7 C 12/2020

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím <b>I. Žaloba, na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], [PSČ] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Novém Jičíně na nákladech státu částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, včetně náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnil tvrzením, že statutární orgán žalobce a žalovaná jsou manželé. Zhruba do podzimu 2019 se na adrese bydliště a místa podnikání žalované [příjmení], [ulice a číslo] nacházela společná kancelář žalované a kancelář statutárního orgánu žalobce. Žalovaná se na této adrese starala o evidenci svého účetnictví, neboť je OSVČ, v rámci pomoci v podnikání o účetnictví statutárního orgánu žalobce jako OSVČ a současně o zpracování účetních dokladů žalobce tak, že je ukládala do obálky s názvem toho kterého subjektu a na konci měsíce je zaslala poštou daňovému poradci. Nijak jinak tyto doklady účetně ani daňově nezpracovávala, neevidovala, jakož i nevykonávala žádné jiné administrativní či sekretářské činnosti. Žalovaná neměla s žalobcem uzavřenou žádnou ústní či písemnou objednávku nebo smlouvu. Pro případ„ čehokoliv“ do budoucna měla žalovaná dispoziční oprávnění s bankovním účtem žalobce. Asi na podzim roku 2019 (cca v listopadu) se žalobce z adresy bydliště a místa podnikání žalované vystěhoval. Následně v průběhu prosince kontrolou účetních dokladů při přípravě podkladů pro daňové přiznání za rok 2019 bylo žalobcem zjištěno, že po dobu nejméně několika let odcházely z účtu žalobce na podnikatelský bankovní účet žalované platby za administrativní činnosti, sekretářské práce, vedení spisů, přefakturace Vodafone, přefakturace inzerce, které si žalobce neobjednal, neexistuje k nim žádná ústní ani písemná objednávka či smlouva, přičemž k jednotlivým fakturovaným částkám ze strany žalované nebyly nalezeny žádné administrativní či sekretářské činnosti, které by byly žalovanou provedeny. Po zjištění, že na bankovní účet žalované byly v průběhu let odesílány částky za neobjednané a neexistující činnosti, uzavřel žalobce smlouvu o vedení bankovního účtu s jinou bankou a bankovní účty v [právnická osoba] v prosinci 2019 zrušil, čímž zaniklo i dispoziční právo žalované s účtem žalobce. Od podzimu 2019, kdy došlo k vystěhování statutárního orgánu žalobce z místa podnikání a bydliště žalované ve [obec], fakturace ze strany žalované ustala. Žalobce odeslal dne [datum] prostřednictvím datové schránky žalované výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, kterou si žalovaná téhož dne přezvala. Z účtu žalobce odešla za účetní rok 2018 a 2019 na účet žalované celková částka ve výši [částka]. Účetní rok 2017 a další roky jsou ještě zkoumány a budou předmětem zvláštního návrhu. Na ústní nabídku uzavření dohody o narovnání, prokázání administrativních či sekretářských činností, žalovaná nereagovala. Soupis jednotlivých dílčích plateb, které odešly z účtu žalobce na bankovní účet žalované, tvoří přílohu návrhu. Vzhledem k tomu, že nebylo ze strany žalované prokázáno, co spočívalo v administrativních činnostech a sekretářských pracích, které měla pro žalobce provést, má žalobce za to, že žalovaná se využitím svého přístupu k bankovnímu účtu žalobce a proplácením faktur za činnosti, které neprovedla, se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila.

3. V předmětné věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz č. j. 7C 12/2020-13, proti kterému podala žalovaná včas odpor. Uvedla, že nárok žalobce neuznává co do důvodu ani co do výše, neboť tvrzení uvedená v žalobě jsou nepravdivá a účelová. Předseda žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] (dále jen předseda) je do současné doby jejím manželem, se kterým však od podzimu 2019 nežije a hodlá toto manželství ukončit rozvodem. Motivací předsedy k podání žaloby není péče řádného hospodáře (tuto mohl vykonávat i před opuštěním společné domácnosti), ale naopak vypořádání si manželských křivd směřujících k nátlaku na žalovanou, aby se k němu vrátila. Od počátku vztahu s předsedou společně podnikali, většinu činností předseda činil prostřednictvím žalované, a to se zdůvodněním, že on tuto činnost vykonávat nemůže. Žalovaná mu plně důvěřovala a vždy činila pouze a toliko to, co jí předseda sdělil a z jeho výslovného pokynu. Je pravdou, že neexistovala písemná smlouva o výkonu činnosti žalované pro žalobce, avšak ústní dohoda mezi předsedou, jakožto zástupcem žalobce a žalovanou ano. Předseda od počátku vyžadoval po žalované, aby mu byla„ kdykoliv k ruce“, vystavovala faktury, zakládala spisový materiál, žurnalizovala, platila to, co jí sdělil, že má uhradit, starala se o účetní doklady, tedy vykonávala administrativní a sekretářskou činnost, a to vždy na základě pokynu předsedy. S bankovním účtem žalobce disponovala jak žalovaná, tak předseda, avšak tento tak činil na základě vlastního uvážení, zatímco žalovaná vždy na základě jeho pokynu. Od podzimu 2019 do současnosti neeviduje žalobce žádné faktury na žalovanou z toho důvodu, že žalovaná již od této doby žádnou činnost pro žalobce nevykonává, neboť vypomáhala žalobci do doby, než ukončila soužití s předsedou. Žaloba je zcela nedůvodná a účelová, proto navrhla, aby soud žalobu zamítl.

4. Žalobce ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že žalovaná nemá k žalobci žádný smluvní (ani pracovněprávní) vztah, toliko zastávala funkci člena dozorčí rady, ovšem z této funkce ze svého rozhodnutí odstoupila. Pravdou je jen ta věc, že žalovaná, když šla například s poštou v rámci svého podnikání, vzala s sebou v rámci výpomoci jako rodinný příslušník obálku s účetními doklady žalobce, které se zasílaly daňovému poradci. Žalobce si sám účetnictví nezpracovává, od svého vzniku v roce 2007 využívá pro svoji evidenci jediného daňového poradce. Nebyl žádný logický důvod, aby žalovaná cokoliv fakturovala, zakládala jakýkoliv spisový materiál, cokoliv žurnalizovala či cokoliv platila. Žalobce má již několik let své aktivní podnikatelské činnost upozaděny a dokončuje jen aktivity z minulosti, a nemá nové obchodní případy. Je pravdou, že dispoziční práva k bankovnímu účtu žalobce měla i žalovaná pro případ, že by byl člen představenstva [jméno] [příjmení] například hospitalizován, aby měl kdo případně určitou konkrétní platbu (na výslovný pokyn některého ze členů představenstva) provést. Veškeré faktury, které prošly„ rukama“ člena představenstva, mají na sobě rukou psanou poznámku některého ze členů představenstva, vyjma těch, které do účetnictví založila sama žalovaná jako své faktury. Na těch se nachází rukou psaná poznámka výhradně rukou žalované, žádný z členů představenstva tedy takové faktury neviděl. Na základě dispozičního práva došlo výhradně ze strany žalované (a vždy z jejího bankovního přístupu) k proplacení těchto žalovaných faktur, ani u jedné z faktur nebylo prokázáno, že by ji uhradil svým bankovním přístupem některý člen představenstva. Daňový poradce pak zaúčtoval to, co mu přišlo v obálce s účty, nezkoumal, za co byly náklady vynaloženy. Na fakturační tok ze strany žalované přišel člen představenstva (a manžel žalované [jméno] [příjmení]) až v době, kdy podroboval účetní toky kontrole v rámci konce účetního roku 2019.

