6 C 18/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Červenkové a přísedících Ing. Stanislava Bartoně a Bohumíra Kaštovského ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 350 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 350 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,7 % ročně od 1. 1. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 14 124 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit na nákladech řízení České republice částku 650 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Novém Jičíně.</b> 1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 350 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené půjčky. Svůj návrh odůvodnil tvrzením, že na základě ústní smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a ze dne [datum] poskytl žalované bezúročně částku 350 000 Kč a žalovaná se jí zavázala vrátit do [datum]. Půjčku dosud nevrátila, na předžalobní výzvu nereagovala. Svá tvrzení doplnil svým podáním ze dne [datum], kdy uvedl, že se jednalo o krátkodobou bezúročnou půjčku, kterou žalovaná slíbila zaplatit nejpozději do konce srpna 2018, následně požádala o prodloužení splatnosti půjčky do konce roku 2018. Žalobce neměl vlastní prostředky, pokusil se je však zajistit a částku si zapůjčil od své matky [jméno] [příjmení]. Finanční prostředky vložil dle telefonických pokynů žalované osobně na její účet. Žalovaná sama navrhla zaměstnavateli, že bude pracovat za minimální mzdu, proto byla přijata. Zatajila však, že byla odsouzena za sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a toto byl zřejmě důvod, proč nebyla zaměstnaná a sama navrhla, že bude pracovat za minimální mzdu. Tvrzení žalované, že šlo o mimořádnou odměnu, odporuje i fakt, že žalovaná si půjčila od firmy, která ji později zaměstnala. Zaměstnavatel neměl důvod k výplatě odměny, neboť v případě, že by se jednalo o opak, byla by tato odměna vyplacena řádně prostřednictvím převodu mezi účty zaměstnavatele a zaměstnance, stejně jako jí byla vyplácena mzda. Na půjčku poskytnutou zaměstnavatelem dosud nic neuhradila a u Okresního soudu v Novém Jičíně je vedena žaloba pod č. j. [spisová značka]. Dalším podáním ze dne [datum] doplnil, že vložené částky nemohly být zaměněny za nic jiného, když se nejednalo o platbu za firmu, která by šla z firemního účtu společnosti [právnická osoba] a byla by řádně vykázána v účetnictví, stejně tak jako je zde vedena i půjčka podle smlouvy ze dne [datum], kterou žalovaná nevrátila. Výplaty žalované byly řádně hrazeny z firemního účtu, žádná odměna nad rámec mzdy jí nebyla udělena ani jí na ni nevznikl nárok.

