6 C 251/2023
č. j. 6 C 251/2023-26
V PLATNOSTIOkresní soud v Novém Jičíně rozhodl ve prospěch žalobkyně o závazku žalovaného k zaplacení částky 36 507 Kč s úroky z prodlení, včetně dalších částek 2 000 Kč, 8 000 Kč a 7 000 Kč, které vznikly z povinností vyplývajících z pracovní smlouvy. Soud uznal, že žalovaný zaviněně poškodil vozidlo a nesplnil povinnost vrátit náklady na psychologické vyšetření, ubytování a získání profesního průkazu. Rozsudek byl založen na § 250 a § 257 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, a § 1970 občanského zákoníku. Žalobkyni byla přiznána i náhrada nákladů řízení ve výši 11 291,20 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Naděždy Červenkové a přísedících Blanky Indrákové a Boženy Bilerové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 53 507 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 36 507 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 507 Kč od datum do zaplacení; b) částku 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení; c) částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení; d) částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení; to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 291,20 Kč, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne datum domáhal po žalované zaplacení celkové částky 53 507 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tvrzením, že žalovaný byl u žalobce zaměstnán na pozici řidič silničních motorových vozidel od datum a pracovní poměr byl ukončen výpovědí z pracovního poměru ke dni datum. Žalovaný dne datum zaviněným porušením poškodil autobus registrační značka, kdy škoda byla vyčíslena částkou 65 526,10 Kč, tuto škodu žalovaný uznal a zavázal se jí splácet v měsíčních splátkách. Na úhradu škody žalobce dosud obdržel ze strany Generali pojišťovny 32 856 Kč a ze strany žalovaného 3 651 Kč, zbývající částku, tj. 36 507 Kč dosud žalovaný neuhradil. Žalovaný v pracovní smlouvě se s žalobcem dohodl, že žalobce nahradí žalovanému náklady na dopravně psychologické vyšetření v celkové výši 2 000 Kč. Tuto povinnost žalobce splnil, rovněž však bylo sjednáno, že v případě skončení pracovního poměru z jiných důvodů než pro odchod do starobního nebo invalidního důchodu, je žalovaný povinen tyto náklady vrátit. Žalovaný částku 2 000 Kč dosud neuhradil. Rovněž v souvislosti s pracovním poměrem poskytl žalobce žalovanému ubytování s tím, že po dobu prvních šesti měsíců nebude žalobce požadovat úhradu příspěvku za ubytování, s podmínkou setrvání v pracovním poměru nejméně dva roky. Tuto povinnost žalovaný nedodržel, když pracovní poměr byl ukončen dříve, proto žalobce požaduje po žalovaném příspěvky za prvních šest měsíců trvání pracovního poměru ve výši 8 000 Kč, ani tuto částku žalovaný neuhradil. Rovněž žalobce za žalovaného uhradil náklady k získání profesního průkazu autoškola jméno příjmení v celkové výši 7 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit k datu ukončení pracovního poměru, což neučinil. Žalobcem souhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání, žalovaný se k žalobě nevyjádřil a svůj nesouhlas přes výzvu soudu s projednáním bez nařízení jednání nesdělil. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr: -) Žalobce s žalovaným uzavřel dne datum pracovní smlouvu s nástupem do zaměstnání od datum, a to na dobu neurčitou s tím, že žalovaný bude pracovat jako řidič silničních motorových vozidel. V této smlouvě pod bodem VIII se účastníci dohodli, že za zaměstnance náklady na dopravně psychologické vyšetření bude proplaceno žalobcem a v případě skončení pracovního poměru z jiných důvodů než pro odchod zaměstnance do starobního či invalidního důchodu, je žalovaný povinen vynaloženou částku za dopravně psychologické vyšetření zaplatit. Rovněž v bodě 10 této pracovní smlouvy se dohodli, že zaměstnavatel uhradí za zaměstnance náklady za zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a přezkoušení s tím, že skončí-li pracovní poměr žalovaného dříve než dva roky po jeho vzniku, je zaměstnanec povinen částku rovnající se nákladům na zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a přezkoušení uhradit. Dále se v bodě 11 téže smlouvy účastníci dohodli, že v případě, že zaměstnanec nesetrval v pracovním poměru nejméně dva roky, je povinen hradit zaměstnavateli náklady na ubytování zaměstnance, které zaměstnavatel poskytl po dobu prvních šesti měsíců trvání pracovního poměru. Pracovní poměr mezi žalobcem a žalovaným byl ukončen výpovědí ze strany žalovaného ke dni datum. Dne datum byla sepsána listina ohledně náhrady škody způsobené za žalovaným žalobci na autobuse dne datum, kdy skutečná škoda byla vyčíslena na 65 526,10 a 7 787,58 Kč. V této listině žalovaný uznal co do výše a důvodu částku 73 014 Kč s tím, že souhlasil s prováděním srážek ze mzdy ve výši 4 500 Kč měsíčně. Žalobce zaplatil dne datum v psychologické ambulanci Mgr. jméno příjmení částku 2 000 Kč za dopravně psychologické vyšetření žalovaného, za školení žalovaného, potom právnická osoba příjmení - soukromá autoškola v obec částku 7 000 Kč z datum za školení žalovaného. Žalovaný byl dne datum vyzván k úhradě dlužných částek, bezvýsledně. Podle ustanovení § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce (dále jen „ZPr“) zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle ustanovení § 257 odst. 1 ZPr zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250 ZPr, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení měl soud prokázáno, že žalovaný pracoval u žalobce na pozici řidič silničních motorových vozidel od datum do datum. Dne datum svým zaviněním poškodil autobus registrační značka, kdy celková škoda byla vyčíslená částkou 65 726,10 Kč, na tuto škodu uhradila pojišťovna 32 856 Kč a žalovaný, který tuto škodu uznal, co do důvodu a výše a zavázal se jí splácet měsíčními splátkami, uhradil pouze 3 651 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost uhradit škodu nesplnil, soud ho k tomuto zavázal v rozsudku. Žalobce dále požadoval po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč nákladů na psychologické vyšetření před vznikem pracovního poměru, které zaplatil ve výši 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedodržel podmínky trvání pracovního poměru a v pracovní smlouvě se dohodl s tím, že tuto částku v případě jejich nedodržení vrátí a neučinil tak, soud ho proto rovněž i k této částce zavázal. Současně soud zavázal žalovaného uhradit žalobci i částku 8 000 Kč, příspěvku na bydlení, které za žalovaného žalobce hradil, a to rovněž z důvodu nedodržení ujednání v pracovní smlouvě, tj. setrvání v pracovním poměru u žalobce nejméně dva roky. Dále žalobce za žalovaného uhradil náklady k získání profesního průkazu v autoškole jméno příjmení v obec ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit k datu ukončení pracovního poměru, avšak dosud tak neučinil, žalobce tyto nároky řádně prokázal, soud proto i tyto částky zavázal žalovaného k zaplacení. Soud přiznal současně žalobci i požadované zákonné úroky z prodlení z dlužných částek, když jejich výše odpovídá nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. a oprávněnost požadovat úroky z prodlení potom vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhrady nákladů řízení. Náklady řízení tvořily zaplacený soudní poplatek 2 676 Kč, dva úkony právní pomoci ve výši 3 260 Kč a dva režijní paušály po 300 Kč účtované v souladu s vyhláškou č. 177/96 Sb., zvýšené o DPH. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.