7 C 163/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 70 299, částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 70 299, částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 13,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 13,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 13,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 13,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru. Dle smluvního ujednání jsou součástí smlouvy také Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba Na základě uzavřené smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši částka. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal splácet bance čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných přímo ve smlouvě. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný ve smlouvě zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 13,90 % a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (zejména za vedení účtu), příp. poplatky za pojištění, a to ve výši podle smlouvy a aktuálního Sazebníku právnická osoba Za tímto účelem byl žalovaný povinen udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Smluvní strany si dále přímo ve smlouvě sjednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splácení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byl žalovaný dle smlouvy povinen platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle aktuálního Sazebníku právnická osoba, tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky (ceny). Smluvní strany si dále ve smlouvě sjednaly právo banky prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaný dostane do prodlení s placením splátky úvěru či jakéhokoliv peněžitého závazku ze smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas, banka jej několikrát písemně upozornila, aby tento stav napravil a uhradil dlužnou částku v poskytnuté lhůtě. Následně, v důsledku trvajícího porušování těchto smluvních povinností ze strany žalovaného, využila banka svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni datum zesplatnila. Bance tak vzniklo právo požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne datum, ve kterém byl rovněž vyzván k neprodlenému zaplacení zůstatku úvěru včetně vyúčtované neuhrazené smluvní pokuty za prodlení a dalších poplatků. Současně byl upozorněn, že pohledávka je dále v souladu se smluvním ujednáním úročena úrokem z úvěru ve sjednané výši, a také zákonným úrokem z prodlení. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného uhrazena. Pohledávka za žalovaným byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne datum. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem částka a skládala se z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši částka, úroku z úvěru ve výši částka, úroku z prodlení ve výši částka a poplatků ve výši částka. Jistina pohledávky částka je tak tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši částka a připsanými úroky úvěru ve výši částka. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky, ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Usnesením č. j. 7C 163/2021-10 ze dne 25. 10. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Dále byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, kdy a v jakých částkách žalovaný splácel poskytnutý úvěr, u jistiny, aby uvedla, jakým způsobem byla vypočtena, u kapitalizovaných úroků ve výši částka a úroků z prodlení ve výši částka, aby uvedla, z jakých částek, jakou sazbou, za jak dlouhou dobu (od kdy do kdy) a v jaké výši došlo ke kapitalizaci toho kterého úroku nebo toho kterého úroku z prodlení a u poplatků ve výši částka, aby uvedla, za jaké úkony jsou požadovány a z čeho vyplývá jejich výše.

4. V doplnění žaloby, ze dne datum, žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Následně právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum Dodatek ke Smlouvě o úvěru, vedeném na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba Žalovaný se dle čl. 3, bodu 3.1 smlouvy zavázal splácet poskytnutý úvěr a úroky z úvěru pravidelnými 120 měsíčními splátkami ve výši částka, vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce s tím, že první splátka bude zaplacena dne datum. Dále dle čl. 2 Dodatku se žalovaný počínaje prosincem 2019 zavázal splácet pravidelné měsíční splátky vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil částka Smluvní strany si v čl. 8, bodu 8.3 smlouvy sjednaly povinnost žalovaného platit smluvní pokutu za prodlení, a to ve výši uvedené v ceníku banky. Žalovaný neuhradil splátku za měsíce eden 2021 a únor 2021. Dle bodu 2.4 ceníku činily náklady spojené s prodlením částka za 10 dní v prodlení. Bance vznikl nárok na náklady spojené s prodlením ve výši částka. příjmení ve výši částka se dále skládá z neuhrazených poplatků za pojištění. Smluvní strany si v čl. 7, bodu 7.1 smlouvy sjednaly právo banky na úhradu měsíčního paušálního poplatku za pojištění ve výši částka. Tento poplatek byl účtován ke dni datum, datum a datum a ke dni datum v ponížené výši částka. Celková výše poplatků za pojištění činí částka Smluvní strany si přímo v čl. 3, bodu 3.1 smlouvy sjednaly, že úroky z úvěru se stanou součástí jistiny. příjmení byla oprávněna připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíci, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Celková výše dlužné jistiny úvěru ke dni postoupení (tj. datum) ve výši částka je tudíž tvořena z poskytnuté výše úvěru ve výši částka navýšené (měsíčně, resp. po zesplatnění) o připsané neuhrazené úroky z úvěru a současně ponížené o splátky úvěru. Výše jistiny ke dni zesplatnění (tj. datum) byla ve výši částka. Úroky z úvěru jsou počítány z aktuální výše dlužné jistiny a připisovány měsíčně. Úroková sazba činí dle čl. 4, bodu 4.1 smlouvy 13,90 % ročně. Za období po zesplatnění pohledávky činily neuhrazené úroky z úvěru, vyčíslené ke dni postoupení pohledávky částka. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši částka žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný ode dne poslední úhrady /tj. datum) ke dni postoupení (tj. datum) z aktuální dlužné částky.

5. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně právnická osoba jako poskytovatel úvěru, splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získala při zpracovávání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaný měl u právní předchůdkyně žalobkyně veden běžný účet č. bankovní účet a znala a měla ověřenou jeho platební morálku, výši jeho měsíčních příjmů i výši měsíčních výdajů a veškeré podstatné skutečnosti pro posouzení jeho schopnosti splácet požadovaný úvěr. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl při žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména výši jeho příjmu, dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná. Následně, po vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovaným uzavřena úvěrová smlouva.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.

7. K jednání, nařízenému na den datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil. Právní zástupce žalobkyně se k jednání dostavil a navrhl, aby soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

8. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 120 měsíčních splátkách po částka, vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Poslední splátka při řádném splácení činila částka a měla být uhrazena dne datum. Roční úroková sazba činila 13,90 % a RPSN činila 15,35 %. Úvěr byl poskytnut jako účelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a splácený pravidelnými splátkami. Použití úvěru bylo omezeno pouze na sjednaný účel. Účelem úvěru byla konsolidace úvěrů nebo půjček, které mu byly poskytnuty právnická osoba nebo jinými finančními institucemi. Konsolidací se rozumí úplné splacení takových úvěrů nebo půjček a jejich sloučení do jednoho nového úvěru. Na splacení konsolidovaných dluhů měl žalovaný použít částku ve výši částka. Použití zbývajících prostředků úvěru bylo zcela na uvážení žalovaného. Účastníci si ve smlouvě sjednali, že úroky z úvěru budou úročeny společně s jistinou a stanou se její součástí. Dále byla banka oprávněna požadovat poplatky a jiné platby související s prodlení, ukončit smluvní vztah s klientem a prohlásit úvěr za ihned splatný (ze smlouvy o úvěru ze dne datum). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nesplnil svou povinnost a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, banka využila svého práva a úvěr ke dni datum zesplatnila (z oznámení o zesplatnění ze dne datum). právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávku postoupila žalobkyni (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, s účinností ke dni datum (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy). Z platební historie je patrno, že žalovaný k dnešnímu dni uhradil částku ve výši částka. Ke dni vyhlášení rozsudku žalovaný dluží dle tvrzení žalobkyně jistinu ve výši částka (jistina ve výši částka + připsané úroky ve výši částka), úroky z prodlení ve výši částka poplatky ve výši částka. Předžalobní upomínkou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky, ovšem žalovaný na tuto výzvu nereagoval.

9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018, z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. příjmení je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

17. Tyto závěry, které se vztahují ke zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., jsou nepochybně použitelné i režimu zákona č. 257/2016 Sb., neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr je v něm zakotvena obdobně, respektive ještě šířeji.

18. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne datum zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

19. Zejména je nutno odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

20. S odkazem na citované závěry rozsudku Soudního dvora ve věci C – číslo a na články 8 a 23 směrnice 2008/48 dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

21. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně zkoumala příjmy žalovaného, kdy žalovaný měl u předchůdkyně veden běžný účet a předchůdkyně žalobkyně tedy znala a měla ověřenou platební morálku žalovaného. K tomuto tvrzení však žalobkyně nepředložila soudu žádné důkazy (např. výpisy z účtu žalovaného vedeného u žalobkyně) ani přes výslovné poučení soudu a tedy jde o tvrzení neprokázané. Žádným způsobem žalobkyně nezkoumala ani výdaje žalovaného, přičemž jejich výše je významná pro posouzení jeho schopnosti splácet úvěr. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

22. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Proto plnění z titulu předmětné smlouvy (včetně sjednaných úroků) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.

23. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky částka, kterou žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal, odečetl částku, kterou již žalovaný dle platební historie zaplatil, tedy částku částka. Žalovaný do dnešního dne nevrátil žalobkyni částku v celkové výši částka, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, soud vycházeje z právní domněnky zakotvené v ustanovení § 573 Občanského zákoníku má za to, že zásilka (předžalobní výzva k plnění ze dne datum) zaslaná prostřednictvím poštovních služeb, je doručena adresátovi nejpozději třetí pracovní den po jejím odeslání. Splatnost bezdůvodného obohacení v souvislosti s neplatnou smlouvou tedy nastala dne datum na základě výzvy žalobkyně, která byla žalovanému doručena dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti, tj. od datum je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

25. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku částka se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem sporu byla ke dni vyhlášení rozsudku včetně příslušenství částka částka. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky částka, která představuje 78,4 % uplatněného nároku, neúspěšná byla ohledně částky částka, tedy z 21,6 % z uplatněného nároku. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci jí soud přiznal 56,8 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši částka podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka a účast u jednání), náhrady hotových výdajů po částka za 4 úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši částka, jízdné ve výši částka z obec do obec a zpět, celkem 44 km, osobním automobilem Volvo, registrační značka, s kombinovanou spotřebou benzínu 7,3 l benzínu na 100 km, při ceně benzínu částka a režii 4,7 Kč/km, náhradu za promeškaný čas 2 půlhodiny po částka a 21 % DPH z částky částka, ve výši částka Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku částka a z této částky soud přiznal žalobkyni 56,8 %, tedy částku ve výši částka po zaokrouhlení částka. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doplnění žaloby na výzvu soudu ze dne datum, neboť žalobkyně je zastoupena advokátem a žaloba měla být perfektní a obsahovat všechny potřebné náležitosti a tvrzení již v době jejího podání. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu. Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.