2. Proti vydanému platebnímu rozkazu podala žalovaná dne [datum] odpor s tím, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani částečně. Neobdržela od žalobce nikdy finanční prostředky z titulu ústních smluv o zápůjčkách. Finanční prostředky ve výši 300 000 Kč a 50 000 Kč byly mimořádnou odměnou za práci žalované pro společnost [právnická osoba], kterou žalobce jako jednatel této společnosti žalované přiznal, nicméně z jí neznámého důvodu tuto odměnu nevyplatil z účtu společnosti, ale v hotovosti formou dvou vkladů na její osobní účet přímo ze svého účtu. Jednalo se o výplatu odměny a nikdy mezi žalobcem a žalovanou nebyla sjednána jakákoliv splatnost, neboť finanční prostředky neměly být vráceny. V případě tvrzení žalobce, že snad měla být sjednána splatnost uvedené částky do konce roku 2018, a to v případě zápůjčky, toto tvrzení uvádí žalobce lživě. V případě, že by se žalované nepodařilo prokázat nebo by žalobce neuznal, že se jednalo o výplatu odměny, potom uvádí, že splatnost zápůjček nebyla sjednána, žalobce jí nikdy telefonicky osobně ani korespondenčně přede dnem [datum] k vrácení finančních prostředků nevyzval. Odkazuje na ustanovení § 2393 odst. 1 občanského zákoníku s tím, že smlouvy ze strany žalobce nebyly nikdy vypovězeny a jejich splatnost nikdy nenastala a žaloba by v tomto případě byla evidentně předčasná. Podáním ze dne [datum] doplnila písemně svá tvrzení, kdy uvedla, že byla zaměstnaná u společnosti [právnická osoba] na základě pracovního poměru, který trval od [datum] do [datum]. Pracovala jako asistentka ředitele obchodního oddělení, byla sjednána mzda ve výši minimální mzdy s možností mimořádných odměn, kdy dodatkem ke smlouvě byla mzda sjednána ve výši 12 200 Kč. Jejím nadřízeným byla [jméno] [příjmení], ale společnost řídila fakticky [jméno] [příjmení] a její dcera [jméno]. Její náplní práce bylo hledání stavebních zakázek, komunikace s obchodními partnery, zpracování evidence vnitřních předpisů, vypracování smluv, evidence smluv, příprava podkladů pro účetní, komunikace s exekutory. Evidence docházky se ve společnosti nevedla, s žalobcem byla v denním styku, měli spolu dobrý kolegiální vztah. Nepamatuje si přesné datum, ale požádala ho jako jednatele společnosti o zápůjčku nejdříve ve výši 50 000 Kč a později ve výši 300 000 Kč, když věděla, že společnost zápůjčky běžně poskytuje. Žalobce znal její číslo účtu, když na tento jí chodila mzda a požadované částky jí vložil na účet skutečně dne [datum], a to částku 50 000 Kč, a dne [datum] částku 300 000 Kč O zápůjčku požádala s tím, a o tomto také s jednatelem hovořila, že se uvidí, jak se bude společnosti v podnikání dařit a že tyto prostředky či část by se proúčtovaly do mezd jako mimořádná odměna. S ohledem na tuto skutečnost nebyl u zápůjček sjednán ani úrok ani doba splatnosti a nebyla ani uzavřena písemná smlouva. Ve věci zápůjček jednala s žalobcem vždy mezi čtyřma očima a o jejich poskytnutí nikdo nevěděl. Později pochopila, že ve společnosti se podnikatelská činnost jen předstírá, jednatelka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vybírají z účtu společnosti finanční prostředky, které různě půjčují či si je nechávají pro svou potřebu. Učinila trestní oznámení, rozvázala pracovní poměr a takto zůstaly zápůjčky zápůjčkou. Je přesvědčena, že půjčené finanční prostředky jsou prostředky společnosti. Věděla, že jednatel finanční rezervy nemá a ani by ho jako fyzickou osobu o půjčku nežádala. Je jí známo i to, že finanční prostředky nemohla mít ani jeho matka, která je starobní důchodkyní, nepracuje a stará se o nemocného manžela. Čestné prohlášení matky o zapůjčení peněz žalobci není podle jejího názoru v souladu se skutečností. Žalobce půjčoval peníze společnosti i svému synovi, o čemž předkládá prohlášení. Žalobkyně tak namítá nedostatek aktivní legitimace na straně žalobce. Odkazuje dále na hospodaření společnosti, a to na usnesení o zahájení trestního stíhání policií ČR a také na insolvenční řízení. V případě, že by soud dospěl k aktivní legitimaci žalobce, namítá, že zápůjčka není dosud splatná, neboť zápůjčka nebyla ve smyslu ustanovení § 2393 a násl. obchodního zákoníku vypovězena a nyní je i právo požadovat vrácení půjčky promlčeno. Pro případ posouzení věci jako bezdůvodného obohacení namítá promlčení ve vztahu k částce 50 000 Kč.

3. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané následující skutečnosti.

