7 C 33/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 5 399,01 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 399,01 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 726,73 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 399,01 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 399,01 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 726,73 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 399,01 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] (dále jen banka) uzavřela s žalovaným Smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky banky. Žalovaný byl dle smlouvy povinen platit bance ceny služby a produkty poskytované bankou v souladu s platným sazebníkem. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku byl žalovaný povinen hradit bance z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle Oznámení banky. Debetní zůstatek přes upomínky banky nebyl vyrovnán, a proto banka převedla dne [datum] pohledávku na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení částku 6 125,74 Kč a skládala se ze zůstatku jistiny ve výši 5 399,01 Kč a z úroku z prodlení do [datum] ve výši 726,73 Kč. Jistina pohledávky ve výši 5 399,01 Kč je od [datum] i nadále úročena úrokem z prodlení v zákonné výši.

3. Usnesením č. j. 7C 33/2022-9 ze dne 28. 2. 2022 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství a dále aby upřesnila, jaký byl limit kontokorentního úvěru a u kapitalizovaných úroků ve výši 726,73 Kč aby uvedla, z jakých částek, jakou sazbou, za jak dlouhou dobu (od kdy do kdy) a v jaké výši došlo ke kapitalizaci úroku.

4. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 726,73 Kč je složen z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni zesplatnění, tj. [datum] ve výši 60,53 Kč a ze zákonného úroku z prodlení, jež je stanoven v platném Oznámení o úrokových sazbách [právnická osoba] ve výši 10 %, počítaný z aktuální dlužné splátky za období ode dne následujícího po ni převedení pohledávky z osobního účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, tj. [datum] do data postoupení, tj. [datum], ve výši 666,20 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] jako poskytovatel úvěru, splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získala při zpracovávání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl při své žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména výši jeho příjmu, dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná. Žalovaný měl u právní předchůdkyně žalobkyně veden běžný účet č. [bankovní účet], tedy znala a měla ověřenou jeho platební morálku, výši jeho měsíčních příjmů i výši měsíčních výdajů a veškeré podstatné skutečnosti pro posouzení jeho schopnosti splácet požadovaný úvěr. V Posouzení úvěruschopnosti uvedl žalovaný příjem ve výši 17 368 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet žalovaného. Dle výpisu z účtu žalovaného bylo patrno, že částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. [příjmení] zároveň stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, který v tomto případě činil 2,4 % po poskytnutí úvěru. Splátka nového úvěru činila 417 Kč.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl dle ustanovení § 115a) občanského soudního řádu bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas.

6. Z listinných důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr. Limit kontokorentního úvěru činil 5 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před poskytnutím úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr na základě poznatků o příjmech a výdajích získaných z vedení účtu pro žalovaného, kdy pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcí, že příjem žalovaného činil cca 17 368 Kč. Úroková sazba žalovaného činila 18,90 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když neudržoval kontokorent ve sjednaném limitu, právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a prohlásila úvěr za splatný a dopisem ze dne [datum] oznámila žalovanému, že dne [datum] převedla pohledávku na účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Ke dni převodu činila dlužná částka 5 461,03 Kč a skládala se z nepovoleného debetního zůstatku ve výši 5 399,01 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 62,02 Kč (z dopisu ze dne [datum]). [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávku postoupila žalobkyni (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], s účinností ke dni [datum] (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy). Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, nejpozději do [datum] (z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum]). Ke dni vyhlášení rozsudku činil dluh žalovaného celkem 6 125,74 Kč a skládal se z nepovoleného debetního zůstatku ve výši 5 399,01 Kč, z úroku z prodlení ve výši 726,73 Kč.

7. Soud vzal dále za prokázané, že Z výpisu z účtu, který žalobkyně předložila, je patrné, že částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., celkovými náklady spotřebitelského úvěru se rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Na základě výše uvedených zákonných ustanovení soud žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jistinu úvěru ve výši 5 399,01 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 726,73 Kč a zákonné úroky z prodlení ode dne [datum] do zaplacení z částky 5 399,01 Kč. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a jejich výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni, která byla v řízení úspěšná, proto soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 600 Kč podle § 14b písm. c.) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 200 Kč, 3 x režijního paušálu po 100 Kč ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a.) vyhlášky č. 177/1996 Sb., přičemž odměna a náhrady jsou zvýšeny o 21 % DPH. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je odůvodněno tím, že žalobkyně podala k tomuto soudu opakované žaloby ve skutkově i právně obdobných věcech, např. pod spisovými značkami 13C 249/2022, 14C 31/2022, 12C 43/2022.