26 C 21/2026

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Komzákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně. sídlem ul. Anonymizováno 18, 00 Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 46 842,63 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, úrok ve výši 18,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedla, že dne datum byla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena Smlouva o povoleném přečerpání, číslo Anonymizováno, jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky, Sazebník bankovních Anonymizováno a Úrokový lístek. Dle Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový limit k účtu mKonto č.ú. č. účtu do výše částka, který byl následně Dodatkem č. Anonymizováno ze dne datum navýšen na částka. Úrok byl sjednán ve výši 18,90 % ročně z nesplacené jistiny, přičemž úroky byly dle VOP účtovány v měsíčních intervalech. Pro případ překročení povoleného limitu - tedy pro případ vzniku nepovoleného debetu je žalovaná povinna tuto částku splatit ihned. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru a z údajů zjistitelných v bankovních systémech. Žalovaná v žádosti uvedla výši příjmu částkou částka, což žalobkyně ověřila z výpisu transakcí na účtu žalované za posledních 6 měsíců. Žalovaná v žádosti neuvedla další splátky mimo banku, u níž žádá úvěr. Žalobkyně nicméně prostřednictvím CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila, že v době podání žádosti o úvěr měla žalovaná úvěry se splátkovým zatížením ve výši částka. Žalobkyně dále provedla kontrolu veřejně dostupných i interních evidencí, konkrétně interního blacklistu, registru neplatných a odcizených dokladů, centrální evidenci exekucí a insolvenční rejstřík. Následně před uzavřením dodatku o navýšení úvěrového limitu č. Anonymizováno žalobkyně rovněž vycházela z údajů uvedených žalovanou v žádosti a z výpisu transakcí k účtu žalované. Žalovaná v žádosti uvedla výši příjmu částkou částka, což žalobkyně ověřila z výpisu transakcí na účtu žalované za posledních 6 měsíců. Žalovaná v žádosti uvedla, že splácí měsíčně částku částka na dluhy mimo banku, u níž žádá o úvěr. Žalobkyně nicméně prostřednictvím CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila, že v době podání žádosti o úvěr měla žalovaná úvěry se splátkovým zatížením ve výši částka. Žalobkyně dále v obou případech provedla kontrolu veřejně dostupných i interních evidencí, konkrétně interního blacklistu, registru neplatných a odcizených dokladů, centrální evidenci exekucí a insolvenční rejstřík.

2. Žalovaná překročila úvěrový limit a nezajistila dostatek peněžních prostředků k pokrytí transakce a dostala se tak do nepovoleného debetního zůstatku. Z toho důvodu žalobkyně odstoupila od smlouvy a dluh se stal splatným ke dni datum. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši částka, která je tvořena rozdílem mezi čerpanou částkou ve výši částka a částkou splátek zaplacených žalovanou ve výši částka s připočtením poplatků ve výši částka a úroků ve výši částka, dále z dlužného smluvního úroku zkapitalizovaného ke dni datum na částku částka, dlužného úroku z částek po splatnosti a nepovoleného debetního zůstatku zkapitalizovaného ke dni datum na částku částka, úroku ve výši 18,90 % z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně žalované doručila předžalobní výzvu, žalovaná však na dlužnou částku ničeho neuhradila.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

