7 C 123/2021
č. j. 7 C 123/2021-30
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Plný text
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o ochranu přirozených práv člověka <b>I. Zamítá se žaloba ohledně stanovení povinnosti žalované se do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku písemně omluvit žalobci za újmu způsobenou protiprávním zásahem do jeho práva na ochranu důstojnosti, vážnosti a cti v tomto znění:</b> <b>„ Vážený pane inženýre,</b> <b>tímto se Vám omlouváme za níže uvedené naše lživé, nepravdivé a urážlivé výroky, týkající se Vaší osoby, učiněné v našem vyjádření k žalobě ze dne [datum], a to v řízení, vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 14 C 203/2020. Plně si uvědomujeme, že nařčení z pletich a odcizení poštovní zásilky se dotklo Vaší osoby a bylo způsobilé zasáhnout do Vaší důstojnosti, vážnosti a cti, které požíváte.</b> <b>Přijměte, prosím, naši omluvu za tyto výroky, které se nezakládají na skutečnosti:</b> <b>1)„ Žalovaná se důvodně domnívá, že nesprávný účet byl uveden (a to žalobcem, jako autorem dopisu) zcela záměrně, aby mohlo být vyvoláno toto řízení. Žalovaná totiž neměla sebemenší důvod k tomu, aby příjem z nájemného nevyplatila.“</b> <b>2)„ Z kontextu všech skutečností je naprosto důvodné podezření žalované, že žalobce, který má klíče k domovní schránce (a který v domě, na rozdíl od [jméno] [příjmení], bydlí) oznámení České pošty a zásilky ze schránky vybral a úmyslně nepředal žalované, aby se o nich nedozvěděla, pohledávku žalobci nemohla zaplatit a žalobce tak mohl zahájit soudní řízení s úmyslem navýšit jej o náklady řízení.“</b> <b>Zároveň Vás ujišťujeme, že se obdobného jednání ve vztahu k Vaší osobě do budoucna zdržíme a nastalé situace litujeme.</b> <b>Společenství vlastníků domu [adresa]</b> <b>II. Zamítá se žaloba ohledně stanovení povinnosti žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku vůči žalobci písemně odvolat dále uvedená nepravdivá tvrzení ze dne [datum], jimiž žalovaná protiprávně ohrozila osobnostní práva žalobce na ochranu vážnosti, důstojnost, cti:</b> Tvrzení [číslo] <b>„ Žalovaná se důvodně domnívá, že nesprávný účet byl uveden (a to žalobcem, jako autorem dopisu) zcela záměrně, aby mohlo být vyvoláno toto řízení. Žalovaná totiž neměla sebemenší důvod k tomu, aby příjem z nájemného nevyplatila.“</b> Tvrzení [číslo] <b>„ Z kontextu všech skutečností je naprosto důvodné podezření žalované, že žalobce, který má klíče k domovní schránce (a který v domě, na rozdíl od [jméno] [příjmení], bydlí) oznámení České pošty a zásilky ze schránky vybral a úmyslně nepředal žalované, aby se o nich nedozvěděla, pohledávku žalobci nemohla zaplatit a žalobce tak mohl zahájit soudní řízení s úmyslem navýšit jej o náklady řízení.“</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 14 046 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobce domáhal po žalované písemné omluvy, blíže specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za újmu způsobenou protiprávním zásahem do jeho práva na ochranu důstojnosti, vážnosti a cti a eventuálně odvolání nepravdivých tvrzení ze dne [datum], blíže specifikovaných ve výroku II. tohoto rozhodnutí, jimž žalovaná protiprávně ohrozila osobnostní práva žalobce na ochranu vážnosti důstojnosti a cti žalobce.
