7 C 203/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Zrušuje se spoluvlastnictví žalobce [celé jméno žalobce] a žalované [celé jméno žalované] k pozemku parcela [číslo] zahrada, o výměře 665 m² a k pozemku parcela č. [rok], ostatní plocha, o výměře 391 m², vše v obci [obec], v katastrálním území Lubojaty, zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín.</b> <b>II. Nemovité věci uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce].</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na úplné vypořádání spoluvlastnictví částku 56 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se původní žalobce ([celé jméno původního účastníka]) domáhal po žalovaných 1) [celé jméno žalované], 2) [celé jméno žalobce], 3) [celé jméno žalované], 4) [celé jméno žalovaného] a 5) [celé jméno žalované] zrušení podílového vlastnictví k nemovitým věcem - pozemku p. [číslo] zahrada, o výměře 665 m² a k pozemku p. č. [rok], ostatní plocha, způsob využití – jiná plocha, o výměře 391 m², v obci [obec], k. ú. [část obce], vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín.

2. Podáním, doručeným soudu dne [datum], vzal původní žalobce ([celé jméno původního účastníka]) žalobu vůči 2) žalovanému [celé jméno žalobce] zpět a současně navrhl, podle § 107a občanského soudního řádu, vstup [celé jméno žalobce], narozeného [datum], bytem [adresa žalobce].

3. Usnesením č. j. 7C 203/2021-52 ze dne 24. 6. 2022 soud v souladu s ustanovením § 96 občanského soudního řádu řízení vůči 2) žalovanému [celé jméno žalobce] zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne 16. 7. 2022. Usnesením č. j. 7C 203/2021-56 ze dne 2. 8. 2022 soud připustil, aby namísto žalobce [celé jméno původního účastníka], [příjmení], vstoupil do řízení jako žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození]. Usnesení nabylo právní moci [datum].

4. Podáním, doručeným soudu dne [datum], vzal žalobce [celé jméno žalobce] žalobu zpět vůči žalovaným 1) [celé jméno žalované], 2) [celé jméno žalované] a 3) [celé jméno žalovaného], neboť kupními smlouvami nabyl spoluvlastnické podíly žalovaných 1) a 2) a v exekuční dražbě nabyl spoluvlastnický podíl žalovaného 3). V současnosti je spoluvlastníkem podílu o velikosti [číslo] na předmětných pozemcích, jediným dalším spoluvlastníkem předmětných pozemků je žalovaná [celé jméno žalované] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na předmětných pozemcích.

5. Soud usnesením č. j. 7C 203/2021-66 ze dne 3. 10. 2022 v souladu s ustanovením § 96 občanského soudního řádu řízení zastavil ve vztahu k žalovaným 1) [celé jméno žalované], 2) [celé jméno žalované] a 3) [celé jméno žalovaného].

6. V podání doručeném soudu dne [datum] žalobce uvedl, že se stal spoluvlastníkem pozemků parcela [číslo] parcela č. 2039, v katastrálním území Lubojaty na základě příklepu v exekuční dražbě dle usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Olomouc, ze dne 2. 12. 2020, č. j. [číslo jednací], kdy nabyl mj. spoluvlastnický podíl na pozemcích o velikosti 1/9 za nejvyšší podání ve výši 42 390 Kč. Dále žalobce postupně nabyl další spoluvlastnické podíly na předmětných pozemcích tímto způsobem: a) podíl [jméno] [příjmení] o velikosti 1/9 na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za celkovou kupní cenu 65 000 Kč b) podíl [jméno] [příjmení] o velikosti 1/9 na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za celkovou kupní cenu 65 000 Kč c) podíly [celé jméno žalované] (původní žalované [číslo]) velikosti 1/6 základě kupní smlouvy ze dne [datum] za celkovou kupní cenu 100 000 Kč d) podíl [celé jméno původního účastníka] (původního žalobce) o velikosti 2/9 na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za celkovou kupní cenu 211 200 Kč e) podíl [celé jméno žalované] (původní žalované [číslo]) o velikosti 1/6 na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za celkovou kupní cenu 100 000 Kč f) podíl [celé jméno žalovaného] (původního žalovaného [číslo]) o velikosti [číslo] na základě příklepu v exekuční dražbě dle usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., Exekutorský úřad Frýdek Místek, ze dne 14. 7. 2022, sp. zn. [číslo jednací], a to na základě nejvyššího podání ve výši 56 000 Kč.