5. Žalobce v příloze k vyjádření ze dne [datum] zaslal soudu veškeré faktury od ledna 2015 do listopadu 2019, u kterých je červenou barvou uvedena poznámka buď„ [jméno]“ nebo„ NE“. Poznámka„ [jméno]“ znamená, že faktura [celé jméno žalované] je vnímána, jako schválená, takovouto fakturu buď uhradil K. [příjmení] ze svého bankovního přístupu, a nebo dal výslovný pokyn, aby si tuto fakturu uhradila žalovaná ze svého bankovního přístupu. Poznámka„ NE“ znamená, že faktura [celé jméno žalované]„ neprošla rukama“ a není schválena žádným ze statutárních orgánů. Účetně je sice v evidenci, neboť byla (spolu s dalšími účetními doklady) zaslána daňovému poradci k zaúčtování, ale není k takovéto faktuře žádná specifikace, důvod jejího vzniku, žádná objednávka ani smlouva. Žalovaná žádnému ze statutárních orgánů ani přes písemnou výzvu jí fakturované činnosti nespecifikovala a nijak nedoložila. Všechny tyto faktury byly [celé jméno žalované] proplaceny, fakturované částky odešly z bankovního účtu společnosti. Jedná se o faktury za činnosti nazvané – administrativní a sekretářské práce, správa spisů apod. Není zřejmé, o jaké administrativní a sekretářské práce se jedná, žádné nebyly objednány a nebyly družstvu ani přes písemnou výzvu prokázány. Od roku 2015 (součet všech fakturovaných částek označených„ NE“) činí [částka].

6. Při jednání žalobce na podané žalobě trval. Doplnil, že předmětem sporu jsou pouze faktury za rok 2018 a 2019. Uvedl, že statutární orgán žalobce a žalovaná jsou stále manželé. Měli účet u [právnická osoba], který byl jejich společným účtem, byl veden na jméno žalované, dispoziční práva k němu měli oba. Jednalo se o společný podnikatelský účet č. [bankovní účet], na který byly poukazovány odchozí platby z účtu žalobce, označené názvem protiúčtu [celé jméno žalované]. Na tento účet odcházely platby žalobce na základě faktur, které vystavil za administrativní činnosti (jako statutární orgán), za práci, kterou pro družstvo vykonával. Všechny tyto faktury zahrnují skutečně provedené činnosti, které jsou na nich podrobně rozepsány. Tyto faktury nejsou předmětem soudního řízení. Předmětem sporu jsou pouze faktury, které vystavila sama žalovaná, ovšem na základě činností, které nikdy nebyly pro žalobce provedeny, žalobce o nich nemá žádnou vědomost. Žalobce v minulosti obchodoval s pohledávkami. Společnost nyní prakticky nevyvíjí žádnou činnost, pouze probíhají exekuce ohledně dříve nakoupených pohledávek, příjmy z těchto exekucí jsou jedinými příjmy společnosti. Je skutečností, že žalovaná fakturovala vůči žalobci další platby, zejména za nájemné v objektu [obec] [ulice], kde byl žalobce v minulosti v nájmu v prostorech žalované. Tyto faktury byly vystaveny oprávněně a nejsou předmětem řízení. Žalobce rozporuje fakturu na částku [částka] ze dne [datum], [variabilní symbol], fakturu na částku [částka] ze dne [datum], [variabilní symbol], fakturu na částku [částka] ze dne [datum], [variabilní symbol], fakturu na částku [částka] ze dne [datum], [variabilní symbol] a fakturu na částku [částka] ze dne [datum], [variabilní symbol]. Ostatní faktury vystavené žalovanou vůči žalobci za rok 2018 a 2019 jsou oprávněné a nejsou předmětem sporu. Předmětem soudního řízení rovněž není faktura [variabilní symbol] ze dne [datum] na částku [částka], která je předmětem šetření, zda je oprávněná či nikoliv. Předseda ([jméno] Oprchal) s žalovanou používali stejný účetní program (každý svůj), který sám přiděluje vystavené faktuře číslo, čísla jdou po sobě vzestupně. Číslo faktury je ve výpisu z účtu u banky variabilní symbol. Pokud jde o realizaci odchozí platby z účtu družstva, pak tyto platby, pokud byly jím schválené, realizoval buď on, nebo manželka – žalovaná, na základě jeho pokynu. Platby, které nebyly jím schválené a o kterých nevěděl a odešly z účtu žalobce na účet žalované, realizovala, (tedy úhradu fakticky z účtu provedla v internetovém bankovnictví) pouze žalovaná. Pokud je na faktuře rukou psaná poznámka – zaplaceno přes net a datum, tuto poznámku tam učinila žalovaná a tuto fakturu rovněž žalovaná proplatila z účtu družstva, de facto sama sobě. V případě, že žalobce schválil fakturu, obvykle na ni učinil poznámku“ KWS (zkratka společnosti), účto Geďa (tj. jméno daňového poradce). Někdy předseda družstva fakturu odsouhlasil a někdy takovou fakturu dal žalované na stůl, aby ji proplatila, až bude v internetovém bankovnictví, protože to nespěchalo. S žalovanou měli společnou kancelář u nich doma v bytě ve [obec], kancelář v [obec], na Cejlu opustili v roce 2016. Administrativní sídlo společnosti zůstalo v [obec], na Cejlu, ale veškerá faktická činnost společnosti se odehrávala v místě jejich bydliště. K. [příjmení] podal k soudu několik dalších žalobních návrhů jako statutární orgán družstva Kooperativa, a dále [právnická osoba] a. s . Rovněž podal trestní oznámení, které šetří Policie ČR, Městské ředitelství policie [obec], 4. oddělení obecné kriminality, se sídlem [adresa], pod sp. zn. KRPT [číslo] 2020 [číslo].

