakýkoliv kovový profil s protikorozním ošetřením barevně upravený v odstínu střechy.“ Ohledně okapového systému nově zhotovené střechy, který byl zhotoven v rozporu s projektovou dokumentací tak, že přesahuje nad pozemek žalobce, žalobce požadoval, aby byl splněn projekt i zde a okapový systém byl vyhotoven tak, aby nedocházelo k přesahu nad pozemek žalobce s tím, že je povinností žalovaného zajistit takový okapový systém, který i při splnění požadavku žalobce zajistí, že nedojde ke stékání vody na pozemek žalobce ani v případě přívalových dešťů.

4. V dalším průběhu řízení žalobce tvrdil, že střecha neustále není zabezpečená a různé předměty (voda, sníh a led) z ní padají opakovaně, takže je splněn zákonný požadavek pro vyhovění žalobě, neboť protiprávní stav buď trvá, nebo protiprávní událost již opakovaně nastala a i nadále hrozí její opakování. Stavební úřad v [obec] vede několik řízení (např. sp. zn. [číslo] 2019, sp. zn. [číslo] 2019 a sp. zn. [číslo] 2017), jehož účastníkem je žalovaný, jejichž předmětem je mimo jiné havarijní stav nemovitosti [adresa], z jejíž střechy padají na úzkou přístupovou cestu žalobce, kde se často pohybují i děti, nebezpečné předměty, jako sníh a led. Projednávání ve stavebním řízení však nebrání soudní žalobě, neboť podle § 1 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku„ uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného“, což v této věci znamená, že porušení vlastnického práva žalobce řeší soud, porušení veřejného práva na úseku výstavby řeší stavební úřad, obojí nezávisle na sobě.

5. V dalším průběhu řízení žalovaný rozporoval, že by ze střechy jeho rodinného domu padal sníh a led na pozemek žalobce. Žalovaný tvrdil, že žalobce v rozporu s právními předpisy znemožnil žalovanému vstup na pozemek žalovaného. Žalovaný měl vždy přístup ke svému rodinnému domu po celém jeho obvodu, a to také ze strany, která sousedí s pozemkem žalobce parc. [číslo]. Žalobce na pozemku žalovaného umístil zábrany, které žalovanému znemožňují přístup k jeho rodinnému domu na té části pozemku, který sousedí s pozemkem žalobce parc. [číslo]. Takový postup žalobce značně znesnadňuje úpravy a opravy střechy, o které žalobce tvrdí, že z ní padá sníh a led, a brání také běžné údržbě rodinného domu žalovaného [adresa]. Žalovaný v důsledku postupu žalobce nemá možnost vstoupit na svůj pozemek. Žalobce sám svým aktivním jednáním brání žalovanému v opravách a údržbě střechy rodinného domu [adresa].

6. Při jednání dne 13. 5. 2020 žalovaný namítal, že mu není umožněno vstoupit na svůj pozemek v šířce přibližně 60 cm severním směrem od domu [adresa]. I když se jedná o poměrně úzkou část pozemku, je pro žalovaného významná zejména z hlediska obslužnosti provádění stavby a z hlediska zakopání svodů. Přístupu žalovaného na jeho vlastní pozemek brání oplocení, které se zde nachází. Toto oplocení se nachází na pozemku žalovaného, když tento přibližně 60 cm široký prostor žalobce„ zabarikádoval“ z obou stran, tedy jak zepředu, tak i zezadu.

7. Žalobce popřel, že by žalovanému znemožňoval přístup na jeho pozemek severním směrem od domu žalovaného k pozemku žalobce. Žalobce poukazoval jak na původní plot z betonových sloupků, tak i na plot žalovaného z kari sítí posunutý jižním směrem do pozemku žalovaného, stejně tak jako na svůj plot potažený zelenou textilií, když oba posledně uvedené ploty bylo oběma účastníkům uloženo ze strany stavebního úřadu odstranit na základě sdělení a výzvy stavebního úřadu ze dne 22. 5. 2017. Žalobce namítal, že pozemek žalovaného severním směrem od jeho domu v šířce necelých 60 cm byl postupně znepřístupňován, když sám žalovaný zde ze ztraceného bednění budoval zábranu ze západní strany. Žalovaný si sám postavil zábranu také na východní straně. Žalovaný po žalobci chtěl, aby své dřívější oplocení potažené zelenou textilií odstranil, což žalobce také učinil, žalovaný sám však dosud neodstranil své oplocení z kari sítí, které měl rovněž odstranit. T toho žalobce dovozoval, že zábrany k tomu, aby se žalovaný dostal na svůj pozemek v severním směru, hraničící s pozemkem žalobce, si žalovaný vytváří sám. Neměl pochopení pro to, že žalovaný uvádí, že se žalobce obává, přičemž si sám staví zábrany pro přístup na vlastní pozemek.

8. Když se právní zástupce žalovaného zeptal žalobce, zda souhlasí s tím, aby žalovaný odstranil zábrany, které brání v přístupu na pozemek žalovaného v šířce 60 cm severním směrem, žalobce s jejich odstraněním souhlasil.

9. Při jednání dne 1. 7. 2020, po zhlédnutí videozáznamu na žalobcem předloženém CD (č. l. 56), žalovaný namítal, že situace oproti dřívější době je jiná, neboť již v roce 2019 byl okap na hospodářské části budovy žalovaného napojen na svod, který odvádí vodu ze střechy. Napojení tohoto okapu na svod je patrné minimálně ze dvou fotografií, které jsou datované dnem 13. 3. 2019. Žalovaný připustil, že stav patrný z videozáznamu byl důsledkem toho, že pan [příjmení] nedokončil svou práci na uvedené části střechy. Žalobce si navíc na uvedeném místě položil na zem desky, po kterých voda stékala směrem k domu žalovaného. Žalovaný rovněž namítal, že z videozáznamu není patrné, zda a jakým způsobem voda teče do vchodu domu žalobce. Obytná část budovy žalovaného, resp. střecha na této obytné části budovy, je odvodněna okapem navazujícím na svod směřující kolmo k zemi a hospodářská část budovy žalovaného, resp. střecha na této hospodářské části budovy, je odvodněna okapem, který je veden podél severní stěny domu žalovaného a který křižuje tento kolmý okap s tím, že je vyústěn na pozemku žalobce, resp. zde navazuje na plastové potrubí, které je směřováno do šachtice, která následně prosakuje do potoka. Do této šachtice je směřován jak svod z obytné části budovy žalovaného, tak i nyní z hospodářské části budovy žalovaného. Žalovaný dále tvrdil, že změna stavby, resp. nástavba podkroví, byla realizována oproti projektu asi o 3 m kratší, přesně se jedná o 3,6 m, když stavebně-technicky k realizaci původního záměru již nedojde.

10. Žalobce odkazoval na to, že předmětem žaloby je padání vody a sněhu z celé střechy žalovaného, nikoliv pouze ze střechy, která dosud v rozporu se stavebním povolením nebyla zrekonstruována. Pokud si tam žalovaný po třech letech umístil v rozporu se stavebním povolením nějaký okap, je to sice chvályhodné, tento okap však jako nepovolený bude buď odstraněn nebo bude muset proběhnout jiné stavební řízení, což však nemá žádný vliv na padání sněhu z již zrekonstruované části střechy. Žalovaný potvrdil, že délka střechy na obytné části budovy žalovaného byla oproti projektové dokumentaci zkrácena přibližně o 3 m. Pokud jde o úžlabí střechy žalovaného, které bylo opatřeno novým svodem oproti situaci, která byla zachycena na videozáznamu žalobce, žalobce trval na tom, že se nejedná o žádnou hospodářskou část rodinného domu žalovaného, ale o obytnou část rodinného domu žalovaného, kde měla být podle stavebního povolení provedena nová střecha, která však provedena nebyla. [příjmení] část rodinného domu žalovaného se nachází jinde, což je patrné také z projektové dokumentace.