2. Žalobu odůvodnil tvrzením, že žalovaná pronesla prostřednictvím svého zástupce advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] v rámci soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Novém Jičíně pod spisovou značkou 14C 203/2020 nepravdivé výroky, v nichž žalobce shledává protiprávní zásah do svých přirozených práv, zejména práva na ochranu důstojnosti, vážnosti a cti podle § 81 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Jednalo se o písemné výroky obsažené ve vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum]: 3. 1)„ Žalovaná se důvodně domnívá, že nesprávný účet byl uveden (a to žalobcem, jako autorem dopisu) zcela záměrně, aby mohlo být vyvoláno toto řízení. Žalovaná totiž neměla sebemenší důvod k tomu, aby příjem z nájemného nevyplatila.“ <i>2)„ Z kontextu všech skutečností je naprosto důvodné podezření žalované, že žalobce, který má klíče k domovní schránce (a který v domě, na rozdíl od [jméno] [příjmení], bydlí) oznámení České pošty a zásilky ze schránky vybral a úmyslně nepředal žalované, aby se o nich nedozvěděla, pohledávku žalobci nemohla zaplatit a žalobce tak mohl zahájit soudní řízení s úmyslem navýšit jej o náklady řízení.“</i> Uvedené výroky jsou nepravdivé, urážlivé, křivě obviňující, zavádějící a lživé. Jejich obsah snižuje důstojnost, vážnost a čest žalobce, kterou požívá. Žalobce se žalovanou popisovaného jednání nikdy nedopustil. Vznesená obvinění z účelového vedení soudního sporu či neoprávněného vybírání poštovní schránky SVJ důrazně odmítá. Žalobci tak vznikla jednoznačně a prokazatelně újma na přirozených právech, kterou požaduje po žalované odčinit ve formě písemné omluvy. Se spornými výroky se mohou seznámit všichni členové SVJ, čímž se jejich závažnost stejně jako potencialita vzniku citelné újmy žalobci výrazně zvyšuje, neboť žalobce může být výroky žalované potencionálně dehonestován před blízkými sousedy. Žalobce odmítá, že by v dopise ze dne [datum], který pro původní věřitele manželé [příjmení] sepsal, záměrně uvedl nesprávný bankovní účet číslo – [bankovní účet] pro provedení platby upomínaného dluhu, neboť nesprávné údaje k bankovnímu spojení mu byly prokazatelně sděleny ze strany postupitele pohledávky paní [příjmení] e-mailem, jehož kopie je založena ve spise sp. zn. 14 C 203/2020. Za hrubě urážející považuje také výrok, podle něhož měl v období měsíce dubna 2020 disponovat klíčem od poštovní schránky žalované a záměrně předsedkyni SVJ neinformovat o doručení poštovních zásilek do poštovní schránky SVJ v jejím sídle s úmyslem navýšit vzájemný spor mezi účastníky tohoto řízení o náklady řízení. Žalobce v dané době vůbec neměl do schránky přístup. V návaznosti na to žalobci náleží za zásah do přirozených práv člověka mimo jiné právo na přiměřené zadostiučinění ve formě písemné omluvy podle § 2956 o. z. Platí, že právnickou osobu zavazuje vůči třetí osobě (žalobci) protiprávní čin, kterého se dopustil při plnění úkolů její zástupce – advokát v soudním řízení, a to podle § 167 o. z. Žalovaná se dopustila protiprávního jednání (vznesení nepravdivých výroků), kterým zasáhla do přirozených práv žalobce (práva na ochranu důstojnosti, cti a vážnosti) a způsobila mu tím na těchto právech újmu, neboť v rámci soudního řízení byl žalobce prezentován jako člověk nečestný, nemorální a škodící SVJ. Mezi protiprávním jednáním žalované a způsobenou újmou je příčinná souvislost, čin žalované je nutnou podmínkou vzniklé újmy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 871/2018). Žalovaná jednala jednoznačně zaviněně, neboť minimálně měla vědět, že pokud vznese nepravdivá tvrzení na adresu žalobce, tak mu tím může způsobit újmu na přirozených právech. Žalovaná si v tomto ohledu počínala neopatrně, pravdivost svých potencionálně závažných tvrzení si předem neověřila. Zavinění za způsobenou újmu je v daném případě presumováno podle § 2911 o. z., neboť žalovaná porušila zákonnou povinnost nezasahovat do přirozených práv člověka. Žalobce vyzval žalovanou k omluvě dopisem ze dne [datum] a předložil jí také znění požadované omluvy v písemné formě. Žalovaná na jeho dopis nereagovala.
