7 C 100/2025

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 56 645,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, v devíti měsíčních splátkách, když první splátka ve výši , částka, je splatná do 20. dne měsíce následujícího po právní moci tohoto rozhodnutí a další splátky ve výši , částka, jsou splatné každého 20. dne následujícího kalendářního měsíce až do úplného splacení dluhu pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , v rámci které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr. Nedílnou součástí smlouvy se staly úvěrové podmínky. Žalovaný byl v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného revolvingového úvěru a pravidelné poplatky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku , částka, a na poskytnutý úvěr celkem uhradil , částka, . Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas a žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni , datum, . Ke dni podání žaloby eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši , částka, , sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, a smluvních pokut ve výši , částka, . Příslušenství pohledávky představuje kapitalizovaný úrok ve výši , částka, (od , datum, do , datum, úrokovou sazbou ve výši 26,28 % ročně) a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, (od , datum, do , datum, sazbou 12 % ročně).

3. Usnesením, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství a aby odstranila rozpor mezi žalobou a listinnými důkazy, kdy v žalobě uvádí, že výše úvěrového rámce činila , částka, , z úvěrové smlouvy vyplývá, že úvěrový rámec činil , částka, ., právnická osoba, doplnění žaloby ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že postupovala podle Metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta a Karty klienta, kde jsou uvedeny konkrétní informace, ze kterých žalobkyně vycházela. Do výpočtu MLS klienta se započítávají částky životních minim klienta a eventuelně jím vyživovaných dětí (poměrné části), spolu se splátkovou zátěží klienta včetně splátky schváleného úvěru. Dle výpočtu MLS k smlouvě č. , hodnota, příjem klienta z žádosti činil , částka, , životní minimum žadatele činilo , částka, , součet splátek HC úvěrů , částka, , součet splátek úvěrů z NRKI mimo HC , částka, , výše splátky schvalovaného úvěru , částka, a zbývající MLS žadatele činilo , částka, . Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registrů CEE a ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. O řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru svědčí skutečnost, že žalovaný následně žalobkyni hradil na smlouvu, než došlo k zesplatnění úvěru, a to od listopadu 2019 do října 2024, tedy po dobu téměř pěti let, a byl tak nepochybně schopen úvěr splácet. Ke sjednané výši úvěrového rámce žalobkyně uvedla, že ve smlouvě byla výše úvěrového rámce sjednána na částku , částka, . Smluvní strany se na základě ustanovení 4.

4. úvěrových podmínek společně dohodly na možnosti změny výše úvěrového rámce v průběhu trvání smluvního vztahu, a to tak, že žalovaný požádal o změnu úvěrového rámce dne , datum, , kdy nová výše úvěrového rámce činila , částka, a následně požádal o změnu úvěrového rámce dne , datum, , kdy nová výše úvěrového rámce činila , částka, .

5. Žalobkyně soudu předložila Dodatky k úvěrové smlouvě č. , hodnota, , ze kterých vyplývá, že dne , datum, došlo k navýšení výše úvěrového rámce na částku , částka, a dne , datum, došlo k navýšení úvěrového rámce na částku , částka, .

6. Žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při navýšení úvěrového rámce provedla opětovnou lustraci žalovaného v registrech NRKI a ISIR, přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registru ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. Dle výpočtu MLS, při navýšení úvěrového rámce, příjem klienta z žádosti činil , částka, , životní minimum žadatele činilo , částka, , započítaná životní minima na 1 vyživované dítě činilo , částka, , součet splátek úvěrů z NRKI, mimo HC činilo , částka, , výše splátky po navýšení rámce činila , částka, a zbývající MLS žadatele činilo , částka, .

7. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedl, že žalovaný nárok uznává pouze z části. Dle jeho názoru nejde o nárok vyplývající z úvěrové smlouvy, nýbrž o nárok na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalobkyně porušila své povinnosti vyplývající pro ni ze zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. K uzavření smlouvy stačilo ze strany žalovaného pouze doložit doklad totožnosti, nevybavuje si, jaké další doklady po něm žalobkyně žádala. Určitě žalobkyně nepožadovala doložit náklady na bydlení ani jakékoli další výdaje. Důsledkem neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele (nebo neposouzení řádného) je absolutní neplatnost smlouvy dle ust. § 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně coby poskytovatelka úvěrů vychází při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele nikoliv ze skutečných a ověřených příjmů a výdajů konkrétního žadatele o úvěr, ale tyto nahrazuje obecným matematickým modelem čerpajícím z obecně stanovených částek životního minima, z normativních nákladů, ze statistik zpracovaných , právnická osoba, a z neověřených informací. Neplní tak svou povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Žalovaný od žalobkyně převzal jakožto jistinu úvěru částku , částka, , na kterou doposud uhradil částku ve výši , částka, . Tyto skutečnosti jsou mezi stranami nesporné. Na vypořádání bezdůvodného obohacení zbývá doplatit žalobkyni částku , částka, a ve zbývající části by měl soud žalobu zamítnout. Vzhledem k okolnostem spočívajícím v tíživém finančním stavu požádal žalovaný o možnost zaplatit tuto částku v měsíčních splátkách po , částka, měsíčně.

