7 C 107/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 30,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [obec a číslo] [ulice a číslo], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 30,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, včetně náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaná byla dle smlouvy povinna splácet poskytnutou půjčku v 48 pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. První splátka byla splatná dne [datum] a každá další splátka pak byla splatná k 25. dni v měsíci. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalované č. [bankovní účet], přičemž žalovaná byla povinna zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 30,90 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně ji písemně upozornila, aby tento stav napravila. Následně, v důsledku trvajícího porušení povinností žalované ze smlouvy, zejména z důvodu nesplácení úvěru v pravidelných termínech a ve splátkách v dohodnuté výši, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku žalované s účinností ke dni [datum] zesplatnila dle ustanovení 7.1 a 2 Produktových podmínek. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo oprávnění požadovat po žalované okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy a zároveň právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum], ve kterém byla rovněž vyzvána k zaplacení zůstatku úvěru a upozorněna na možnost vymáhání dané pohledávky. Pohledávka vůči žalované, byla postoupena společností [právnická osoba], na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností od [datum], na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná řádně vyrozuměna. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení [částka]. Ode dne postoupení pohledávky do sepisu žaloby nebylo žalovanou ničeho uhrazeno. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku ve výši [částka]. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky, dopisem ze dne [datum]. Dlužnou částku žalobkyni do dnešního dne neuhradila.

3. Usnesením č. j. 7C 107/2021-9 ze dne 3. 8. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení, obsažená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a dále aby uvedla, jakou částku na předmětnou zápůjčku žalovaná k dnešnímu dni zaplatila, za co jsou požadovány poplatky a smluvní pokuta ve výši [částka] a z čeho vyplývá jejich výše nebo způsob určení, u smluvní pokuty aby uvedla, kdy a jakého porušení smluvní povinnosti se žalovaná dopustila a z jakých částek a za jaké období byla vypočtena.

4. V doplnění žaloby, ze dne [datum], žalobkyně uvedla, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, jako poskytovatel úvěru, splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů, jak vyplývá z interních systémových záznamů a současně jak je deklarováno v Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta. Po provedení potřebných lustrací, dle zjištěných informací z těchto zdrojů, a dále s ohledem na výši úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně schválila žalované úvěr ve výši [částka].

5. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila dne [datum] částku ve výši [částka] (částka [částka] započtena na jistinu, částka [částka] na úrok a částka [částka] na poplatek), dne [datum] uhradila částku [částka] (započteno na poplatek), dne [datum] uhradila částku [částka] (částka [částka] započtena na jistinu, částka [částka] na úrok a částka [částka] na poplatek), dne [datum] uhradila částku [částka] (započteno na poplatek), dne [datum] uhradila částku [částka] (částka [částka] započtena na jistinu, částka [částka] na úrok a částka [částka] na poplatek), dne [datum] uhradila částku [částka] (započteno na úrok), dne [datum] uhradila částku [částka] (částka [částka] na úrok a částka [částka] na poplatek), dne [datum] uhradila částku [částka] (částka [částka] započtena na jistinu a částka [částka] na úrok) a dne [datum] uhradila částku [částka] (částka [částka] započtena na úrok a částka [částka] na poplatek).

6. Vzhledem k závažnému porušení smluvních podmínek, kdy se žalovaná dostala do prodlení s řádnými splátkami dle čl. 6 1. písm. b) smlouvy, byl žalované zaslán dopis„ Oznámení o zesplatnění – Výzva k úhradě závazku“ ze dne [datum], ze kterého je patrné, že došlo k zesplatnění dluhu v souladu s čl. 6 2. písm. b) smlouvy. K vyúčtovaný poplatek ve výši [částka] se skládá z poplatku [částka] za písemnou upomínku ze dne [datum] vyúčtovaného v souladu s čl. 6 2. písm. g) smlouvy (tj. 1 x [částka]) a dále z poplatku ve výši [částka] za pojištění schopnosti splácet za měsíc duben, květen, červen a červenec roku 2020 vyúčtovaného dle čl. 2 3. smlouvy (tj. 4 x [částka]). Dále si smluvní strany v čl. 6 2. písm. b) smlouvy sjednaly, že v případě porušení stanovených podmínek ze strany žalované, je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna zesplatnit dluh a současně požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Smluvní pokuta činila celkem [částka] a byla účtována z aktuální dlužné jistiny ve výši [částka] za období od zesplatnění, tj. od [datum] do [datum]. K úhradě smluvní pokuty byla žalovaná vyzvána spolu s celou dlužnou částkou v rámci předžalobní výzvy ze dne [datum]. [příjmení] ve výši [částka] tedy představuje součet dlužných poplatků ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka].