4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobu neuznává a považuje ji za absurdní. Uvedením citovaných domněnek v rámci procesní obrany k žalobě ve věci vedené u zdejšího soudu pod spisovou značkou 14 C 203/2020 nemohlo být zasaženo do přirozených práv žalobce. Nejednalo se o žádné kategorické závěry. Výroky byly zcela přiléhavé sledu událostí a širšímu kontextu věci. Uvedené domněnky žalované nebyly nikde zveřejňovány, žádná újma žalobci tak nemohla vzniknout. Zbylí členové SVJ a tedy sousedi žalobce (jde o miniaturní SVJ v domě o 6 bytových jednotkách) znají problematickou povahu a osobnost žalobce, v důsledku čehož nehrozí potencionalita výrazného zvýšení újmy a dehonestace před blízkými sousedy, pokud by se s předmětnými domněnkami seznámili. Žalobce se patrně nemůže smířit s tím, že nebyl úspěšný v řízení ve věci 14 C 338/2018 a nebyl ani plně úspěšný v řízení ve věci 14 C 203/2020. K žádnému soudnímu jednání přitom nikdy osobně nedorazil. Pokud nyní tvrdí, jak citelně bylo zasaženo do jeho osobnostních práv a vznikla mu újma, kterou chce odčinit písemnou omluvou, měl by své tvrzení o újmě prokázat a tedy i k soudu přijít.
5. Žalobce ve své replice ze dne [datum] uvedl, že pomluvy, které jsou obsaženy ve vyjádření žalované k žalobě ze dne 2. 9. 2020 v řízení sp. zn. 14C 203/2020, zasahují do jeho osobnostních práv, neboť jsou nepravdivé a jedná se o jednoznačné a kategorické závěry o tom, že žalobce porušil listovní tajemství, čili byl žalovanou křivě obviněn ze spáchání trestného činu. Žalovaná přiznává nepravdivost svých urážlivých tvrzení a svou obranu staví pouze na tom, že nebyly způsobilé zasáhnout do osobnostních práv žalobce. Domnívá se přitom, že má právo v rámci své procesní obrany osočovat žalobce z nečestného a podlého jednání na úkor SVJ a svých sousedů. Inkriminovaný výrok žalované je potenciálně způsobilý dotknout se osobnosti člověka - snížit vážnost, důstojnost, dobré jméno, čest a pověst žalobce, a to zejména před jeho sousedy, pokud tito mohli z rozsudku soudu nabýt dojmu, že žalobce porušuje listovní tajemství a pokoutně vybírá ve vlastním zájmu poštovní schránku SVJ. Zásahem do absolutního osobnostního práva je i jednání, které nedosahuje intenzity trestného činu nebo přestupku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 30 Cdo 2115/2015). V případě ochrany osobnostních práv je rozhodující pouze účinek, jakým je závadné jednání objektivně způsobilé působit na třetí osoby (srov. obdobně Vážný [číslo] tr.). Není tudíž ani rozhodné, zda k ohrožení či porušení osobnosti skutečně došlo; postačuje objektivní způsobilost příslušného jednání takový účinek způsobit (srov. NS 30 Cdo 1941/2007). Lze dovodit, že by dotčení osobnosti vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku pociťoval zpravidla každý člověk nacházející se na místě a v postavení žalobce (srov. NS 30 Cdo 1917/2018). Urážlivé výroky týkající se žalobce jednak jsou obsaženy v soudním spise v rámci vyjádření žalované ze dne [datum], dále veřejně zazněly při ústním jednání soudu a v odůvodnění rozsudku ve věci sp. zn. 14 C 203/2020. Tento rozsudek byl rovněž zveřejněn na vývěsce SVJ v bytovém domě, kde žalobce bydlí. S pomluvami mohla být či byla seznámena veřejnost, při ústním jednání soudu ve věci 14 C 203/2020 soudkyně, zapisovatelka a zástupce žalobce.