11. Při jednání dne 17. 9. 2020 žalobce tvrdil, že v současné době bylo zahájeno řízení o odstranění stavby, která byla žalovanému povolena, toto řízení však bylo přerušeno a žalovanému bylo umožněno, aby proběhlo řízení o dodatečném stavebním povolení. Ze souhrnné technické zprávy Ing. [jméno] [příjmení] z května 2020 vyplývá, že z hlediska bezpečnosti při užívání stavby žalovaného – bodu B [číslo], kdy je stavba prováděna na základě stavebního povolení ze dne 23. 10. 2015, které nabylo právní moci dne 24. 3. 2016, bylo navrženo zabezpečení proti sesuvu sněhu typ D … 2ks/ m2. Při zaměřování stavby bylo zjištěno, že realizace se neshoduje s technickými s požadavky. [příjmení] nutná dodatečná úprava např. protisněhové mříže vodorovné. Dalším požadavkem na zabezpečení stavby a jejího okolí je nutná úprava, resp. doplnění krytiny u hospodářské části včetně klempířských úprav a odvod dešťových vod.

12. Žalovaný namítal, že souhrnná technická zpráva [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z května 2020 má povahu odborného vyjádření, které představuje nepřípustný důkaz, k němuž nelze přihlížet z důvodu koncentrace řízení. S tím žalobce nesouhlasil, protože tato zpráva byla žalobci předána dne 15. 7. 2020 na stavebním úřadu v [obec], když se byl podívat do spisu; přestože listina existovala již v květnu 2020 a je možné i to, že ji měl žalovaný v té době k dispozici, žalobce ji má k dispozici až od 15. 7. 2020.

13. Žalovaný namítal, že i v případě relevantnosti žalobcem předložených důkazů je třeba vycházet z toho, že tyto posuzují pouze správnost či nesprávnost realizované stavby ve srovnání se stavební dokumentací, nikoliv otázku, která je podstatná pro toto řízení, a to zda ze střechy rodinného domu žalovaného padá sníh a stéká voda na pozemek žalobce. Z provedených důkazů tato tvrzení žalobce nevyplývají, naopak je zřejmé, že sníh ze střechy rodinného domu žalovaného nepadá, na střeše se udržuje a nedochází k žádnému zatékání ze střechy rodinného domu žalovaného na pozemek žalobce. Pokud žalovaný v průběhu stavby nezabezpečil odvod vody okapovými žlaby, pak se to stalo pouze dočasně, a ještě před podáním žaloby byla tato závada odstraněna, což bylo prokázáno žalovaným předloženými fotografiemi i rozhodnutím Krajského úřadu (ze dne 6. 9. 2019), ze kterých je zřejmé, že voda ze střechy žalobce byla odvedena mimo pozemky obou účastníků.

14. Ke smírnému vyřešení sporu mezi účastníky nedošlo.

15. Soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem mj. pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům. Žalovaný je vlastníkem mj. pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům. Pozemek parc. [číslo] (dále též„ pozemek žalobce“) a pozemek parc. [číslo] (dále též„ pozemek žalovaného“) mají společnou hranici. Mezi domy [adresa] (dále též„ dům žalobce“) a [adresa] (dále též„ dům žalovaného“) je průchod o šířce cca 1,90 m, jehož část široká cca 130 cm se nachází jižně od domu žalobce [adresa] a představuje část pozemku žalobce parc. [číslo] část široká 60 cm se nachází severně od domu žalovaného [adresa] a představuje část pozemku žalovaného parc. [číslo] (z výpisů z katastru nemovitostí pro k. ú. [obec] na LV [číslo] z katastrální mapy v měřítku 1:250 a ze shodných skutkových tvrzení účastníků).

16. Právní zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] dopisem ze dne 9. 7. 2018 vyzval žalovaného zejména k tomu, aby odstranil přesah střechy nad pozemkem parc. [číslo] nadále bez právního důvodu nevyužíval prostor nad pozemkem parc. [číslo] v šíři nejméně 10 cm po celé délce hranice pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a aby provedl úpravu stavby tak, aby nadále nedocházelo ke spadu sněhu a stékání povrchové vody ze stavby žalovaného na pozemek žalobce parc. [číslo] když toto lze zajistit provedením střechy včetně okapového svodu v souladu s podmínkami vydaného stavebního povolení (které za současného stavu splněny nejsou). K provedení žádaných úprav žalobce poskytl žalovanému lhůtu jednoho měsíce. Tato výzva byla žalovanému doručena 10. 7. 2018 (z výzvy ze dne 9. 7. 2018 a z dodejky ze dne 10. 7. 2018).

17. Rozhodnutím Městského úřadu Nový Jičín, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 23. 10. 2015 č. j [ústavní nález], sp. zn. [číslo], které nabylo právní moci dne 21. 3. 2016, bylo žalovanému vydáno stavební povolení na stavbu„ nástavba a stavební úpravy rodinného domu [adresa] v [obec]“ na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] s tím, že žalovanému byla povolena nástavba a stavební úpravy stávajícího RD (rodinného domu), které spočívají v nadstavení podkrovních prostor zvednutím hřebenu výškově o 1,9 m. Půdorysně nedochází k žádným rozšířením. Stávající rodinný dům má obytnou a hospodářskou část. Nástavba a stavební úpravy budou provedeny jen ve stávajícím půdoryse obytné části. Dochází pouze k rekonstrukci krovu s přizvednutím podkrovních prostor. Jedná se o vybudování místností prostorově uzavřené části stavebního díla, vymezené podlahou, konstrukcí krovu a pevnými stěnami. Tento neobytný prostor v podkroví bude přístupný novým schodištěm. Schodiště bude řešeno jako železobetnové, jednoramenné, lomené, opatřené zábradlím výšky min. 900 mm. [příjmení] odstraněna stávající tašková krytina a vazba. Nově bude provedeno nadezdění obvodových zdí a bude nově proveden železobetonový věnec nad pozednici s jejím kotvením. [příjmení] položena nová vazba sedlové střechy a nová tašková krytina. Půdní prostor zůstane nevyužitý. Výška hlavního hřebene střechy rodiného domu bude +8,15 m (od + 0,00 podlahy přízemí), tj. o 1,9 m vyšší jak stávající hřeben RD. … Okap je ve stávající vzdálenosti 450 mm s ponecháním místa na umístění podokapních žlabů s celkovou vzdáleností 590 mm. … Podle bodu 6. podmínek pro provedení stavby, měla být střecha provedena tak, aby zachycovala a odváděla srážkové vody, sníh a led tak, aby neohrožoval chodce a účastníky silničního provozu nebo zvířat v přilehlém prostoru a zabraňoval vnikání vody do konstrukcí staveb. Podle bodu 15. těchto podmínek, stavbou nesmí být ohrožen provoz a bezpečnost provozu na přilehlé komunikaci ani ohrožena bezpečnost občanů, procházejících kolem stavby (z rozhodnutí [stát. instituce], odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 23. 10. 2015 č. j [ústavní nález], sp. zn. [číslo]).

18. Rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek] (dále jen„ Krajský úřad“) ze dne 6. 9. 2019 [číslo jednací], sp. zn [ústavní nález] [číslo] N, které nabylo právní moci dne 9. 9. 2019, bylo zrušeno odvolání napadené rozhodnutí [stát. instituce], odboru územního plánování a stavebního řádu, oddělení stavebního řádu (dále jen„ stavební úřad v [obec]“ nebo„ stavební úřad“) ze dne 23. 5. 2019 č. j [ústavní nález], sp. zn. [číslo] 2019, kterým stavební úřad v uložil žalobci, aby umožnil žalovanému provedení udržovacích prací na poškozené severní částí stávající střechy a okapového systému rodinného domu [adresa] [obec] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. Z předložených dokladů, mimo jiné z fotodokumentace, která je přílohou protokolu o kontrolní prohlídce ze dne 13. 3. 2019 Krajský úřad zjistil, že změna stavby je v současné době rozestavěna, přičemž nástavba není provedena v rozsahu dle stavebního povolení. [příjmení] jiné je z východní strany v celé šířce stavby zkrácena o více než 3 m (z tohoto důvodu není provedena nástavba nad tou částí půdorysu 1. NP, ve které má být umístěno nové schodiště do podkroví), a je ukončena štítovou stěnou (z části původní), která stejně jako zbytek nástavby není omítnuta. Ve smyslu pojmů stavebního zákona se v současné době jedná o nedokončenou změnu dokončené stavby rodinného domu. Krajský úřad dospěl k závěru, že splnění zákonných podmínek pro vydání opatření podle § 141 odst. 1 stavebního zákona nebylo prokázáno. Žalovaný podal žádost o opatření na pozemku žalobce s odkazem na to, že byl stavebním úřadem dne 18. 2. 2019 vyzván k provedení udržovacích prací na střešní konstrukci stávající hospodářské budovy. Údržbou stavby se podle § 3 odst. 4 stavebního zákona rozumí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Stavební zákon tak stanoví konkrétní účel provádění údržby stavby, nedefinuje však konkrétní práce, které lze pod tento pojem podřadit. Vzhledem k účelu údržby stavby by se však mělo jednat o takové práce, kterými se nemění existující právní stav stavby (smyslem udržovacích prací je zachovat stavbu ve stavu, který odpovídá ověřené dokumentaci). Z uvedeného vyplývá, že udržovací práce lze provádět na stávající dokončené a legální stavbě. V daném případě je však část stávající stavby [adresa] dotčena změnou, která byla povolena stavebním povolením ze dne 23. 10. 2015, a která, jak deklaruje žalovaný i stavební úřad, dosud není dokončena. Krajský úřad proto považoval za potřebné rozlišovat, zda práce na střešní konstrukci a okapovém systému mají být provedeny na té části stavby, které se změna stavby dle stavebního povolení nijak nedotýká, a v takovém případě práce, které mají být provedeny, mohou mít skutečně charakter údržby, nebo zda se jedná o závady na rozestavěné změně stavby. Z protokolů z kontrolních prohlídek, fotografií z místa stavby, kopií některých částí ověřené projektové dokumentace a z posudku ze dne 20. 4. 2019 zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb (dále jen„ statik“) je zřejmé, že žalovaný jako stavebník provedl nástavbu nad menší částí půdorysu původní stavby, než bylo povoleno (nástavba byla z východní strany zkrácena o více než 3 m). Rozchází se tedy údaj ve výroku stavebního povolení, že nástavba bude provedena pouze nad obytnou částí rodinného domu, neboť žalovaný k chybějící části nástavby (v protokolu ze dne 15. 6. 2018) uvedl, že se jedná o nástavbu nad hospodářskou částí rodinného domu (a vyjádřil se tak, že panu [příjmení], který stavbu prováděl,„ z finančních důvodů sdělil, ať provedou výměnu střešní konstrukce ke štítu mezi RD a hospodářskou částí RD“). Bez ohledu na označení předmětné části stavby však lze z projektové dokumentace jednoznačně určit, nad jak velkou částí půdorysu stávající stavby měla být nástavba provedena, a že tohoto rozsahu nástavba v současné době nedosahuje. K protokolu z kontrolní prohlídky konané dne 12. 2. 2019 Krajský úřad poznamenal, že podle ověřené projektové dokumentace mají být dešťové vody ze severní strany nové střechy, tzn. ze strany směřující k pozemku žalobce, odvedeny okapem (žlabem) do dešťového svodu na roku severní a západní obvodové stěny rodinného domu [adresa] (tzn. směrem k ulici) a dešťové vody ze severní částí stávající střechy okapem (žlabem) do dešťového svodu na rohu severní a východní obvodové stěny (tzn. směrem do zahrady). Podle fotodokumentace pořízené stavebním úřadem dne 12. 2. 2019 a dne 13. 3. 2019, je okap (žlab) nové (a dle žalovaného dosud nedokončené) střechy ze severní části skutečně napojen do střešního svodu v souladu s projektovou dokumentací, ale na stávající střeše v místě, kde by měla být provedena zbývající část nástavby, okap v krátkém úseku zcela chybí a okapový systém začíná střešním svodem, který není v projektové dokumentaci zakreslen. Z podkladů není zřejmé, zda se jedná o stávající odvodnění, které existovalo již před zahájením změn stavby, nebo zda se jedná o provizorní řešení po dobu výstavby, případně o nový trvalý střešní svod, a tudíž o odchylku od ověřené projektové dokumentace. Pokud tedy měla být předmětem prací, pro které stavební úřad uložil opatření,„ oprava“ okapového systému vedené v místě střechy, rozhodně se nejednalo o údržbu stavby. To, zda se jedná o závady na rozestavěné změně stavby nebo o údržbu stávající stavby, má vliv také na to, kdo může práce provádět. V prvním případě je to ve smyslu stavebního povolení stavební podnikatel za odborného vedení stavbyvedoucím, ve druhém případě přichází v úvahu svépomoc a stavební zákon nepředepisuje ani odborné vedení či stavební dozor. Stavební úřad přitom může činit výzvy k odstranění závad na rozestavěné stavbě pouze vůči stavebníkovi, což je v daném případě žalovaný, stavbyvedoucímu nebo osobě vykonávající stavební dozor. V případě závad na dokončené stavbě činí výzvu vlastníkovi stavby. Krajský úřad uzavřel, že o tom, že by se jednalo pouze o údržbu stavby, lze mít důvodné pochybnosti. Další podmínkou pro uložení opatření podle § 141 odstavec 1 stavebního zákona je, že mezi stavebníkem nebo vlastníkem stavby (oprávněným – v jehož prospěch má být povinnost uložena) a vlastníkem sousedního pozemku nebo stavby (povinným – z jehož pozemku nebo stavby mají být práce prováděny), nedošlo k dohodě o dobrovolném umožnění vstupu na sousední nemovitost a o provedení konkrétních prací. Ani naplnění této podmínky Krajský úřad nepovažoval za splněné, neboť žalobce jako povinný neměl problém umožnit provedení udržovacích prací na té stávající hospodářské části rodinného domu, která nebyla předmětem změny dle stavebního povolení, ale za problematické považoval pouze práce na té části stavby, která má být předmětem změny (z rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne 6. 9. 2019 [číslo jednací], sp. zn [ústavní nález] [číslo] [anonymizováno] - ve spisu stavebního úřadu v [obec] sp. zn. [číslo] [rok]).

19. Ze„ Stavebně technického posouzení objektu rodinného domu [adresa] na parc. [číslo] v k. ú. [obec]“ ze dne 20. 4. 2019, zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb, vyplývají následující zjištění, uvedená zejména pod body 2.1, [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Ad 2.

