6 C 216/2020

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro: bezdůvodné obohacení a dlužné nájemné (18 059 Kč s příslušenstvím)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 633 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 17 633 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení, ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, a částku 426 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 426 Kč od 23. 12. 2019 do zaplacení, ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 000 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 8. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 18 059 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 17 633 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení, ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů spolu a s úrokem z prodlení z částky 426 Kč od 23. 12. 2019 do zaplacení, ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů a náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedl, že je vlastníkem bytového domu adresa, jenž je součástí pozemku p. číslo parc. číslo zapsaného na listu vlastnictví číslo pro územní celek a k. ú. část obce u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce (po sloučení obou parcel evidováno pod parc. číslo) nacházejícího se na ulici anonymizováno ve obec. Dne 9. 5. 2018 uzavřel žalobce se žalovanou celé jméno žalované, dříve příjmení a jméno příjmení nájemní smlouvu o nájmu bytu číslo o velikosti 3+1, který sestává ze tří pokojů, kuchyně, chodby, koupelny, WC, balkonu a sklepu a nachází se v předmětném domě. Nájem předmětného bytu byl sjednán na dobu určitou, a to od 01. 5. 2018 do 30. 11. 2018. Dodatkem číslo ze dne 28. 11. 2018 byl nájem předmětného bytu prodloužen do 31. 5. 2019 Dohodou o zániku společného nájmu k předmětnému bytu ze dne 20. 5. 2019 si manželé jméno a jméno příjmení sjednali zánik společného bytu a výhradní nájemkyní k předmětnému bytu se stala žalovaná. jméno příjmení předmětný byt opustil. jméno územní celek svým usnesením číslo ze dne 30. 5. 2019 rozhodla nevyhovět žádosti žalované o uzavření nové nájemní smlouvy a současně rozhodla o podání vyklizovací žaloby. S tímto rozhodnutím žalovaná nesouhlasila a opakovaně žádala o prodloužení pronájmu předmětného bytu, ovšem jméno územní celek jednající jménem žalobce setrvala na svém předchozím stanovisku a opakovaně rozhodla svým usnesením číslo nevyhovět žádosti žalované a setrvat na požadavku vyklizení předmětného bytu. Písemnou výzvou ze dne 1. 7. 2019 byla žalovaná vyrozuměna o rozhodnutí Rady územní celek a byla rovněž upozorněna na skutečnost, že nájemní smlouva skončila 31. 5. 2019, když rovněž byla upozorněna na povinnost předmětný byt vyklidit a vrátit zpět pronajímateli (tj. žalobci), přičemž tuto písemnost žalovaná převzala dne 2. 7. 2019. Současně bylo žalobcem v písemnosti ze dne 1. 7. 2019 konstatováno, že pokud nedojde k vrácení předmětného bytu ani v dodatečně stanovené lhůtě do 17. 7. 2019, bude podána soudu žaloba na vyklizení předmětného bytu a věc bude řešena soudní cestou což se nakonec skutečně stalo a žalobce podal k Okresnímu soudu v Novém Jičíně vyklizovací žalobu (sp. zn. 7 C 223/2019), kterou vzal posléze zpět, neboť žalovaná po podání žaloby předmětný byt dobrovolně vyklidila, o čemž byl sepsán protokol o vrácení bytu. Za dobu bezdůvodného užívání předmětného bytu v období od 1. 7. 2019 do 30. 10. 2019 nezaplatila žalovaná požadovanou částku ve výši 17 633 Kč, přestože byla několikrát o úhradu žádána.

2. Dne 29. 7. 2013 uzavřel žalobce, jakožto vlastník pozemku parc. číslo – zahrada v k ú část obce, územní celek se žalovanou celé jméno žalované nájemní smlouvu o nájmu části předmětného pozemku. Žalovaná dluží dosud žalobci úhradu 2. splátky za rok 2019, která byla splatná dne 30. 9. 2019 ve výši 213 Kč a rovněž dluží za smluvní pokutu ve výši 213 Kč, která vůči ní byla uplatněna podle bodu VI. nájemní smlouvy. Žalobce žalovanou vyzýval k úhradě dluhu za bezdůvodné obohacení ve výši 17 933 Kč, kdy byt užívala neoprávněně a k úhradě částky 426 Kč za dlužné nájemné k pozemku. Přes tyto výzvy k plnění žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání dne 4. 11. 2020 se nedostavila a telefonicky omluvila svou neúčast z důvodu nemoci a uvedla, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti. Zástupce žalobce uvedl, že trvá na podané žalobě, jak byla podána a má za to, že vše bylo osvědčeno a prokázáno.

