7 C 177/2025

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 11 652,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částky částka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši částka a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela žalobkyně s žalovanou, distančním způsobem, Smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, až do výše částka, s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI. a čl. VII. Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V., odst. 1 smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek, přičemž první splátka byla splatná dne datum a konec kreditového rámce měl nastat dne datum. Dne datum poskytla žalobkyně žalované, prostřednictvím bankovního převodu, na účet č. č. účtu částku ve výši částka. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila volitelnou službu „Presto“ za poplatek ve výši částka a službu „Klidné spaní“ za poplatek ve výši částka. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně smlouvu vypověděla dne datum, o čemž žalovanou informovala emailem z téhož dne. Ode dne datum je žalovaná prokazatelně v prodlení s úhradou celého úvěru. Žalovaná má ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši částka, která se skládá z jistiny ve výši částka, z poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši částka, ze smluvního úroku ve výši částka a z poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši částka. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení, která činí částka. Žalovaná se do prodlení dostala do prodlení se splácením denní splátky splatné dne datum. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru od datum do datum. Žalovaná na pohledávku žalobkyně dosud neuhradila ničeho.

3. Usnesením soudu, č. j. spisová značka ze dne datum, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované úvěr splácet a dále aby uvedla, kolik žalovaná na předmětný úvěr uhradila. K tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne datum uvedla, že provedla posouzení úvěruschopnosti žalované dle interní metodiky schválené Českou národní bankou v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalované informace o celkovém počtu členů žijících ve společné domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem a další. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila částka, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v následujících registrech: centrální evidence exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru TelcoScore, registru právnická osoba., registru PČR hledaných osob, registru politicky aktivních osob (registr Starostové), katastrálním rejstříku – kontrola platnosti adresy a registru „sankční seznamy“.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. Na základě ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci řízení s tím souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím bankovní identity a následně žalovaná podepsala dne datum na internetových stránkách žalobkyně www.flexifin.cz Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním až do částky částka, za poplatek ve výši 1,99 % z čerpané částky. Úroková sazba byla sjednána jako pevná denní ve výši 1,066 %, RPSN činila 1 990,52 % Za doplňkovou službu „Klidné spaní” byl sjednán poplatek ve výši částka denně. Žalovaná se zavázala splatit první denní splátku dne datum. Datum splatnosti celého úvěru byl sjednán na den datum. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota a z Autorizace ověření totožnosti). Žalobkyně poskytla žalované na účet č. č. účtu dne datum částku částka (z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Pro případ prodlení se zaplacením jistiny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny až do zaplacení (z čl. VIII odst. 1 Smlouvy o úvěru). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala emailem ze dne datum. K dnešnímu dni dluží žalovaná žalobkyni částku ve výši částka. Tato částka se skládá z jistiny ve výši částka, z poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši částka, ze smluvního úroku ve výši částka a z poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši částka. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzývána písemnou předžalobní upomínkou ze dne datum (z předžalobní upomínky ze dne datum, z dodejky). K této částce žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru v období od datum do datum, která činí částka.

6. Z „Výpisu o posouzení úvěruschopnosti“ bylo zjištěno, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované brala v úvahu následující údaje: celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti: 4, počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem: 2, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: částka, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: částka, další nezbytné výdaje: částka, ostatní zbytné výdaje: částka, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: částka, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: částka, regionální koeficient: 1, počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti: 2, rezerva pro výdaje: částka, vypočítané minimální výdaje: částka, disponibilní příjem: částka.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

12. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

13. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.

17. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-právnická osoba. proti GK).

18. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-755/22, právnická osoba. proti právnická osoba.: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.

19. V projednávané žalobkyně předložila k důkazu výpisy z bankovního účtu žalované za období od datum do datum. Z těchto výpisu je sice patrný stabilní měsíční příjem žalované, nicméně žalobkyně z těchto podkladů hodnotila pouze příjmovou stránku žalované. Výdajová stránka nebyla zkoumána vůbec, ačkoliv žalobkyni právě výpisy z účtu poskytovaly dostatek údajů k jejímu posouzení. Soud z předložených výpisů zjistil, že žalovaná opakovaně a ve značném rozsahu prováděla platby související s hazardními hrami. Takové transakce tvořily významnou část jejích měsíčních výdajů a jednoznačně ovlivňují celkovou hospodářskou situaci spotřebitele a představují rizikový faktor z hlediska jeho schopnosti splácet úvěr. Žalobkyně však tuto skutečnost při posuzování úvěruschopnosti nevzala v úvahu, ačkoliv z předložených výpisů byla zřejmá. Dále je zřejmé, že žalobkyně vůbec nezkoumala měsíční výdaje žalované v souvislosti s bydlením a ostatní nezbytné životní výdaje žalované.

20. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr, včetně dalších významných okolností, které mohou mít vliv na schopnost spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzhledem k tomu, že žalobkyně věrohodným způsobem skutečné měsíční výdaje žalované neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a nezohlednila, že žalovaná ve značné míře holdovala hazardním sázkám, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr.

21. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).

22. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Žalovaná od žalobkyně obdržela částku ve výši částka, kterou do dnešního dne nevrátila. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku částka s zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Pokud jde o počátek prodlení žalované, předžalobní výzva ze dne datum, byla žalované odeslána dne datum a byla žalované doručena fikcí dne datum. Žalovaná měla dlužnou částku dle výzvy zaplatit do 3 dnů, tj. do datum a ode dne následujícího, tj. od datum je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

25. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku částka se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci vzniklo žalované právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu žalované žádné náklady nevznikly, z tohoto důvodu soud rozhod tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu. Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.