4. Žalobce vypověděl, že se zná s žalovanou od doby, kdy se stala zaměstnankyní společnosti [právnická osoba], nikdy předtím ji neviděl a neznal ji. [právnická osoba] žalované již před uzavřením pracovního poměru půjčila 450 000 Kč. Ze zaměstnání pobírala žalovaná mzdu, odměny nedostávala. Vztah mezi žalobcem a žalovanou byl pracovní, později i kamarádský, řešili spolu pracovní i osobní věci. Žalobce neznal finanční situaci žalované, věděl však, že měla půjčených 450 000 Kč, které nevrátila. V březnu 2018 jej žalovaná požádala o 50 000 Kč, které potřebovala k překlenutí problémů. Vzhledem k tomu, že neměla zaplacenou půjčku od společnosti [právnická osoba], nemohla jí tato společnost půjčit znovu peníze. Žalovaná přislíbila, že peníze vrátí do konce srpna 2018. Vzhledem ke kamarádským vztahům žalobce žalobkyni slíbil, že se to pokusí nějak udělat. Sám peníze neměl, půjčil si je od své matky a vložil je na účet žalované. Číslo účtu mu žalovaná sdělila telefonicky nebo formou textové zprávy, on sám číslo jejího účtu neznal. Později mu žalovaná řekla, že se jí problémy nakupily, a požádala jej ještě o 300 000 Kč. Tyto peníze žalobce opět půjčil od své matky a vložil je na účet žalované. Žalovaná mu říkala, že její otec vede spor se státem a až se dořeší, vrátí mu zapůjčené peníze. I otec žalované měl od společnosti [právnická osoba] zapůjčené peníze, a to 300 000 Kč. Žalobce s ním byl v osobním kontaktu, otec žalované jej ubezpečoval, že jeho spor je v podstatě ukončený a peníze potřebuje jen na překlenutí potíží. Sjednání půjčky 300 000 Kč mezi žalobcem a žalovanou bylo dojednáno v servisu u pana [příjmení], který byl jednání přítomen. Žalobce trvá na tom, že splatnost půjček byla domluvena na konec srpna 2018. Kamarádský vztah mezi žalobcem a žalovanou skončil, důvodem byly asi nevrácené peníze a výmluvy. Později žalovaná s žalobcem zcela přestala komunikovat, rozčilovala se, co po ní chce. Čekal, neměl představu, jak má věc dále řešit, dále jednal s otcem žalované, který jej ubezpečoval, že vše bude v pořádku. Žalovanou dvakrát osobně navštívil ve [obec] za účelem upomenutí a výzvy k vrácení peněz. V červenci 2018 mu v servisu u pana [příjmení] žalovaná sdělila, že mu nebude schopna peníze do konce srpna 2018 vrátit, domluvili se na jejich vrácení do konce roku 2018. Otec žalované zapůjčené peníze nevrátil, žalobu společnosti [právnická osoba] řeší [název soudu]. Otec žalované řekl žalobci, že spor s Českou republikou vede ohledně odškodnění, dříve byl pilotem. Dále o něm žalobce věděl, že mu patří Sagasserovy boudy někde u [obec] (z účastnického výslechu žalobce).

