6 C 42/2026

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 16 296 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka – smluvní pokutu, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, k rukám Jméno advokátky, advokátky se sídlem Adresa advokátky, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení ve výši 12,75 %, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka, které jí byly zaslány dne datum na účet č. č. účtu. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit žalobkyni poplatek ve výši částka. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky datum. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas, když na předmětnou zápůjčku nezaplatila ničeho. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.Anonymizováno.cz, kde žalovaná vyplnila na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Pro případ prodlení žalované s vrácením poskytnutých peněžních prostředků účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. V důsledku prodlení vznikla žalované povinnost uhradit také úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši částka (písemné výzvy odeslány dne datum, datum, datum a datum). Celková výše dluhu tak činí částku částka (částka jistina + poplatek, částka náklady spojené s uplatněním pohledávky). Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalované, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalované. Žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne datum.

3. Usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, byla žalobkyně vyzvána, aby písemně doplnila svá tvrzení, obsažená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost).

4. Žalobkyně ve svém sdělení ze dne datum uvedla, že žalovaná k dotazu žalobkyně sdělila, že je zaměstnána na dobu neurčitou ve společnosti Plakor, její čistý měsíční příjem činí částka. Tento byl ověřen prostřednictvím služby Kontomatik, kdy byla zjištěna čistá mzda v červnu 2024 ve výši částka, v červenci 2024 ve výši částka a v srpnu 2024 ve výši částka. Průměrný měsíční příjem žalované tak činil částka. Dále žalovaná sdělila, že je svobodná, nemá žádné nezletilé děti, bydlí v podnájmu a její měsíční výdaje činí částka. Žalobkyně však vycházela z částky nezabavitelného minima, která ke dni podání žádosti o zápůjčku činila částka. Nahlédnutím do Centrální evidence exekucí a do Insolvenčního rejstříku žalobkyně zjistila, že žalovaná nemá žádný záznam. Na základě uvedených informací nevyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr v poskytnuté výši splatit.

5. Žalovaná se v předmětné věci nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě dne datum žalované poskytla na její bankovní účet částku částka. Žalovaná se zavázala k vrácení celkové částky částka se splatností dne datum, a to částky částka poskytnuté zápůjčky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas, kdy na předmětnou zápůjčku nezaplatila ničeho. Žalované také vznikla povinnost uhradit účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením ve výši částka za písemné upomínky ze dne datum, datum, datum a datum a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši částka, konkrétně od datum do datum v celkové výši částka (ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum, z výpisu z účtu). Dopisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu (z výzvy k úhradě před podáním žaloby, z podacího lístku). Na výzvu však nereagovala a dlužnou částku neuhradila.

7. Podle § 2390 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. Schopnost žalované splácet řádně úvěr byla dostatečně zkoumána, když kromě nahlížení do veřejných rejstříků vyšel úvěrující z výpisu z účtu žalované. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši částka, avšak tento svůj závazek nesplnila a poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost dlužnou částku zaplatit. Soud přiznal žalobkyni též smluvní pokutu ve sjednané výši 0,1 % denně z dlužné částky, neboť žalovaná se dostal do prodlení se splněním své platební povinnosti a soud neshledal důvod pro snížení tohoto nároku. Žalobkyni byl dále přiznán i nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky, jejichž výše vyplývá ze sazebníku poplatků tvořícího součást dokumentace. Přiznány byly rovněž zákonné úroky z prodlení, přičemž jejich výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Soud nepřiznal žalované nárok na zaplacení sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, když Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uzavřel, že za nepřiměřenou výši úroků lze zpravidla mít takovou výši úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje výše obvyklého úroku poskytovaného bankami 2x až 3x. adresa mravnosti úroku se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank a stanovené s ohledem na nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček. Stejný závěr, pokud jde o nepřiměřenost úroku, přijal Nejvyšší soud v rozhodnutí z datum sp. zn. spisová značka. V rozhodnutí z datum sen. zn. spisová značka Nejvyšší soud konstatoval, že úrok sjednaný ve výši 14 % z půjčené částky za 28 dnů, tedy v přepočtu sjednaná roční úroková sazba 182,5 %, je úrokem sjednaným v rozporu s dobrými mravy, když obvyklá úroková míra v tu dobu se pohybovala v rozmezí 11-16 %.

13. Ve smlouvě bylo sjednáno zapůjčení částky částka a jednorázový poplatek ve výši částka. Bylo ujednáno, že dlužník uhradí tyto částky ve 3 splátkách, a to částka, splatnost třicátý první den ode dne poskytnutí zápůjčky, částka, splatnost šedesátý druhý den ode dne poskytnutí zápůjčky a částka, splatnost devadesátý třetí den ode dne poskytnutí zápůjčky. Ujednané RPSN činilo 1 689 %, nicméně pro krátkodobé úvěry není ukazatel RPSN dobře využitelný, protože v důsledku zesíleného působení principu časové hodnoty generuje výsledky v řádech až tisíců procent, a to zejména vlivem působení poplatků jako v tomto případě. Poplatek, který soud v souladu s výše uvedeným posoudil jako úrok, představoval 60 % z celkově poskytnuté částky, resp. za 93 dnů, což představuje úrokovou sazbu cca 235 % p. a.

14. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD, resp. statistiky úrokových sazeb pro úročené úvěry z kreditních karet soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v září 2024, tedy v době uzavření smlouvy o zápůjčce, činily v průměru 24,42 % p. a. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednán poplatek (fakticky úrok) představující úrokovou sazbu cca 235 % p. a., tvoří takto sjednaný úrok více než devítinásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se poplatku v celkové výši částka je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z. absolutně neplatné.

15. Ujednání o úroku je oddělitelné od zbytku smlouvy, jeho neplatnost tak nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.