6 C 406/2024

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 29 109,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 109,75 Kč - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 070,05 Kč od 2. 3. 2024 do 31. 10. 2024, - kapitalizovaný úrok ve výši 2 882,3 Kč od 2. 3. 2024 do 31. 10. 2024, - zákonný úrok z prodlení z částky 29 109,75 Kč od 1. 11. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, - úrok 17,9 % ročně z částky 29 109,75 Kč od 31. 10. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 908 Kč, k rukám tituly před jménem právnická osoba, advokáta se sídlem Adresa advokáta, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 109,75 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 070,05 Kč od 2. 3. 2024 do 31. 10. 2024, kapitalizovaného úroku ve výši 2 882,3 Kč od 2. 3. 2024 do 31. 10. 2024, zákonného úroku z prodlení z částky 29 109 Kč od 1. 11. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, úroku 17,9 % ročně z částky 29 109,75 Kč od 31. 10. 2024 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém úču, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit, a to nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru a rovněž z transakčních pohybů na osobním účtu žalovaného. Žalobkyně v tomto směru porovnávala pravidelné měsíční příjmy žalovaného s jeho měsíčními náklady na živobytí a výši úvěrové splátky. Dále žalobkyně v rámci svého interního systému zohlednila všechny interní i externí závazky žalovaného a prověřila veřejné registry a rejstříky, kdy byl prověřen insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, evidence dlužníků SOLUS, nebankovní registr klientských informací CBCB. Z žádného z těchto registrů nevyplývaly takové skutečnosti, které by odůvodňovaly to, aby žalobkyně žalovanému úvěr neposkytla, stejně tak nevyplývalo, že by žalovaný měl více dluhů, které není schopen splácet, či že jeho platební morálka neodpovídá požadavkům žalobkyně. Schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr posuzuje žalobkyně v každém případně individuálně a vynakládá aktivní činnost za účelem zjištění, zda dosavadní, ale i předpokládané majetkové a osobní poměry žadatele odpovídají tomu, aby při vynaložení této odborné péče žalobkyně úvěr žadateli poskytl. Ze zjištěného žalobkyně dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného úvěr splatit, a proto byla žádost žalovaného o poskytnutí úvěru schválena. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši až 20 000 Kč ve formě kontokorentního úvěru, který bude veden na sporožirovém účtu č. č. účtu, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu žalovaného, který byl zřízen ve prospěch žalovaného na základě Smlouvy o sporožirovém účtu uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum. Dodatkem č. hodnota ke Smlouvě z datum byla výše kontokorentního úvěru zvýšena na 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit nejpozději do jednoho roku. Za poskytnuté finanční prostředky se žalovaný zavázal žalobkyni platit úroky ve výši 17,90 % p. a. Úrok je počítán denně ze skutečné výše nesplacené jistiny úvěru, tj. z přečerpaného zůstatku. Žalovaný nedodržel své závazky vyplývající ze Smlouvy, když i přes opakované výzvy ze strany žalobkyně nedošlo ze strany žalovaného k vyrovnání nepovoleného přečerpání na jeho účtu, žalovaný nesplatil řádně a včas dlužnou jistinu úvěru. Žalobkyně proto dne 2. 3. 2024 převedla svou pohledávku z běžného účtu za žalovaným na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a výzvou ze dne 3. 3. 2024 vyzvala žalovaného k neprodlenému vyrovnání dlužné částky v celkové výši 29 653,92 Kč. Dále žalobkyně žalovaného upozornila, že nepovolené přečerpání je navíc úročeno zákonným úrokem z prodlení. Jelikož žalovaný na poslední výzvu žalobkyně adekvátně nereagoval a celý svůj dluh neuhradil, žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala dne 21. 10. 2024 doporučenou poštou předžalobní výzvu k úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství.

3. Usnesením Okresního soudu v adresa ze dne 20. 1. 2025, č. j. spisová značka, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení.

