7 C 217/2025
č. j. 7 C 217/2025-21
V PLATNOSTIOkresní soud v Novém Jičíně zrušil úvěrovou smlouvu jako neplatnou, protože poskytovatel nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Soud se opřel o § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjistil, že nebyly získány důvěryhodné informace o skutečných příjmech a výdajích žadatele. Žalobkyně byla povinna vrátit žalované částku, která představuje bezdůvodné obohacení, a soud jí přiznal nárok na částku s úrokem z prodlení. Další požadavky žalobkyně byly zamítnuty, protože smlouva je celkově neplatná.
Plný text
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 10 537 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem Adresa advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela žalobkyně s žalovanou Úvěrovou smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši částka. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka. Splatnost poskytnutého úvěru byla do 30 dnů od jeho poskytnutí. Částka ve výši částka byla žalované zaslána dne datum na číslo účtu uvedené v úvěrové smlouvě č. účtu. K uzavření úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, www.kamali.cz, v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci žalobkyně k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo v mobilní aplikaci text smlouvy a na telefonní číslo, které žadatel uvedl v žádosti, je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce www.kamali.cz, je smlouva uzavřena a je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti -e-mail. Při uzavírání první smlouvy je ověřena identita žadatele. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet musí být klientem odeslána částka na bankovní účet žalobkyně, případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Protože jména žadatele o úvěr a vlastníka účtu, který byl uveden v žádosti o uzavření smlouvy, se shodovala, byla schválená výše úvěru převedena na účet žalované. Žalobkyně vždy při uzavírání smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet, zkoumá, zda má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké závazky má, tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS, dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně také podrobuje klienty důslednému credit scoringu a posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí, či nikoliv. Ve smlouvě byly sjednány volitelné služby za následující poplatky: a) poplatek za expres výplatu ve výši částka, který urychluje poskytnutí úvěru na účet klienta (jedná se jednorázový poplatek), b) poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve částka, který umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost úvěru o 30 dní (poplatek je možné využít dvakrát za trvání smlouvy a hradí se měsíčně po celou dobu trvání smlouvy). Poplatek za bezpečnou splátku byla žalované naúčtován dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka. Žalovaná si prodloužila splatnost úvěru o 30 dní, tzv. desetiprocentním odkladem. Minimální výše, kterou musí klient uhradit, aby došlo k prodloužení o 30 dní, činí částka. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši částka. Splatnost poplatku je potom vždy s posunutou splatností celého úvěru. K desetiprocentnímu odkladu došlo dne datum, kdy byla žalovanou uhrazena částka částka. Dohromady žalovaná za trvání úvěru uhradila částku částka. Jednotlivé platby byly započteny v souladu s ustanovením smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky a byla žalobkyní informována o výši dluhu a vyzvána prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadala při uzavírání smlouvy. Dne datum byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady v souvislosti s vymáháním dlužné částky ve výši částka, dne datum smluvní pokuta ve výši částka a dne datum smluvní pokuta ve výši částka (výše smluvní pokuty je stanovena ve smlouvě v tabulce „parametry a podmínky úvěru“ a to maximálně 0,1 % denně). Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu a upozorněna na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání. Žalovaná žalobkyni do dnešního dne dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně eviduje za žalovanou pohledávku celkem ve výši částka, která se skládá z jistiny ve výši částka, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, z poplatku za expres výplatu ve výši částka, z poplatků za bezpečnou splátku ve výši částka, z poplatku za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem ve výši částka, z účelně vynaložených nákladů řízení částka a ze smluvní pokuty ve výši částka. Příslušenství pohledávky představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně od 15. dne po odeslání předžalobní výzvy) a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
3. Usnesením, č. j. spisová značka ze dne datum, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost). právnická osoba doplnění žaloby ze dne datum, žalobkyně uvedla, že tvrzení o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr, jsou obsažena v Metodice posouzení úvěruschopnosti klienta a Kartě klienta. Do výpočtu MLS klienta se započítávají částky životních minim klienta a eventuelně jím vyživovaných dětí (poměrné části), spolu se splátkovou zátěží klienta včetně splátky schváleného úvěru. Dle výpočtu MLS příjem klienta z žádosti činil částka, výdaje činily: životní minimum dospělých členů domácnosti částka, splátky jiným společnostem z NRKI mimo HC částka, splátky v HC částka, buffer žadatele částka, výše splátky schváleného úvěru částka a zbývající MLS klienta činila částka. Žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech NRKI, CRIBIS a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen a dotaz do registru CRIBIS s výsledkem – bez exekuce. Na základě uvedených zjištění a s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalobkyně žalovanou schopnou splácet předmětný úvěr.