8. Dne , datum, byla žalobkyně vyzvána k podání vysvětlení rozporu v tvrzeních, v řízeních vedených u zdejšího soudu pod spisovými značkami , spisová značka, a , spisová značka, . V řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, je uplatněn nárok na zaplacení částky , částka, ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , přičemž z přílohy č. , hodnota, smlouvy o účelovém úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, ze dne , datum, vyplývá, že tento úvěr č. , hodnota, byl předčasně splacen úvěrem č. , hodnota, ve výši , částka, (viz. listinné důkazy v řízení , spisová značka, ).

9. K tomu žalobkyně, dne , datum, , uvedla, že žalovaný uzavřel dne , datum, úvěrovou smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , která je předmětem tohoto řízení. Na tento úvěr žalovaný průběžně čerpal a hradil. Následně, dne , datum, , se žalovaný rozhodl úvěr spolu s dalšími zkonsolidovat, a to prostřednictvím smlouvy č. , hodnota, . Jelikož se u smlouvy č. , hodnota, jednalo o revolvingový úvěr, kdy si žalovaný nepřál smlouvu ukončit, což není u revolvingových úvěrů vyžadováno, došlo pouze k uhrazení dlužné částky ke dni konsolidace dle splátkového kalendáře ze dne , datum, . Smlouva zůstala aktivní a žalovaný na ni mohl dále čerpat do výše úvěrového rámce, čehož využil. Jelikož žalovaný přestal úvěr hradit, kdy od , datum, do , datum, neobdržela žalobkyně žádnou splátku, došlo dne , datum, k zesplatnění smlouvy č. , hodnota, . Předmětem tohoto řízení je tedy smlouva č. , hodnota, , která byla sice konsolidací uhrazena ke dni , datum, , ale samotná smlouva nezanikla, a bylo na ni i nadále čerpáno, přičemž právě částka, která byla načerpána až po úhradě v rámci konsolidace, je vymáhanou pohledávkou v tomto řízení.

10. K jednání nařízenému na , datum, se žalovaný nedostavil. Právní zástupce žalobkyně se k jednání dostavil a na podané žalobě setrval. Uvedl, že má za to, že předložené důkazy prokazují splnění povinnosti žalobkyně zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet a další tvrzení ke zkoumání úvěruschopnosti přednášet nebude a nebude navrhovat další důkazy, nicméně podal vyjádření, v němž obsáhle rozebírá, že žalobkyně učinila vše potřebné k posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, který žalovaný rovněž po dlouhou dobu plnil a byl ho schopen splácet. Dále poukázal na to, že tvrzené námitky žalovaného jsou účelové, obsahují ploché a nedůvodné argumenty, žalovaný se staví do pozice slabší smluvní strany a nerespektuje zásadu, že smlouvy se mají plnit. Neexistuje žádný přesný návod, jakým způsobem má být posuzována schopnost dlužníka úvěr splácet a žalobkyně tuto činnost vykonává sofistikovaně a s odbornou péčí. Je to naopak žalovaný, který se účelově snaží zneužívat ochranné normy ve svůj prospěch.

11. Po provedeném dokazování, z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně se Smlouvou o úvěru č. , hodnota, , uzavřenou dne , datum, , zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr a přenechat mu peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve formě měsíčních splátek ve výši 4 % z dlužné částky. Roční úroková sazba činila 26,28 %, RPSN činila 33,93 %. Celková částka splatná spotřebitelem činila , částka, . Dodatkem ze dne , datum, došlo k navýšení úvěrového rámce na částku , částka, a Dodatkem ze dne , datum, došlo k navýšení výše úvěrového rámce na částku , částka, . Pro případ, že žalovaný nevrátí úvěr v den jeho splatnosti, je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady na vymáhání, smluvní pokutu ve výši , částka, (v případě, že výše dlužné částky bude nižší než , částka, , může být naúčtována smluvní pokuta ve výši dlužné částky), jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Smlouva obsahuje formulář, ve kterém žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v podnájmu, má vysokoškolské vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnaný u společnosti Potraviny u , právnická osoba, ., s čistým měsíčním příjmem , částka, (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).