4. V doplnění žaloby ze dne 28. 1. 2025 žalobkyně uvedla, že žádost o kontokorentní úvěr byla podána přes pobočkovou síť v rámci tzv. kreditní linky. Linka byla napočtena na základě příjmu z účtu vedeného u ČS. Žalobkyně zakládá k důkazům výpis z běžného účtu žalovaného. Žalovaný na žádosti uvedl příjem ve výši 16 168 Kč, což bylo ověřeno dle výpisu z účtu. Žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, z informací z CBCB ověřila jeho předchozí splátkovou morálku a z historie v evidenci klientů ověřila, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace. Žalovaný na žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč. Banka tak stanovila jeho výdaje na základě dat sdělených žalovaným (např. počet vyživovacích povinností, způsob bydlení atd.) v kombinaci s interními informace banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení a dle stavu finančních operací na běžném účtu na 6 329 Kč. Žalovaný dále uvedl splátky ve výši 0 Kč. Banka dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že měl v době úvěrové žádosti kontokorentní úvěr v ČS s limitem 10 000 Kč a s orientační splátkou 834 Kč, spotřební úvěr v ČS se splátkou 3 043 Kč a kreditní kartu splátkovou mimo ČS s limitem 30 000 Kč a s orientační splátkou 1 500 Kč. Orientační splátka nového úvěru činila 2 084 Kč, nové splátkové zatížení tedy činilo 6 627 Kč. Revolvingové úvěry nemají pevně stanovenou částku, když tato závisí mj. na čerpání sjednaného úvěrového rámce či na smluvním nastavení, zda je rámec splatný ve splátkách či jednorázově. Příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovaného zbylo 9 541 Kč k pokrytí jeho životního nákladů.

5. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané, že dne datum byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. č. účtu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit, a to nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba. Pokud je úvěr řádně splacen kdykoli ve výše uvedené lhůtě, lze úvěr opětovně čerpat až do sjednané výše, a to i opakovaně. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 17,9 % ročně. Splatné úroky a ceny za služby se započítávají do sjednané výše kontokorentu. Nepostačuje-li výše kontokorentu k započtení úroků a cen za služby, je banka oprávněna jejich započtení provést i v případě, že tímto vznikne nepovolený debetní zůstatek na účtu. Úroky jsou splatné vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce a banka se zavazuje je tentýž den připsat k jistině. Pokud klient porušuje smluvní podmínky je banka oprávněna prohlásit kontokorent včetně úroků a cen za služby za splatný v bankou určené lhůtě (ze Smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze datum). Dne datum byl mezi žalobkyní a žalovaným uzavřen Dodatek ke shora uvedené smlouvě, na základě kterého byla výše kontokorentního úvěru zvýšena na 25 000 Kč (z Dodatku ke Smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne datum). Ke dni 8. 11. 2024 evidovala žalobkyně nesplacenou jistinu v podobě čerpání kontokorentu ve výši 29 109,75 Kč (z dokumentu „podklady pre súdné konanie“). Žalovaný nedodržel své závazky vyplývající ze smlouvy, když nesplatil řádně a včas dlužnou jistinu úvěru. Žalobkyně převedla pohledávku z běžného účtu za žalovaným na evidenční účet pohledávek a výzvou ze dne 3. 3. 2024 vyzvala žalovaného k vyrovnání dlužné částky ve výši 29 653,92 Kč (z výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 3. 2024). Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, vyzvala jej žalobkyně prostřednictvím právního zástupce výzvou úhradě celé dlužné částky ve výši 34 818,20 Kč s příslušenstvím (z výzvy k úhradě dluhu ze dne 21. 10. 2024).

7. Soud v posuzované věci z hlediska hmotně právního podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, posoudil nárok žalobce uplatněný žalobou podle dosavadních předpisů platných v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy, konkrétně podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.

8. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla v souladu s ust. § 497 obchodního zákoníku uzavřena dne datum smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve formě kontokorentního úvěru ve výši až 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně úroků splácet. Tento limit byl následně navýšen Dodatkem ze dne datum na 25 000 Kč. Finanční prostředky žalovaný od sjednání smlouvy průběžně čerpal a splácel až do okamžiku, kdy stanovený limit kontokorentu přečerpal a dluh nesplatil ani po výzvách žalobkyně. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně ke dni 2. 3. 2024 převedla dluh z běžného účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván také předžalobní upomínkou. Vzhledem k výše uvedenému proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit částku 29 109,75 Kč spolu s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 908 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 456 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 109,75 Kč sestávající z částky 900 Kč (3 x 300 Kč) za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.