1. Šetření tavebně technického stavu objektu. Dne 2. 4. 2019 bylo provedeno šetření a vizuální prohlídka konstrukcí na místě samém za účasti zástupců městského úřadu a žalovaného. Celkově byla nástavba a stavební úpravy vyzdívek podkroví realizovány oproti projektu prozatím asi o 3 m kratší. Zkrácení je směrem z východní strany. Byly zjištěny i další drobné odchylky od projektu. Ad [číslo] Protisněhové zábrany. Dle kontroly na místě stavby a srovnání s konstrukčními zásadami pro umísťování protisněhových zábran na taškových střechách bylo zjištěno, že se jedná o standartní rozmístění protisněhových zábran do sněhových oblastí - druhá krajní řada každá taška s protisněhovým hákem a pak každá 8-má taška v poli. Jedná se o typizovanou dlouhodobě používanou věc, která v ostatních případech funguje. Pokud i tak dochází k propadávání sněhu mezi jednotlivými háky, tak je možné nejlépe po dohodě s výrobcem do poslední řady háků upevnit vodorovný prvek z plechů, kulatin nebo impregnovaného dřeva. [příjmení] se v Alpách používá i kulatina, zde by byla možná vhodnější tlakově impregnovaná foška natřená v odstínu střechy, nebo jakýkoli kovový profil s protikorozním ošetřením barevně upravený v odstínu střechy. Ad [číslo] Přesah střechy k sousednímu pozemku na severní straně objektu. V projektu je zakótován konec krokve 0,45 m od líce obvodové zdi a konec okapu 0,59 m od líce obvodové zdi. Bylo provedeno měření, kde bylo zjištěno, že přesah krokve 0,45 m je proveden správně v namátkově změřených místech (doloženo fotodokumentací), ale přesah okapu kolísá mezi 0,665 - 0,695 m. Zde došlo pravděpodobně k použití širšího kvalitnějšího okapového žlabu, který by měl bezpečně zajistit i při přívalovém dešti, aby nedošlo k přelití vody na pozemek souseda. Tím došlo ke zvětšení šířky přesahu okapu od líce zdi. Běžně se tyto věci v projektech kótují jen orientačně, protože vývoj, druhy a kvalita střešních svodů se tak rychle vyvíjí, že to co bylo kvalitní v době zpracování projektu je při realizaci už dávno překonáno a investor si samozřejmě vybere kvalitnější výrobek za stejnou cenu. Dle názoru zpracovatele je samozřejmě možná výměna žlabu za užší typ, nebo po dohodě s klempířem vyrobit atypický žlab vytažený nepatrně nad střešní rovinu, ale pak je samozřejmě větší riziko, že při přívalových deštích může voda žlab přeskočit nebo přetéct na pozemek souseda. Ad [číslo] Výška hřebenu střechy. Dle projektu měla být výška střechy v hřebeni [číslo] mm od podlahy podkroví, které má výškovou kótu +3,000 m. Měřením bylo zjištěno, že výška střechy ([číslo] mm střecha +80 mm hřebenáč) je [číslo] mm - střecha je v hřebeni o 30 mm nižší, což je v souladu s přesností prováděni staveb. Celková naměřená výška střechy v rámci povolené tolerance při provádění souhlasí s projektovou výškou +8,150 m. Ad [číslo] Napojení staré a nové střechy. Z hlediska stavebních zásad, zatékání do objektu a konstrukčního řešení u střech ze dvou krytin, vždy nižší střecha dobíhá pod přesah vyšší střechy, někdy s nepatrným a někdy s větším převýšením. Zde se navíc pozednice ve stávající části původní střechy nachází na cihelné přizdívce a u nástavby na zpevňujícím věnci. Je neproveditelné, aby střešní roviny a tím i okapy byly v absolutně stejné rovině. 20. [právnická osoba], výrobce střešní krytiny TONDACH, HRANICE 11 [příjmení] engoba, použité na střeše domu žalovaného, potvrdila, že je všeobecně možné použití liniových protisněhových prvků na všechny typy jejich tašek, a to buď v kombinaci s bodovými (protisněhové háky, protisněhové tašky), popř. samostatně v několika řadách nad sebou tak, aby působily celoplošně. [právnická osoba] dodává k tomuto účelu i dané prvky. Jedná se o protisněhové komplety. Součástí těchto kompletů jsou speciální držáky protisněhové mříže, protisněhová mříž délky 3 m, spojka mříže. Další variantou v systému TONDACH je použití držáků kulatiny a usazení dřevěné kulatiny o průměru do 14 cm – tato však není dodávána. Liniové prvky však není možné kotvit pomocí systémových protisněhových háků (ze zprávy společnosti [právnická osoba] ze dne 7. 10. 2020).

21. Usnesením [stát. instituce], odboru územního plánování a stavebního řádu, oddělení stavebního řádu ze dne 12. 12. 2019 č.j [ústavní nález], sp. zn. [číslo] 2019, bylo přerušeno řízení o odstranění stavby„ nástavba a stavební úpravy rodinného domu [adresa] v [obec]“ (dále jen„ stavba“) na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], provedené v rozporu s vydaným stavebním povolením ze dne 23. 10. 2015 č. j [ústavní nález], sp. zn. [číslo], které nabylo právní moci dne 21. 3. 2016. Z odůvodnění tohoto usnesení s podává výčet změn, které byly na stavbě provedeny proti vydanému stavebnímu povolení a ověřené projektové dokumentaci. Mezi těmito změnami je uvedeno mj. to, že (i) došlo ke změně přesahu okapu na severní straně objektu, který je umístěn ve vzdálenosti 665 - 695 mm od stávajícího líce obvodového zdiva rodinného domu [adresa]. V ověřené projektové dokumentaci byl okap zakótován ve vzdálenosti 590 mm od stávajícího líce obvodového zdiva rodinného domu [adresa]; (ii) v ověřené projektové dokumentaci bylo navrženo spojení střechy v jedné rovině. Autorizovaná osoba v posouzení uvedla, že pozednice ve stávající části původní střechy se nachází a cihelné přizdívce a u nástavby se pozednice nachází na zpevňujícím věnci. Vlivem těchto konstrukčních provedení umístění pozednice není možné napojení okapů do jedné roviny, tak jak je to uvedeno v ověřené dokumentaci. Vzhledem k tomu, že žalovaný požádal dne 15. 11. 2019 podle § 129 odst. 2 stavebního zákona o dodatečné povolení stavby„ nástavba a stavební úpravy rodinného domu [adresa] v [obec]“ na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], která byla provedena v rozporu s vydaným stavebním povolením ze dne 23. 10. 2015 č. j [ústavní nález], sp. zn. [číslo], které nabylo právní moci dne 21. 3. 2016, stavební úřad řízení o odstranění stavby přerušil. Stavební úřad bude v řízení o odstranění stavby pokračovat po ukončení řízení o dodatečném povolení stavby s tím, že bude-li stavba dodatečně povolena, řízení zastaví (z usnesení Městského úřadu Nový Jičín, odboru územního plánování a stavebního řádu, oddělení stavebního řádu ze dne 12. 12. 2019 č. j [ústavní nález], sp. zn. [číslo] 2019).

22. Městský úřad Nový Jičín, odbor územního plánování a stavebního řádu, oddělení stavebního řádu opatřením ze dne 16. 10. 2019 č. j [ústavní nález] vyzval žalovaného k upřesnění jeho žádosti ze dne 18. 3. 2019 o opatření na pozemku žalobce za účelem provedení udržovacích prací na poškozené severní části stávající střechy a okapového systému rodinného domu žalovaného, následně správní řízení o opatření na sousedním pozemku, vedené k žádosti žalovaného, dvakrát přerušil, a to usneseními ze dne 13. 11. 2019 a ze dne 18. 12. 2019, a konečně toto správní řízení zastavil usnesením ze dne 28. 2. 2020 č. j [ústavní nález], sp. zn. [číslo] 2019 (z žádosti o opatření na sousedním pozemku ze dne 18. 3. 2019, a z usnesení [stát. instituce], odboru územního plánování a stavebního řádu, oddělení stavebního řádu ze dne 28. 2. 2020 č. j [ústavní nález], sp. zn. [číslo] 2019).

23. Z„ B Souhrnné technické zprávy“ z května 2020 zpracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], autorizovaného inženýrem pro pozemní stavby, vyplývá, že dle bodu B.1 písm. g) předmětem dokumentace je zkrácení délky původně navrženého zastřešení o cca 4 000 mm – oproti ověřené projektové dokumentaci je plocha nové střechy zkrácena o cca [číslo] mm, když podle písm. k ) k dodatečnému stavebnímu povolení je přistoupeno vzhledem ke změnám oproti schválené projektové dokumentaci. Dle bodu B [číslo] Bezpečnost při užívání stavby, stavba žalovaného je umístěna v těsné blízkosti hranice s pozemkem žalobce parc. [číslo] jehož součástí je dům žalobce [adresa] [obec], kde budou při a po realizaci nutná opatření. Zejména se jedná o zabezpečení proti sesuvu sněhu ze střechy. V rámci schválené projektové dokumentace (stavba prováděna na základě stavebního povolení ze dne 23. 10. 2015, které nabylo právní moci 21. 3. 2016) bylo navrženo zabezpečení proti sesuvu sněhu - typ D … 2 ks/ m2. Při zaměřování stavby bylo zjištěno, že realizace se neshoduje s technickými s požadavky. [příjmení] nutná dodatečná úprava např. protisněhové mříže vodorovné. Dalším požadavkem na zabezpečení stavby a jejího okolí je nutná úprava, resp. doplnění krytiny u hospodářské části včetně klempířských úprav a odvod dešťových vod. Po geodetickém zaměření hranice parcel bude možné přesné zaměření přesahu podokapního žlabu na parcele [číslo]. Řešením je provedení nástřešního žlabu na nástavbě podél hranice s parcelou [číslo]. Tím by došlo k dalšímu zabezpečení parcely [číslo] proti sesuvu sněhu ze střechy [adresa]. Při současném stavu nedokončených klempířských a pokrývačských prací dochází k zatékání do části objektu žalovaného a na pozemek parc. [číslo]. Je proto nutné dokončení těchto stavebních nedodělků. Pro provádění dokončovacích prací, resp. konstrukčních úprav je předpoklad sjednání dohody mezi žalovaným a žalobcem pro přístup, manipulaci a zabezpečení pracoviště.

24. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] vyplynulo, že pro žalovaného vykonával stavební dozor od 19. 11. 2019 do začátku prosince 2020, kdy smlouvu vypověděl. V rámci výkonu stavebního dozoru zpracovával dokumentaci skutečného stavu stavby, který neodpovídal schválené projektové dokumentaci. Pokud jde o zabezpečení proti sesuvu sněhu ze střechy, tak v původní projektové dokumentaci byl podle technické normy navržen typ zabezpečení pro skupinu D, což představuje dvě protisněhové tašky, resp. háky na m2. To však nebylo splněno vzhledem k tomu, že v každé řadě měla být protisněhová taška, resp. hák každý třetí nebo čtvrtý za sebou (ob tři nebo ob čtyři), když tyto protisněhové zábrany měly být v každé řadě po celé ploše střechy. Skutečné provedení tomu však neodpovídá, neboť tyto protisněhové zábrany jsou pouze ob jednu řadu nad sebou. Původní projektová dokumentace, pokud jde o zabezpečení proti sesuvu sněhu ze střechy, byla předimenzovaná. Toto předimenzování spočívá v tom, že je v ní předepsán větší počet protisněhových tašek, resp. háků než vyžaduje daná sněhová oblast. Protisněhové tašky se v současné době nacházejí na střeše tak, že je jimi opatřena každá taška v druhé krajní řadě a pak každá osmá taška v poli. Navržené zabezpečení proti sesuvu sněhu typu D předpokládá umístění protisněhových zábran v každé horizontální řadě střešních tašek, nikoliv ob jednu každou horizontální řadu střešních tašek, jak je tomu ve skutečnosti na nově zhotovené střeše domu žalovaného. Stavba byla provedena ve zkrácené verzi, což se projevilo tím, že ze severní strany střechy chybí asi 1 m okapového systému, tedy háků a žlabů. Návrh svědka se týkal jednak přeskládání protisněhových tašek, jednak řešení toho, že okap (žlab) na střeše žalovaného přesahuje na sousední pozemek žalobce. Přeskládání by znamenalo, že protisněhovými taškami by podle vyhlášky či technického předpisu byla opatřena každá řada, nikoliv ovšem stávajícím způsobem, ale tak, že by v každé řadě byly tyto protisněhové tašky ob tři nebo ob čtyři. Po přeskládání by pak byla střecha lépe zabezpečena proti sesuvu, resp. spádu sněhu z ní. V návrhu svědka je tedy celkově menší počet sněhových háků na celkovou plochu střechy, avšak v jiném rozmístění (z tohoto pohledu je tedy původní projektová dokumentace předimenzovaná). Sesuv sněhu obvykle zachytí poslední dvě řady protisněhových zábran, byť tyto sesuvu zcela nezabrání. Sníh by přitom měl ležet na střeše pokud možno co nejrovnoměrněji. Ve schématu D se nepočítá s tím, že by byly vynechávány řady, resp. se nacházely vynechané řady bez protisněhových zábran. Pokud k tomu dochází, je třeba přepočítat počet háků na m2. V tomto případě se jedná spíše o vadu realizace. Funkce svědkem navrženého systému je taková, aby sníh na střeše postupně odtával, voda stékala dolů do okapového systému a voda se snižovala. Pokud dochází k lavinovitému sesuvu sněhu, většinou je to následkem tepelného mostu. Dům žalovaného je tepelně izolovaný, pokud jde o prostor mezi přízemím a podstřešní vrstvou, který zůstal volný, takže by k tomu nemělo docházet. Svědek byl ze strany stavebního úřadu požádán o zpracování řešení, v rámci kterého navrhoval, a to v souvislosti s tím, že podokapní žlab na střeše žalovaného přesahuje na pozemek žalobce, aby byla odstraněna poslední (krajní) řada tašek, tedy stávající druhá krajní řada, čímž by došlo ke zkrácení přesahu střechy, jeho oplechování a provedení nadokapního žlabu, čímž by zároveň došlo k lepšímu zajištění střechy proti sesuvu sněhu. Nadokapní žlab spočívá v tom, že není umístěn pod střechou, jak tomu obvykle bývá, ale na šikmé střeše. Je zde tudíž nutné oplechování, aby neležel přímo na střešní krytině. Jeho funkce je taková, že voda stékající po střeše steče na plech a bude natékat do tohoto žlabu. Je zde samozřejmě nutné zabránit zpětnému zatečení vody do střešní konstrukce. Když byl svědek na místě stavby v lednu 2020, na střeše žalovaného byl pouze poprašek sněhu, nikoli nějaká souvislá vrstva. Když zde byli s panem [jméno] v souvislosti s řešením dodatečného stavebního povolení, tak pršelo, stáli tehdy na pozemku žalobce pod deštníkem. Voda ze střechy žalovaného stéká v místech, kde chybí okapní systém. V těchto místech jsou patrné i zelené řasy, neboť voda stéká po zdi domu žalovaného. Primárně voda teče po stěně domu žalovaného, může zde být i nějaký odkap směrem dolů. Pokud ve své souhrnné technické zprávě z května 2020 zmiňoval, že dochází k zatékání do části objektu investora a na pozemek parc. [číslo] tak primárně dochází k zasakování vody, což může vést k narušení stavební konstrukce domu žalovaného a s ohledem na to, že vzdálenost hranice mezi pozemky účastníků je cca 60 cm od domu žalovaného, tak je zde v závislosti na intenzitě deště také nebezpečí, že by se voda mohla dostat na sousední pozemek. Mezi objekty (domy účastníků) se nacházejí betonové sloupky oplocení, mezi kterými se nachází také betonový soklík. Voda v místě chybějícího okapního systému primárně stéká dolů po fasádě domu žalovaného, její zatékání na pozemek žalobce svědek nepozoroval. Podle jeho názoru však zde toto nebezpečí hrozí v závislosti na intenzitě deště s ohledem na nasycení podkladu vodou. Svědek nepozoroval ani to, že by zde byla umístěna nějaká dlažba směřující k pozemku žalobce. [ulice] střecha na domě žalovaného je oproti stavebnímu povolení z roku 2015 a projektové dokumentaci kratší přibližně o 3,9 m. Pokud svědek ve své souhrnné technické zprávě zmiňoval nutnost dodatečné úpravy např. protisněhové mříže vodorovné, tak se jedná o variantní úpravu ve vztahu k nástřešnímu žlabu. V případě většího či masivního množství sněhu u nástřešního žlabu může hrozit poškození střešní konstrukce, takže by bylo nezbytné jeho silné ukotvení. Také v případě přívalových či vytrvalých dešťů i okapový systém, který je v souladu s vyhláškou a zhotovený dle technických norem, neplní svou funkci, tedy nestíhá pojmout takovéto množství vody.

25. Oznámení žalobce na Policii ČR, obvodní oddělení [obec] ze dne 6. 3. 2018, týkající se padajícího sněhu na přístupovou cestu k domu žalobce, a to ze střechy domu žalovaného, se zakládá na pravdě. Zasahující policejní hlídka viděla sníh ležící na přístupové cestě k domu a bylo zřejmé, že tento sníh padal ze střechy žalovaného. Tento napadaný sníh znemožňoval otevření branky, vedoucí na pozemek k domu žalobce. Zasahující hlídka byla rovněž přítomna opakovanému pádu sněhu ze střechy, který dopadl na přístupovou cestu vedoucí k domu. Žalobce byl policisty poučen, aby celou situaci fotograficky zadokumentoval a obrátil se na příslušný stavební úřad s tím, že věc je nutno řešit občanskoprávní cestou (ze sdělení Policie ČR, obvodního oddělení [obec] ze dne 15. 5. 2018 [číslo jednací]). Provedeným šetřením policejního orgánu na místě bylo zjištěno, že dne 21. 1. 2020 ve 12:14 hodin došlo k samovolnému pádu mokrého sněhu o objemu cca 10 l (litrů) při venkovní teplotě 4 °C ze sedlové střechy domu žalovaného v [adresa] na pozemek (dvůr) domu žalobce [adresa]. Nedošlo k žádné újmě na zdraví ani ke škodě na majetku. Přes zábrany proti samovolnému pohybu sněhu na střeše domu žalovaného došlo vzhledem k vyšším teplotám k samovolnému pohybu sněhu a pádu na pozemek žalobce. Žalobce jako oznamovatel byl na místě vyrozuměn, že vzhledem k okolnostem nebylo zjištěno žádné protiprávní jednání, které by naplňovalo skutkovou podstatu přestupku nebo trestného činu. Z přiložené policejní fotografické dokumentace je patrné, že sníh spadl na pozemek žalobce (do dvora) v místě, kde na střeše domu žalovaného chybí okapní systém, což je naproti vchodu do domu žalobce (ze záznamu Policie ČR, obvodního oddělení [obec] o šetření na místě ze dne 21. 1. 2020 [číslo jednací], včetně fotografické dokumentace, zaslaného soudu dne 13. 2. 2020).