7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

8. Z nich vzal soud za prokázané, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] s žalovanou Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši [částka] Smlouvou se žalovaná zavázala dlužnou částku splácet pravidelnými 48 měsíčními splátkami po [částka], první splátka byla splatná dne [datum] a každá další splátka pak byla splatná vždy k 25. dni v měsíci. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalované č. [bankovní účet]. Úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 30,90 % ročně, RPSN činila 35,62 % Smluvní strany se dohodly, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek zápůjčky je banka oprávněna prohlásit zápůjčku a veškeré dosud nesplatné pohledávky ze zápůjčky nebo jejich část za okamžitě splatné, a to za podmínek a v rozsahu povoleném zákonem, a v tomto případě současně požadovat od klienta smluvní pokutu ve výši odpovídající 0,1 % denně z částky, ohledně které je klient v prodlení (ze smlouvy o zápůjčce [číslo]). Dále soud zjistil, že žalovaná celkem uhradila na zápůjčku částku [částka] [právnická osoba] oznámila žalované, že pohledávku ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši [částka] (z oznámení o postoupení ze dne [datum] a podacího lístku). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy).

9. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. OZ, podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaná při uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018, z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. [příjmení] je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

17. Tyto závěry, které se vztahují ke zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., jsou nepochybně použitelné i režimu zákona č. 257/2016 Sb., neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr je v něm zakotvena obdobně, respektive ještě šířeji.

18. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

19. Zejména je nutno odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C – [číslo] (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

20. Podle závěrů Soudního dvora EU zásada konformního výkladu vyžaduje, aby vnitrostátní soudy učinily vše, co spadá do jejich pravomoci, aby zajistily plnou účinnost dotčené směrnice a došly k výsledku, který by byl v souladu s cílem sledovaným touto směrnicí. Soudu přísluší zajistit plný účinek směrnice 2008 tím, že na základě své vlastní pravomoci případně nepoužije výklad českých soudů, jestliže uvedený výklad není slučitelný s unijním právem.

21. S odkazem na citované závěry rozsudku Soudního dvora ve věci C – [číslo] a na články 8 a 23 směrnice 2008 dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

22. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdila, ovšem neprokázala, že její předchůdkyně prověřovala bonitu žalované na základě věrohodných údajů, na základě nichž řádně posoudila úvěruschopnost žalované, ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně pouze uvedla, že deklarovaný příjem žalované ve výši [částka] ověřila její předchůdkyně s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy. Zohlednila výdaje ve výši [částka], z toho splátky stávajících úvěrů ve výši [částka], výdaje na bydlení [částka] a výdaje na živobytí [částka]. Předchůdkyně žalobkyně ovšem nezkoumala skutečné příjmy ani skutečné výdaje žalované. Soudu nebyly předloženy žádné doklady, které by prokázaly skutečné příjmy žalované tj. pracovní smlouva, výplatnice, výpis z účtu ani žádné doklady o výdajích na bydlení, vyživovací povinnosti apod. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

23. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Proto plnění z titulu smlouvy (včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.

24. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky [částka], kterou žalovaná od žalobkyně převzala, odečetl částku, kterou již žalovaná dle tvrzení žalobkyně zaplatila, tedy částku [částka]. Žalovaná do dnešního dne nevrátila žalobkyni částku [částka], která představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. Pokud jde o počátek prodlení žalované, soud vycházeje z právní domněnky zakotvené v ustanovení § 573 Občanského zákoníku má za to, že zásilka (předžalobní výzva k plnění) zaslaná prostřednictvím poštovních služeb je doručena adresátovi nejpozději třetí pracovní den po jejím odeslání. Splatnost bezdůvodného obohacení v souvislosti s neplatnou smlouvou tedy nastala dne [datum] na základě výzvy žalobkyně, která byla žalované doručena dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti, tj. od [datum] je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

26. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou [částka] se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky [částka], která představuje 78,4 % uplatněného nároku, neúspěšná byla ohledně částky [částka], tedy z 21,6 % z uplatněného nároku. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci jí soud přiznal 56,8 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a předžalobní upomínka), náhrady hotových výdajů po [částka] za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka], 1 úkonu po [částka] (doplnění žaloby ze dne [datum]) a 1 x režijního paušálu po [částka] dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z náhrady za DPH v sazbě 21 % z částky [částka], ve výši [částka]. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je odůvodněno tím, že žalobkyně k tomuto soudu podala opakované žaloby ve skutkově i právně obdobných věcech například pod spisovými značkami 6C 284/2021, 24C 183/2021, 18C 161/2018 Celkem náklady řízení žalobkyně činí částku [částka] (3 480 + 731 + 1 076 = 5 287) a z této částky soud přiznal žalobkyni 56,8 %, čemuž odpovídá částka [částka].