6. K jednání, nařízenému na den [datum], se dostavili pouze zástupci účastníků. Žalobce na podané žalobě trval, žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že ve svém sporném vyjádření žádné jednoznačné a kategorické závěry nevyslovoval, pouze v rámci procesní obrany v soudním řízení uvedl své důvodné podezření, tedy hodnotící soud a domněnku. Není pravdivé tvrzení, že předmětný rozsudek byl vyvěšen v domě, kde má sídlo SVJ. Statutární orgán SVJ rozsudek nikdy nikomu nepředal a také ho nikde nevyvěšoval. Žádný z členů SVJ tento rozsudek nečetl, ani nepotvrdil, že by ho viděl v domě vyvěšený. Pokud v domě vyvěšený byl, pak ho tam mohl vyvěsit pouze žalobce. V rozsudku ve věci 14 C 203/2020 sám soud uvádí, že se„ žalovaný domnívá, že žalobce, který má klíče od domovní schránky, zásilky ze schránky vybral a žalovanému nepředal, s cílem vyvolat soudní řízení a navýšit jeho náklady.“ Z toho je zřejmé, že i soud toto tvrzení považoval za domněnku, nikoliv za kategorické tvrzení. K domněnce o tom, že žalobce mohl mít zájem na tom, aby žalované nebyly doručeny listiny (předžalobní výzva z [datum] a oznámení o postoupení pohledávky z [datum]) vedly žalovanou skutečnosti, že žalobce velmi aktivně vystupoval ve věci pohledávky manželů [příjmení] vůči SVJ, kterou SVJ nikdy nerozporovalo a uznává, že měla být zaplacena, a činil kroky, které standardně činí postupitelé, v daném případě manželé [příjmení]. Žalobce za ně aktivně vystupoval, již dopis ze dne [datum] je sepsán jeho rukou a odeslán jím a v tomto dopise bylo uvedeno nesprávné číslo účtu manželů [příjmení], které bylo neexistující. Žalovaná se na toto číslo účtu pokoušela uhradit pohledávku manželů [příjmení], ale peníze se vrátily s tím, že číslo účtu neexistuje. Další listiny, které předcházely podání žaloby (oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva) žalované nebyly doručeny a ve schránce nebylo ani oznámení pošty, že tyto listiny jsou žalované doručovány. Žalovaná se o nich dozvěděla až v rámci nahlédnutí do spisu v probíhajícím soudním řízení. Žalobce byl dřívějším statutárním orgánem SVJ, měl klíče od schránky SVJ, v domě bydlel a tuto schránku sledoval, což je patrné i z toho, že oznamoval emailem statutární zástupkyni SVJ, že schránka je plná. Statutární zástupkyně SVJ v domě nebydlí, situace se odehrála v době pandemie covid 19, kdy do domu docházela méně často, nicméně schránku vybírala a nikdy v ní citované listiny ani oznámení pošty o jejich doručování nenašla. Z toho žalovaná usoudila, že to mohl být právě žalobce, který mohl mít zájem na tom, aby tyto listiny žalované doručeny nebyly, dostala se do prodlení s úhradou pohledávky manželů [příjmení] a byla neúspěšná v soudním sporu. Žalobce vedl proti žalované u zdejšího soudu spor ve věci 14 C 338/2018, v němž byl neúspěšný a mohl mít tedy snahu se žalované mstít. Ostatní vlastníci bytů mají z žalobce strach a nechtějí se s ním dostávat do konfliktu.
7. Právní zástupce žalobce uvedl, že je smutné, že žalovaná považuje žalobce za nečestného nebo lstivého člověka. Žalobce je přitom bývalým statutárním orgánem SVJ, zasadil se o to, aby SVJ fungovalo v určitém právním rámci, zasadil se o umístění antény na domě, z čehož mají jednotliví členové SVJ příjem. Jako bývalý statutární orgán měl vždy zájem na tom, aby SVJ bylo řádně spravováno, proto oznamoval paní [příjmení] např. to, že schránka SVJ je plná. [příjmení] [příjmení] je jeho bývalá partnerka. Co se týče nesprávného čísla účtu, bylo prokázáno emailovou komunikací s manželi [příjmení], že toto nesprávné číslo účtu mu poskytli oni. V minulosti žalobce měl klíče od schránky SVJ, v té době měl uzavřenou řádnou dohodu o správě, tyto klíče později odevzdal. Vztahy mezi členy SVJ jsou korektní, s výjimkou dvou sporů, které vedl žalobce. Žalobce má občas připomínky k zápisu ze shromáždění vlastníků bytových jednotek, ale to je tak všechno.