5. Dne datum uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o Povoleném přečerpání č. Anonymizováno, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše částka. Povolené přečerpání bylo žalobkyní zřízeno jako spotřebitelský úvěr, jehož prostřednictvím mohla žalovaná opakovaně přečerpat disponibilní zůstatek na účtu č. Anonymizováno vedeném u žalobkyně na základě Smlouvy o vedení účtu. Žalovaná se smlouvou zavázala úvěrový limit nepřekročit a splácet dle sjednaných podmínek. Úrok z povoleného přečerpání byl sjednán ve výši 18,90 % ročně. Pro případ prodlení se splácením se žalovaná zavázala platit poplatek, smluvní pokutu či jiné platby dle Sazebníku (ze smlouvy o povoleném přečerpání včetně podmínek pro povolené přečerpání, sazebníku bankovních poplatků žalobkyně, úrokového lístku žalobkyně). Dne datum žalobkyně uzavřela s žalovanou dodatek č. Anonymizováno ke smlouvě o povoleném přečerpání, kterým se žalobkyně zavázala navýšit úvěrový limit žalované na částku částka (z dodatku č. Anonymizováno ke smlouvě o povoleném přečerpání). Žalovaná přečerpala povolený debetní zůstatek dne datum, když její zůstatek na účtu činil – částka (z výpisu z účtu m-konta). Dopisem ze dne datum žalobkyně odstoupila od smlouvy o povoleném přečerpání na běžném účtu mKonto a zároveň Smlouvy o vedení běžného účtu mKonto bankovních a dalších služeb, protože klientovi vznikl na předmětném účtu nepovolený záporný zůstatek, který nebyl hrazen ani v přiměřené době po svém vzniku (z odstoupení ze dne datum včetně dodejky). Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne datum (z předžalobní výzvy ze dne datum, z poštovního podacího archu). Při zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně vycházela toliko z údajů od žalované uvedených v žádosti žalované a nahlížela do interních rejstříků a CBCB (ze žádosti žalované a z výpisu z rejstříků).

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 145/2010 Sb. V souladu s cit. ust. § 9 zákona č.145/2010 Sb., proto bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.

11. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-právnická osoba. proti GK).

12. V projednávané věci žalobkyně na výzvu soudu ze dne datum doplnila, zda a jakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalované ve smyslu ust. § 9 odst.1 zákona č. 145/2010 Sb., soudu však předložila toliko výpisy z interní databáze. Ze žádného přitom nevyplývá, že by žalobkyně zkoumala skutečné příjmy a zejména skutečné výdaje žalované. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti neměla k dispozici žádné listiny prokazující výdaje žalované (např. náklady na bydlení, životní náklady žalované aj.). Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických modelů a údajů životního minima. Provedené lustrace ve veřejně dostupných databázích nejsou dostatečné, když poskytovatel úvěru je povinen prověřit z dostupných dokumentů od spotřebitele jeho pravidelné příjmy a výdaje, neboť úvěruschopnost se posuzuje zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Skutečnost, že žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru zatajila reálnou výši splátek, které je povinna hradit, rovněž vzbuzuje pochybnost o pravdivosti dalších údajů uvedených žalovanou, přičemž k této skutečnosti žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nijak nepřihlédla.

13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně věrohodným způsobem skutečné příjmy a výdaje žalované neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a v otázce výdajů vycházela pouze ze statistických údajů nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr.

14. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).

15. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V případě plnění obou stran, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.

16. Žalovaná čerpala od žalobkyně celkem částku částka. Na svůj dluh žalovaná uhradila částku částka. Rozdíl v těchto částkách ve výši částka představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Pokud jde o počátek prodlení žalované, předžalobní výzva ze dne datum, byla žalované odeslána dne datum a byla jí doručena v souladu se zákonnou fikcí třetí pracovní den, tj. datum. Žalovaná měla dlužnou částku zaplatit do 7 dnů, tj. do datum a ode dne následujícího, tj. od datum je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

18. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměru úspěchu ve věci tak, že soud uložil žalované zaplatit žalobkyni 62 % nákladů, které jí vznikly. Náklady žalobkyně jsou tvořeny odměnou za právní služby ve výši částka (tři úkony právní služby po částka podle § 14b advokátního tarifu – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba spolu s podáním ze dne datum), paušální náhradou výdajů ve výši částka (§ 14b odst. 6 advokátního tarifu), náhradou daně z přidané hodnoty ve výši částka a soudním poplatkem ve výši částka. Podání ze dne datum soud posoudil pro účely výpočtu náhrady nákladů řízení jako jediný úkon spolu se žalobou, neboť všechna tvrzení a důkazy nezbytné pro rozhodnutí musí být uvedený již v samotné žalobě. Celkem tedy žalobkyni vznikly náklady ve výši částka. Soud uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.