7. Žalovaná s žalobou při jednání nesouhlasila. Ohledně faktur s předmětem administrativní činnosti uvedla, že tyto práce pro žalobce žalovaná prováděla a byly fakturovány vždy na základě pokynu statutárního orgánu, stejně tak jako faktury, které nejsou předmětem tohoto sporu. Nikdy žalovaná nevystavila fakturu na základě vlastní iniciativy, ale vždy na základě toho, že jí JUDr. [příjmení] sdělil, aby vystavila určitou fakturu s konkrétním předmětem a na konkrétní částku. Proplacení faktur probíhalo vždy shodně, kdy tyto faktury přinesl K. [příjmení] a žalované sdělil:„ tyto proplať.“ Žalovaná kromě administrativních činností, které spočívaly v obecném zakládání dokumentace do složek, pochůzkách, ve zvedání telefonů a dalších činnostech, neměla představu o tom, jakou činnost fakticky veškeré společnosti manžela vykonávají. Měla plnou důvěru ve svého manžela, který ji vždy ujišťoval o tom, že vše, co činí, činí správně. Přes režim odděleného jmění, který byl manžely sjednán, manžel neměl vlastní bankovní účet, a to pravděpodobně z důvodu hrozící či probíhající exekuce. Veškeré finanční prostředky, které fakturoval, příp. i jeho invalidní důchod a další platby, chodily na účet vedený na jméno žalované, se kterým však disponoval on, měl k němu přístup. Část finančních prostředků, které na tento a jiné jejich společné účty přišly, bez souhlasu žalované převedl na svůj účet, a to ve výši odpovídající jedné polovině částek, přestože je tvrzeno, že se žalovaná měla mimo jiné i těmito částkami bezdůvodně obohatit. V tomto případě je pak logické, že se stejnou měrou na svůj účet obohatil i statutární orgán, a to JUDr. [příjmení].

8. Podáním, doručeným soudu dne [datum], žalobce rozšířil svůj žalobní návrh o zaplacení částky [částka]. Šlo o částku, kterou žalovaná měla vyfakturovat žalobkyni fakturou [číslo] [variabilní symbol] ze dne [datum]. Soud usnesením č. j. 7C 12/2020-85 ze dne 16. 7. 2020, tuto změnu žaloby připustil. Předmětem sporu bylo zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, včetně náhrady nákladů řízení.

9. V průběhu řízení vzal žalobce nejprve částečně žalobu zpět ohledně zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení s ohledem na zjištění, že taková částka nebyla z účtu žalobce na účet žalované poukázána. Soud řízení v této části se souhlasem žalované usnesením ze dne [datum] zastavil.

10. Při jednání dne [datum] vzal žalobce dále žalobu zpět ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Důvodem zpětvzetí bylo jednostranné rozhodnutí žalobce. Usnesením ze dne [datum] soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí se souhlasem žalované zastavil. Předmětem sporu mezi účastníky zůstalo zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení.

11. Soud ve věci provedl řadu důkazů jednak listinami, svědeckými výpověďmi a dále připojeným vyšetřovacím spisem.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (syna žalované a JUDr. [příjmení]) soud zjistil, že matka (žalovaná) se nějakým způsobem na činnostech otce podílela. Občas měla nějaké pochůzky spojené s otcovou činností, ale nebyl do toho nijak zatažen. Určitě spolu podnikali nebo nějak spolu posouvali tu firmu dál. Jednalo se jak o období v [obec] někdy do roku 2014, tak i období do roku 2019, co byli v [obec]. Dokud žili rodiče spolu, tak s nimi žil ve [obec], tatínek pracoval doma, tam měl kancelář. Byl někdy přítomen tomu, když prováděli rodiče nějaký výkon práce, nějaké transakce, řešili nějaké faktury. [ulice] věci spolu řešili na denní bázi, protože spolu bydleli, protože je to tatínkova firma. V [obec] jeli třeba s matkou na poštu, protože potřeboval něco poslat, měla třeba za úkol něco vyfakturovat, když tatínek jí to dal za úkol. Viděl matku zakládat nějaké faktury, mohla vést nějakou kartotéku nebo dostala za úkol založit listiny do nějakých složek, určitě prováděla i nějaké transakce. Transakce prováděla na základě jeho pokynů, samostatně nic neprováděla. Nějaká dohoda o provedení práce nebo něco podobného mezi nimi asi nebyla, ale k financím měli přístup oba a to ke stejným účtům, oba to sdíleli. Otec byl ten, kdo to měl na starost, jako majitel firmy, hlavní rozhodnutí prováděl on. Nepřipouští, že by matka prováděla z účtu družstva transakce, o kterých by otec neměl vědět. Nemá dojem ze soužití rodičů a z jejich vztahu, že by něco takového mohlo probíhat, že se jednalo o něčí záměr se obohatit, nikdo to neměl zapotřebí.

13. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v rovině pracovní jsou s K. [příjmení] jsou statutárními orgány [právnická osoba], v družstvu Kooperativa je svědek družstevníkem. Co se týká pracovní činnosti [celé jméno žalované], fungovalo to tak, že pan [příjmení] s paní [celé jméno žalované] byli v [obec] v jedné kanceláři. Nějaké činnosti pro společnost vykonávala, např. šla na poštu, šla na soud atd. Nebyla to pravidelná činnost, byla to nárazová činnost. Účetnictví jim dělal daňový poradce, aby mu doklady byly předány a roztříděny, o to staral [jméno] [příjmení] nebo žalovaná. Dispoziční práva k účtu družstva měl pan [příjmení], není si jistý, zda ho měla i žalovaná. Když paní [celé jméno žalované] vykonávala nějakou činnost nebo pracovala v kanceláři, tak K. [příjmení] za ním několikrát přišel a řekl:„ [jméno] byla na soudě, strávila tam 3 hodiny času, tak tady vyfakturovala 4 hodiny ztráty“. Odsouhlasil to a později mu říkal, ať už s tím za ním nechodí, že věří tomu, že práce vykonala a že to je všechno v pořádku. Pokud paní [celé jméno žalované] udělala nějakou práci, tak zcela určitě nějaké drobné odměny jí byly poskytovány. Dal předchozí souhlas k takovýmto drobným úhradám administrativních činností. Nemá představu o částkách, mohlo to být v řádech jednotek tisíců, možná nějaká desítka. Vždycky vnímal [celé jméno žalované] jako součást [jméno] [příjmení], jako jeho podpůrný tým, s tím, že pokud bude potřeba a udělá nějakou práci i pro společnost, ať je za to odměněna. Pokyny, co má vykonat, uděloval Mgr. [celé jméno žalované] manžel, její vlastní iniciativa to nebyla. Základní byznys dělal svědek s K. [příjmení], paní [celé jméno žalované] do toho občas udělala nějakou administrativu. Faktury proplácel K. [příjmení], v jednom případě mu svědek volal, že je potřeba zaplatit notáře, on na to reagoval, že teď nemůže, proto zavolá [jméno], ať to vyřídí. Pravděpodobně měla i ona možnost něco zaplatit.

14. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], soud zjistil, vykonávala činnost daňové poradkyně pro Mgr. [celé jméno žalované] a pro pana [příjmení] [příjmení]. Jelikož nebyla zproštěna mlčenlivosti p. [příjmení], nýbrž pouze žalovanou, nemůže vypovídat. Mlčenlivost se týká ekonomiky, účetnictví, účetních dokladů, daňových záležitostí, všeho co souvisí s účetnictvím a s daněmi. Vztahuje se i na obecné dotazy, jak to tam fungovalo. Zpracovávala účetnictví na základě předaných dokladů, nikdy nebyla u podkladů k fakturaci. Pokud byli v [obec], tak jí doklady nosili osobně nebo je posílali poštou, jak je to nyní. Když se vyskytly nějaké sporné nebo nevyjasněné záležitosti, většinou komunikovala s panem [příjmení] a co se týče třeba nezaplacených faktur, jak vydaných, tak přijatých, komunikovala víc s paní [celé jméno žalované] JUDr. [příjmení] měl faktický náhled a byl orientován v účetnictví Mgr. [celé jméno žalované], ovšem jaké byly mezi nimi vztahy pracovního či soukromého charakteru, jí není známo. [příjmení] přiznání za jednotlivé roky řešila s každým zvlášť. Bylo to komplikované v tom, že oba používali jeden účet, který byl paní [celé jméno žalované], čili na tom bankovním účtu se objevovaly platby obou. Komplikovaně rozlišovala, co komu z nich patří, proto komunikovala hodně s panem [příjmení], který jí to objasnil. Účetní podklady jí předávala p. [celé jméno žalované], pokud ještě byla v [obec], později chodily poštou. Příjmy paní [celé jméno žalované] byly z výuky jazyků, administrativních činností a příjem z pronájmu. Za administrativní činnosti byly opakující se příjmy. S účetnictvím družstva [právnická osoba] neměla svědkyně nic společného. Nějaké příjmy K. [příjmení], jakožto statutárnímu orgánu, za výkon funkce, se na tom účtu nikdy neobjevovaly. Platby na jednom účtu rozlišovala podle variabilních symbolů, protože měli každý jinou číselnou řadu, takže se to poznat dalo. Není povinností mít podnikatelský účet, ovšem není běžné mít společný podnikatelský účet, je to komplikovanější. Důvod, proč měli Mgr. [celé jméno žalované] s JUDr.. [příjmení] společný podnikatelský účet měl spočívat v tom, že pan [příjmení] vlastní účet z nějakých důvodů mít nemůže. JUDr. [příjmení] měl dobrý přehled v celém účetnictví paní [celé jméno žalované].

15. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že manžele [příjmení] zná už mnoho let z doby, kdy měli kancelář na [příjmení] v [obec] a později na Cejlu. Paní [celé jméno žalované] v podstatě dělala panu [příjmení] servis. Co z toho bylo na pracovní bázi a co na rodinné, jde těžko rozklíčovat. Dá se to těžko definovat, protože pokud manželé spolupracují v jedné firmě, zároveň spolu bydlí, tak těžko vydefinovat, co je z toho práce a co je takové to pomáhání v rodině. Pravděpodobně vykonávala práce asistentky, sekretářky, administrativní pracovnice. Určitě vykonávala nějaké pokyny manžela, toho byla i svědkem, když jí řekl třeba:„ toto odnes na poštu, toto zaplať“, předložil jí to na stůl.

16. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že je ke společnostem Kooperativa a Conrax jako daňový poradce vázán povinností mlčenlivosti, které ho žalobce nezprostil. Pro žalobce zpracovává už několik let účetnictví a také poskytuje daňové poradenství. V minulosti mu doklady byly předávány osobně, v poslední době asi pěti let chodily v obálkách doporučenou poštou. Proplácení faktur nezajišťoval, zda byly faktury proplacené, když je dostával, nemůže potvrdit ani vyvrátit, účetní dokladem je faktura a pokladním dokladem je výpis z banky. Když fakturu přebíral, v tom okamžiku nebyl schopný zkontrolovat, zda je proplacená, kontroloval to až posléze. Kdo dával pokyn bance k proplacení, to neví. Faktury by měly být podepsané tím, kdo vystavil fakturu. Nepamatuje si, jestli byly všechny faktury podepsané, jsou mezi nimi jak podepsané, tak i nepodepsané faktury. Ohledně účetnictví nebo zaúčtování faktur komunikoval pouze s panem [příjmení], který měl přehled, co se v účetnictví děje, rámcově byl v účetnictví orientován. Podnět k podání žaloby p. [příjmení] nedával, nevylučuje, že mu doporučoval, že některé otázky by se měly prověřit. Je možné, že na některých fakturách mohly být poznámky psané rukou, ovšem netýkalo se to obsahové náplně. Pro něho je důležité, co je na faktuře napsáno, razítko a podpis. Když faktura přišla od zdroje, se kterým spolupracoval, tak věřil, že pocházejí od něho a že je v pořádku. De facto pro něho tím zdrojem byla obálka, která mu přišla doporučenou poštou, kde [právnická osoba] a Kooperativa byly označeny jako odesílatel.

17. Pokud jde o dispoziční oprávnění k účtu žalobce u banky [právnická osoba], K. [příjmení] uvedl, že do textového souboru vytvořil dvě hesla, pro sebe a pro žalovanou. Pokud byl někdo přihlášen pod údaji [jméno] [příjmení], přišla potvrzovací SMS na jeho mobilní telefon, pokud byl přihlášen pod jménem žalované, přišla potvrzovací SMS na její mobilní telefon. Vzhledem k tomu, že využívali [příjmení] klíčenku, kde nešlo rozlišit, čí je přihlašovací kód (kód byl souborem čísel a písmen), ani nešlo rozlišit ze kterého přístupu se přihlašují, neboť heslo se vyplnilo samo. [příjmení] a manželka seděli vedle sebe, měli u sebe svoje telefony, na jeden z nich přišla potvrzovací SMS zpráva. Pokud přišla zpráva na telefon [jméno] [příjmení], žalovaná si telefon vzala a vyplnila potvrzovací SMS. Pokud jde o ovládání internetového bankovnictví ve vztahu ke Kooperativě, pokud [jméno] [příjmení] schválil nějakou platbu, buď ji provedl sám, nebo požádal, aby ji provedla manželka, která v internetovém bankovnictví pracovala častěji s ohledem na vlastní své platby a úhrady.