8. Ve věci soud učinil tato zjištění:
9. Žalobce dne [datum] podal u zdejšího soudu žalobu proti žalované (Společenství vlastníků domu [adresa]) o zaplacení částky 14 166 Kč s příslušenstvím, jako podílu žalobce coby vlastníka jednotky v bytovém domě na zisku vyplývajícího z umístění vysílače [právnická osoba] na střeše domu. Rozsudkem č.j. 14 C 338/2018-55 ze dne 30. 1. 2019 byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta a žalobci byla uložena povinnost zaplatit [název žalované] náhradu nákladů řízení ve výši 8 514,20 Kč. Důvodem zamítnutí žaloby se stala předčasnost uplatněného nároku. Krajský soud v Ostravě rozsudkem č.j. 11 Co 114/2019-88 ze dne 20. 9. 2019 rozsudek Okresního soudu potvrdil a zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení před soudem 1. stupně a odvolacího řízení.
10. Následně žalobce dne [datum] podal ke zdejšímu soudu další žalobu, vedenou pod spisovou značkou 14 C 203/2020. V ní uvedl, že jako postupník uzavřel s postupiteli manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou byly na žalobce postoupeny pohledávky za žalovanou ([název žalované]) v celkové výši 7 588 Kč s příslušenstvím z titulu nevyplaceného podílu spoluvlastníka (člena SVJ) na příjmu z nájmu společných částí domu za poměrnou část roku 2017, v němž postupitelé předmětnou bytovou jednotku prodali a přestali být členy SVJ. V žalobě uvedl, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ve věci byl soudem vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaná v zákonné lhůtě podala odpor. Následně v písemném vyjádření k žalobě ze dne [datum] žalovaná uvedla tyto skutečnosti: žalovaná nerozporuje, že shromáždění vlastníků přijalo dne [datum] usnesení, kterým rozhodlo o vyplacení příjmů z pronájmu společných prostor [právnická osoba] za rok 2017 jednotlivým členům SVJ. Za období od [datum] do [datum] měli manželé [příjmení] právo na vyplacení poměrné části tohoto podílu ve výši 6 716 Kč, nikoliv 7 558 Kč, jak uvádí žalobce. Manželům [příjmení] nebyl po vzájemné dohodě tento podíl vyplacen, neboť se čekalo, jakou pokutu dostane žalovaná v souvislosti s porušením povinnosti [jméno] [příjmení] (tehdejší předsedkyně Společenství vlastníků). Následně byla žalované uložena pokuta ve výši 1 000 Kč, kterou zaplatila, a o tuto pokutu měl být příjem z nájemného ponížen. O vyplacení podílu z nájemného se manželé [příjmení] přihlásili dopisem ze dne [datum], přičemž je zřejmé, že jak autorem dopisu ze dne [datum], tak přípisu z [datum] (oznámení o postoupení pohledávky), tak předžalobní výzvy z [datum] je žalobce. Žalovaná se již v reakci na dopis ze dne [datum] pokoušela vyplatit manželům [příjmení] podíl z nájemného, snížený o vniklou škodu, avšak to se jí nepodařilo, neboť účet, který byl ve výzvě uveden, vůbec neexistuje. Dále žalovaná uvedla, že se důvodně domnívá, že nesprávný účet byl uveden (a to žalobcem jako autorem dopisu zcela záměrně), aby mohlo být vyvoláno toto soudní řízení. Žalovaná totiž neměla sebemenší důvod k tomu, aby příjem z nájemného nevyplatila. Přípisy ze dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky) a ze dne [datum] (předžalobní výzva žalobce) žalovaná vůbec neobdržela. Až nahlédnutím do soudního spisu právní zástupce žalované zjistil obsah daných přípisů, o jejichž existenci se dozvěděl až z žaloby. Ze sledování zásilek žalovaná zjistila, že obě zásilky byly vhozeny do domovní schránky. V domovní schránce zástupce žalované [jméno] [příjmení], která schránku vybírá, však nenašla ani jedno oznámení České pošty o výzvě k převzetí zásilky ani zásilky samotné. Z kontextu těchto skutečností je důvodné podezření žalované, že žalobce, který má klíče k domovní schránce (a který v domě na rozdíl od [jméno] [příjmení] bydlí) oznámení České pošty a zásilky ze schránky vybral a úmyslně nepředal žalované, aby se o nich nedozvěděla, pohledávku žalobci nemohla zaplatit a žalobce tak mohl zahájit soudní řízení s úmyslem navýšit jej o náklady řízení.
