7 C 224/2025

Plný text

Okresní soud v Jméno žalovaného B rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A o zaplacení částky 24 508,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. IP č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr/úvěrový limit a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů. Jelikož žalovaný přes tuto výzvu dlužnou částku neuhradil, žalobkyně od smlouvy odstoupila a dluh se stal splatný dne , datum, . Žalovaný žalobkyni dluží částku ve výši , částka, , sestávající se z jistiny ve výši , částka, , z pojistného ve výši , částka, a ze smluvního úroku z jistiny ve výši , částka, .

3. Usnesením, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství a dále aby uvedla, v jaké výši byl žalovanému poskytnut úvěrový limit, jaká výše měsíční splátky byla sjednána, kdy a v jakých částkách žalovaný čerpal úvěr a kolik načerpal celkem, kdy a v jakých částkách žalovaný splácel poskytnutý úvěr (kolik uhradil celkem bez přirostlých úroků a poplatků) a na splácení čeho byly splátky započítány, jakým způsobem byla vypočtena jistina ve výši , částka, , jakým způsobem byl vypočten kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, a z jakých částek, jakou sazbou, za jak dlouhou dobu došlo ke kapitalizaci smluvního úroku a jak bylo vypočteno pojistné ve výši , částka, a z čeho vyplývá jeho výše., právnická osoba, doplnění žaloby, ze dne , datum, , žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru (žalovaný mohl čerpat úvěr průběžně a opakovaně). První čerpání úvěru co do částky , částka, bylo sjednáno jako účelové s tím, že se žalovaný zavázal splácet účelovou část úvěru počínaje dnem , datum, pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, (, částka, splátka jistiny + , částka, pojistné) s tím, že celková částka splatná žalovaným měla činit , částka, (reálná část výše splátek účtovaná žalovanému může být nižší než uvedená ve smlouvě). Účelová část je úročena úrokovou sazbou ve výši 22,40 % ročně, žalobkyně využila svého dispozičního oprávnění a reálně požaduje úhradu úroku v úrokové sazbě ve výši 20,38 % ročně. Žalovaný dále čerpal neúčelovou část úvěru ve výši , částka, + , částka, + , částka, + , částka, , kterou byl povinen splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3,7 % z jistiny úvěru (na konci měsíce zaokrouhleno na celé desítky tisíc nahoru měsíčně). Žalovaný byl rovněž povinen hradit pojistné ve výši 0,65 % z výše aktuálního dluhu pro neúčelové čerpání (zvolená varianta pojištění JISTOTA). Neúčelová část úvěru je úročena úrokovou sazbou ve výši 29,9 % ročně, žalobkyně využila svého dispozičního oprávnění a reálně požaduje úhradu úroku ve výši 26,45 % ročně. Kapitalizovaný úrok z účelové části úvěru činil , částka, (kapitalizován sazbou 20,38 % ročně za období od , datum, do , datum, z aktuální dlužné jistiny ve výši , částka, a za období od , datum, do , datum, kapitalizován v souladu s § 122, odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. sazbou 13,40 % ročně z aktuální dlužné jistiny ve výši , částka, ). Žalovaný na smluvním úroku uhradil v období od , datum, do , datum, částku ve výši , částka, , žalobkyně požaduje úhradu zbývajícího úroku ve výši , částka, . Žalovaný v rámci smlouvy o úvěru přistoupil k pojištění schopnosti splácet úvěr ve variantě JISTOTA a zavázal se tak k měsíční úhradě pojistného. Žalovaný byl povinen hradit pojistné ve výši , částka, měsíčně při splácení účelové části úvěru a dále 0,65 % z čerpané neúčelové části úvěru. U neúčelové části úvěru za období od , datum, do , datum, byl tak povinen uhradit , částka, a u neúčelové části , částka, . Žalovaný na pojistném uhradil , částka, , žalobkyně požaduje úhradu pojistného ve výši , částka, . Žalovaný načerpal u účelové a neúčelové části úvěru celkem částku ve výši , částka, . Povinnosti vyplývající ze smlouvy žalovaný porušil, když uhradil pouze 35 splátek ve výši , částka, , které byly započteny: ve výši , částka, na jistinu, ve výši , částka, na smluvní úrok, ve výši , částka, na pojistné a ve výši , částka, na poplatky.