5. Žalovaná vypověděla, že se s žalobcem znala od doby zahájení jejího pracovního poměru ve společnosti [právnická osoba] První půlrok jej vídala asi jedenkrát měsíčně, později se vídali častěji, začali si tykat. S paní [příjmení], která působila ve společnosti [právnická osoba], se seznámila dříve, na první schůzce ji požádala o půjčku 450 000 Kč, která ji byla z účtu společnosti [právnická osoba] poskytnuta na její účet. Smlouvu o zápůjčce sepsala sama, peníze půjčovala pro svého otce. Později zjistila, že běžnou praxí ve společnosti bylo, že se paní [příjmení] podepisovala za žalobce. Žalobce požádala o 50 000 Kč, nepamatuje si kde a kdy, nebylo to v autoservise pana [příjmení]. Tuto částku žalobci vrátila v hotovosti, neví přesně, kde k tomu došlo, nemá k tomu doklad. Neví, proč peníze nezaslala žalobci na účet. Peníze na splacení 50 000 Kč jí asi půjčila sestra, nebo neví. Mezi ní a její sestrou je stále nějaká rivalita, určitě jí půjčené peníze vrátila. Částku 300 000 Kč si půjčila pro svého otce, který měl potíže s financováním vlastní firmy. S žalobcem se domluvila, že on jí peníze vloží na účet, ona je vybrala a předala je svému otci. Trvá na tom, že žalobce žádala o peníze v obou případech jako jednatele společnosti [právnická osoba], o 300 000 Kč jej žádala v autě cestou z [obec]. Neví, jak se účetně ve společnosti projevilo to, že jí byly peníze půjčeny, možná se jednalo o firemní peníze z pokladny. Neví, proč v těchto případech nesepsala smlouvu o zápůjčce tak, jak učinila při zapůjčení 450 000 Kč. S otcem měla domluvené, že se vše (půjčka jejího otce 300 000 Kč, její půjčka 300 000 Kč, i těch 50 000 Kč, o kterých tvrdí, že je vrátila, i když doklad nemá) dá do pořádku poté, co se vyřeší jeho spor s Českou republikou. Její otec se soudí o náhradu škody řádově v milionech korun. Uvádí, že splatnost půjček nebyla s žalobcem sjednána, říkala mu, že peníze vrátí, až je bude mít, respektive až skončí spor jejího otce. Žalovaná je vdaná, má děti, její manžel o půjčkách ani o soudních sporech není informovaný. V současné době splácí ještě nějaké úvěry. Je jí známo, že společnost [právnická osoba] půjčovala peníze i mimo své zaměstnance, někdy uzavírala písemné smlouvy, někdy vystavovala směnky. Z půjčky 450 000 Kč od společnosti [právnická osoba] vrátila 200 000 Kč, které jí půjčila asi kamarádka realitní makléřka [jméno] [příjmení], dala je paní [příjmení] do ruky, doklad nemá. Ohledně zbývajících 250 000 Kč byla paní [příjmení] domluvená s jejím otcem, že se vrátí z vysouzených peněz. [příjmení] [příjmení] peníze vrátila půjčkou od své matky, kterou ji nyní splácí v měsíčních splátkách. V aktuálním zaměstnání si půjčila peníze od kolegyně z práce (z účastnického výslechu žalované).

6. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že opravoval auta žalobci i žalované (soukromé vozy), asi sedm let prováděl také opravy aut společnosti [právnická osoba] O prováděných opravách je schopen předložit doklady. S žalobcem se naposledy osobně setkal na konci srpna 2018, s žalobcem a žalovanou společně se naposledy viděl v srpnu 2018, byl přítomen jejich rozhovorům. Pamatuje si, že žalovaná někdy v březnu 2018 žádala žalobce o půjčku ve výši 50 000 Kč a někdy v červnu 2018 o půjčku ve výši 300 000 Kč. [příjmení] jel s žalobcem peníze vložit na účet žalované do [právnická osoba] Čekal na něj v autě před bankou, proto neví, jakou formou žalobce vložil peníze na účet. Ví, že 50 000 Kč měl žalobce zapůjčené od své matky, protože s žalobcem pro peníze za jeho matkou jel. Předání peněz mezi žalobcem a jeho matkou přímo neviděl. Slyšel, a na tom trvá, že žalovaná přislíbila žalobci peníze vrátit do konce srpna 2018, kdy měla mít peníze od svého otce, který je měl získat ze sporu se státem. Tento termín vrácení peněž žalobce přijal. V autoservisu také slyšel, že žalobce žalované prodlužoval lhůtu pro vrácení peněz, domlouvali se na jejich vrácení do konce roku. Kolem nového roku se svědek ptal žalobce, zda mu byly peníze vráceny (z výslechu svědka [jméno] [příjmení]).

7. Žalobce dne [datum] v 16:23 hodin provedl vklad peněžní hotovosti ve výši 50 000 Kč na běžný účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] Dne [datum] v 10:08 hodin provedl na tentýž účet vklad 300 000 Kč (z vkladových lístků ze dne [datum] a ze dne [datum]).