18. Ohledně jednotlivých faktur bylo zjištěno: -) Dne [datum] byla vyhotovena faktura [číslo] na částku [částka], jako odesílatel je uvedena [celé jméno žalované], příjemcem je žalobce ([příjmení] [příjmení] [jméno], družstvo), předmětem faktury jsou administrativní činnosti (5 x [částka]) na faktuře je rukou psacím písmem psaná poznámka„ zaplaceno přes net [datum]“ -) Dne [datum] byla vyhotovena faktura [číslo] na částku [částka], odesílatelem je [celé jméno žalované], příjemcem je žalobce, předmětem faktury jsou administrativní činnosti (4 x [částka]). Na faktuře je rukou psacím písmem psaná poznámka„ zaplaceno přes net [datum]“ -) Dne [datum] byla vyhotovena faktura [číslo] na částku [částka], odesílatelem je [celé jméno žalované], příjemcem je žalobce. Na faktuře je rukou psacím písmem poznámka„ zaplaceno přes net [datum]“ -) Dne [datum] byla vystavena faktura [číslo] odesílatelem je [celé jméno žalované], příjemcem je žalobce, částka [částka], předmět činnosti (administrativní činnosti [číslo] 2018, sekretářské práce [číslo] 2018, překlad webových stránek AJ, NJ [číslo] 2018, režijní náklady, kopírování oboustranné, barevné). -) Dne [datum] byla vystavena faktura [číslo] kde předmětem je aktualizace překladu webových stránek, odesílatel je [celé jméno žalované], příjemce žalobce, částka [částka]. Faktura obsahuje rukou tiskacím písmem psanou poznámku„ ZAPL. PŘES NET. [datum]“ – ovšem jde o jiné písmo, než u předchozích faktur (viz. č. l. 58 spisu) -) Dne [datum] byla vystavena faktura [číslo] na částku [částka], předmět administrativní činnosti (6 x [částka] a 1 x [částka]), odesílatel [celé jméno žalované], příjemce žalobce. Faktura obsahuje rukou tiskacím písmem psanou poznámku„ ÚČTY GEĎA, Z: [číslo]“ (č. l. 59).

19. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je [příjmení] [příjmení] [jméno], družstvo, byl založen [datum] a zrušen [datum]. Dispoziční oprávnění k tomuto účtu měli [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované]. Prostřednictvím elektronického bankovnictví mohli disponovat s účtem oba dva v období od 22. 10. 2021 do [datum] a v období od [datum] do [datum] mohli oba s účtem disponovat prostřednictvím služby ČSOB CEB.

20. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že v průběhu roku 2018 je v něm evidováno kromě sporných faktur dalších několik plateb na účet s názvem [celé jméno žalované], např. dne [datum] odchozí„ úhrada faktury vedení spisů“ [částka], [datum] odchozí„ úhrada faktury vedení spisů a administrativní činnosti“ [částka], dne [datum] odchozí úhrada„ administrativní činnosti a příprava účetních dokladů“ [částka], dne [datum] úhrada faktury„ vedení spisů a sekretářské práce“ [částka], dne 22. 8. odchozí úhrada faktury„ vedení spisů“ [částka], dne 26.

11. úhrada faktury„ vedení spisů“ [částka], 7. 12. odchozí úhrada„ administrativní činnosti a sekretářské práce“ [částka]. Jde o úhrady, které nejsou žalobcem rozporovány.

21. Z výpisu z účtu za rok 2019 soud zjistil, že rovněž v tomto výpisu jsou zaúčtovány odchozí úhrady na účet s názvem [celé jméno žalované], označené„ administrativní a sekretářské práce“, např. dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] administrativní a sekretářské práce, rok 2019 částka [částka], dne 27. 9. administrativní a sekretářské práce [částka] a další. Tyto úhrady nejsou žalobcem rozporovány.

22. Ze sdělení banky [právnická osoba] soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je [celé jméno žalované]. Z nesporných tvrzení účastníků a sdělení banky soud zjistil, že k tomuto účtu měl dispoziční oprávnění rovněž [jméno] [příjmení]. Dále bylo ze sdělení banky zjištěno, že pokud jde o platby z čísla účtu [bankovní účet] patřícího [příjmení] [příjmení] [jméno], družstvo, tak transakce z [datum] (částka [částka]) byla autorizována [jméno] [příjmení], transakce z [datum] (částka [částka]) a z [datum] (částka [částka]) byla realizována přes IP adresu [číslo]. Ostatní platby se nepodařilo dohledat.

23. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum], jehož majitelskou je žalovaná, k němuž měl [jméno] [příjmení] dispoziční oprávnění, bylo zjištěno, že K. [příjmení] z tohoto účtu převedl na svůj účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku [částka] s poznámkou rozdělení účtů [příjmení] - [celé jméno žalované] (č.l. 96-98 spisu).

24. Z protokolu o analýze a vyhodnocení bankovních údajů, který se nachází v připojeném spisu Policie ČR, Městského ředitelství [obec], 4. oddělení obecné kriminality č.j. KRPT-2892/TČ-2020-070774-0452, svazek 2, soud zjistil, že ze souboru Kooperativa bylo analýzou zjištěno, že došlo k identifikaci jedinečných 67 plateb na oba účty na jméno [celé jméno žalované], a to na účet č. [bankovní účet] celkem 65 plateb a na účet č. [bankovní účet] dvě platby. Ve výpise byl zjištěn výskyt dvou IPPID, a to [číslo], které bylo na základě propojení zjištěno, že má přiděleno [jméno] [příjmení], a IPPID [číslo], které má přiděleno [celé jméno žalované]. Platby podle TRCID začínají písmeny IB a OB. Na základě záznamu o rozporovaných platbách bylo nalezeno v uvedeném souboru 15 rozporovaných plateb v celkové částce [částka], které byly zaslány na účet [bankovní účet]. K rozporovaným platbám v období od [datum] do [datum] byl použit přístup [jméno] [příjmení]. V případě rozporovaných plateb ze dne [datum] a [datum] byl použit přístup [celé jméno žalované]. Dále bylo zjištěno, že k přihlášení do bankovnictví pomocí [příjmení] [jméno] [příjmení] byl použit typ autorizace SMS, pro přihlášení IPPID [celé jméno žalované] byl použit typ autorizace alternativní pomocí OTP. Pro přihlášení do bankovnictví ve dnech [datum], [datum] a [datum] byla použita IP [číslo]. Při analýze bankovních účtů, logovacích souborů obou manželů [příjmení] a záznamů rozporovaných plateb bylo zjištěno, že u plateb ze dne [datum] a [datum] u bankovního výpisu [právnická osoba] [příjmení] [jméno] nebylo na základě rozporovaných plateb a logovacích souborů zjištěno, kdo byl v konkrétní dny logován na účtech obou společností a kdo tyto platby zadal. Jako jedinečné identifikátory TRCID jsou v bankovních výpisech obou společností uvedeny první znaky CB, které se však v logovacích souborech obou manželů nenachází. Ze závěru této analýzy vyplývá, že v bankovním výpisu [právnická osoba] [příjmení] [jméno] bylo uskutečněno u rozporovaných plateb celkem 29 plateb, z toho 2 platby nebyly propojeny s logovacími soubory, 25 plateb proběhlo prostřednictvím IPPID [číslo], patřící [jméno] [příjmení] a 2 platby prostřednictvím IPPID [číslo], patřící [celé jméno žalované]. U nerozporovaných plateb bylo uskutečněno celkem 66 plateb, z toho 15 nebylo propojeno s logovacími soubory a 51 plateb proběhlo prostřednictvím IPPID [číslo] (K. [příjmení]).

