7 C 29/2026

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem , Adresa advokátky, , do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, jako původním věřitelem a postupitelem. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.kimbi.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace na webových stránkách www.kimbi.cz zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Dne , datum, uzavřel původní věřitel s žalovanou Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši , částka, , a to v platbách ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, proto byla předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. V upomínce ze dne , datum, byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru a vyzvána k okamžité úhradě. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši , částka, , skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, , které se staly nejpozději splatné , datum, .

3. Usnesením, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení písemně doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a dále aby uvedla, jaký byl sjednán úvěrový rámec ve smlouvě o revolvingovém úvěru (případně v dodatku ke smlouvě), jaká činila výše měsíční splátky a jakou částku žalovaná k dnešnímu dni na předmětný úvěr uhradila (bez přirostlých úroků a poplatků)., právnická osoba, tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne , datum, uvedla, že žalovaná před poskytnutím úvěru předchůdkyni žalobkyně uvedla, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, nenachází se v exekuci, insolvenci a v tíživé finanční situaci. Dále žalovaná prohlásila, že si není vědoma toho, že by byla evidována v jakékoliv databázi dlužníků. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB a z dokladů poskytnutých žalovanou. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo vyhověno žádosti žalované o úvěr. Žalobkyně nedisponuje listinnými doklady, které žalovaná předkládala původnímu věřiteli k prokázání úvěruschopnosti.

5. Dále žalobkyně uvedla, že dle Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, se původní věřitel zavázal, že úvěrované poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky až do výše , částka, (úvěrový limit). Úvěr byl následně navýšen na základě žádosti žalované. Žalovaná uzavřela dne , datum, dodatek ke smlouvě s úvěrovým limitem ve výši , částka, . Žalovaná čerpala úvěrové finanční prostředky ve výši , částka, , a to dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaná úvěrový limit nepřekročila, neboť v průběhu trvání smlouvy na daný úvěr hradila v dílčích platbách, když dne , datum, uhradila částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Celkem na daný úvěr žalovaná uhradila částku ve výši , částka, .

6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, a žalovaná uzavřely dne , datum, Smlouvu o revolvingovém úvěru Kimbi č. , hodnota, , v níž se , právnická osoba, (jako úvěrující) zavázala poskytnout žalované (úvěrované) úvěr až do výše úvěrového limitu , částka, . Datum prvního čerpání bylo sjednáno na den , datum, . Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Minimální měsíční splátka činila , částka, a byla splatná vždy k poslednímu dni v každém jednotlivém období třiceti dnů. Zápůjční úroková sazba činila 80 % ročně a RPSN činila 117,10 %. Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o revolvingovém úvěru Kimbi č. , hodnota, ze dne , datum, došlo k navýšení úvěrového rámce na , částka, . Výše minimální měsíční splátky byla stanovena na , částka, a byla splatná vždy k poslednímu dni v každém jednotlivém období třiceti dnů. Zápůjční úroková sazba činila 80 % ročně a RPSN činila 115,40 % (ze Smlouvy o revolvingovém úvěru Kimbi č. , hodnota, ze dne , datum, , z Dotatku č. , hodnota, ke smlouvě o revolvingovém úvěru Kimbi č. , hodnota, ze dne , datum, ). Dne , datum, žalovaná čerpala částku ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, (z výpisu z běžného účtu, ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Celkem tedy žalovaná čerpala částku ve výši , částka, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek. V upomínce ze dne , datum, byla žalovaná informována předchůdkyní žalobkyně o zesplatnění celého úvěru a vyzvána k okamžité úhradě (z upomínky ze dne , datum, ). Dle tvrzení žalobkyně uhradila žalovaná částku ve výši , částka, . Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, . Téhož dne byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , z předžalobní upomínky ze dne , datum, ).

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

16. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

17. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

19. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

20. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.

21. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . proti GK).Soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-755/22, , právnická osoba, . proti , právnická osoba, .: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.

22. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nepředložila žádné konkrétní důkazy o tom, na základě jakých příjmů a výdajů byla schopnost žalované splácet úvěr posuzována. Zejména nebyly doloženy žádné listiny osvědčující výši příjmů žalované (např. výplatní pásky, daňová přiznání, výpisy z účtu) ani její skutečné výdaje (náklady na bydlení, životní náklady, splátky jiných závazků apod.). Pouhé čestné prohlášení žalované a lustrace v registrech dlužníků nelze považovat za dostatečné splnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Posouzení úvěruschopnosti musí být založeno na dostatečných, spolehlivých a ověřitelných informacích o příjmech a výdajích konkrétního dlužníka. Nelze přitom vycházet pouze z obecných či statistických údajů ani z nepodložených tvrzení samotného spotřebitele. Předchůdkyně žalobkyně tedy nesplnila své zákonné povinnosti a řádně neposoudila před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 256/2016 Sb.

23. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).

24. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Soud vypočet výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky , částka, , kterou žalovaná od předchůdkyně žalobkyně načerpala, odečetl částku, kterou dle tvrzení žalobkyně zaplatila, tedy částku ve výši , částka, . Žalovaná do dnešního dne nevrátila žalobkyni částku ve výši , částka, , která představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. V této části soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Pokud jde o počátek prodlení žalované, upomínka právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti , právnická osoba, a.s., ze dne , datum, byla žalované odeslána téhož dne a považuje se za doručenou třetí pracovní den, tj. dne , datum, . Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do dne , datum, . Od následujícího dne, tj. od , datum, , se žalovaná nachází v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.

27. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem sporu bylo zaplacení částky , částka, (, částka, jistina + , částka, úroky). Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky , částka, (nevrácená jistina pohledávky), která představuje 61 % z celkově uplatněného nároku. Neúspěšná byla ohledně částky , částka, , tedy z 39 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci jí soud přiznal 22 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , mimosoudní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši , částka, podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění ke dni provedení úkonu právní služby za 3 úkony po , částka, (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva) a z náhrady hotových výdajů po , částka, za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, . Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku , částka, a z této částky soud přiznal žalobkyni 22 %, tedy částku ve výši , částka, . Použití ustanovení § 14 b vyhlášky či 177/1996 Sb. pro výpočet odměny advokáta je odůvodněno tím, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu množství žalob ve skutkově i právně obdobných věcech (např. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a mnoho dalších).