7 C 22/2024

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 197 037,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, ,s úrokem ve výši 15,49 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,s úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,s úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,s úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokáta se sídlem, K , podezřelý výraz, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , jméno FO, , , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem ve výši 15,49 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně je právním nástupcem společnosti , právnická osoba, ., která poskytovala finanční produkty pod značkou Zonky. Na základě projektu fúze ze dne , datum, došlo k fúzi sloučením společnosti , jméno FO, bank a. s., jakožto nástupnické společnosti, se společností , právnická osoba, ., jakožto zanikající společností. Jmění zanikající společnosti , právnická osoba, . přešlo na nástupnickou společnost , jméno FO, a. s., a to dne , datum, , kdy došlo k zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, (po započtení poplatku za zprostředkování úvěru ve výši , částka, ). Povinností žalovaného bylo poskytnutou částku vrátit v 84 splátkách po , částka, (vyjma poslední splátky) a zaplatit sjednané úroky. Smluvní strany si sjednaly roční smluvní úrok ve výši 15,49 %. V části 5. smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že žalovaný poruší svou povinnost řádně splácet a neuhradí dvě měsíční splátky po sobě nebo jednu splátku déle než tři měsíce, bude žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Jelikož žalovaný porušil svou povinnost ze smlouvy a dva měsíce za sebou (za měsíc leden a únor 2021) neuhradil splátku, respektive byl v prodlení s jednou splátkou déle než tři měsíce, byl úvěr dne , datum, zesplatněn. V části 5. smlouvy byly dále sjednány smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb. Žalovaný se zavázal, že v případě, že se opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobkyně oprávněna naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši , částka, za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V případě, že je dlužná částka nižší než , částka, , může žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši dlužné částky. V návaznosti na porušení povinností žalovaného a zesplatnění úvěru bylo žalovanému dne , datum, zasláno oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné částky ve výši , částka, . Tato částka se skládala z jistiny ve výši , částka, a z dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši , částka, . Dne , datum, žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše v celkové výši , částka, , a to konkrétně: pohledávku ke dni zesplatnění ve výši , částka, , smluvní úrok z prodlení ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, a náklady právního zastoupení ve výši , částka, a uzavřel s žalobkyní dohodu o splátkovém kalendáři, ve které se zavázal, že uhradí svůj dluh ve 48 splátkách následovně: první splátku ve výši , částka, se splatností , datum, , následujících 46 pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, od , datum, ke každému 25. dni v měsíci a 48 splátku ve výši , částka, se splatností 25. 2027. K dnešnímu dni žalovaný uhradil pouze , částka, , a to dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, . Uvedené splátky byly započítány ve výši , částka, na náklady a ve výši , částka, na jistinu. Dlužná částka ke dni podání žaloby činí , částka, a skládá se z dlužné jistiny ve výši , částka, a z dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši , částka, .

3. Usnesením, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 256/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a dále aby uvedla, jakou celkovou částku žalovaný uhradil za celou dobu trvání úvěru., právnická osoba, tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne , datum, uvedla, že žalovaný před uzavřením smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že je ženatý, má jednu vyživovací povinnost, žije v družstevním bytě, je osobou samostatně výdělečně činnou a jeho čistý měsíční příjem činí , částka, . Dále uvedl další příjem ve výši , částka, měsíčně. Tyto skutečnosti si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila pomocí výpisu z účtu žalovaného za období od října 2017 do prosince 2017. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalovaného činí , částka, , tato částka byla použita ke stanovení disponibilního příjmu. Žalovaný uvedl i příjmy ostatních členů domácnosti, a to ve výši , částka, měsíčně. Dále žalovaný sdělil, že celkové výdaje domácnosti činí , částka, (zahrnující náklady na bydlení ve výši , částka, a splátky závazků). Tyto výdaje byly verifikovány prostřednictvím jejich porovnání s normativními náklady na bydlení, životním minimem a výpisem z účtu žalovaného. Nahlédnutím do registru klientských informací bylo zjištěno, že žalovaný v době jednání o uzavření smlouvy o úvěru měl závazek z osobního úvěru s měsíční splátkou , částka, , závazek z kontokorentu se zbývající jistinou k doplacení ve výši , částka, , závazek z kreditní karty se zbývající jistinou k doplacení ve výši , částka, a závazek z revolvingového úvěru s měsíční splátkou , částka, . Žalovaný byl prověřován v insolvenčním rejstříku a registru SOLUS bez negativního nálezu. Na základě údajů v registrech NRKI, BRKI, SOLUS a údajů z bankovních výpisů nebylo u žalovaného identifikováno riziko exekuce. Pakliže bylo kalkulováno se skutečně zjištěnými či ověřenými údaji, právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovanému zbyde měsíčně k dispozici částka , částka, a bylo vyhodnoceno, že žalovaný bude schopen řádně hradit měsíční splátku ve výši , částka, . Žalovaný řádně uhradil 23 měsíčních splátek a byl tedy schopen řádně splácet téměř dva roky od poskytnutí úvěru. Žalovaný uhradil do zesplatnění na úvěr částku ve výši , částka, a po zesplatnění částku ve výši , částka, , celkem tedy částku ve výši , částka, .