25. Dále z tohoto připojeného vyšetřovacího spisu soud zjistil, že usnesením ze dne [datum] došlo podle ustanovení § 159 a) odst. 1 trestního řádu k odložení trestní věci podezření ze spáchání přečinu zpronevěra podle § 206 odst. 1 a odst. 3 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit [celé jméno žalované] s odůvodněním, že nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Z obsahu policejního spisu dále vyplývá, že policejním orgánem, oddělením analytiky a kybernetické kriminality došlo k vypracování analýzy všech rozporovaných bankovních převodů. [právnická osoba] poskytla logovací soubory do internetového bankovnictví [právnická osoba] [příjmení] [jméno], družstvo a také [právnická osoba] do dne [datum]. Po tomto datu začala [právnická osoba] [příjmení] [jméno], družstvo využívat službu tzv. virtuální kanceláře, kdy údaje o přístupech do internetového bankovnictví se poskytují pouze 2 měsíce zpětně. Policejní orgán dospěl k závěru, že nelze přisvědčit tvrzení, že [celé jméno žalované] vystavovala pro odebírající [právnická osoba] a.s. a [příjmení] [příjmení] [jméno], družstvo faktury, které měly v rozporu se skutečností osvědčovat, že jmenovaná pro tyto společnosti vykonala ve fakturách uvedené činnosti a následně takto fakturované peněžní částky bez vědomí JUDr. [jméno] [příjmení] z firemních účtů převáděla na své účty, resp. užívala pro svou potřebu. V případě převážné většiny rozporovaných plateb bylo zjištěno, že byly provedeny z přístupu do internetového bankovnictví zřízeného pro JUDr. [jméno] [příjmení]. Autorizace takových přístupů probíhala prostřednictvím SMS, a to zasílaných na tel. číslo jmenovaného. [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že zjistil, že rozporované platby byly provedeny z přístupu zřízeného pro jeho manželku [celé jméno žalované], toto tvrzení je v příkrém rozporu s objektivními zjištěními. Rovněž počáteční rozporování faktury na částku [částka], jež byla proplacena z firemního účtu [příjmení] [příjmení] [jméno], družstvo, vrhá na podstatu oznámení učiněného JUDr. [jméno] [příjmení] zjevné pochybnosti. Ohledně faktury [číslo] ze dne [datum] na částku [částka], jejímž údajným odesílatelem měla být [celé jméno žalované] a příjemcem [právnická osoba] [příjmení] [jméno], družstvo, bylo zjištěno, že takto fakturovaná peněžní částka nebyla z bankovního účtu [právnická osoba] [příjmení] [jméno], družstvo proplacena, tedy odčerpána. Proti usnesení policejního orgánu ze dne [datum] si podal žalobce stížnost. Státní zástupce při rozhodování o podané stížnosti dospěl k závěru, že stížnost není důvodná (rozhodnutí ze dne [datum]). Státní zástupce se ztotožnil s vyhodnocením věci policejním orgánem s tím, že tvrzení JUDr. [jméno] [příjmení] jsou rozporuplná, jsou v rozporu s objektivními zjištěními, zatímco výpověď [celé jméno žalované] není v rozporu s objektivním zjištěním.

26. V dopise ze dne [datum] zaslaného [jméno] [příjmení] [celé jméno žalované] se uvádí:„ Do doby, co se nacházela na adrese [adresa], jsi se starala o účetnictví našich firem a o účetní doklady mých firem, kde jsem statutárním orgánem, s čímž souviselo Tvé dispoziční oprávnění s bankovním účtem. Kontrolou účetních dokladů při přípravě podkladů pro daňové přiznání bylo zjištěno, že po dobu několika let odcházely z účtu [právnická osoba], družstvo platby na Tebou vydané faktury, které si toto družstvo neobjednalo, přičemž k jednotlivým fakturovaným částkám nebyly nalezeny žádné administrativní či sekretářské činnosti, které jsi provedla.“ Dále byla žalovaná v tomto dopise vyzvána, aby prokázala jí provedené administrativní činnosti nebo vrátila žalobci částku [částka].

27. Soud v průběhu řízení prováděl ještě další důkazy listinami, z nichž však nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které se vztahují k předmětu sporu.