8. Žalobce dopisem ze dne [datum], který byl téhož dne dodán do datové schránky žalované, vyzval žalovanou k zaplacení finančních prostředků v celkové výši 350 000 Kč, které jí poskytl formou krátkodobé zápůjčky dne [datum] a [datum] a které jí byly vloženy na bankovní účet č. [bankovní účet]. Uvedl, že se žalovaná zavázala vrátit finanční prostředky do [datum] (z listiny„ Výzva k zaplacení půjčky – předžalobní upomínka“).

9. Žalovaná byla od [datum] zaměstnaná u společnosti [právnická osoba], za níž při uzavření pracovněprávní smlouvy jednal žalobce jako jednatel. Byla zaměstnaná jako asistentka ředitele obchodního oddělení s místem výkonu práce na adrese [adresa]. Náplní její práce bylo organizačně – právní poradenství, její smluvená měsíční hrubá mzda činila 11 000 Kč při týdenní pracovní době 40 hodin, a to 8 hodin každý pracovní den. Dle svého uvážení mohl zaměstnavatel žalované přiznat mimořádnou odměnu (z listiny„ Pracovní smlouva“ ze dne [datum]).

10. Pracovní poměr mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byl dohodou ukončen ke dni [datum] (z listiny„ Dohoda o rozvázání pracovního poměru“ ze dne [datum]). 11. [právnická osoba], za níž jednal v pozici jednatele žalobce, udělila plnou moc žalované, aby ji zastupovala ve všech právních úkonech, které souvisí s činností společnosti, aby přijímala doporučenou korespondenci, podávala návrhy a žádosti, jednala s úřady a institucemi, a to vše i tehdy, když je zapotřebí zvláštní plné moci (z listiny„ [příjmení] moc“ ze dne [datum]).

12. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla, že je v současné době nadřízenou žalované na městském úřadu. Nikdy neslyšela o tom, že by si žalovaná na pracovišti půjčovala peníze, ona žalované žádné peníze nepůjčila. Žalovaná je spolehlivá, pracovitá, je jmenovaná jako její nástupkyně (ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení]). 13. [právnická osoba] se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] částku 450 000 Kč se smluvním úrokem 7 % p. a. od [datum] do zaplacení a dále smluvní pokutu za prodlení s vrácením půjčky ve výši 0,5 % denně z částky 450 000 Kč od [datum] do zaplacení. Jako právní titul, ze kterého tato povinnost žalované vyplývá, společnost [právnická osoba] označila listinu označenou jako Smlouva o zápůjčce ze dne [datum] sjednanou podle § 2390 až § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, mezi společností [právnická osoba] a žalovanou (ze spisu Okresního soudu v Novém Jičíně vedeného pod sp. zn. [spisová značka]).

14. Žalobce jako jednatel společnosti [právnická osoba] dne [datum] písemně stvrdil, že svému synovi [celé jméno žalobce] po částech poskytl finanční půjčku v souhrnné výši 237 000 Kč se splatností do [datum] (z čestného prohlášení ze dne [datum]).

15. Žalovaná nejméně v době od [datum] do [datum] komunikovala přes textové zprávy se svědkem [jméno] [příjmení] ohledně oprav automobilů (z korespondence mezi žalovanou a svědkem [jméno] [příjmení]). Dne [datum] zasílal žalobce svědkovi [jméno] [příjmení] na e-mail návrh dvou kupních smluv na prodej automobilu (z e-mailu ze dne [datum]). Dne [datum] žádala žalovaná svědka [jméno] [příjmení] o zaslání podepsané smlouvy na prodej osobního automobilu ve scanu za účelem zpracování dodatku ke smlouvě (z e-mailu ze dne [datum]).

