7 C 217/2025

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 10 537 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, , s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , Adresa advokáta, , do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovanou Úvěrovou smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši , částka, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Splatnost poskytnutého úvěru byla do 30 dnů od jeho poskytnutí. Částka ve výši , částka, byla žalované zaslána dne , datum, na číslo účtu uvedené v úvěrové smlouvě , č. účtu, . K uzavření úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, www.kamali.cz, v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci žalobkyně k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo v mobilní aplikaci text smlouvy a na telefonní číslo, které žadatel uvedl v žádosti, je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce www.kamali.cz, je smlouva uzavřena a je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti -, e-mail, . Při uzavírání první smlouvy je ověřena identita žadatele. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet musí být klientem odeslána , částka, na bankovní účet žalobkyně, případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Protože jména žadatele o úvěr a vlastníka účtu, který byl uveden v žádosti o uzavření smlouvy, se shodovala, byla schválená výše úvěru převedena na účet žalované. Žalobkyně vždy při uzavírání smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet, zkoumá, zda má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké závazky má, tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS, dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně také podrobuje klienty důslednému credit scoringu a posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí, či nikoliv. Ve smlouvě byly sjednány volitelné služby za následující poplatky: a) poplatek za expres výplatu ve výši , částka, , který urychluje poskytnutí úvěru na účet klienta (jedná se jednorázový poplatek), b) poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve , částka, , který umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost úvěru o 30 dní (poplatek je možné využít dvakrát za trvání smlouvy a hradí se měsíčně po celou dobu trvání smlouvy). Poplatek za bezpečnou splátku byla žalované naúčtován dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaná si prodloužila splatnost úvěru o 30 dní, tzv. desetiprocentním odkladem. Minimální výše, kterou musí klient uhradit, aby došlo k prodloužení o 30 dní, činí , částka, . Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši , částka, . Splatnost poplatku je potom vždy s posunutou splatností celého úvěru. K desetiprocentnímu odkladu došlo dne , datum, , kdy byla žalovanou uhrazena částka , částka, . Dohromady žalovaná za trvání úvěru uhradila částku , částka, . Jednotlivé platby byly započteny v souladu s ustanovením smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky a byla žalobkyní informována o výši dluhu a vyzvána prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadala při uzavírání smlouvy. Dne , datum, byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady v souvislosti s vymáháním dlužné částky ve výši , částka, , dne , datum, smluvní pokuta ve výši , částka, a dne , datum, smluvní pokuta ve výši , částka, (výše smluvní pokuty je stanovena ve smlouvě v tabulce „parametry a podmínky úvěru“ a to maximálně 0,1 % denně). Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu a upozorněna na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání. Žalovaná žalobkyni do dnešního dne dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně eviduje za žalovanou pohledávku celkem ve výši , částka, , která se skládá z jistiny ve výši , částka, , z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , z poplatku za expres výplatu ve výši , částka, , z poplatků za bezpečnou splátku ve výši , částka, , z poplatku za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem ve výši , částka, , z účelně vynaložených nákladů řízení , částka, a ze smluvní pokuty ve výši , částka, . Příslušenství pohledávky představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně od 15. dne po odeslání předžalobní výzvy) a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

