Okresní soud v Novém Jičíně · Rozsudek

7 C 12/2025

č. j. 7 C 12/2025-20

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-04-02 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSNJ:2025:7.C.12.2025.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 12 879,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem , Adresa advokáta, , do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne , datum, uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností Emma´s credit s. r. o. (dále jen „původní věřitel“), smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byl formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru. Proces uzavření smlouvy byl koncipován tak, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr do 3 dnů od uzavření úvěrové smlouvy. Smlouva o úvěru byla mezi smluvními stranami považována za uzavřenou v okamžiku, kdy žalovaný připojil na tuto smlouvu verifikovaný e-mail, jedinečný autorizační kód, který mu původní věřitel přidělil na základě jeho žádosti o úvěr a zaslal SMS zprávou na mobilní telefon, který uvedl žalovaný. Smluvní dokumentace byla následně vložena do klientské zóny na webové stránky původního věřitele s tím, že dokumentace byla k dispozici po celou dobu trvání smluvního vztahu z této úvěrové smlouvy. Na základě uzavření smlouvy byla žalovanému, na jím uvedený bankovní účet, poukázána částka ve výši , částka, . Tuto částku se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru. Na základě dodatku úvěrové smlouvy byla splatnost úvěru ujednána na den , datum, . V dodatku došlo k rekapitulaci dlužné částky s ohledem na úhrady žalovaného a jistina byla ponížena na částku , částka, . Žalovaný svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas. Uhradil pouze částku , částka, , která byla alokována ve výši , částka, na jistinu a zbývající částka byla alokována na zákonný úrok z prodlení, smluvní pokuty či poplatky za upomínky. Ode dne , datum, se žalovaný ocitnul v prodlení s úhradou částky ve výši , částka, , kterou tvořil nedoplatek jistiny. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na úhradu smluvního úroku z úvěru, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Dne , datum, byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy došlo k postoupení pohledávek, prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni , datum, . Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne , datum, . Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení , částka, a skládala se z nesplacené jistiny ve výši , částka, , postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši , částka, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od , datum, do , datum, a poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši , částka, . Žalobkyně učinila rozhodnutí, že v soudním řízení nebude nárokovat část postoupených poplatků za odeslání písemných upomínek a nárokuje pouze částku , částka, . Požaduje tedy po žalovaném zaplacení jistiny ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku ve výši , částka, (tj. nesplacený úrok ve výši , částka, + neuhrazené poplatky za upomínání ve výši , částka, ). Nad rámec všech shora uvedených nároků požadovala žalobkyně i náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Tato částka představuje náklady za cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy. Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, za období od prvního dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od , datum, do , datum, z jistiny ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od , datum, z jistiny ve výši , částka, . Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho.

3. Usnesením, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení písemně doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství.

4. Na základě této výzvy soudu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne , datum, , uvedla, že žalobkyně důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr bohužel nedisponuje. Po revizi žalovaných částek vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky ve výši , částka, , představující kapitalizovaný úrok. Soud řízení, usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , v souladu s ustanovením § 96 občanského soudního řádu ohledně částky , částka, zastavil. Předmětem sporu nadále zůstalo zaplacení částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a náhrada nákladů řízení.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že společnost Emma´s credit s.r.o. poskytla žalovanému na základě smlouvy č. EEC67/284842 ze dne , datum, celkovou částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal splatit do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému, spolu s úrokem ve výši , částka, a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Dne , datum, uzavřela předchůdkyně žalobkyně, společnost Emma´s , právnická osoba, . s žalovaným Dodatek ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, , ve kterém obě smluvní strany prohlásily, že aktuální výše nesplacené jistiny činí , částka, a aktuální výše nesplacených nákladů činí , částka, . V souvislosti s prodloužením doby splatnosti úvěru se smluvní strany dohodly, že žalovaný uhradí ke dni sepisu dodatku ke smlouvě o úvěru, tj. k , datum, poplatek za prodloužení ve výši , částka, , úrok za prodloužení ve výši , částka, a sankci související s prodlením ve výši , částka, , celkem částku , částka, . Dodatkem se žalovaný zavázal uhradit předchůdkyni žalobkyně do , datum, jistinu úvěru ve výši , částka, spolu s poplatkem k datu splatnosti ve výši , částka, a s úrokem k datu splatnosti ve výši , částka, , celkem tedy částku ve výši , částka, . RPSN činila 6366,14 %, úroková sazba 36 % denně (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. EEC67/284842 ze dne , datum, , z Dodatku ze dne , datum, ). Dle tvrzení žalobkyně žalovaný k dnešnímu dni uhradil částku , částka, . Na základě Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena, s účinností ke dni , datum, , žalobkyni (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ). Ke dni vyhlášení rozsudku tak žalobkyně eviduje za žalovaným, po částečném zpětvzetí žaloby, dluh na jistině ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dluh na kapitalizovaném zákonném úroku ve výši , částka, a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, .

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, , ve spojení s dodatkem ze dne , datum, , uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Předchůdkyně žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne , datum, spisové značky , spisová značka, , z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

15. Tyto závěry, které se vztahují ke zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně použitelné i režimu zákona č. 257/2016 Sb., neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr je v něm zakotvena obdobně, respektive ještě šířeji.

16. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

17. Zejména je nutno odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C–679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v , adresa, . Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

18. S odkazem na citované závěry rozsudku Soudního dvora ve věci C–679/18 a na články 8 a 23 směrnice 2008/48 dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

19. V projednávané věci žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by žalovaný předchůdkyni žalobkyně poskytl jakékoliv informace, na základě nichž by mohla posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, jak jí ukládalo citované ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., respektive, že sama prověřovala finanční a majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy a výdaje, včetně případné výše dalších dluhů a exekucí, jak předepisuje citované ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

20. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Proto plnění z titulu předmětné smlouvy (včetně sjednaných úroků a nákladů s uplatněním pohledávky) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.

21. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky , částka, , kterou žalovaný od předchůdkyně žalobkyně načerpal, odečetl částku, kterou již žalovaný zaplatil, tedy částku ve výši , částka, . Žalovaný do dnešního dne nevrátil žalobkyni částku , částka, , která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, oznámení o postoupení pohledávky, které obsahovalo rovněž výzvu k plnění ze dne , datum, , bylo žalovanému odesláno dne , datum, a bylo mu doručeno v souladu se zákonnou fikcí třetí pracovní den, tj. , datum, . Následující den měl žalovaný uhradit dlužnou částku a od , datum, je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

23. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku , částka, , se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky , částka, (nevrácená jistina pohledávky), která představuje 64 % uplatněného nároku. Neúspěšná byla ohledně částky , částka, (zamítnutá jistina a příslušenství), tedy z 36 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci jí soud přiznal 28 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , mimosoudní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši , částka, podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění ke dni provedení úkonu právní služby za 2 úkony, a to převzetí věci po , částka, a podání žaloby po , částka, , náhrady hotových výdajů po , částka, za 2 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, , a z náhrady za DPH v sazbě 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku , částka, a z této částky soud přiznal žalobkyni 28 %, tedy částku ve výši , částka, . Žalobkyni nebyly přiznány náklady řízení za předžalobní upomínku ze dne , datum, , protože tato nebyla žalobkyní, včetně podacího archu, ani na výzvu soudu doložena.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.