26. Ze dvou videozáznamů, předložených k důkazu žalovaným na CD (č. l. 56), je patrné, že byly vyhotoveny před podáním žaloby, neboť v místě, kde na střeše domu žalovaného chybí okapní systém, což je naproti vchodu do domu žalobce, v době jejich pořízení okap směřující od hospodářské části budovy ještě nebyl napojen na svod, který odvádí vodu ze střechy domu žalovaného. V případě prvního videozáznamu ([jméno] video 1.mp4, datovaného 19. 2. 2019) zde za intenzivního deště z tohoto okapu (neukončeného svodem) stékal silnější proud vody na pozemek žalobce do oblasti, kde se nachází betonový soklík, tento proud vody však na uvedený soklík přímo nedopadal, protože byl obdélníkovou deskou odkloněn směrem k obvodové zdi domu žalovaného. Z místa, kde na střeše domu žalovaného chybí okapní systém, souvislý proud vody nestékal, voda zde pouze odkapávala dolů. Na vydlážděném pozemku žalobce, který je vyspádován směrem k domu žalovaného, však stékal v důsledku deště masivní proud vody shora dolů, tedy ve směru z východu na západ (tzn. směrem k ulici). V žádném z uvedených případů však voda nezatékala přímo do domovního vchodu žalobce. V případě druhého videozáznamu ([jméno] video 2.mp4, datovaného 19. 2. 2019) zde za méně intenzivního deště z téhož okapu (neukončeného svodem) stékal slabší proud vody na pozemek žalobce do oblasti, kde se nachází betonový soklík, když tento proud vody přímo dopadal na uvedený soklík a rozstřikoval se do okolí, protože se zde žádná obdélníková deska již nenacházela. Z místa, kde na střeše domu žalovaného chybí okapní systém, voda nadále odkapávala dolů. Na vydlážděném pozemku žalobce, který je vyspádován směrem k domu žalovaného, v důsledku deště stála voda, která mírně odtékala shora dolů, tedy ve směru z východu na západ (tzn. směrem k ulici). Ani zde nebylo patrné, že by voda zatékala přímo do domovního vchodu žalobce.

27. Z další fotodokumentace, předložené k důkazu zejména oběma účastníky, ale i zhotovené stavebním úřadem v [obec], je patrné, že dne 13. 3. 2019 již byl okap směřující od hospodářské části budovy žalovaného napojen na svod, který odvádí vodu ze střechy domu žalovaného. Obytná část budovy žalovaného, resp. nová střecha na této obytné části budovy, je odvodněna okapem navazujícím na svod směřující kolmo k zemi a zbývající část budovy žalovaného, resp. stávající střecha na této zbývající části budovy, je odvodněna okapem, který je veden podél severní stěny domu žalovaného a který křižuje tento kolmý okap s tím, že je vyústěn na pozemku žalobce, resp. zde navazuje na plastové potrubí, které je dále zaústěno v zemi.

28. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že podle stavebního povolení měly být stavební úpravy provedeny pouze na obytné části domu žalovaného, došlo však k jeho porušení, neboť žalovaný dokončil střechu na úrovni vchodu do domu žalobce. Pokud byla v souhrnné technické zprávě [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z května 2020 zmiňována jako nutná dodatečná úprava, např. protisněhové mříže vodorovné, tak tato úprava dosud ze strany žalovaného nebyla provedena. Pokud v ní bylo [anonymizováno], že je nutná úprava, resp. doplnění krytiny u hospodářské části včetně klempířských úprav a odvodu dešťových vod, tak se jedná právě o obytnou část domu žalovaného v rozsahu přibližně 3 m, která nebyla provedena v souladu s původním stavebním povolením, když ani tyto úpravy zde dosud provedeny nebyly. Žalobce uvedl, že z nové střechy žalovaného stéká voda na jeho pozemek pouze při velkých srážkách a to tak, že stříká na fasádu domu žalobce. Každou zimu z nové střechy žalovaného padá na jeho pozemek sníh. Ze staré střechy žalovaného stéká jak voda, tak padá sníh na pozemek žalobce, což bylo patrné z předložených fotografií i videozáznamů. Podle názoru žalobce projektová dokumentace pro dodatečné stavební povolení potvrzuje to, že ze střechy žalovaného na pozemek žalobce stéká voda i padá sníh. Tato projektová dokumentace totiž počítá s provedením tzv. žlabových háků nástřešních, což je poměrně složitá konstrukce, kterou by žalovaný určitě neprováděl, pokud by bylo vše v pořádku. Žalobce dále uvedl, že mu stékající voda způsobuje podmáčení domu, když fotograficky dokladoval, že mu byla zničena celá předsíň. Po pozemku žalobce chodí také jeho syn, děti od bývalé manželky, vnoučata, kterých má celkem 10 ve věku 3 - 16 let, a jeho známí.

29. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že když bylo vydáno stavební povolení, tak na tom nebyl finančně dobře a proto v roce 2017 oslovil pana [příjmení], aby provedl stavbu ve zkráceném rozsahu, který byl o 3,9 m menší. Přestože se na zkrácené zakázce vyskytly problémy, neboť nebyla zcela dodržena projektová dokumentace, celkovou délku pan [příjmení] dodržel podle zadání žalovaného. Žalovaný uvedl, že není pravdou, že ze střechy jeho domu padá sníh, neboť, jak všichni dobře víme, již tři roky prakticky žádný sníh není. Pokud žalobce hovořil o podmáčení zdiva jeho domu, z žalovaným předložených fotografií je patrný sud, který měl žalobce na svém pozemku, do kterého si napouštěl vodu, tato voda ze sudu přetékala a tekla po pozemku žalobce; protože pozemky mezi domy účastníků jsou spádovány spíše k žalovanému, tak ta voda často končila u domu žalovaného. Považoval za nepravdivé, že by voda stékající ze střechy žalovaného působila podmáčení zdí domu žalobce. Považoval za nemožné, aby se voda z domu žalovaného odrážela a stříkala žalovanému na fasádu, neboť střecha domu žalovaného je odvodněna a voda stéká do okapu, resp. svodu. Žalovaný potvrdil, že střecha na jeho domu„ asi v rozsahu 60 cm“ dosud není dodělaná, voda však v této části teče po zdi na jeho sokl. Není tudíž pravdou, že by voda zatékala až do domu žalobce, jak tomu mělo být dle snímků a CD, které žalobce předložil k důkazu. Žalovaný podle souhrnné technické zprávy Ing. [jméno] [příjmení] z května 2020 střechu svého domu dosud protisněhovými mřížemi či jinými vodorovnými prvky neupravil, neboť za situace, která panuje ve stavebním řízení, to pro něj nikdo udělat nechce. [anonymizováno] [příjmení] s ním chce ukončit smlouvu. Žalovaný tudíž nemá, jakým způsobem by rekonstrukci dokončil, přestože se pro to snažil udělat vše. Účelem nástřešního žlabu mělo být to, že po předpokládaném odejmutí dvou řad střešních tašek by došlo k odstranění přesahu okapu na pozemek žalobce a zároveň by se zabránilo sjíždění sněhu. Dne 6. 3. 2018 žalovaný sníh ze střechy svého domu padat neviděl. Byl na místě až v okamžiku, kdy se sníh již nacházel na zemi. Sníh byl špinavý a nacházel se uvnitř dvora; byly ho přesně dvě kolečka, které žalovaný naložil a vyvezl do potoka. Když na něj žalobce zazvonil, policie už byla na místě a žalovaný se domníval, že tam sníh musel být navezen. Na videozáznamu žalobce se nacházela střecha žalovaného ještě před tím, než byla opatřena svodem, který zde dělal pan [příjmení]. Z videa je patrné, že tam žalobce umístil desku, která vodu odvedla směrem k domu žalovaného.