28. Z uvedených zjištění učinil soud tento skutkový závěr: JUDr. [jméno] [příjmení] je statutárním orgánem, tj. předsedou družstva [příjmení] [příjmení] [jméno]. Žalovaná je jeho manželkou. Až do listopadu roku 2019 účastníci žili spolu ve společné domácnosti, naposledy ve [obec]. Předmětem podnikání žalobce bylo zejména obchodování s pohledávkami, činnost byla v posledních letech v útlumu, jednalo se o dobíhající obchodní případy. Žalovaná žalobci v podnikání pomáhala, prováděla různé drobné sekretářské práce, třídila faktury, proplácela faktury, nosila dokumenty na poštu, zakládala listiny do šanonů apod. Za tyto práce byla průběžně po dobu několika let, nejméně od roku 2015 odměňována, a to nepravidelně různými částkami. Obvykle vystavené faktury obsahovaly poznámku„ sekretářské či administrativní práce“ apod. V těchto fakturách byla žalovaná označena jako odběratel (vystavitel faktury). Vystavoval je buď [jméno] [příjmení], předseda družstva, nebo žalovaná, na základě jeho pokynů jako statutárního orgánu. Faktury byly propláceny z účtu žalobce, k němuž měli dispoziční právo [jméno] [příjmení] i žalovaná, na podnikatelský účet žalované, k němuž měl dispoziční právo rovněž [jméno] [příjmení]. Z bankovního účtu [právnická osoba] [příjmení] [jméno], družstvo bylo provedeno celkem 29 plateb, které byly žalobcem rozporovány v rámci trestního oznámení, přičemž předmětem soudního řízení se staly z důvodu možného promlčení pouze platby realizované v letech 2018 a 2019. Ze šetření orgánů policie vyplynulo, že ze zkoumaných sporných plateb se dvě platby nepodařilo propojit s logovacími soubory, 25 rozporovaných plateb, které se podařilo propojit s logovacími soubory, bylo provedeno prostřednictvím přístupu [jméno] [příjmení] a dvě rozporované platby byly provedeny prostřednictvím bankovního přístupu vedeného na jméno [celé jméno žalované]. K rozporovaným platbám, které byly autorizovány z přístupu do elektronického bankovnictví na jméno JUDr. [jméno] [příjmení], byla autorizace vždy provedena prostřednictvím SMS zpráv. U dvou plateb, které byly realizovány z přístupu [celé jméno žalované], byl použit alternativní typ autorizace (pomocí mobilní aplikace provázané s mobilním telefonem). Z finančních prostředků, jež se nacházely na účtu na jméno žalované u [právnická osoba], na který byly vypláceny jednotlivé částky z účtu [právnická osoba], družstva za sporné administrativní činnosti, byly hrazeny běžné rodinné výdaje manželů [příjmení] [jméno]. [příjmení] při zániku společného soužití z tohoto účtu převedl na svůj účet č. [bankovní účet] částku [částka] dne [datum].

29. Po posouzení dané věci dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Žalobce se domáhal po žalované po rozšíření žalobního petitu celkem zaplacení částky [částka], přičemž tato částka sestávala z jednotlivých plateb, o kterých žalobce tvrdil, že je žalovaná realizovala bez jeho vědomí, bez jeho souhlasu, svým přístupem do internetového bankovnictví [právnická osoba] SERVICE, který jí zřídil pro případ, že by se jemu, coby statutárnímu orgánu, něco přihodilo. Žalovaná měla dle tvrzení žalobce vystavit faktury na různé administrativní činnosti, které fakticky nebyly provedeny a následně de facto zneužitím dispozičního oprávnění k účtu žalobce převedla na svůj podnikatelský účet č. [bankovní účet] částku [částka], na základě faktury ze dne [datum], částku [částka] na základě faktury z [datum], částku [částka] na základě faktury z [datum], částku [částka] na základě faktury z [datum], částku [částka] na základě faktury z [datum] a dále částku [částka] na základě faktury ze dne [datum].

30. V průběhu řízení žalobce vzal žalobu zpět nejprve ohledně částky [částka], ohledně níž bylo zjištěno, že tato částka z účtu žalobce na účet žalované nikdy nebyla poukázána. Dále vzal žalobu zpět ohledně částky [částka], u níž bylo zjištěno, že byla odsouhlasena statutárním orgánem družstva. Jelikož současně s žalobou podal žalobce rovněž trestní oznámení na žalovanou pro podezření z trestného činu zpronevěry, bylo v rámci prověřování oznámení šetřením policejního orgánu a provedenou analýzou bankovního účtu žalobce zjištěno, že s výjimkou částky [částka] dne [datum] a částky [částka] dne [datum], byly veškeré další rozporované platbZa roky 2015 – 2019) realizovány z bankovního přístupu JUDr. [jméno] [příjmení], tedy statutárního orgánu žalobce, přičemž u dvou plateb, provedených po [datum] nebylo z logovacích souborů zjištěno, kdo byl v konkrétní dny logován na účtech společnosti a kdo tyto platby zadal.

31. Při zohlednění těchto zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce v řízení neprokázal, že žalovaná manipulovala bez vědomí předsedy družstva s účtem žalobce a způsobem popsaným v žalobě se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. Skutková tvrzení, na kterých žalobce staví uplatněný nárok, v řízení nebyla prokázána, resp. mnohá z nich byla vyvrácena provedenými důkazy, přičemž statutární orgán žalobce v průběhu řízení svá s tvrzení podstatně měnil v závislosti na výsledcích dokazování. Nejprve v žalobě tvrdil, že žalovaná pro žalobce nevykonávala žádné práce a tudíž nebyl žádný důvod k fakturaci a že dispoziční právo k účtu žalobce měla zřízeno pouze pro případ, že by se K. [příjmení], coby předsedovi družstva, něco stalo. Toto tvrzení bylo jednoznačně vyvráceno svědeckými výpověďmi slyšených svědků, dopisem JUDr. [příjmení] žalované ze dne [datum], v němž sám uvádí, že práce pro žalobce vykonávala a právě za tímto účelem jí byl zřízen přístup k účtu společnosti, a rovněž zjištěním, že mezi fakturami žalobce za období 2015 - 2019 se nacházejí mnohé jiné faktury, kde jako odběratel je označená [celé jméno žalované], předmětem činnosti jsou„ sekretářské či administrativní práce“ (bez bližší specifikace) a tyto faktury nejsou žalobcem nijak rozporovány. V průběhu řízení sám žalobce připustil, že žalovaná pro něho nějaké práce, které měla odsouhlaseny, vykonávala, a v těchto případech měla i oprávnění fakturovat.

32. Za situace, kdy statutární orgán žalobce sám umožnil žalované přístup do internetového bankovnictví společnosti, přičemž uvedl, že při přihlašování do internetového bankovnictví s využitím [příjmení] klíčenky nešlo rozpoznat pro přistupujícího, z kterého přístupu právě přistupuje, zda přistupuje do internetového bankovnictví pod svým jménem nebo pod jménem druhého disponenta, nelze ani u dvou plateb v celkové výši [částka] (z 15. 6. a [datum]) jednoznačně uzavřít, že tyto platby provedla žalovaná (ať už se souhlasem žalobce či bez něho), byť byly realizovány prostřednictvím jejího přístupu do internetového bankovnictví. Sám žalobce, resp. jeho statuární orgán potvrdil, že žalovaná na jeho pokyny často prováděla úhrady faktur žalobce ve prospěch různých subjektů, a to jak prostřednictvím svého přístupu do internetového bankovnictví, tak prostřednictvím přístupu žalobce. Důkazní břemeno, že tak ve sporných případech činila žalovaná bez jeho pokynu, nese žalobce.

