6 C 40/2025

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 76 252,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 69 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 5. 1. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 5 502,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 658,79 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení a kapitalizovaný úrok od 16. 7. 2024 do 21. 12. 2024 ve výši 8 156,54 Kč a částku 1 000 Kč – náklady spojené s uplatněním pohledávky, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 14 270,46 Kč, k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem Adresa advokáta, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 75 252,25 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 83 408,79 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 8 156,54 Kč od 16. 7. 2024 do 21. 12. 2024, náklady s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela s žalovanou Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 85 000 Kč. Úroky úvěru měly být hrazeny v měsíčních splátkách 3 677 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 7. 2024. Ani po opakovaných písemných upomínkách žalovaná splátky úvěru neuhradila, proto žalobkyně přistoupila dne 21. 12. 2024 k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě celé zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku, nákladů na vymáhání a nákladů právního zastoupení.

3. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že posuzovala úvěruschopnost žalované na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně vycházela z průměrného příjmu žalované 39 257 Kč měsíčně, třech vyživovacích povinností, nákladů na bydlení ve výši 3 000 Kč a nákladů na sázky ve výši 15 100 Kč Finanční zůstatek žalované tak činil 15 100 Kč. Žalobkyně provedla lustrace v Centrální evidenci exekucí s výsledkem bez záznamu, insolvenčním rejstříku bez záznamu, AML a AML/CFT bez záznamu, databázi odcizených dokladů apod.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci tak bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

6. Žalobkyně se dne datum smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota zavázala, že poskytne žalované na její výslovnou žádost a v její prospěch spotřebitelský úvěr typu neúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 85 000 Kč a podle čl. 4.3. smlouvy bude částka 9 391 Kč vyplacena na účet žalované č. č. účtu, a to do 10 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy, částka 60 359 Kč bude na základě žádosti žalované vyplacena ve prospěch společnosti CFIG za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalované, kdy tento závazek vyplývá ze smlouvy č. hodnota ze dne datum a činí celkem 60 359 Kč. Částka ve výši 15 250 Kč pak bude započtena na náklady poskytovatele specifikované v bodu 4.8. smlouvy, které tvoří náklady na lustrum ve registrech 400 Kč, náklady na zpracování úvěru 100 Kč, ostatní administrativní náklady poskytovatele ve výši 7 950 Kč, odměna zprostředkovateli za jeho činnost ve výši 5 100 Kč (6 % z výše poskytovaného úvěru) a náklady na ověření úvěrového případu 1 700 Kč. Podle čl. 4.5. a 4.6. smlouvy zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako úroková sazba roční a její výše činí 24,95 % p.a. a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) činí 39,99 % p. a. Podle čl. 4.9. smlouvy se žalovaná zavazuje splatit celkový poskytnutý úvěr poskytovateli a současně také úrok v celkové výši 79 664 Kč. Na základě smlouvy je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku spotřebitelského úvěru ve výši 164 664 Kč. V čl. 5.1 smlouvy se žalovaná dále zavázala hradit měsíční splátky 2 287 Kč. Přílohou č. hodnota smlouvy je Smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA, na základě které byla žalované poskytnuta nepovinná služba, za kterou se zavázala uhradit za dobu trvání úvěru částku v celkové výši 100 080 Kč, a to v měsíčních splátkách po 1 390 Kč. Celková splátka úvěru tak činila 3 677 Kč. Žalovaná podepsala smlouvu pomocí verifikační platby a SMS kódu (ze Smlouvy o poskytnutí Anonymizováno úvěru č. hodnota, z přílohy č. hodnota). Dne datum žalovaná z účtu č. č. účtu zaslala žalobkyni verifikační platbu 1 Kč s ID operace Anonymizováno. Žalobkyně dne 25. 1. 2023 poukázala na účet č. č. účtu částku 9 391 Kč s poznámkou „Anonymizováno doplatek úvěru“ a variabilním symbolem var. symbol. adresa Anonymizováno pak zaslala převodem uvnitř banky na účet č. č. účtu s variabilním symbolem var. symbol (z potvrzení o platbách). Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to tak, že dne 24. 1. 2023 provedla náhled na žalovanou v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem, výpis z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba tj. zaměstnavatele žalované, kontrolu občanského průkazu žalované v registru neplatných dokladů vedených právnická osoba a lustraci žalované v Centrální evidenci exekucí s počtem záznamů 0. Žalovaná pobírala mzdu od společnosti právnická osoba, která činila v říjnu 2022 částku 40 010 Kč, v listopadu 2022 částku 49 173 Kč a v prosinci 2022 částku 43 091 Kč (z výsledků lustrací, z výplatních pásek). Z výpisu z účtu č. č. účtu vedeného na jméno jméno FO soud zjistil, že v období prosinec 2022 činil počáteční zůstatek – 4 539,07 Kč, příjmy činily 97 327,65 Kč a z účtu odešlo 102 010,25 Kč, konečný zůstatek tak činil – 9 221,67 Kč. V tomto období byla na účet připsána příchozí úhrada mzdy ve výši 44 265 Kč, částka 6 600 Kč od úřadu práce. Soud dále z výpisu z účtu zjistil, že mezi příjmy jsou nespecifikované příchozí platby fyzických osob a výdaje odcházející na Tipsport.cz (z výpisu z účtu za prosinec 2022). Žalobkyně zaslala žalované upomínky k úhradě dlužné splátky dne 20. 3. 2024 a dne 5. 4. 2024. Předžalobní výzvou ze dne 21. 12. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky nejpozději do 4. 1. 2025 (z upomínek, z předžalobní výzvy ze dne 21. 12. 2024, podacího lístku).

7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se dne datum zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 85 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem v celkovém výši 79 664 Kč a doplňkovou službou PODPORA v celkové výši 100 080 Kč splatit v měsíčních splátkách 3 677 Kč. Žalovaná podepsala smlouvu pomocí verifikační platby a SMS kódu. Žalobkyně poskytla žalované 60 359 Kč na splacení předchozího závazku a částku 9 391 Kč na účet č. č. účtu. Z důvodu prodlení žalované žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne 21. 12. 2024, odeslaným téhož dne, ve kterém žalovanou vyzvala k úhradě dluhu nejpozději do 4. 1. 2025. Žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že prováděla lustrace žalované v některých dostupných registrech a měla k dispozici výplatní pásky a výpis z účtu.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá žalovaných nároků, je neplatná, když právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyní byly doloženy pouze doklady o výši příjmů žalované, a to výplatnice za říjen, listopad a prosinec 2022 a výpis z účtu za prosinec 2022. Z tohoto se navíc podává, že jí byla poskytnuta další půjčka od společnosti Zaplo ve výši 20 000 Kč. Ohledně skutečných výdajů žalované pak nebylo předloženo ničeho (př. nájemní smlouva, doklady na energie, TV a internet, SIPO, platby týkající se jejích tří nezletilých dětí za mateřskou a základní školu, náklady na léky apod.). Z těchto důvodů soud v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu ze dne 24. 1. 2023 jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018)

14. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, je pak její povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela částku 69 750 Kč, ze které do dnešního dne nevrátila ničeho. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 69 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 5. 1. 2025 do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jejich výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 270,46 Kč, přičemž tato částka představuje 82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91 % a úspěchu žalované v rozsahu 9 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 813 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 76 252,25 Kč sestávající z částky 4 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 180 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 4 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.