5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu bez nařízení jednání, neboť účastníci s tímto postupem projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit částku částka, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, do datum. Roční úroková sazba činila 0 % a RPSN činila 48,3 %. Mezi stranami byl dále dohodnut poplatek za expres výplatu ve výši částka (jednorázový poplatek, který urychluje poskytnutí úvěru na účet klienta), poplatek za tzv. „bezpečnou splátku“ ve výši částka (účtován za prodloužení splatnosti úvěru o 30 dní, mohl být využit dvakrát za trávní smlouvy) a poplatek za tzv. „desetiprocentní odklad“ ve výši částka (účtován za prodloužení splatnosti úvěru s tím, že klient musel zaplatit pro případ prodloužení splatnosti rovněž 10 % z jistiny, tzn. dohromady částku částka). Pro případ nedodržení termínu splatnosti úvěru byla žalobkyně oprávněna účtovat žalované účelně vynaložené náklady ve výši částka, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (z úvěrové smlouvy ze dne datum, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z potvrzení o provedené platbě). V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná zaplatila celkem částku částka (ze splátkového kalendáře), a to dne datum, kterou žalobkyně započetla na jistinu. Předžalobní výzvou ze dne datum byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu (z předžalobní výzvy ze dne datum, z poštovního podacího archu).
7. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech a při posouzení úvěruschopnosti vycházela z údajů, které jí sdělila žalovaná, z údajů životního minima a využila statistický model. V „Kartě klienta“ žalovaná před poskytnutím úvěru uvedla, že má jednu vyživovací povinnost, je zaměstnaná, výše jejího čistého měsíčního příjmu činí částka a příjmy ostatních členů domácnosti činí částka.
8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
13. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
14. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
16. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
17. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.
18. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-právnická osoba. proti GK).
19. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-755/22, právnická osoba. proti právnická osoba.: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.
20. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Žalovaná ve smlouvě deklarovala příjmy ze zaměstnání ve výši částka, avšak tyto žalobkyni nikterak nedoložila. Žalobkyně tedy nezjistila skutečné příjmy žalované relevantní v době posuzování žádosti. Pokud jde o výdaje, pak žalobkyně vyšla pouze z údajů životního minima a normativních nákladů na bydlení, které jsou legislativně zakotveny pro posuzování dávek hmotné nouze, a ze statistických údajů. Úvěrující vůbec neprověřila, jaké jsou skutečné měsíční výdaje žalované např. v souvislosti s bydlením, dopravou, podezřelý výraz stavem, vyživovací povinností a další.
21. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických údajů a údajů životního minima. Vzhledem k tomu, že žalobkyně věrohodným způsobem skutečné příjmy a výdaje žalovaného neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a v otázce výdajů vycházela pouze ze statistických modelů a údajů o výši životního minima, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.
22. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).
23. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky částka, kterou žalovaná od žalobkyně obdržela, odečetl částku, kterou již žalovaná zaplatila, tedy částku ve výši částka. Žalovaná do dnešního dne nevrátila žalobkyni částku částka (částka – částka), která představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku částka s zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
25. Pokud jde o počátek prodlení žalované, předžalobní výzva ze dne datum, byla žalované odeslána dle podacího archu dne datum. Dle předžalobní výzvy měla žalovaná dlužnou částku zaplatit do datum a ode dne následujícího, tj. od datum je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.
26. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku částka, se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem sporu, včetně kapitalizovaných úroků a poplatků, bylo zaplacení částky částka. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky částka (nevrácená jistina pohledávky), která představuje 80,7 % uplatněného nároku. Neúspěšná byla ohledně částky částka, tedy z 19,3 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci jí soud přiznal 61,4 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z odměny za právní zastoupení 3 úkony právní služby po částka (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po částka dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva), vše navýšeno o 21 % DPH z částky částka, ve výši částka. Celkem náklady žalobkyně přestavují částku částka a z této částky soud žalobkyni přiznal 61,4 %, tj. částku ve výši částka. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu. Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.