12. V průběhu úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši , částka, a uhradil částku , částka, . Žalobkyně účtovala žalovanému úrok ve výši , částka, , který byl žalovaným zcela uhrazen, úrok za hotovostní transakce ve výši , částka, – po započtení částky , částka, zaplacené žalovaným, zbývá k úhradě částka , částka, , náklady na vymáhání ve výši , částka, – po započtení částky , částka, zaplacené žalovaným, zbývá k úhradě částka , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, – po započtení částky , částka, zaplacené žalovaným, zbývá k úhradě částka , částka, , náklady na vymáhání ve výši , částka, , obchodní úrok ve výši , částka, a úrok z prodlení ve výši , částka, . Dne , datum, žalobkyně revolvingový úvěr zesplatnila (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad, ze zesplatňujícího dopisu ze dne , datum, ).

13. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registrů CEE a ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. Žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovaným, kdy žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v podnájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán od května 2014 s čistým měsíčním příjmem , částka, a měsíční výdaje domácnosti činí , částka, . Po navýšení úvěrového rámce žalobkyně dále vycházela z výdajů ve výši životního minima člena domácnosti , částka, , započítaného životního minima na 1 vyživované dítě , částka, , součtu splátek úvěrů z NRKI , částka, a nové splátky úvěru , částka, (zjištěno z Karty klienta, z Úvěrové zprávy a z Posouzení úvěruschopnosti klienta).

14. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky ve výši , částka, nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy (z výzvy ze dne , datum, a podacího archu).

15. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, (zjištěno z výzvy ze dne , datum, a podacího archu).

16. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne 18. 10. 20219 Smlouvou o úvěru č. , hodnota, zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový revolvingový úvěr a přenechat mu peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce , částka, . Výše měsíční splátky činila 4 % z dlužné částky a roční úroková sazba činila 26,28 %. V průběhu úvěrového vztahu došlo Dodatky ze dne , datum, a ze dne , datum, k navýšení úvěrového rámce na částku , částka, . Žalovaný celkem načerpal částku , částka, a uhradil částku , částka, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech a při posouzení úvěruschopnosti vycházela z údajů, které jí sdělil žalovaný, z údajů životního minima a využila statistický model. Žalovaný porušil podmínky smlouvy a přestal hradit sjednané splátky řádně a včas. Žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne , datum, , a to do 14 dnů od sepsání výzvy. Před podáním žaloby zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne , datum, . Žalovaný na tyto výzvy nereagoval a dlužnou částku včetně požadovaného příslušenství nezaplatil.

17. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, ve spojení s dodatky ke smlouvě ze dne , datum, a ze dne , datum, , podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne , datum, spisové značky , spisová značka, , z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

24. Tyto závěry, které se vztahují ke zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně použitelné i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr je v něm zakotvena obdobně, respektive ještě šířeji.

25. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

26. Zejména je nutno odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C–679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v , adresa, . Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem), a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

27. S ohledem na citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

28. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, toto tvrzení ovšem žalobkyně neprokázala, a to zejména ve vztahu ke zvýšení úvěrového rámce během měsíce října a listopadu 2020 z původní částky , částka, určené na nákup iPhonu na částku , částka, . Žalobkyně vůbec nezkoumala aktuální majetkové poměry žalovaného (jeho příjmy, výdaje, náklady na bydlení, vyživovací povinnosti). Dle tvrzení žalovaného, k uzavření úvěrové smlouvy stačilo doložit pouze doklad totožnosti, žalovaný si není vědom, že by po něm žalobkyně žádala nějaké jiné doklady, např. v souvislosti s bydlením ani jakékoliv další výdaje.

29. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s odkazem na výše citovanou judikaturu. Z těchto důvodů požadovaná plnění z titulu smlouvy považoval za nedůvodná. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2291 a násl. OZ.

30. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky , částka, , kterou žalovaný od žalobkyně načerpal, odečetl částku, kterou již žalovaný zaplatil, tedy částku ve výši , částka, . Žalovaný do dnešního dne nevrátil žalobkyni částku , částka, , která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku , částka, v devíti měsíčních splátkách, když první splátka ve výši , částka, je splatná do 20. dne měsíce následujícího po právní moci tohoto rozhodnutí a další splátky ve výši , částka, jsou splatné každého 20. dne následujícího kalendářního měsíce až do úplného splacení dluhu pod ztrátou výhody splátek.

31. V souladu s ustanovením § 160 občanského soudního řádu s přihlédnutím k možnostem žalovaného (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.) soud povolil žalovanému splátky dlužné částky po , částka, měsíčně, a to s ohledem na jeho nepříznivou finanční situaci.

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci vzniklo žalovanému právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu mu žádné náklady nevznikly, z tohoto důvodu soud rozhodl, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů nepřiznává.