5. Ohledně posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně předložila výpis z účtu žalovaného za měsíc únor 2023, Zprávu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a uvedla, že vyhodnocovala informace poskytnuté žalovaným a tyto informace následně ještě konfrontovala jak s výstupy z celé řady registrů (databází) a byla tak schopna posoudit shodu mezi tvrzeními žalovaného a objektivně pravdivými informacemi získanými z nezávislých zdrojů.

6. Ze „Zprávy o posouzení úvěruschopnosti žalovaného“ bylo zjištěno, že totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu, z rodného listu a z průkazu zdravotní pojišťovny žalovaného. Dále byly prověřeny veřejné i komerční registry či databáze shromažďující informace o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce (registr SOLUS, CEE, insolvenční rejstřík, CRIF, CRIBIS a NRKI). Žalovaný uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho čistý měsíční příjem činí , částka, měsíčně, náklady na bydlení činí , částka, měsíčně a splátky stávajících úvěrů činí , částka, měsíčně. Měsíční disponibilní příjem, po odečtení všech výdajů uvedených v žádosti o úvěr, byl vyhodnocen jako dostatečný.

7. K jednání, nařízenému na , datum, , se žalovaný bez omluvy nedostavil. Právní zástupkyně žalobkyně se k jednání dostavila a uvedla, že na podané žalobě trvá včetně jejího doplnění. Pokud jde o listiny prokazující zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nedisponuje žádnými jinými listinnými důkazy než těmi, které již soudu byly na základě výzvy předloženy.

8. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský revolvingový úvěr, který měl 2 části, a to účelovou a neúčelovou část. Co se týká účelové části, žalovanému bylo umožněno čerpat část úvěru opakovaně a průběžně za účelem financování nákupu zboží až do disponibilního úvěrového limitu , částka, . Účelovou část úvěru žalovaný čerpal v částce , částka, na nákup PlayStation 5 Digital God of War Ragnarok. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku , částka, ve 48měsíčních splátkách ve výši , částka, , když do splátky úvěru ve výši , částka, byla započítána i splátka pojistného ve výši , částka, měsíčně za sjednané pojištění Jistota. Splatnost první splátky byla k 15. dni měsíce následujícího po datu schválení smlouvy a splatnost dalších splátek byla vždy k 15. dni v měsíci. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,40 % a RPSN ve výši 22,40 %. Žalobkyně dále poskytla žalovanému vázaný revolvingový spotřebitelský úvěr s maximálním možným úvěrovým limitem , částka, (neúčelová část úvěru). Výše minimální měsíční splátky při neúčelovém čerpání do , částka, činila , částka, , při čerpání do , částka, činila výše minimální splátky , částka, a při čerpání od , částka, činila výše minimální měsíční splátky 3,7 % z jistiny úvěru (na konci měsíce zaokrouhleno na celé desítky tisíc nahoru). Žalovaný byl rovněž povinen hradit pojistné ve výši 0,65 % z výše aktuálního dluhu pro neúčelové čerpání (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru IPLATBA č. , hodnota, a z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěrových splátek a ani přes výzvu, kde mu byla poskytnuta lhůta 30 dnů, dluh neuhradil. Proto žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, která byla ke dni , datum, vyčíslena na , částka, (z Odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, ). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, do 7 dnů od doručení výzvy (z Výzvy k úhradě dluhu - předžalobní upomínky ze dne , datum, , z podacího archu ze dne , datum, ). Žalovaný u neúčelové části úvěru čerpal částku v celkové výši , částka, a u účelové části úvěru čerpal částku ve výši , částka, , tedy celkem tedy částku ve výši , částka, a uhradil částku ve výši , částka, (z tvrzení žalobkyně).

9. Žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila totožnost žalovaného z občanského průkazu, rodného listu a průkazu zdravotní pojišťovny. Dále měla k dispozici výpis z účtu žalovaného u , právnická osoba, . za měsíc únor 2023 (období od , datum, do , datum, ). Z tohoto výpisu vyplývá, že počáteční zůstatek na účtu činil , částka, , příjmy za uvedené období dosáhly částky , částka, , výdaje činily , částka, a zůstatek k , datum, činil , částka, (z Výpisu z účtu č. , č. účtu, ). Z výpisu je patrno, že dne , datum, žalovaný obdržel mzdu od zaměstnavatele , právnická osoba, ve výši , částka, a dne , datum, částku , částka, z Úřadu práce – krajské pobočky , adresa, . Žalobkyně dle úvěrové zprávy vycházela z čistého hlavního příjmu žalovaného ve výši , částka, , měsíčních výdajů na bydlení ve výši , částka, měsíčně a stávajících splátek úvěrů ve výši , částka, měsíčně.