5. Žalovaný se k žalobě vyjádřil. Ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedl že odmítá platit úrok za období od ledna 2022 do února 2023, protože mu bylo ze strany žalobkyně sděleno, že daný případ byl předán advokátní kanceláři ke konci roku 2021, ale nebylo mu sděleno, o jakou advokátní kancelář se jedná, že už nemají v kompetenci tento případ řešit a že ho bude daná advokátní kancelář kontaktovat. Bohužel se tak stalo až v březnu roku 2023, proto odmítá platit úrok za tak dlouhou časovou prodlevu. Dále uvedl, že již na začátku avizoval, že daná částka ve výši , částka, měsíčně pro něho bude vysoká, ale bohužel mu nebylo vyhověno ze strany věřitele.

6. K jednání, nařízenému na , datum, , se účastníci dostavili. Právní zástupce žalobkyně na podané žalobě setrval, odkázal na písemné podání žaloby včetně doplnění tvrzení ze dne , datum, . Právní zástupce žalovaného navrhl zamítnutí celé žaloby, a to z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy uzavřené mezi účastníky, protože před uzavřením smlouvy úvěrující řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Taková smlouva je absolutně neplatná s ohledem na závěry zejména evropské judikatury. Žalovaný učinil nesporným, že na předmětný úvěr dosud splatil částku , částka, . Žalobkyně tedy může požadovat z titulu bezdůvodného obohacení pouze to, co přesahuje vzájemné plnění stran z neplatného závazku. Je si vědom toho, že zbývá k plnění určitá částka, nicméně navrhuje zamítnutí celé žaloby a vznáší námitku promlčení. Žalobkyně nejen řádně nezjistila a neověřila úvěruschopnost žalovaného, ale ze svých vlastních výstupů měla dojít k tomu, že by úvěr poskytovat neměla. Z tohoto důvodu považuje žalovaný úvěrovou smlouvu za neplatnou. Uznání dluhu, které žalovaný podepsal, samo o sobě nevytváří závazek. Vztahuje se k závazku z neplatné úvěrové smlouvy, a proto ho v tomto řízení nelze použít. Skutečnost, že žalovaný nějakou dobu úvěr splácel, podle stávající judikatury na neplatnosti ničeho nemění. Žalovaný neobdržel celou částku , částka, z úvěru, ale toliko částku , částka, a z této částky by měl soud při svém rozhodování vycházet.

7. Právní zástupce žalobkyně dále uvedl, že pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, k tomu se nebude vyjadřovat, jelikož k tomu se již podrobně písemně vyjádřil na výzvu soudu. Pokud jde o námitku promlčení, pohledávka není promlčena, jelikož byla ze strany žalovaného písemně uznána dne , datum, , a tedy promlčení doba je 10 let. Pokud jde o zkoumání výdajů žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, žalobkyně pouze výdaje uvedené žalovaným porovnávala podle tehdejší vyhlášky, která stanoví normativní náklady na bydlení osoby v dané lokalitě Nájemní smlouvu ani doklady o tom, kolik žalovaný platil na energiích, žalobkyně k dispozici neměla. Pokud jde o další příjem ve výši , částka, v domácnosti, ten žalobkyně neověřovala.