11. Součástí příloh spisu 14 C 203/2020 je korespondence, probíhající mezi žalobcem a paní [jméno] [příjmení], z níž vyplývá, že žalobce aktivně vystupoval ve vztahu k této osobě za účelem odkupu její pohledávky vůči SVJ ohledně výplaty jejího podílu na příjmu z umístění antény za rok 2017. Z obsahu této korespondence je zřejmé, že žalobce sepsal výzvu k úhradě této pohledávky, sám navrhoval, že tato výzva bude odeslána písemně, nikoliv emailem. Projevoval rozmrzelost nad tím, že paní [příjmení] otálela s žádostí o výplatu podílu z pronájmu, případně, že se rozhodla to vzdát. Dále z emailu ze dne [datum], odeslaného [jméno] [příjmení], je zřejmé, že žalobce se sháněl po klíčích od schránky SVJ a bylo mu sděleno, že pan [jméno] [příjmení] klíč od schránky vracel paní [příjmení]. Dne [datum] zaslal žalobce upozornění na email [název žalované] s tím, že je plná poštovní schránka SVJ.
12. V řízení ve věci 14 C 203/2020 se konalo jednání dne [datum], při němž byli přítomni pouze zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] a zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], soudkyně JUDr. [jméno] [příjmení], a dále zapisovatelka [jméno] [příjmení]. Soud ve věci rozhodl rozsudkem č.j. 14 C 203/2020-32 ze dne 13. 2. 2020, v němž řízení ohledně částky 1 842 Kč s úrokem z prodlení zastavil, stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 5 716 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení. Zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal po žalované úhrady úroků z prodlení z částky 5 716 Kč od [datum] do [datum] a stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 3 536,30 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Z obsahu tohoto rozsudku bylo zjištěno, že dne [datum] [jméno] [příjmení] za sebe a na základě plné moci za [jméno] [příjmení], zaslala žalované upomínku o zaplacení částky 3 779 Kč pro každého z nich, nejpozději do 7 dnů na účet č. [bankovní účet] s tím, že pokud k úhradě nedojde, jsou připraveni domáhat se nároku u soudu. Z nesporných tvrzení účastníků měl pak soud za prokázáno, že tato upomínka byla žalované doručena. Z listiny„ Sledování zásilek“ bylo zjištěno, že doporučené psaní RR [číslo] obsahující oznámení o postoupení pohledávky žalobci, adresované žalované bylo převzato k přepravě dne [datum], dne [datum] byla zásilka uložena, když adresát nebyl zastižen a dne [datum] byla vhozena do domovní schránky adresáta (předmětem bylo oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Upomínkou ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 7 558 Kč nejpozději do 7 dnů na číslo účtu [bankovní účet]. Jelikož adresát nebyl zastižen, byla zásilka vložena do domovní schránky adresáta dne [datum]. Z emailové komunikace mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] v období od [datum] do [datum] bylo prokázáno, že žalobce zpracoval veškerou dokumentaci, týkající se postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky a upomínku žalované. Stejně tak bylo prokázáno, že nesprávné číslo účtu [bankovní účet] mu bylo sděleno jako platební místo pro příjem podílu z nájemného paní [jméno] [příjmení]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že manželé [příjmení] pohledávku, kterou měli vůči žalované z titulu výplaty podílu z pronájmu společných prostor za rok 2017, postoupili žalobci. Soud v odůvodnění vydaného rozhodnutí soud uvedl, že nezohlednil procesní obranu žalované, spočívající v tvrzení, že žalobce měl znemožnit žalované doručení listovních zásilek, obsahujících oznámení o postoupení pohledávky a upomínku ze dne [datum], neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobce v daném období nedisponoval klíči k poštovní schránce a důvod, proč žalovaná tyto listiny neobdržela, může být jakýkoliv.
13. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 81 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále též OZ).
14. Podle ustanovení § 81 odst. 1, chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.
15. Podle ustanovení § 81 odst. 2, ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a projevy osobní povahy.
16. Podle § 82 odst. 1, člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.
17. Podle ustanovení § 2956 občanského zákoníku, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil. Jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.
18. Podle ustanovení § [číslo], způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele vhodné. Jsou jimi úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinku zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo jiné obdobné závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.