30. Z dalších v řízení provedených důkazů soud skutková zjištění nečinil, neboť kromě toho, že z nich vyplývá déle trvající a větší míra narušení sousedských vztahů mezi účastníky, od nich nebylo možno rozumně očekávat lepší objasnění projednávané věci. Z důvodu nadbytečnosti soud neprováděl ani další navrhované důkazy (fotografie v mobilu žalobce, z nichž mělo být patrné, jak žalobce v roce 2020 a 2021 odhazoval sníh ze svého domu, a fotografie v mobilu žalovaného, z nichž mělo být patrné, jak v roce 2021 napadlo velké množství sněhu, přičemž sníh na střeše domu žalovaného dosud leží, zatímco na střeše domu žalobce se již nenachází).

31. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.

32. Podle § 1019 o. z., vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.

33. Podle § 1023 odst. 1 o. z., vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit.

34. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Soud rozhodoval o žalobě došlé soudu dne 13. 3. 2019, ve které se žalobce domáhal úpravy stavby rodinného domu žalovaného tím způsobem, aby ze střechy tohoto domu nestékala voda a nepadal sníh a led na pozemek žalobce parc. [číslo]. Jedná se o nemovitosti účastníků v k. ú. [obec], kde rodinný dům žalovaného [adresa] je součástí pozemku parc. [číslo]. Vlastnické vztahy k dotčeným sousedním nemovitostem účastníků jsou patrné z katastru nemovitostí, přičemž z katastrální mapy a ze shodných skutkových tvrzení účastníků je zřejmé, že mezi domy ve vlastnictví žalobce [adresa] a ve vlastnictví žalovaného [adresa] je část pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce a část pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného, představující průchod o šířce cca 1,9 m. Z tohoto průchodu část o šířce cca 130 cm náleží žalobci a část o šířce 60 cm náleží žalovanému. Je tak zřejmé, že domy účastníků jsou postaveny velmi těsně u sebe. Nárok, kterého se žalobce domáhal vůči žalovanému, se opírá o ustanovení § 1019 občanského zákoníku, kdy vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. V daném případě žalobce tvrdil jak stékání vody, tak i spád sněhu a ledu ze střechy domu žalovaného na pozemek žalobce. Podle názoru soudu se jedná o rozlišení toho, zda ze střechy domu žalovaného voda stéká ve skupenství kapalném nebo padá ve skupenství pevném, ať již v podobě sněhu či ledu. Součástí sněhu bývají i zmrazky ledu, což je sice obtížně rozlišitelné, nicméně se jedná o notoricky známou skutečnost, která dílčím způsobem vyplývá také z předložených fotografií. Voda v pevném skupenství padá ze střechy při větším množství, resp. při odtávání sněhu, kdy na sebe mnohdy bere podobu ledu. Soud proto v tomto směru sníh a led nerozlišoval, jelikož se v případě obojího jedná o vodu ve skupenství pevném.

35. Pokud jde o rozlišení uvedených dvou skupenství vody, ohledně stékání vody ve skupenství kapalném má soud za to, že v průběhu řízení sice byly žalobcem předloženy dva videozáznamy, z nich je však patrné, že za deště voda ze střechy domu žalovaného stékala směrem dolů jednak neukončeným okapem směřujícím od hospodářské části domu bez navazujícího svodu, jednak v místě zcela chybějícího okapového systému na obytné části domu přímo ze střechy dolů, mimo to však také další voda tekla v prostoru mezi domy na pozemku žalobce, který je vyspádován spíše k pozemku (domu) žalovaného, aniž by však docházelo byť i k částečnému prokazatelnému zatékání vody do nemovitosti (domu) žalobce, nicméně podstatná skutečnost byla ta, že zde zcela chyběl okapový systém včetně svodu, když tato situace je od března 2019, tedy prakticky od podání žaloby, již jiná, neboť žalovaný prokázal jak svou účastnickou výpovědí, tak i předloženými fotografiemi a podává se to i z rozhodnutí krajského úřadu ze dne 6. 9. 2019, že střecha jeho nemovitosti je z převážné části odvodněna jednak kolmým svodem, pokud jde o novou střechu, jednak - pokud jde o stávající střechu - tak, že se zde oproti situaci z videozáznamu nachází další (druhý) okapový svod a dochází tak ke křížení okapových svodů, přičemž voda ze severní strany střechy domu žalovaného je sváděna na západní část nemovitosti žalovaného, s výjimkou úseku (úžlabí) o délce přibližně 1 m, kde dosud zcela chybí okapový systém mezi (přibližně o 4 m, respektive o 3,97 m) zkrácenou severní částí nové střechy a stávající střechou v místě, kde měla být provedena zbývající část nástavby podle stavebního povolení ze dne 23. 10. 2015, které vydal stavební úřad v [obec] pod č. j [ústavní nález], sp. zn. [číslo], jež nabylo právní moci dne 21. 3. 2016. Z tohoto úžlabí o délce přibližně 1 m však voda primárně stéká na obvodovou stěnu domu žalovaného, resp. na pozemek žalovaného, což vyplynulo ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], když ani z videozáznamů žalobce nebylo zřejmé, že by v místě zcela chybějícího okapového systému na obytné části domu žalovaného (tehdy ještě bez svodu) voda stékala ze střechy přímo dolů na pozemek žalobce. Z toho důvodu má soud za to, že ke dni podání žaloby, resp. ke dni vyhlášení rozhodnutí zde již situace ohledně stékání vody ze střechy domu žalobce [adresa] na pozemek žalobce parc. [číslo] prokazatelně neexistovala, když ani z dalších převážně listinných důkazů a fotografického materiálu se nikterak nepodává, že by zde tento stav nějakým způsobem přetrvával, resp. nastával opakovaně či hrozil. Soud proto v části, ve které se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost upravit stavbu rodinného domu [adresa] tak, aby ze střechy domu nestékala voda na pozemek žalobce parc. [číslo] žalobu jako nedůvodnou zamítl. Přestože na nově zhotovené střeše domu žalovaného je přesah okapového žlabu ve vzdálenosti 7,5 - 10,5 cm od jeho projektovaného ukončení, tedy v rozpětí 6,5 - 9,5 cm směrem do pozemku žalobce parc. [číslo] což vyplývá z obou technických podkladů (stavebně technického posouzení a souhrnné technické zprávy), soud má v daném případě za to, že je třeba zohlednit odborný názor [anonymizováno] [příjmení] v této záležitosti, tedy že došlo k použití širšího, kvalitnějšího okapového žlabu, když současně došlo ke správnému provedení přesahu krokve ve vzdálenosti 45 cm od líce obvodové zdi domu žalovaného, a ve smyslu ustanovení § [číslo] žalobce jako vlastník pozemku parc. [číslo] v tomto případě (ad hoc) a za daných okolností musí (dočasně) snášet užívání prostor nad svým pozemkem, je-li pro to důležitý důvod, resp. že žalobce jako vlastník nemůže mít rozumný důvod bránit tomu, aby použitím širšího a kvalitnějšího okapového žlabu žalovaným bylo (dočasně) zamezeno právě (žalobcem obávanému) stékání vody v masivnější míře z té části střechy, která již byla nově zhotovena, dokud nedojde k realizaci výsledku probíhajícího stavebního řízení o dodatečné povolení stavby, resp. přerušeného řízení o odstranění stavby.