16. Soud vyhodnotil provedené důkazy samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a zjistil, že zejména z účastnických výpovědí žalobce a žalované plyne, že žalovaná v roce 2018 požádala žalobce o zapůjčení peněz, a to o částku 50 000 Kč a částku 300 000 Kč. Žalobce pak tyto částky osobně vložil na účet žalované dne [datum] a dne [datum], což je prokázáno vkladovými lístky. Tvrdí-li žalovaná, že částku 50 000 Kč žalobci vrátila, toto své tvrzení v řízení neprokázala, když nenavrhla ani jeden důkaz, který by její tvrzení mohl podpořit. Částku 300 000 Kč žalovaná nevrátila, což ani nepopírá. [příjmení] zůstává, zda žalobce s žalovanou sjednali termín vrácení půjčených peněz, tedy splatnost. Žalobce tvrdí, že splatnost byla mezi účastníky sjednána na konec srpna 2018, poté byla posunuta na konec prosince 2018, což prokazoval svou účastnickou výpovědí a svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení]. Žalovaná toto popírá a uvádí, že doba splatnosti sjednána nebyla, že byli domluveni na vrácení peněz na dobu, až bude peníze mít, respektive až skončí spor jejího otce, což opřela o svou účastnickou výpověď. Soud vzal za prokázané, že doba splatnosti byla sjednána na konec roku 2018, když účastnická výpověď žalované se jeví jako značně vnitřně nekonzistentní a účelová. Naproti tomu účastnická výpověď žalobce je podporována svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], k jehož věrohodnosti nebyly zjištěny žádné negativní skutečnosti, a je podporována také doloženou e-mailovou a textovou komunikací mezi svědkem [příjmení] a žalovanou v tom směru, že v předmětném období svědek [příjmení] jednal pravidelně s žalovanou a býval s ní v osobním kontaktu. Mohl proto být přítomen rozhovorům mezi žalobcem a žalovanou ohledně zapůjčených peněz. Dále tvrdí-li žalobkyně, že půjčku žádala od žalobce jako od jednatele společnosti [právnická osoba], tedy že je žádala od společnosti samotné, toto tvrzení nemá oporu v provedených důkazech, a proto soud tomuto tvrzení neuvěřil. Soud zohlednil praxi společnosti, která, pokud peníze půjčovala, uzavírala smlouvu o zápůjčce (jak uvádí žalovaná ve své výpovědi a jak je doloženo ve spise Okresního soudu v Novém Jičíně vedeného pod sp. zn. [spisová značka]), nebo vystavovala směnky (jak uvádí žalovaná ve své výpovědi), nebo převedení peněz dokumentovala čestným prohlášením (viz čestné prohlášení ze dne [datum]), nebo peníze převáděla z účtu společnosti (jak uvádí žalovaná ve své výpovědi). Žalované byla tato praxe známá, nad to sama chystala nejméně jednu smlouvu o zápůjčce pro společnost [právnická osoba], na základě které si ještě před uzavřením pracovního poměru od společnosti peníze půjčila. V projednávané věci však žalobce sám vložil peníze na účet žalované na základě ústní dohody a nebylo prokázáno, že by se převod peněz jakkoli projevil v účetnictví společnosti [právnická osoba]

17. Soud k důkazu neprovedl navržený výslech svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], výslech matky žalobce s uložením povinnosti doložit její zdroj financí spisem [spisová značka], dotaz na [anonymizováno] banku ohledně výběru žalobce z účtu od [datum] do [datum], když provedení těchto důkazů se jeví jako nadbytečné vzhledem k výše zjištěným skutečnostem. Nadbytečnost soud opřel o úvahu, že nebylo prokázáno, že by peníze byly poskytnuty žalobcem jako jednatelem, a dále že pro rozhodnutí ve věci samé není rozhodné, z jakých finančních prostředků žalobce vložil částku 50 000 Kč a 300 000 Kč na účet žalované. Objasnění praktik, nesrovnalostí nebo nesprávného hospodaření společnosti [právnická osoba], jakkoli může být významné pro jiná probíhající řízení, nemůže mít vliv na závěry učiněné v projednávané věci.

18. Vzhledem k měnění tvrzení žalované ohledně důvodů převzetí částek 50 000 Kč a 300 000 Kč (odměna za práci x půjčka x odměna za práci) soud projednával věc jako pracovní, tj. v senátě.