19. Podle ustanovení § [číslo] odst. 2, nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.
20. Hlavním předpokladem vzniku sankce za poručení, případně ohrožení osobnostních práv člověka je existence konkrétního zásahu do jeho osobnosti, který musí být shledán jako neoprávněný, tedy v rozporu s objektivním právem. Soud musí zkoumat, zda takový zásah výslovně zákon dovoluje, resp. zda k zásahu nedošlo výkonem subjektivního práva, případně při plnění zákonem uložené právní povinnosti. Dílčí zásahy do jednotlivých osobnostních práv člověka je nutno zkoumat jednotlivě a ve vzájemných souvislostech, přičemž vlastní zásah je nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k zásahu došlo, jakož i k osobě postižené zásahem. O snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, ze které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku, spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti, pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba, nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby.
21. Po posouzení dané věci dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Předpokladem pro vznik odpovědnosti za zásah do osobnostních práv je existence samotného neoprávněného zásahu, dále objektivní způsobilost zásahu porušit nebo ohrozit osobnost a příčinná souvislost mezi neoprávněným zásahem vedoucím k porušení nebo ohrožením osobnosti. Soud dospěl k závěru, že žádný z výroků žalované, uvedených ve vyjádření k žalobě v řízení vedeném pod sp. zn. 14 C 203/2020, nesplňuje podmínky pro vznik odpovědnosti žalované za zásah do osobnosti žalobce. Je nutno poukázat na to, že sporné výroky byly učiněny v rámci písemného vyjádření k žalobě v soudním řízení vedeném mezi účastníky. Byly koncipovány jako procesní obrana žalované proti tvrzením žalobce, a vyjádření bylo doručováno pouze žalobci. Z protokolu o jednání ve věci 14 C 203/2020 je zřejmé, že při tomto jednání nebyla přítomna veřejnost a nebyl tam přítomen ani samotný žalobce. Jednání probíhalo pouze za přítomnosti soudkyně, zapisovatelky a právních zástupců obou stran. Už sama tato skutečnost snižuje potenciální nebezpečnost vynesených výroků a možnost zásahu do osobnosti žalobce. Soud zohlednil konkrétní okolnosti daného případu, kdy žalobce vedl proti žalované již druhý soudní spor, kdy sám vyvinul iniciativu k tomu, aby nabyl pohledávku manželů [příjmení] proti žalované, kterou pak uplatnil u soudu. Žalovaná se bránila v řízení skutečností, že neobdržela ani předžalobní výzvu, ani oznámení o postoupení pohledávky a že ve výzvě k zaplacení manželů [příjmení] bylo žalobcem uvedeno nesprávné číslo účtu, na které nebylo možno pohledávku uhradit. V této souvislosti žalovaná přednesla domněnku, že to mohl být právě žalobce, který měl klíče od schránky žalované, a mohl mít zájem na tom, aby předžalobní upomínka a oznámení o postoupení pohledávky nebyly žalované doručeny a rovněž domněnku, že nesprávné číslo účtu bylo ve výzvě k zaplacení uvedeno záměrně. Tím způsobem žalovaná zaujala postoj k vzniklé situaci, nejednalo se však o kategorický soud ani o křivé obvinění žalobce, pouze o domněnky, vyplývající z výše popsaných okolností. V řízení ve věci 14 C 203/2020 nebylo prokázáno, že nedoručení listin před podáním žaloby zapříčinil žalobce, naopak vyšlo najevo, že žalobce skutečně uvedl nesprávné číslo účtu, na které měla žalovaná plnit, ovšem nikoli záměrně. Tuto skutečnost se však žalovaná dozvěděla až v průběhu soudního řízení, v době sepisu vyjádření k žalobě jí nemohla být známa.