33. Při hodnocení důkazů nelze odhlédnout od skutečnosti, že JUDr. [jméno] [příjmení] měl náhled do internetového bankovnictví jak [právnická osoba] SERVICE, družstvo, z jehož účtu měly platby odcházet na účet žalované, tak do účtu [celé jméno žalované], kam platby přicházely. Dle vyslechnutých svědků se v účetnictví žalobce, ale i žalované dobře orientoval. Lze jen těžko uvěřit, že si sporných bankovních převodů nebyl vědom, když z výpisů z účtů bylo jednoznačně patrné, že odesílatelem plateb bylo družstvo [právnická osoba] a platby obsahovaly i poznámku, že se jedná o úhradu administrativních a sekretářských prací Mgr. [celé jméno žalované]. Zůstává s podivem, že při péči řádného hospodáře tyto transakce unikaly po dobu několika let pozornosti žalobce a staly se předmětem prověřování teprve ve chvíli, kdy statutární orgán žalobce a žalovaná ukončili společné manželské soužití.

34. Ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. Žalobci se v řízení nepodařilo prokázat, že by se žalovaná na jeho úkor bezdůvodně obohatila a získala majetkový prospěch na základě plnění bez právního důvodu či protiprávním užitím cizí hodnoty. Nebylo prokázáno tvrzení, že žalovaná svévolně vystavovala bez vědomí statutárního orgánu žalobce faktury za práce, které neprovedla a tyto rovněž bez vědomí statutárního orgánu proplácela prostřednictvím svého přístupu do internetového bankovnictví žalobce na svůj účet. Žalovaná pro žalobce vykonávala po celou dobu sporného období a rovněž i v minulosti administrativní práce, jak potvrdili slyšení svědci, a v konečném důsledku to žalobce ani nepopřel, resp. své stanovisko k této otázce v průběhu řízení změnil. Za tyto sekretářské či administrativní práce jí byla vyplácena pravidelně odměna, s předchozím souhlasem svědka [příjmení]. Ze svědeckých výpovědí rovněž vyplynulo, že žalovaná vždy postupovala podle pokynů žalobce, který jí zadával konkrétní úkoly. Naprostá většina žalobcem rozporovaných plateb (podle obsahu policejního spisu se mělo jednat o 29 sporných plateb) byla realizována prostřednictvím bankovního přístupu na jméno [jméno] [příjmení], což vyvrací tvrzení, že tak činila žalovaná bez jeho vědomí. Statutární orgán žalobce měl náhled a dispoziční oprávnění jak k účtu odchozích plateb, tak k účtu příchozích plateb, ze kterého čerpal ve svůj prospěch finanční prostředky, a de facto rodina statutárního orgánu a žalované z těchto finančních prostředků žila. Podstatnou část těchto finančních prostředků pak předseda družstva při rozchodu s manželkou převedl na svůj vlastní účet.

36. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně svých tvrzení, která jsou nepřesvědčivá nebo nepravdivá, případně nebyla podpořena věrohodnými důkazy. Za této situace žalobu jako nedůvodnou zamítl.

37. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalovaná byla v řízení úspěšná, proto ji přísluší náhrada nákladů řízení. Při rozhodování soud vycházel ze skutečnosti, že předmětem sporu v období od zahájení řízení do [datum] byla částka [částka], od [datum] do [datum] byla předmětem sporu částka [částka] a od [datum] byla předmětem sporu částka [částka] (pokud jde o zpětvzetí o částku [částka], do vyhlášení rozsudku usnesení o částečném zastavení řízení nenabylo právní moci). Dle obsahu spisu soud přiznal žalované 6 úkonů právní pomoci z částky [částka] po [částka] (a to převzetí věci dne [datum], sepis vyjádření [datum], porada s klientem [datum], jednání dne [datum], které přesáhlo 2 hodiny, tedy 2 úkony po [částka], porada s klientem dne [datum] a doplnění tvrzení a důkazů ze dne [datum]). Dále byly přiznány 4 úkony z částky [částka], tedy úkon ve výši [částka] (za poradu s klientkou dne [datum] a 3 úkony za účast u jednání dne [datum], neboť jednání přesáhlo 4 hodiny) a 3 úkony po [částka] (porada s klientem dne [datum] [částka] a účast u jednání dne [datum], které přesáhlo 2 hodiny). Celkem tak odměna za právní zastoupení žalované dosáhla částky [částka], k tomu 14x režijní paušál po [částka] - [částka], tedy v součtu [částka], k tomu náleží 21 % DPH, čemuž odpovídá částka [částka]. Dále bylo přiznáno žalované cestovné právní zástupkyně k soudu v roce 2020 2x cesta [obec] – [obec] a zpět, tj. celkem 196,8 km, osobním automobilem tovární zn. Škoda Superb, s průměrnou spotřebou paliva 5,1 litrů na 100 km, při ceně paliva [částka], tj. [částka], sazba základní náhrady za používání motorových vozidel [částka] km, tj. [částka] a náhrada za ztrátu času 8 půlhodin po [částka], tedy [částka], k tomu 21 % DPH [částka]. Rovněž bylo přiznáno cestovné v roce 2021 1x cesta [obec] – [obec] a zpět 98,4 km osobním automobilem Škoda Superb, s průměrnou spotřebou 5,1 litrů na 100 km, při ceně paliva dle vyhlášky [částka] a sazbě základní náhrady za použití motorových vozidel [částka] km, tedy [částka] náhrada za spotřebované palivo, [částka] režijní paušál, k tomu náhrada za ztrátu času 4 půlhodiny po [částka] a 21 % DPH [částka] Celkem tak cestovné a náhrada za ztrátu času činí částku [částka] a celkové náklady řízení žalované, které je žalobce povinen uhradit k rukám její právní zástupkyně, činí částku [částka] (10 x 2 260 + 4 x 7 940 + 14 x 300 + 3 524 + 12 297, 60 = 74 381,60).

38. Podle ustanovení § 148 odst. 1 občanského soudního řádu má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud přiznal svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení] svědečné – náhradu jízdného ve výši [částka], svědkyni [jméno] přiznal svědečné – náhradu ušlé mzdy za 8 neodpracovaných hodin ve výši [částka] a svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení] přiznal svědečné – náhradu ušlé mzdy za 8 neodpracovaných hodin ve výši [částka] České republice výplatou svědečného vzniká právo na náhradu vynaložených nákladů, které je povinen podle výsledku sporu platit žalobce, který ve sporu nebyl úspěšný. Soud proto zavázal žalobce k úhradě nákladů státu ve výši [částka], a to na účet Okresního soudu v Novém Jičíně.