7 C 121/2024

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 74 319,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , ve spojení s podáním ze dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovaným, prostřednictvím komunikace na dálku (online klientské centrum) Smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku , částka, , tedy vrátit zapůjčenou jistinu a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši , částka, a administrativní poplatek ve výši , částka, , a to v 83měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední 84. splátka činila , částka, . Splatnost první splátky byla dohodnuta dnem , datum, . Žalovaný na platby dle předmětné smlouvy o zápůjčce neuhradil ničeho a je v prodlení s hrazením svých závazků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně neuhrazenou část jistiny zápůjčky v souladu s ustanovením článku 11 smlouvy ve spojení s ustanovením v článku 13., právnická osoba, podmínek zesplatnila, a to ke dni , datum, . Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku v celkové výši , částka, , sestávající se z neuhrazené jistiny , částka, , neuhrazených obchodních úroků ve výši , částka, (obchodní úroky zápůjčky za dobu následující po datu zesplatnění nesplacené jistiny zápůjčky žalobkyně s ohledem na své obchodní rozhodnutí nepožaduje), neuhrazených měsíčních poplatků za správu zápůjčky ve výši , částka, (administrativní poplatky po datu zesplatnění žalobce s ohledem na své obchodní rozhodnutí žalobkyně nepožaduje). Dále žalobkyně za dobu do zesplatnění požaduje zákonný úrok z prodlení neuhrazených částí zápůjčky v celkové částce , částka, , úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky za dobu od zesplatnění do data , datum, ve výši , částka, . Kapitalizovaný úrok z prodlení žalobkyně požaduje v celkové výši , částka, . Dále žalobkyně požaduje podle článku 13.3. obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce za dobu do zesplatnění smlouvy smluvní pokutu ve výši , částka, a podle článku 13., právnická osoba, podmínek ve spojení s ustanovením článku 11 smlouvy za dobu od zesplatnění smlouvy do dne, ke kterému žalobkyni přísluší smluvní pokuta, tedy do , datum, , smluvní pokutu ve výši , částka, . Celková smluvní pokuta činí částku , částka, . Dále žalobkyně požadovala náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, podle článku 10 Smlouvy o zápůjčce, ve spojení s bodem II.

2. A až II., právnická osoba, sazebníku úroků. Požadovaná částka fakticky odpovídá skutečným nákladům na odeslání všech písemných upomínek odeslaných před i po zesplatnění pohledávky. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit svůj dluh ani ke dni , datum, , požadovala žalobkyně úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky, tedy z částky , částka, i za dobu od , datum, do zaplacení.

3. Usnesením, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení., právnická osoba, doplnění žaloby ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčku nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to konkrétně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a nahlédnutím do centrální evidence exekucí, prokazující, že žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí a dále především z informací získaných od žalovaného, a to předložením výpisů z účtu žalovaného aktuálních za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy o konkrétní půjčce a výplatních pásek žalovaného za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy. Žalobkyně také provedla lustraci dokladu předloženého žalovaným v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Z podkladů a informací, které předal žalovaný žalobkyni, vyhodnotila žalobkyně příjmy žalovaného na částku ve výši , částka, , přičemž příjmy žalovaného byly prokázány z předložených výpisů z účtu žalovaného, výplatní pásky žalovaného a formuláře příjmů a výdajů. Žalobkyně v otázce příjmů žalovaného zároveň zohlednila, že část příjmů žalovaného byla tvořena čerpáním tzv. pay-day úvěrů a vkladů v hotovosti, kdy těmto byl přiřazen minimální možný koeficient. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného žalobkyně pro výpočet bonity žalovaného vyhodnotila skóringový systém průměrně na částku , částka, . V této částce jsou započteny výdaje žalovaného po vyhodnocení příslušným koeficientem v rámci finanční analýzy přiřazeným ve skóringovém systému, a to ve výši: , částka, výběry v hotovosti, , částka, bankovní poplatky výdajové, , částka, transakce platební kartou, , částka, životní minimum, , částka, splátky úvěru, , částka, náklady na bydlení, , částka, neidentifikovatelné domácí platby, , částka, převod na účet právnické osoby – výdaj, , částka, převod na účet fyzické osoby – výdaj a , částka, inkaso. Rozdíl mezi vyhodnocenými příjmy a výdaji činil dle výše uvedeného mechanismu při posouzení úvěruschopnosti žalovaného částku ve výši , částka, . Při započtení nové splátky (průměrem všech splátek) ve výši , částka, tak tento rozdíl činil částku ve výši , částka, . Tato částka je pak dle žalobkyně dostačujícím finančním obnosem, kterým žalovaný disponuje měsíčně k pokrytí zbývajících nutných a běžných výdajů (domácnost, strava, případně doprava apod.).