22. Podle hodnocení soudu výroky žalované vzhledem ke kontextu, v jakém byly proneseny, a k jejich nízké intenzitě nejsou způsobilé porušit nebo ohrozit osobnost žalobce. Při takovém chápání ochrany osobnosti by se zcela vytratila svoboda slova a právo vyjádření jakéhokoliv názoru či domněnky by mohlo vést k podání žaloby na ochranu osobnosti. Účastník soudního řízení by ztratil možnost uvádět všechny relevantní skutečnosti v rámci svojí procesní obrany. Rozsudek soudu ve věci 14 C 203/2020 byl doručován pouze žalobci, soud v něm konstatoval, že tvrzení žalované, že žalobce měl zájem na tom, aby jí předmětné listiny nebyly doručeny, nepovažoval za prokázané. Za dané situace výroky žalované nebyly způsobilé negativně působit na jiné osoby, neboť pouze rozsudek je veřejnou listinou (nikoli protokoly z jednání či vyjádření k žalobě). Podle výsledku dokazování bylo tvrzení, že žalobce v předžalobní výzvě uvedl nesprávné číslo účtu, pravdivé, nepravdivá byla pouze domněnka žalované, že tak učinil záměrně. Tato domněnka však nemá intenzitu křivého obvinění či pomluvy, jedná se pouze o hodnotící soud, jímž žalovaná zaujala určitý postoj k dané situaci.
23. Při rozhodování soud vycházel rovněž z judikatury Nejvyššího soudu, zejména z rozhodnutí ve věci 25 Cdo 1901/2019-164 ze dne 22. 6. 2021, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že při střetu základního práva na vyjádření kritiky, ať již slovem či tiskem, tj. svobody projevu, s právem na ochranu osobnosti a soukromého života, tedy základních práv, která stojí na stejné úrovni, je vždy věcí soudu, aby s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu pečlivě zvážil, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým. Je třeba, aby na základě konkrétních okolností daného případu zvážil, zda výrok dosahuje takové intenzity, že zasahuje do práva na ochranu osobnosti dané osoby, či je situaci přiměřený, tedy zda v daném případě preferovat právo na ochranu cti a dobré pověsti dotčené osoby nebo upřednostnit právo na svobodu projevu (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. IV ÚS 146/04). Dále Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí uvedl, že při zkoumání přiměřenosti konkrétního výroku je třeba v prvé řadě odlišit, zda se jedná o skutkové tvrzení nebo hodnotící soud. Hodnotící soud vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií. Hodnotící soud nelze dokazovat, avšak je nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho zveřejněné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn., zda primárním cílem kritiky není hanobení a neuctění dané osoby.
24. Hodnotící soudy žalované, kterými v kontextu uvedených skutečností zajala procesní postoj v soudním řízení k situaci, kdy ve výzvě k zaplacení bylo uvedeno nesprávné číslo účtu a nebyly jí doručeny žádné listiny předcházející žalobě, nelze považovat za nepřípustný zásah do osobnostních práv žalobce, neboť nepřesáhl svojí intenzitou takovou míru, kterou by již v demokratické společnosti nebylo možno tolerovat. Je zjevné, že oba výroky žalované byly subjektivním hodnotícím soudem, neboť byly uvozeny slovy –„ žalovaná se důvodně domnívá“, a„ z kontextu všech skutečností je důvodné podezření,“ přičemž takto formulované vyjádření nepřekračuje rámec přípustné kritiky. V řízení rovněž nevyšlo najevo, že by primárním cílem této kritiky bylo hanobení nebo zneuctění žalobce. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že k porušení osobnostních práv žalobce nedošlo, proto žalobu jako nedůvodnou v obou jejích částech zamítl.
25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalované, která byla v řízení úspěšná, soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 14 146 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu za 4 úkony právní pomoci dle § 9 odst. 3, písmeno d) vyhlášky č. 177/1999 Sb. po 2 500 Kč za tyto úkony - příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], další porada s klientem dne [datum]. K těmto úkonům náleží žalované 4 x režijní paušál po 300 Kč. Dále bylo přiznáno žalované cestovné právního zástupce k soudu v roce 2022 ve výši 208 Kč (cesta z [obec] do [obec] a zpět, tj. celkem 30 km, osobním automobilem tovární zn. BMW, [registrační značka] s kombinovanou spotřebou paliva 6,2 litrů nafty na 100 km, při ceně paliva 36,10 Kč/litr a sazbě základní náhrady za používání motorových vozidel 4,70 Kč/km) a náhrada za ztrátu času za dvě půlhodiny po 100 Kč, tedy celkem 11 608 Kč, k tomu 21 % DPH 2 437,7 Kč; celkem tak náklady řízení žalované, které je povinen uhradit žalobce, činí po zaokrouhlení na celé koruny částku 14 046 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.