36. Pokud jde o úžlabí o délce přibližně 1 m s chybějícím okapovým systémem, zde v průběhu řízení nebylo prokázáno, že by s ohledem na zkrácený přesah dosavadní (staré) střechy nad obvodovou zeď domu žalovaného, voda ze střechy žalovaného v těchto místech stékala přímo na nemovitost žalobce. To platí obdobně také o zbývající části dosavadní (staré) střechy. Výjimkou mohou být přívalové deště, nicméně v takovém případě, což ve své výpovědi potvrdil [anonymizováno] [příjmení], ani okapový systém, který je v souladu s vyhláškou a zhotovený dle technických norem, a už vůbec ne samotná relativně malá vzdálenost (plocha) mezi nemovitostmi (domy) účastníků, této situaci nebudou schopny zabránit. Rozhodnutím soudu samozřejmě nejsou dotčena práva a povinnosti účastníků ve stavebním řízení, resp. způsob, jakým bude dále postupováno v rámci dodatečného povolení stavby s ohledem na to, co vyplynulo z dostupných podkladů pro stavební řízení, které měl soud k dispozici, neboť podle § 1 o. z. uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného, takže pokud bude ve stavebním řízení zvolen odlišný postup, který by žalovaného zavazoval k nápravě chybějícího okapového systému, resp. k úpravě či doplnění krytiny v tomto úžlabí včetně klempířských úprav a odvodu dešťových vod, bude tak učiněno již v rámci jiné koleje, než řízení soudního.

37. Jiná situace - dle názoru soudu - je ve věci týkající se pevného skupenství vody. Soud samozřejmě reflektoval jak probíhající stavební řízení o dodatečné povolení stavby„ nástavba a stavební úpravy rodinného domu [adresa] v [obec]“ na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], která byla provedena v rozporu s vydaným stavebním povolením ze dne 23. 10. 2015 č. j [ústavní nález], sp. zn. [číslo], jež nabylo právní moci dne 21. 3. 2016, resp. přerušené řízení o odstranění stavby, tak i stavebně technická posouzení, resp. technické zprávy, mající povahu odborných vyjádření, které zde byly předloženy ať již z 20. 4. 2019 ze strany Ing. [příjmení], tak i ze strany Ing. [příjmení] z května 2020, včetně zpráv a fotodokumentací předložených orgány Policie ČR, a to z roku 2018, ale i z roku 2020, ze kterých je zřejmé, že ze střechy domu žalovaného sníh na předmětný pozemek žalobce nepochybně padal. Je zde tedy dokladováno, že v roce 2018 zasahující hlídka přímo viděla sníh ležící na přístupové cestě k domu žalobce a bylo zřejmé, že tento sníh padal ze sousedovy střechy, tedy ze střechy žalovaného. V lednu 2020 opět prokazatelně došlo k pádu části sněhu o objemu asi 10 litrů ze střechy domu žalovaného na pozemek, resp. dvůr žalobce. Opět se jedná o identické nemovitosti, tedy budovu žalovaného [adresa] a pozemek jehož součástí je dům žalobce [adresa], takže je nepochybné, že k takovémuto opakovanému spádu vody v pevném skupenství, ať již v podobě sněhu či s částečkami ledu, dochází, a soud má tudíž za to, že je třeba uvedené žalobě vyhovět, byť v modifikované části, vzhledem k tomu, že se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost upravit stavbu svého rodinného domu v celém rozsahu, protože je třeba rozlišovat rozsah spádu sněhu a ledu podle souhrnné technické zprávy, resp. stavebně technického posouzení. Rozsah, ve kterém dochází ke spádu sněhu a ledu ze střechy domu žalovaného na pozemek žalobce, vyplývá ze skutečnosti dané stavebním povolením [stát. instituce] ze dne 23. 10. 2015, kterým byla žalovanému povolena nástavba a stavební úpravy rodinného domu [adresa] v [obec] s rozlišením, že nástavba a stavební úpravy budou provedeny pouze ve stávajícím půdorysu obytné části, když (stávající) vzdálenost okapu byla 450 mm a umístění podokapních žlabů v celkové vzdálenosti 590 mm, za splnění dalších podmínek pro provedení stavby, které vyplývají zejména z příslušných bodů 6. a 15., kdy byl kladen důraz na to, aby střecha byla provedena tak, aby zachycovala a odváděla srážkové vody, sníh a led tak, aby neohrožoval chodce a účastníky silničního provozu nebo zvířat v přilehlém prostoru a zabraňoval vnikání vody do konstrukcí staveb, a zároveň nebyla ohrožena bezpečnost občanů procházejících kolem stavby. Z odborných vyjádření (technické zprávy a stavebně technického posouzení) je zřejmé také to, že oproti ověřené projektové dokumentaci ve stavebním řízení byla plocha nové střechy zkrácena přibližně o 4 m, resp. o 3,97 m. Jedná se o severní stranu střechy, neboť jižní část střechy má jiné parametry a není předmětem tohoto řízení. Jak předloženou fotodokumentací, tak i souhrnnou technickou zprávou a výslechem [anonymizováno] [příjmení] bylo prokázáno, že vedle nové střechy zkrácené přibližně o 4 m se (východním směrem) nachází ještě úžlabí o délce přibližně 1 m s chybějícím okapovým systémem mezi takto zkrácenou severní částí nové střechy a stávající střechu právě v místě, kde měla být provedena zbývající část nástavby, povolená stavebním povolením ze dne 23. 10. 2015. Tady je třeba dát za pravdu žalobci, pokud namítá, že se zde v podstatě nejedná o hospodářskou část, ale o část obytnou, soud má za to, že z těchto míst prokazatelně padal sníh a led na pozemek žalobce a v tomto směru se jedná o stav opakovaný a nežádoucí, který nelze označit za ojedinělou skutečnost, zejména s ohledem na menší množství srážek, které zde byly od roku 2018, byť letošní rok 2021 (resp. aktuální doba) zase představuje určitou výjimku, nicméně v obecné rovině má soud za to, že se nelze orientovat jen podle počasí, ale je třeba vycházet z určitých objektivních skutečností, a v tomto směru soud dovozuje, že je zde založena povinnost žalovaného k úpravě střechy stavby způsobem, který by vedl k tomu, aby bylo zamezeno takovému spádu sněhu a ledu na pozemek žalobce. Nejedná se o nic, co by podle názoru soudu nebylo možno po žalovaném spravedlivě žádat, neboť ze stavebně technického posouzení či souhrnné technické zprávy se podává, že by žádoucího stavu bylo možno dosáhnout v různých variantách, které potvrdil také svědek [příjmení] [příjmení], tedy ať již formou umístění vodorovného prvku z různých materiálů nebo nadokapního žlabu či přeskládání použité střešní krytiny Tondach, nebo použití různých dalších vodorovných protisněhových zábran, jak vyplynulo ze zprávy výrobce střešní krytiny použité na domě žalovaného, kde tento výrobce hovořil o protisněhových kompletech či držácích kulatiny (kterou však již výrobce střešní krytiny nedodává), takže lze uzavřít, že je v zásadě na žalovaném, jaký způsob odstranění tohoto závadového stavu na uvedené části střechy svého domu zvolí. Důležité je tedy dosažení výsledku v souladu s ustanovením § 1019 občanského zákoníku, tedy takového stavu, aby ze stavby žalovaného nepadal sníh nebo led na pozemek žalobce. Pokud jde o zbývající část dosavadní (staré) střechy domu žalovaného, která není blíže uvedena ve II. vyhovujícím výroku rozsudku, ohledně její úpravy žalovaným z důvodu padání sněhu a ledu na pozemek žalobce došlo k zamítnutí žaloby, neboť spád sněhu a ledu z jiných oblastí střechy rodinného domu žalovaného na pozemek žalobce nebyl v průběhu řízení jednoznačně a spolehlivě prokázán.

38. Ohledně lhůty, která byla žalovanému stanovena k úpravě stavby ve II. vyhovujícím výroku rozsudku, má soud za to, že přes veškeré obtíže, které vyplynuly z realizace stavby žalovaným, z toho, jakým způsobem probíhá stavební řízení, včetně skutečnosti, že také [anonymizováno] [příjmení] nedávno ukončil s žalovaným spolupráci, by k takovéto úpravě mělo být přistoupeno neprodleně, nicméně soud reflektuje také to, že k vyhlášení rozsudku dochází v zimním období, kdy konání stavebních prací v reálných termínech je ztíženo, ne-li znemožněno, a z toho důvodu soud žalovanému stanovil 6 (šesti) měsíční lhůtu tak, aby během jarních, letních či podzimních měsíců v závislosti na tom, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci, byla žalovanému poskytnuta příležitost k tomu, aby byl v této záležitosti činný a pokud možno bezodkladně konal.

39. Vzhledem k tomu, že úspěch a neúspěch obou účastníků se pohybuje kolem 50 %, soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.