26 C 23/2026

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Komzákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 32 960 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částky částka.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa soudní poplatek ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši částka a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, prostřednictvím webové stránky www.rerum.cz, poté, co byla ověřena platební schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný k ověření příjmu poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Dále byl žalovaný lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRNI. Následně žalovaný vyplnila registrační formulář a registraci dokončila zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu a uvedenými kroky uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka na bankovní účet č. č. účtu, pod variabilním symbolem var. symbol, totožným s rodným číslem žalovaného. Žalovaný se zavázal vedle jistiny zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z poskytnuté jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal splácet úvěr nejpozději 9. den každého měsíce. Žalovaný se dostala do prodlení s úhradou úvěru, proto byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne datum byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni datum a vyzván k jeho úhradě. Pro případ prodlení byla v úvěrové smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Předmětem řízení je pohledávka ve výši částka, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši částka, smluvního úroku v kapitalizované výši částka (úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání) a smluvní pokuta ve výši částka ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru od datum (zesplatnění úvěru) do data odeslání předžalobní výzvy datum. Žalobkyně upomínala žalovaného dopisem ze dne datum k úhradě dlužné částky, dlužná částka nebyla do dnešního dne uhrazena.

3. Usnesením, č. j. spisová značka ze dne datum byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. právnická osoba doplnění žaloby ze dne datum žalobkyně uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů sdělených žalovaného a dále lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaný odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit a že řádně zvážil své možnosti. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životními minimu. Žalovaný prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není si vědom, že by byl evidována v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie, zejména pak v Insolvenčním rejstříku, v Centrální evidenci exekucí či v Databázi neplatných dokladů MVČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni tři výpisy ze svého bankovního účtu za období od července 2024 do září 2025.

5. Žalovaný čerpal dne datum úvěr ve výši částka. Žalovaná částka částka se skládá z částky částka, představující skutečně čerpané a doposud nesplacené úvěrové finanční prostředky a dále z částky částka představující smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc čerpání v kapitalizované výši (úrok přirostlý za uplynulé období). Žalovaný k dnešnímu dni nezaplatil na dluh ničeho.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Soud v souladu s ustanovením § 115 a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost úvěr až do výše limitu částka s možností opakovaného čerpání (revolving) a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vždy nejpozději do 9. dne každého měsíce vrátit spolu s přirostlým úrokem ve výši 40 % měsíčně. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Pro případ prodlení se žalovaný zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum). Žalobkyně převedla na účet žalovaného č. č. účtu, pod variabilním symbolem var. symbol dne datum částku ve výši částka (ze sdělení právnická osoba. ze dne datum). Žalovaný se však se splácením jistiny, včetně sjednaného úroku za první měsíc čerpání ve výši částka, dostal do prodlení. Ke dni datum žalobkyně úvěr zesplatnila a od datum je žalovaný v prodlení s úhradou úvěru. Žalovaný do dnešního dne žalobkyni dlužnou částku neuhradil a dluží žalobkyni jistinu ve výši částka, smluvní úrok ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka od datum do data odeslání předžalobní upomínky ze dne datum.

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

13. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

14. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovolil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.

18. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-právnická osoba. proti GK).

19. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-755/22, právnická osoba. proti právnická osoba.: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.

20. Soud se v dané věci nejprve zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, zejména splněním povinnosti žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na výzvu soudu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala jednak na základě údajů sdělených žalovaným v žádosti o úvěr, jednak prostřednictvím lustrace veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž dal žalovaný před uzavřením smlouvy souhlas. Dále žalobkyně uvedla, že provedla interní výpočet rozdílu mezi doložitelnými příjmy a deklarovanými výdaji, přičemž klientovi musí zůstat rezerva ve výši alespoň 10 % tohoto rozdílu, minimálně však ve výši životního minima. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že tyto kroky nevedly k reálnému a odpovědnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Z doložených výpisů z účtu žalovaného za období od července 2024 do září 2024 bylo zjištěno, že žalovaný pobíral pravidelný příjem pouze ve formě starobního důchodu ve výši částka měsíčně. Jiný příjem žalovaného v řízení zjištěn nebyl. Současně z týchž výpisů vyplynulo, že žalovaný v uvedeném období čerpal více úvěrů a půjček, přičemž jeho celková finanční situace již v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy vykazovala znaky výrazného zadlužení. Žalobkyně tyto závazky při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného nijak konkrétně nezohlednila, nevyčíslila jejich měsíční splátkovou zátěž a neporovnala ji s reálnými příjmy žalovaného. Žalobkyně rovněž nezkoumala výdaje žalovaného v souvislosti s bydlením. Bez znalosti nákladů na bydlení nelze učinit odpovědný závěr o disponibilním zůstatku spotřebitele ani o jeho schopnosti plnit další splátkové povinnosti. Žalobkyně se ve svých tvrzením opírala především o prohlášení žalovaného obsažená v žádosti o úvěr, podle nichž je schopen úvěr splatit, nemá prodlení s úhradou svých závazků a není si vědom evidencí v registrech dlužníků. Soud však zdůrazňuje, že pouhé převzetí deklarací spotřebitele nemůže nahradit vlastní odborné posouzení věřitele. Povinnost posoudit úvěruschopnost nelze přenést na spotřebitele a splnit ji pouze formálně. K tomu soud dodává, že sjednaný úrok ve výši 40 % měsíčně, tedy 480 % ročně, mnohonásobně přesahuje běžnou úrokovou míru poskytovanou bankovními institucemi a je v rozporu s dobrými mravy.

21. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a v souladu se zákonem. Poskytnutí úvěru žalovanému bylo v přímém rozporu s povinnostmi věřitele vyplývajícími z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).

22. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku částka, kterou do dnešního dne nevrátil. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Pokud jde o počátek prodlení žalované, předžalobní výzva ze dne datum, byla žalovanému odeslána dne datum a byla mu doručena fikcí dne datum. Žalovaný měl dle předžalobní výzvy dlužnou částku zaplatit do 3 dnů, tj. do datum a ode dne následujícího, tj. od datum je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

25. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku částka se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměru úspěchu ve věci tak, že soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 20 % nákladů, které jí vznikly. Náklady žalobkyně jsou tvořeny odměnou za právní služby ve výši částka (tři úkony právní služby po částka podle § 14b advokátního tarifu – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba spolu s podáním ze dne datum a ze dne datum), paušální náhradou výdajů ve výši částka (§ 14b odst. 6 advokátního tarifu), náhradou daně z přidané hodnoty ve výši částka a soudním poplatkem ve výši částka. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doplnění žaloby, neboť žalobkyně je zastoupena advokátem a žaloba měla obsahovat všechny potřebné náležitosti a tvrzení již v době jejího podání. Celkem tedy žalobkyni vznikly náklady ve výši částka. Soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni poměrnou část ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

27. Jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a soud pokračoval v řízení, doměřil dle pol. 2 odst. 2. sazebníku za použití pol. 1 odst. 1. písm. b) žalobkyni soudní poplatek do částky částka, tj. částka. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu. Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat. V případě nezaplacení doplatku soudního poplatku do 30 dnů po uplynutí lhůty splatnosti, bude tuto pohledávku vymáhat místně příslušný celní úřad.