7 C 177/2025

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 11 652,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty ve výši , částka, a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovanou, distančním způsobem, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, až do výše , částka, , s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI. a čl. VII. Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V., odst. 1 smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Dne , datum, poskytla žalobkyně žalované, prostřednictvím bankovního převodu, na účet č. , č. účtu, částku ve výši , částka, . Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila volitelnou službu „Presto“ za poplatek ve výši , částka, a službu „Klidné spaní“ za poplatek ve výši , částka, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně smlouvu vypověděla dne , datum, , o čemž žalovanou informovala emailem z téhož dne. Ode dne , datum, je žalovaná prokazatelně v prodlení s úhradou celého úvěru. Žalovaná má ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši , částka, , která se skládá z jistiny ve výši , částka, , z poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, , ze smluvního úroku ve výši , částka, a z poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, . Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení, která činí , částka, . Žalovaná se do prodlení dostala do prodlení se splácením denní splátky splatné dne , datum, . Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru od , datum, do , datum, . Žalovaná na pohledávku žalobkyně dosud neuhradila ničeho.

3. Usnesením soudu, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované úvěr splácet a dále aby uvedla, kolik žalovaná na předmětný úvěr uhradila. K tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne , datum, uvedla, že provedla posouzení úvěruschopnosti žalované dle interní metodiky schválené Českou národní bankou v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalované informace o celkovém počtu členů žijících ve společné domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem a další. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila , částka, , která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v následujících registrech: centrální evidence exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru TelcoScore, registru , právnická osoba, ., registru PČR hledaných osob, registru politicky aktivních osob (registr Starostové), katastrálním rejstříku – kontrola platnosti adresy a registru „sankční seznamy“.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. Na základě ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci řízení s tím souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím bankovní identity a následně žalovaná podepsala dne , datum, na internetových stránkách žalobkyně www.flexifin.cz Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním až do částky , částka, , za poplatek ve výši 1,99 % z čerpané částky. Úroková sazba byla sjednána jako pevná denní ve výši 1,066 %, RPSN činila 1 990,52 % Za doplňkovou službu „Klidné spaní” byl sjednán poplatek ve výši , částka, denně. Žalovaná se zavázala splatit první denní splátku dne , datum, . Datum splatnosti celého úvěru byl sjednán na den , datum, . Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a z Autorizace ověření totožnosti). Žalobkyně poskytla žalované na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, (z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Pro případ prodlení se zaplacením jistiny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny až do zaplacení (z čl. VIII odst. 1 Smlouvy o úvěru). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala emailem ze dne , datum, . K dnešnímu dni dluží žalovaná žalobkyni částku ve výši , částka, . Tato částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , z poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, , ze smluvního úroku ve výši , částka, a z poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, . K úhradě dluhu byla žalovaná vyzývána písemnou předžalobní upomínkou ze dne , datum, (z předžalobní upomínky ze dne , datum, , z dodejky). K této částce žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru v období od , datum, do , datum, , která činí , částka, .

6. Z „Výpisu o posouzení úvěruschopnosti“ bylo zjištěno, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované brala v úvahu následující údaje: celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti: 4, počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem: 2, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: , částka, , další nezbytné výdaje: , částka, , ostatní zbytné výdaje: , částka, , výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: , částka, , výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: , částka, , regionální koeficient: 1, počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti: 2, rezerva pro výdaje: , částka, , vypočítané minimální výdaje: , částka, , disponibilní příjem: , částka, .

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

12. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

13. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.

17. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . proti GK).

18. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-755/22, , právnická osoba, . proti , právnická osoba, .: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.

19. V projednávané žalobkyně předložila k důkazu výpisy z bankovního účtu žalované za období od , datum, do , datum, . Z těchto výpisu je sice patrný stabilní měsíční příjem žalované, nicméně žalobkyně z těchto podkladů hodnotila pouze příjmovou stránku žalované. Výdajová stránka nebyla zkoumána vůbec, ačkoliv žalobkyni právě výpisy z účtu poskytovaly dostatek údajů k jejímu posouzení. Soud z předložených výpisů zjistil, že žalovaná opakovaně a ve značném rozsahu prováděla platby související s hazardními hrami. Takové transakce tvořily významnou část jejích měsíčních výdajů a jednoznačně ovlivňují celkovou hospodářskou situaci spotřebitele a představují rizikový faktor z hlediska jeho schopnosti splácet úvěr. Žalobkyně však tuto skutečnost při posuzování úvěruschopnosti nevzala v úvahu, ačkoliv z předložených výpisů byla zřejmá. Dále je zřejmé, že žalobkyně vůbec nezkoumala měsíční výdaje žalované v souvislosti s bydlením a ostatní nezbytné životní výdaje žalované.

20. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr, včetně dalších významných okolností, které mohou mít vliv na schopnost spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzhledem k tomu, že žalobkyně věrohodným způsobem skutečné měsíční výdaje žalované neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a nezohlednila, že žalovaná ve značné míře holdovala hazardním sázkám, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr.

21. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).

22. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Žalovaná od žalobkyně obdržela částku ve výši , částka, , kterou do dnešního dne nevrátila. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku , částka, s zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Pokud jde o počátek prodlení žalované, předžalobní výzva ze dne , datum, , byla žalované odeslána dne , datum, a byla žalované doručena fikcí dne , datum, . Žalovaná měla dlužnou částku dle výzvy zaplatit do 3 dnů, tj. do , datum, a ode dne následujícího, tj. od , datum, je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

25. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci vzniklo žalované právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu žalované žádné náklady nevznikly, z tohoto důvodu soud rozhod tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.