3. Usnesením, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost)., právnická osoba, doplnění žaloby ze dne , datum, , žalobkyně uvedla, že tvrzení o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr, jsou obsažena v Metodice posouzení úvěruschopnosti klienta a Kartě klienta. Do výpočtu MLS klienta se započítávají částky životních minim klienta a eventuelně jím vyživovaných dětí (poměrné části), spolu se splátkovou zátěží klienta včetně splátky schváleného úvěru. Dle výpočtu MLS příjem klienta z žádosti činil , částka, , výdaje činily: životní minimum dospělých členů domácnosti , částka, , splátky jiným společnostem z NRKI mimo HC , částka, , splátky v HC , částka, , buffer žadatele , částka, , výše splátky schváleného úvěru , částka, a zbývající MLS klienta činila , částka, . Žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech NRKI, CRIBIS a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen a dotaz do registru CRIBIS s výsledkem – bez exekuce. Na základě uvedených zjištění a s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalobkyně žalovanou schopnou splácet předmětný úvěr.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu bez nařízení jednání, neboť účastníci s tímto postupem projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit částku , částka, , spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , do , datum, . Roční úroková sazba činila 0 % a RPSN činila 48,3 %. Mezi stranami byl dále dohodnut poplatek za expres výplatu ve výši , částka, (jednorázový poplatek, který urychluje poskytnutí úvěru na účet klienta), poplatek za tzv. „bezpečnou splátku“ ve výši , částka, (účtován za prodloužení splatnosti úvěru o 30 dní, mohl být využit dvakrát za trávní smlouvy) a poplatek za tzv. „desetiprocentní odklad“ ve výši , částka, (účtován za prodloužení splatnosti úvěru s tím, že klient musel zaplatit pro případ prodloužení splatnosti rovněž 10 % z jistiny, tzn. dohromady částku , částka, ). Pro případ nedodržení termínu splatnosti úvěru byla žalobkyně oprávněna účtovat žalované účelně vynaložené náklady ve výši , částka, , smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (z úvěrové smlouvy ze dne , datum, , z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z potvrzení o provedené platbě). V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná zaplatila celkem částku , částka, (ze splátkového kalendáře), a to dne , datum, , kterou žalobkyně započetla na jistinu. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu (z předžalobní výzvy ze dne , datum, , z poštovního podacího archu).

7. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech a při posouzení úvěruschopnosti vycházela z údajů, které jí sdělila žalovaná, z údajů životního minima a využila statistický model. V „Kartě klienta“ žalovaná před poskytnutím úvěru uvedla, že má jednu vyživovací povinnost, je zaměstnaná, výše jejího čistého měsíčního příjmu činí , částka, a příjmy ostatních členů domácnosti činí , částka, .

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

13. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

14. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.

18. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . proti GK).

19. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-755/22, , právnická osoba, . proti , právnická osoba, .: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.

20. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Žalovaná ve smlouvě deklarovala příjmy ze zaměstnání ve výši , částka, , avšak tyto žalobkyni nikterak nedoložila. Žalobkyně tedy nezjistila skutečné příjmy žalované relevantní v době posuzování žádosti. Pokud jde o výdaje, pak žalobkyně vyšla pouze z údajů životního minima a normativních nákladů na bydlení, které jsou legislativně zakotveny pro posuzování dávek hmotné nouze, a ze statistických údajů. Úvěrující vůbec neprověřila, jaké jsou skutečné měsíční výdaje žalované např. v souvislosti s bydlením, dopravou, , podezřelý výraz, stavem, vyživovací povinností a další.

21. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických údajů a údajů životního minima. Vzhledem k tomu, že žalobkyně věrohodným způsobem skutečné příjmy a výdaje žalovaného neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a v otázce výdajů vycházela pouze ze statistických modelů a údajů o výši životního minima, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

22. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).

23. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky , částka, , kterou žalovaná od žalobkyně obdržela, odečetl částku, kterou již žalovaná zaplatila, tedy částku ve výši , částka, . Žalovaná do dnešního dne nevrátila žalobkyni částku , částka, (, částka, – , částka, ), která představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku , částka, s zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. Pokud jde o počátek prodlení žalované, předžalobní výzva ze dne , datum, , byla žalované odeslána dle podacího archu dne , datum, . Dle předžalobní výzvy měla žalovaná dlužnou částku zaplatit do , datum, a ode dne následujícího, tj. od , datum, je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

26. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku , částka, , se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem sporu, včetně kapitalizovaných úroků a poplatků, bylo zaplacení částky , částka, . Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky , částka, (nevrácená jistina pohledávky), která představuje 80,7 % uplatněného nároku. Neúspěšná byla ohledně částky , částka, , tedy z 19,3 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci jí soud přiznal 61,4 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , z odměny za právní zastoupení 3 úkony právní služby po , částka, (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po , částka, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva), vše navýšeno o 21 % DPH z částky , částka, , ve výši , částka, . Celkem náklady žalobkyně přestavují částku , částka, a z této částky soud žalobkyni přiznal 61,4 %, tj. částku ve výši , částka, .