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně se dne , datum, zavázala poskytnout žalovanému na základě Smlouvy o úvěru č. , hodnota, částku , částka, a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v 84 splátkách po , částka, (resp. poslední splátka , částka, ) částku ve výši , částka, , tedy vrátit zapůjčenou jistinu a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. úrok a administrativní poplatek, ve výši , částka, . Úroková sazba činila 39 % ročně, administrativní poplatek činil 84 x , částka, a RPSN činila 86,7 %. Dále se žalovaný mimo jiné zavázal uhradit pro případ prodlení se splácením jakékoliv splátky smluvní pokutu dle sazebníku, náhradu účelně vynaložených nákladů dle sazebníku a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný ve smlouvě požádal o poskytnutí zápůjčky na účet č. , č. účtu, . Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky. Smlouva obsahuje také Splátkový kalendář a Sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut (ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalovaný smlouvu č. , hodnota, podepsal elektronicky pomocí SMS kódu dne , datum, (z Elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím klientského centra). Žalovaný rovněž dne , datum, elektronicky podepsal Sazebník poplatků a smluvních pokut. Podle sazebníku činí administrativní poplatek neboli měsíční poplatek za správu spotřebitelského úvěru, částku , částka, měsíčně. Úrok činí 39 % ročně. Dále sazebník obsahuje podmínky pro uplatnění smluvních pokut a jejich výši a sazebník vynaložených nákladů. S ohledem na níže uvedené právní závěry ze sazebníku soud nečinil další zjištění (ze Sazebníku úroků poplatků a smluvních pokut). Ve splátkovém kalendáři si žalobkyně a žalovaný dne , datum, ujednali způsob zápočtu splátek ve výši , částka, na jistinu zápůjčky, úrok a administrativní poplatek, přičemž poslední splátka při řádném splácení činila , částka, (ze splátkového kalendáře). Žalovaný před zesplatněním pohledávky neuhradil ničeho (z Vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, a Výpisu splátkového kalendáře, přehled úhrad splátek, vyčíslení smluvních pokut a zákonného úroku za dobu do zesplatnění). Dne , datum, žalobkyně informovala žalovaného o jeho prodlení s úhradou splátek ze smlouvy č. , hodnota, a upozornila žalovaného pro případ neuhrazení dlužných částek, že přistoupí k zesplatnění celé zbývající, doposud neuhrazené jistiny zápůjčky, a to ke dni , datum, (z dopisu ze dne , datum, ). Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou, prohlásila žalobkyně nesplacenou částky jistiny zápůjčky včetně příslušenství za splatnou ke dni , datum, . Žalovaný byl vyzván, aby celkový dluh ve výši , částka, uhradil žalobkyni nejpozději do , datum, (z Oznámení o zesplatnění zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, ). Dne , datum, byla žalovanému zaslána výzva k plnění, v níž byl žalovaný upozorněn na možné soudní vymáhání pohledávky (z předžalobní upomínky ze dne , datum, ). Žalovaný na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil.

7. Z Čestného prohlášení o příjmech a výdajích bylo zjištěno, že žalovaný je rozvedený a nemá žádnou vyživovací povinnost. Čistý měsíční příjem žalovaného činil , částka, , od listopadu 2015 byl žalovaný zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , nebyl ve zkušební lhůtě ani neměl smlouvu na dobu určitou, výplata byla žalovanému vyplácena na účet. Měsíční výdaje uvedené žalovaným činily: pravidelné splátky půjček , částka, , výdaje na léky, telefonní služby a internet , částka, , náklady na bydlení , částka, .

8. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena Smlouva o zápůjčce podle ustanovení § 2390 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele a poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, odst. 26). Nejvyšší správní soud ČR v citovaném rozhodnutí zformuloval závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne , datum, spisové značky , spisová značka, , z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

13. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

14. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C – 679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v , adresa, . Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.

15. S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

16. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že by s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně neměla k dispozici před uzavřením předmětné zápůjčky výpis z účtu žalovaného za poslední tři měsíce, neboť listina, kterou žalobkyně soudu předložila, byla stažena až dne , datum, (den před podáním žaloby). Předložený výpis z účtu nemá vypovídající hodnotu, neboť podle něho měl žalovaný za období tří měsíců od , datum, do , datum, celkové příjmy pouze , částka, a celkové výdaje , částka, . Samotná zápůjčka byla žalovanému poskytnuta na jiné číslo účtu (, č. účtu, ), výpis z tohoto účtu však žalobkyně k důkazu nepředložila. Z úřední činnosti soudu, ze systému ISAS bylo zjištěno, že žalovanému byly před poskytnutím předmětné zápůjčky v roce 2023 poskytnuty čtyři úvěry, které žalovaný nesplácel a pohledávky jsou po žalovaném požadovány v řízeních, vedených pod sp. zn. , spisová značka, (úvěr ve výši , částka, ze dne , datum, ), sp. zn. , spisová značka, (zápůjčka ve výši , částka, ze dne , datum, ), sp. zn. , spisová značka, (úvěr do výše , částka, ze dne , datum, ) a sp. zn. , spisová značka, (úvěr ve výši , částka, ze dne , datum, ). Žalobkyně nezkoumala reálné výdaje žalovaného ani jeho zadluženost, ačkoli v době poskytnutí zápůjčky měl již několik úvěrů po splatnosti u jiných poskytovatelů. Z těchto důvodů soud nepovažuje za prokázané, že žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť na základě uvedených zjištění existovaly důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr splatit.

17. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s odkazem na výše citovanou judikaturu, včetně rozhodnutí Soudního dvora EU. Z těchto důvodů požadované plnění z titulu smlouvy (včetně poplatků a smluvních pokut) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.

18. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku ve výši , částka, , kterou do dnešního dne nevrátil. , adresa, 000 Kč představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, žaloba, obsahující výzvu k plnění, byla žalovanému doručena dne , datum, . Následujícího dne měl splnit povinnost dle výzvy a ode dne následujícího, tj. od , datum, je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

20. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

21. Podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

22. Podle ustanovení § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně poslední známou adresu výzvu k plnění.

23. V daném případě, by měla žalobkyně nárok na částečnou náhradu nákladů řízení. Pro přiznání náhrady nákladů řízení musí žalobkyně prokázat splnění podmínek dle § 142 a odst. 1 o.s.ř., a to jednak předložením výzvy k plnění a dále předložením důkazu o tom, kdy a na jakou adresu tuto výzvu zaslala (např. dodejka, podací lístek, podací arch). Žalobkyně předložila soudu předžalobní upomínku ze dne , datum, , ovšem nedoložila žádný doklad prokazující odeslání předžalobní upomínky žalovanému na adresu , adresa, . Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.