8. Obě strany učinily nesporným tvrzení, že dosud byla zaplacena ze strany žalovaného částka , částka, .

9. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně (pod obchodním jménem Zonky s. r. o.) uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Poplatek za zprostředkování úvěru činil , částka, , žalovaný tak obdržel dne , datum, částku ve výši , částka, (z potvrzení o vyplacení úvěru č. , hodnota, ), kterou sed zavázal splácet v 84 měsíčních splátkách po , částka, , vždy k 18. dni v měsíci. První splátka byla splatná dne , datum, a poslední splátka byla splatná dne , datum, . Celková částka splatná spotřebitelem činila , částka, . Roční úroková sazba činila 15,49 %, RPSN činila 17,44 %. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky společnosti Zonky s. r. o. V případě, že se klient opozdí s platbou splátky nebo jiné platby dle smlouvy, je úvěrující oprávněna naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání dluhu a smluvní pokutu ve výši , částka, , v případě, že je dlužná částka nižší než , částka, , může úvěrující účtovat smluvní pokutu ve výši dlužné částky. V případě, že klient nezaplatí dvě měsíční splátky po sobě nebo jednu splátku déle než 3 měsíce, je úvěrující oprávněna úvěr zesplatnit (ze Smlouvy o hotovostním úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , z úvěrových podmínek). Jelikož žalovaný porušil svou povinnost ze smlouvy a neuhradil splátky za měsíc leden 2021 a únor 2021, žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka , částka, (z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, ). Dne , datum, žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše, a to konkrétně pohledávku ve výši , částka, , skládající se z pohledávky ke dni zesplatnění ve výši , částka, , smluvního úroku z prodlení ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, a uzavřel s žalobkyní dohodu o splátkovém kalendáři, ve kterém se zavázal, že uhradí svůj dluh ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , s tím, že první splátka byla splatná dne , datum, a poslední splátka byla splatná , datum, a činila , částka, (z Uznání dluhu a Dohody o splátkovém kalendáři ze dne , datum, ). Z tvrzení žalobkyně a žalovaného vyplývá, že na předmětný úvěr k dnešnímu dni uhradil částku ve výši , částka, (částku ve výši , částka, do zesplatnění úvěru a částku ve výši , částka, po zesplatnění úvěru v rámci sjednaného splátkového kalendáře). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván písemnou výzvou ze dne , datum, (z předžalobní výzvy ze dne , datum, ).

10. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o hotovostním úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne , datum, spisové značky , spisová značka, , z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

17. Tyto závěry, které se vztahují ke zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně použitelné i režimu zákona č. 257/2016 Sb., neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr je v něm zakotvena obdobně, respektive ještě šířeji.

18. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

19. Zejména je nutno odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C–679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v , adresa, . Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

20. S ohledem na citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

21. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že zkoumala před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Toto její tvrzení o prověřování se ovšem ukázalo nepravdivým. Žalobkyně zkoumala pouze příjmy žalovaného, měsíční výdaje nebyly zkoumány vůbec (nebyla předložena nájemní smlouva, doklady o výši nájmu, energií apod.). U výdajů na bydlení vycházela žalobkyně z částky , částka, uvedené žalovaným, dále vycházela z dalšího příjmu v domácnosti ve výši , částka, , který však neověřovala. Nezohlednila značné zadlužení žalovaného, které vyplývalo z úvěrové zprávy ani vyživovací povinnost žalovaného k dítěti. Ze soudního systému ISAS bylo zjištěno, že žalovanému byl dne , datum, poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem , částka, u společnosti , právnická osoba, ., dále mu byl dne , datum, poskytnut revolvingový úvěr ve výši , částka, u společnosti Everyday , právnická osoba, . a dne , datum, revolvingový úvěr do celkové výše , částka, u společnosti BNP Paribas , právnická osoba, , kdy žalovaný tyto úvěry nesplácel a dlužné částky byly po žalovaném vymáhány v soudních řízeních, vedených pod spisovými značkami , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, . Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

22. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s odkazem na výše citovanou judikaturu. Z těchto důvodů požadovaná plnění z titulu smlouvy považoval za nedůvodná. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2291 a násl. OZ.

23. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku ve výši , částka, a na tento dluh dosud uhradil částku , částka, . K dnešnímu dni nevrácená jistina poskytnutého úvěru, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit, činí , částka, (, částka, - , částka, ). , adresa, 232 Kč představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Proto soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, předžalobní upomínka ze dne , datum, , byla žalovanému doručena dle přiloženého dokladu dne , datum, , dle upomínky měl žalovaný plnit do 7 dnů, tj. do , datum, a ode dne , datum, je v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. S ohledem na tyto závěry o počátku prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení k promlčení práva žalobkyně na jeho vydání nedošlo, neboť neuplynula zákonná subjektivní tříletá ani objektivní desetiletá promlčecí doba dle §§ 629 a 638 o. z.

25. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky , částka, (jistina ve výši , částka, + kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, + kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, ). Žalovaný byl v řízení úspěšný ohledně částky , částka, (zamítnutá jistina, kapitalizovaný smluvní úrok a zákonný úrok ke dni vyhlášení rozhodnutí), představující 91,1 % z uplatněného nároku, neúspěšný byl ohledně částky , částka, (nevrácená jistina pohledávky ve výši , částka, + kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, ), která představuje 8,9 % uplatněného nároku. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud žalovanému přiznal 82,2 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalovaného se sestávají z mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši , částka, podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání), hotových výdajů ve výši , částka, za 2 úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. po , částka, a k tomu 21 % DPH ve výši , částka, . Celkem náklady žalovaného představují částku , částka, a z této částky soud přiznal žalovanému 82,2 % nákladů řízení, tedy částku ve výši , částka, .