10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

17. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

18. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

20. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o revolvingovém úvěru a vzhledem k tomu, že žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr. Na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

21. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.

22. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . proti GK).

23. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-755/22, , právnická osoba, . proti , právnická osoba, .: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.

24. Soud se zabýval tvrzením žalobkyně ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně soudu předložila Zprávu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z dokladů pouze výpis z účtu žalovaného za měsíc únor 2023. Uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala na základě informací poskytnutých žalovaným a prověřovala veřejné i komerční databáze shromažďující informace o bonitě a platební morálce žalovaného, zejména Centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík, registr SOLUS, CRIF, CRIBIS a NRKI. Žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí , částka, , náklady na bydlení činí , částka, a splátky stávajících úvěrů činí , částka, měsíčně. Na základě těchto údajů žalobkyně vyhodnotila disponibilní příjem ve výši , částka, jako dostatečný pro splácení požadovaného úvěru, jehož měsíční splátka měla činit , částka, . Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovala v souladu s požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Přestože žalobkyně tvrdí, že prověřovala řadu registrů, nepředložila k tomu žádné důkazy. Z předložených listin nevyplývá, že by věřitel ověřil skutečné výdaje žalovaného, ani že by podnikl jakékoli kroky k jejich zjištění. Žalobkyně neprokázala existenci jediného dokumentu, který by reflektoval skutečný rozsah pravidelných finančních závazků žalovaného, jeho fixních výdajů či jiných finančních povinností, a to s výjimkou jediného výpisu z účtu za měsíc únor 2023, který navíc neposkytuje ucelený obraz o dlouhodobé finanční situaci žalovaného. Současně žalobkyně u jednání výslovně uvedla, že nedisponuje žádnými dalšími listinami prokazujícími zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nad rámec těch, které již soudu předložila. Tato skutečnost dále potvrzuje neúplnost a nedostatečnost předložených podkladů. Interní výpočty žalobkyně vycházely pouze z údajů, které žalovaný sám uvedl v žádosti o úvěr, aniž by žalobkyně jejich pravdivost či úplnost doložila jakýmkoli nezávislým podkladem. Posouzení úvěruschopnosti tak bylo založeno na údajích, které nebyly ověřeny ani z veřejně dostupných zdrojů, ani z předložených dokladů, ani z výpisů z účtu zachycujících delší období. Takový postup nelze považovat za posouzení úvěruschopnosti provedené na základě dostatečných a spolehlivých informací, jak to požaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

25. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením úvěrové smlouvy učinila kroky nezbytné k ověření skutečných výdajů žalovaného a celkové struktury jeho finanční situace. Úvěr byl poskytnut výlučně na základě údajů tvrzených žalovaným, které nebyly doloženy a které nebyly podrobeny věcné kontrole. Posouzení úvěruschopnosti tak trpělo zásadní neúplností a nemohlo naplnit zákonný požadavek odborné péče. V důsledku nedodržení zákonné povinnosti je smlouva o revolvingovém úvěru dle § 87, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovanou judikaturu, neplatná. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.

26. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky , částka, , kterou žalovaný od žalobkyně načerpal, odečetl částku, kterou dle tvrzení žalobkyně zaplatil, tedy částku ve výši , částka, . Žalovaný do dnešního dne nevrátil žalobkyni částku ve výši , částka, , která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. V této části soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, předžalobní výzva žalobkyně ze dne , datum, byla odeslána k poštovní přepravě dne , datum, a byla žalovanému doručena v souladu se zákonnou fikcí třetí pracovní den po odeslání, tj. dne , datum, . Následující den po doručení, tedy dne , datum, , byl žalovaný povinen uhradit dlužnou částku a ode dne následujícího, tj. od , datum, je v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

28. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci, při zohlednění zamítnutého příslušenství, vzniklo žalovanému právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, z tohoto důvodu soud rozhodl, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.