7. K dnešnímu dni má žalobce podíl na předmětných pozemcích ve výši [číslo], jediným dalším spoluvlastníkem pozemků je žalovaná se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo]. Reálné rozdělení pozemků není možné, aniž by se tím neproporcionálně snížila hodnota nově vzniklých pozemků. Žalobce má zájem o nabytí výlučného vlastnictví k oběma pozemkům a současně disponuje finančními prostředky pro vyplacení vypořádacího podílu žalované. Proto by soud měl zrušit podílové spoluvlastnictví a pozemky přikázat za přiměřenou náhradu žalobci. Přiměřená náhrada je určitelná a odvoditelná ze skutečných cen realizovaných odkupů ostatních spoluvlastnických podílů uvedených pod body a) až f), kdy podílu o velikosti [číslo] (a to bez zohlednění skutečnosti, že v některých transakcích byly zahrnuty i jiné pozemky) odpovídá dle pořadí a) částka 32 500 Kč, b) částka 32 500 Kč, c) částka 33 333 Kč, d) částka 52 800 Kč, e) částka 33 333 Kč a f) částka 56 000 Kč, tedy v průměru částka ve výši 40 077 Kč (240 466 Kč). Za daných skutkových okolností může soud bezpochyby vycházet z uvedených skutečně realizovaných cen, kdy celý soubor těchto transakcí dává soudu jasnou představu o obvyklé ceně pozemků a lze z něj vycházet při určení výše přiměřené náhrady bez provedení znaleckého posudku, který představuje nedůvodný a oproti hodnotě věci významný náklad, který zbytečně ponesou účastníci řízení. Žalobce se v uplynulých měsících pokoušel žalovanou několikrát kontaktovat, nicméně tato o věci odmítala jakkoliv komunikovat, resp. pokud komunikovala, tak poměrně nevybíravým způsobem a mimosoudní vyřízení věci odmítla.

8. Žalobce navrhl, aby soud zrušil spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parcela [číslo] zahrada, o výměře 665 m² a pozemku parcela č. [rok] m², ostatní plocha, o výměře 391 m², vše v katastrálním území Lubojaty, zapsáno na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín a tyto nemovité věci přikázal do výlučného vlastnictví žalobce s tím, že žalobce je povinen zaplatit žalované na úplné vypořádání podílového spoluvlastnictví částku ve výši 40 077 Kč. Soud tuto změnu žaloby usnesením č. j. 7C 203/2021-82 ze dne 16. 11. 2022 připustil.

9. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Do protokolu dne [datum], kdy se dostavila ke zrušenému jednání, uvedla, že je ochotna spoluvlastnický podíl [celé jméno žalobce] prodat. K dalšímu soudnímu jednání nařízenému na [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila. Žalobce se k nařízenému jednání dostavil a na podané žalobě trval. Uvedl, že kontaktoval žalovanou ještě v době, kdy byla zastoupena JUDr. [příjmení], nicméně bylo s ní těžké pořízení. Buď s prodejem nesouhlasila, nebo se jí zdála nabízená kupní cena malá. Žalobce znalecký posudek na hodnotu podílu nenavrhl, neboť se jeví jeho vypracování jako nehospodárné a v konečném důsledku by pouze zvýšilo náklady řízení.

10. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce [celé jméno žalobce] je evidován jako spoluvlastník podílu o velikosti [číslo] pozemku parcela [číslo] – zahrada o výměře 665 m² a pozemku parcela č. [rok] – ostatní plocha, jiná plocha o výměře 391 m², vše v obci [obec], v katastrálním území Lubojaty, zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín. Žalovaná je zapsána jako spoluvlastník těchto pozemků o velikosti podílu [číslo] (z informativního výpisu Katastru nemovitostí). Pozemek parc. č. [rok] je přístupný z veřejné komunikace umístěné na pozemku parc. č. 2013 ve vlastnictví města Bílovec. Pozemek parc. [číslo] nemá přístup z veřejné komunikace, jediný možný přístup k němu je přes pozemek parc. č. 2039, ostatní sousední pozemky jsou ve vlastnictví třetích osob (ze snímku katastrální mapy). Výměra spoluvlastnického podílu žalované o velikosti [číslo] k pozemku parc. [číslo] činí 21,72 m² a výměra podílu žalované o velikosti [číslo] k pozemku parc. č. 2039 činí 36,94 m². Žalobce nechce dále setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu s žalovanou, má zájem o nabytí výlučného vlastnictví k pozemkům a disponuje finančními prostředky pro vyplacení vypořádacího podílu žalované. Pokoušel se žalovanou několikrát kontaktovat, nicméně tato ve věci odmítala jakkoliv komunikovat, resp. měnila svá stanoviska k věci. V soudním řízení žalovaná zůstala pasivní a svůj konečný postoj ke změněné žalobě nevyjádřila.

11. Z hlediska právního posouzení věci soud postupoval podle ustanovení §§ 1140 a následujících občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále též o. z.) upravujících oddělení ze spoluvlastnictví a zrušení spoluvlastnictví.