4. Soud z listinných důkazů zjistil: z výpisu z katastru nemovitostí pro Moravskoslezský kraj, anonymizováno pracoviště v obec, z list vlastnictví, že žalobce je vlastníkem domu adresa v obci obec část obce (z výpisu z katastru nemovitostí) Z Nájemní smlouvy č. spisová značka soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel a žalovaná celé jméno žalované (dříve příjmení) a jméno příjmení jako nájemci uzavřeli předmětnou smlouvu dne 9. 5. 2018, podle níž žalobce přenechal nájemcům do užívání na dobu určitou od 1. 5. 2018 do 30. 11. 2018 byt číslo o velikosti 3+1 s příslušenstvím v budově adresa, na ulici ulice, obec. Nájemci se ve smlouvě zavázali hradit žalobci nájemné a úhrady za služby. (z Nájemní smlouvy ze dne 9. 5. 2018, z přehledů předpisů a služeb) Dodatkem číslo k nájemní smlouvě č. spisová značka byl nájem bytu prodloužen na dobu určitou do 31. 5. 2019 (z Dodatku číslo k nájemní smlouvě) Dohodou ze dne 20. 5. 2019 si manželé jméno a jméno příjmení sjednali zánik společného bytu a výhradní nájemkyní se stala žalovaná celé jméno žalované (dříve příjmení). jméno příjmení předmětný byt opustil. (z prohlášení o odstěhování osoby z bytu, z Dohody k nájemní smlouvě o nájmu bytu a zániku společného nájmu bytu) Rozhodnutím rady města bylo rozhodnuto nevyhovět žádosti žalované o uzavření nové nájemní smlouvy. Písemnou výzvou byla žalovaná vyrozuměna o tomto rozhodnutí a rovněž upozorněna na povinnost předmětný byt vyklidit a vrátit žalobci. (z rozhodnutí rady města) Z protokolu o vrácení bytu má soud zjištěno, že žalovaná předmětný byt vyklidila. (z protokolu o vrácení bytu ze dne 16. 10. 2019) Z rozpisu dluhu bylo zjištěno, že nájemné v období od 1. 7. 2019 do 30. 10. 2019 činí částku 17 633 Kč (měsíční nájemné za měsíce červenec, srpen, září činí částku 3x 4 742 Kč, tj. 14 226 Kč – uhrazeno 1 182 Kč, tj. 13 044 Kč a nájemné za měsíc říjen částku 4 589 Kč). Z Nájemní smlouvy č. spisová značka soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemkyně uzavřela předmětnou smlouvu dne 29. 7. 2013, podle níž žalobce přenechal žalované do užívání část pozemku parc. číslo – zahrada v k. ú. část obce, o výměře 142 m2 a to jako zahrádku číslo to na dobu neurčitou od 1. 8. 2013. Nájemné činí za kalendářní rok částku 426 Kč splatné ve dvou splátkách a to k 31. 5. a 30. 9. běžného roku. V případě prodlení s placením nájemného delším než dva měsíce, je nájemce povinen uhradit kromě dlužného nájemného i smluvní pokutu ve výši 100 % dlužného nájemného. (z Nájemní smlouvy č. spisová značka ze dne 29. 7. 2013) Žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužných částek upomínkami a předžalobní výzvou. (z upomínek ze dne 22. 8. 2019, 9. 9. 2019, 10. 12. 2019 a 14. 10. 2019) Na svůj dluh neuhradila žalovaná ničeho.

5. Po vyhodnocení provedených důkazů má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná celé jméno žalované (dříve příjmení) společně s manželem jméno příjmení na základě Nájemní smlouvy č. spisová značka a Dodatku číslo k nájemní smlouvě č. MHÚM / číslo převzali od žalobce do užívání byt číslo v domě adresa na ulici ulice ve obec a zavázali se za jeho užívání platit měsíčně nájemné a zálohy na úhrady za služby s užíváním uvedeného bytu spojené. příjmení domu, ve kterém se byt nachází, je žalobce. Dohodou o zániku společného nájmu bytu si manželé sjednali zánik společného bytu a výhradní nájemkyní se stala žalovaná, přičemž žalobce již žalované neprodloužil pronájem předmětného bytu. Žalovaná byt užívala bez právního důvodu v období od 1. 7. 2019 do 30. 10. 2019 a dluží tak žalobci na bezdůvodném obohacení částku 17 633 Kč. Žalovaná dále na základě Nájemní smlouvy č. spisová značka užívá část pozemku parc. číslo o výměře 142 m2 a to jako zahrádku číslo. Žalovaná dosud neuhradila 2. splátku nájemného ve výši 213 Kč, která byla splatná dne 30. 9. 2019 a smluvní pokutu ve výši 213 Kč, celkem částku 426 Kč. Celková částka dlužného nájemného činí částku 18 059 Kč, uhrazeno nebylo ničeho. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky upomínkami a předžalobní upomínkou.

6. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Dle ustanovení § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby jí dočasně ve sjednané době užíval nebo z ní bral i užitky.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je oprávněná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná užívala byt ve vlastnictví žalobce v době od 1. 7. 2019 do 30. 10. 2019 bez právního důvodu, přičemž řádně a včas neplatila nájemné a vzniklo tak na její straně bezdůvodné obohacení. Celková částka nájemného a služeb spojených s bydlením za období od 1. 7. 2019 do 30. 10. 2019 činí částku 17 633 Kč. Za užívání části pozemku parc. číslo číslo dluží žalovaná i s uplatněnou smluvní pokutou částku ve výši 426 Kč. Celková částka, kterou dluží žalovaná, tak činí částku 18 059 Kč. Soud proto shledal nárok žalobce co do základu a výše důvodným a zavázal žalovanou k úhradě celkem částky 18 059 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož základ vyplývá z ustanovení § 1970 o. z., a jeho výše (10 %) pak z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná byla vyzvána před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky a v řízení nebylo prokázáno, že na dlužnou částku žalobci něčeho uhradila.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené ji tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.