19. Podle ust. § 134 zákoníku práce (z. č. 262/2006 Sb.) za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu.

20. Odměna je nenárokovou složkou platu a podmínky pro její vyhlášení a vyplácení stanoví zaměstnavatel. V daném případě v pracovní smlouvě žalované nebyla sjednána zaručená odměna a výpočet její výše. Nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že pro žalovanou zaměstnavatel vypsal mimořádný či významný pracovní úkol. Navíc částka 350 000 Kč se s ohledem na dobu jejího údajného vyplacení jako odměny (tj. 4 – 6 měsíců po nástupu žalované do pracovního poměru) jeví nepravděpodobná a neadekvátní k vyplácené mzdě. Z těchto důvodů soud vyhodnotil tvrzení žalované o odměně za účelové a neposuzoval věc dle zákoníku práce.

21. Na základě výše uvedeného tak lze v dané věci učinit skutkový závěr, že mezi účastníky bylo ujednáno poskytnutí 50 000 Kč žalobcem žalované, které žalobce vložil na bankovní účet žalované dne [datum], a dále bylo ujednáno poskytnutí 300 000 Kč žalobcem žalované, které žalobce vložil na účet žalované dne [datum]. Žalovaná celkovou částku 350 000 Kč převzala a zavázala se jí vrátit žalobci nejpozději do konce roku 2018, tedy do [datum]. Žalovaná však uvedenou částku žalobci do [datum] nevrátila, a to ani později do dne rozhodnutí soudu.

22. Právní posouzení obsahu ujednání mezi účastníky je nutno vzhledem k jeho sjednání v roce 2018 posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako„ občanský zákoník“). <i>23. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>24. Podle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku, neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy.</i> <i>25. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 26. Zápůjčka je reálná (nikoliv konsensuální) smlouva; ke vzniku smlouvy nestačí shoda na obsahu smlouvy, ale vyžaduje se též reálné přenechání věci. Smlouva o zápůjčce vznikne až přenecháním věci. K přenechání musí věc opustit sféru moci zapůjčitele a vstoupit do sféry moci vydlužitele nebo jím určené osoby. Zápůjčka se odlišuje od výprosy, výpůjčky i nájmu tím, že vydlužitel není povinen vrátit samu individuálně určenou věc, ale věc shodnou co do druhu. Předmětem zápůjčky mohou být mimo jiné peníze. Vydlužitel musí zápůjčku vrátit v době, kterou si strany sjednaly.

27. Vzhledem k obsahu dohody mezi žalobkyní a žalovaným a předání částky 50 000 Kč dne [datum] a předání částky 300 000 Kč dne [datum] byla mezi řízení uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 občanského zákoníku Současně bylo sjednáno i konkrétní datum, kdy měl žalovaný žalobkyni zapůjčenou částku vrátit, a to [datum]. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci částku 350 000 Kč nejpozději dne [datum]. Protože k tomu dni, a ani později, žalobci částku 350 000 Kč nezaplatila, uložil soud žalované povinnost uvedenou částku včetně zákonných úroků z prodlení, na které má žalobce v souladu s ustanovením § 1870 občanského zákoníku nárok, zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku, přičemž lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.“).

28. Žalobce byl v řízení ve vztahu k žalované plně úspěšný, má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil k uplatňování svého práva. Prokázané náklady spočívají v paušální náhradě za osm úkonů (čtyři účasti na jednání u soudu, vypracování žaloby, závěrečný návrh, písemná vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum]) při odměně ve výši 300 Kč za jeden úkon (§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu), tedy v celkové výši 2 400 Kč; a dále za cestovní náhradu za čtyři cesty za účelem osobní účasti na jednání na trase [obec] – [obec] a zpět ve výši 11 724 Kč, tedy celkem 14 124 Kč. Soud proto žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 14 124 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k jeho rukám, a to ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

29. Výrokem III. soud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované zaplatit náklady řízení, které platil stát, a to svědečné v celkové výši 650 Kč, o němž bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].