12. Podle ustanovení §1140 o. z., odst. 1 nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

13. Podle ustanovení § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

14. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se podstatně její hodnota.

15. Podle ustanovení § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.

16. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu. Pořadí způsobu vypořádání spoluvlastnictví je zákonem stanoveno závazně v tom směru, že každý další způsob vypořádání může nastoupit až tehdy, není-li možné realizovat dříve uvedený způsob vypořádání.

17. Po provedeném dokazování, z jednotlivých skutkových zjištění učinil soud závěr, že návrh žalobce na zrušení podílového spoluvlastnictví je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky k pozemkům parcela [číslo] zahrada, o výměře 665 m² a parcela č. 2039 m², ostatní plocha, o výměře 391 m², vše v obci [obec], v katastrálním území Lubojaty Tyto nemovité věci jsou zapsány v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín. Žalobce je zapsán jako spoluvlastník [číslo] každého z pozemků a žalovaná je zapsána jako spoluvlastník těchto pozemků o velikosti podílu [číslo]. Žalobce není schopen se s žalovanou dohodnout na nakládání se společnými nemovitými věcmi. K dohodě mezi účastníky nedošlo, a proto jsou splněny podmínky pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v souladu ustanovením § 1143 o. z. Vzhledem k velikosti podílu žalované je neefektivní, neúčelné a nehospodárné reálné rozdělení pozemků. Po oddělení jejího podílu o velikosti [číslo] by žalované z celkové výměry připadly do výlučného vlastnictví pozemky o výměře 21,7 m² (oddělená část pozemku p. č. [rok]) a o výměře 36,9 m² (oddělená část pozemku [parcelní číslo]), přičemž pouze k jednomu z těchto oddělených pozemků by žalovaná měla přístup z veřejné komunikace. Po reálném rozdělení pozemků by hodnota pozemků, které by měly připadnout do vlastnictví žalované, byla prakticky nulová s přihlédnutím k jejich velikosti a budoucímu možnému využití. Pozemky parcela [číslo] parcela č. 2039 jsou umístěny v řadě za sebou, přičemž pozemek parcela [číslo] nemá přístup z žádné veřejné komunikace, jediný přístup je přes pozemek parcela č. 2039. Sousední pozemky jsou zastavěné a jsou ve vlastnictví třetích osob, což znemožňuje přímý přístup k pozemku parcela [číslo]. Sousedství žalobce a žalované, vzniklé při reálném rozdělení pozemků, se jeví nevhodným z toho důvodu, že přítel žalované žalobce opakovaně slovně napadá. Účelem vypořádání spoluvlastnictví by mělo být nejen vypořádání současných vztahů mezi spoluvlastníky, kteří nadále nechtějí ve spoluvlastnictví setrvávat, nýbrž i vyloučení jejich vzájemných rozporů do budoucna. Z uvedených důvodů soud žalobě na zrušení spoluvlastnictví vyhověl a přikázal oba pozemky do výlučného vlastnictví žalobce s tím, že tento je povinen zaplatit žalované přiměřenou náhradu za vypořádací podíl o velikosti [číslo].

18. Žalobce navrhl bez vypracování znaleckého posudku částku 40 077 Kč jako přiměřenou náhradu žalované za její vypořádací podíl, která je aritmetickým průměrem ceny, jež zaplatil ostatním spoluvlastníkům za nabytí jejich spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo]. Vypracování znaleckého posudku na určení výše přiměřené náhrady považuje soud v daném případě skutečně za nadbytečné, neboť obecná cena tohoto podílu je zjistitelná z kupních smluv předložených k důkazu žalobcem, a zejména pak z částky, za kterou žalobce vydražil podíl o velikosti [číslo] na nemovitých věcech v exekuční dražbě konané dne [datum]. Soud určil výši přiměřené náhrady za vypořádací podíl žalované ve výši [číslo] částkou 56 000 Kč. Jedná se cenu (nejvyšší podání), za kterou byl vydražen spoluvlastnický podíl [celé jméno žalovaného] o velikosti [číslo] k předmětným pozemkům ve veřejné dražbě konané dne [datum], tedy jen několik měsíců před rozhodováním soudu v této věci. Cenu ve stejné výši (56 000 Kč) nabídl v této veřejné držbě i jiný dražitel, z čehož lze dovodit, že tato částka představuje reálně dosažitelnou cenu, za kterou lze v současné době podíl o velikosti [číslo] na trhu prodat (získat). Ostatní převody spoluvlastnických podílů byly realizovány s větším časovým odstupem, proto z nich nelze při určení obvyklé ceny vycházet, neboť v mezidobí se trh s nemovitostmi poměrně dynamicky vyvíjel.

19. Podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, nicméně se nákladů řízení výslovně vzdal, žalované podle obsahu spisu náklady řízení dosud nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.