Okresní soud v Novém Jičíně · Rozsudek

7 C 34/2022

č. j. 7 C 34/2022-34

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-08-01 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSNJ:2022:7.C.34.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Novém Jičíně vyhověl žalobkyni v části žádosti o zaplacení smluvní pokuty ve výši 9 392,18 Kč, která vznikla z prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru po zesplatnění. Soud se opřel o § 122 odst. 1 až 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle něhož souhrn smluvních pokut nesmí překročit polovinu celkové výše úvěru, tedy 20 000 Kč. Požadavek na úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně byl zamítnut, protože by překročil zákonný limit celkové výše smluvní pokuty. Soud rozhodl, že žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože její další žaloba o stejnou smluvní pokutu za jiné období je nadbytečná a zatěžuje druhého účastníka.

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 392,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 392,18 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 392,18 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 392,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 392,18 Kč od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalobkyní, jako věřitelem a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena Smlouva o úvěru číslo. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný řádně neplnil závazek řádně splácet poskytnutý úvěr, došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6. 3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru. Tím vzniká nová jistina úvěru, sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, v daném případě částka ve výši 45 980 Kč. Žalobkyně sdělila zesplatnění úvěru žalovanému oznámením ze dne datum. Žalovaný se mimo jiné v souladu s čl. 6 5. smlouvy zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Souhrn výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky i přes výzvy žalobkyně jakkoliv neplnil, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem by rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. číslo jednací ze dne 10. 1. 2019. Soud mimo jiné rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty dle čl. 6 1. a 6. 5. smlouvy, tedy částky ve výši 998 Kč a 9 609,82 Kč. příjmení 9 609,82 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6. 5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 45 980 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této nové jistiny úvěru do datum. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po datu datum. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6. 5. smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. S ohledem na skutečnost, že žalovaný na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty ničeho neplnil, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne datum, ve které vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 45 980 Kč od datum do datum. V souladu s limity dle čl. 6 10. smlouvy, respektive v souladu s ustanovením § 122, odst. 3 zákona čl. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, na částku 9 392,18 Kč.

3. Usnesením č. j. 7C 34/2022-8 ze dne 8. 3. 2022 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení.

4. V doplnění žaloby, ze dne datum, žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany věřitele prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a příjmení, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech vyplynulo, že celkový měsíční příjem žalovaného činí 19 880 Kč, celkové měsíční náklady žalovaného činí 4 810 Kč a volné zdroje ke splácení činí, po odečtení tisícikorunové rezervy, 14 070 Kč. Dále byla ověřena úvěrová historie žadatele v databázích NRKI, příjmení. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňujících řádné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žadatelem doporučil úvěr ke schválení.

5. Žalobkyně předložila k důkazu kopii občanského průkazu (bylo zjištěno, že občanský průkaz je platný a byla ověřena identita žalovaného), výpis z Nebankovního registru klientských informací (zde byl proveden skóring žalovaného v registru), výpis z registru příjmení (zde bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v době uzavření úvěrové smlouvy nikde s dlužnou částkou po splatnosti), pracovní smlouvu u právnická osoba právnická osoba, výplatní pásky za měsíce květen 2017 a červen 2017, jimiž byl ověřen stálý příjem žalovaného a skutečnost, že ze mzdy žalovaného nejsou strhávány žádné srážky na jeho další závazky a informativní výpisy z bankovního účtu, dokládající, že žalovaný je majitelem účtu.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.

7. K jednání, nařízenému na datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil a svou neúčast neomluvil. Právní zástupce žalobkyně se k jednání dostavil a na podaném návrhu setrval.

8. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o úvěru číslo. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit, spolu s dohodnutým pevným úrokem ve výši 83,83 % ročně, v 60 měsíčních splátkách po 2 186 Kč, splatných k dvanáctému dni příslušného měsíce, počínaje měsícem září 2017 Celkem měl žalovaný zaplatit žalobkyni částku 131 160 Kč (jistinu 40 000 Kč + úrok 91 160 Kč). Jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitli v prodlení o délce 30 dnů. Po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v této smlouvě již právo na žádnou další smluvní pokutu dle tohoto bodu nevzniká. Souhrn veškerých smluvních pokut, které je poskytovatel oprávněn takto požadovat, činí maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Poskytovatel má vůči klientům právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč, a to opět pouze u splátek před zesplatněním úvěru. Jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde bez dalšího k zesplatnění úvěru, tedy jistiny, úroků přirostlých k jistině, smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se stávají součástí nové jistiny úvěru. Dále si účastníci ujednali v souladu s čl. 6 5. smlouvy, že pro případ prodlení s nezaplacení nové jistiny úvěru jsou žalovaní povinni uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž podle čl. 6 10. smlouvy souhrn výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč (ze smlouvy o úvěru ze dne datum).

9. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky neplnil, bylo ze strany žalobkyně proti žalovanému vedeno soudní řízení. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 8C 219/2018-39 ze dne 10. 1. 2019 bylo žalobě, po částečném zpětvzetí žaloby (ohledně úroků ve výši 27,16 % z částky 39 786,34 Kč od datum do zaplacení) vyhověno a soud zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 56 987,82 Kč s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky 47 378 Kč od datum do zaplacení, s 35 % ročním úrokem z částky 39 786,34 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 157 392 Kč (z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 8C 219/2018-39). Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Ze soudem přiznané částky činila smluvní pokuta částku 998 Kč (2 x 499 Kč za prodlení v délce 30 dnů) a částku 9 609,82 Kč (což odpovídá pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 45 980 Kč od datum do datum).

10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. podle něhož ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle ustanovení § 122 odst. 1 až 3 ZoSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze: a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

14. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena platná smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb. a žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni dlužnou úvěrovou jistinu, příslušenství a smluvní pokuty v celkové výši 10 607,82 Kč bylo již pravomocně rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ve věci 8 C 219/2018 – 39 ze dne 10. 1. 2019. Tento rozsudek je závazný pro účastníky řízení a ve stejném rozsahu rovněž pro soud (§ 159 a o.s.ř.). Soud daným rozsudkem zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 56 987,82 Kč s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky 47 378 Kč od datum do zaplacení, 35 % ročním úrokem z částky 39 786,34 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 157 392 Kč a k náhradě nákladů řízení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. V dlužné částce byla zahrnuta rovněž smluvní pokuta ve výši 10 607,82 Kč (2 x 499 Kč za prodlení v délce 30 dnů a částka 9 609,82 Kč odpovídající pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 45 980 Kč od datum do datum). Jelikož žalovaný dlužnou částku žalobkyni dle citovaného rozsudku ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku nezaplatil, domáhá se žalobkyně touto žalobou úhrady smluvní pokuty ve výši 0,1 denně z dlužné jistiny ve výši 45 890 Kč za další období od datum do budoucna, kdy nadále trvalo prodlení žalovaného. Požadovaná smluvní pokuta ve výši 9 392,18 Kč vychází z rozdílu částky 20 000 Kč jako maximálního zákonného limitu smluvní pokuty a částky, která již byla žalobkyni pravomocně přisouzena rozsudkem ve věci 8 C 219/2018. Z úřední činnosti soudu (ze systému ISAS) bylo zjištěno, že exekuce zahájená pro vymožení povinností povinného dle rozsudku ve věci 8 C 219/2018 byla u zdejšího soudu zahájena dne datum, byla vedena pod spisovou značkou 56 EXe 952/2019 a byla ukončena oznámením soudního exekutora o vymožení pohledávky ke dni datum. Z uvedeného je zřejmé, že ke dni zahájení exekuce nebyla soudem přiznaná jistina žalovaným uhrazena, tedy nadále trvalo jeho prodlení s úhradou. Žalobkyni vzniklo dle citovaného ustanovení § 122 odst. 1 až 3 ZoSÚ právo na zaplacení smluvní pokuty z dlužné jistiny za období od datum do úhrady dluhu až do maximální výše 20 000 Kč, neboť souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, která činila 40 000 Kč. Za této situace je žalobní požadavek žalobkyně na úhradu další mluvní pokuty oprávněný, proto soud žalobě vyhověl co do částky 9 392,18 Kč.

15. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení z této smluvní pokuty ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, v této části byla žaloba zamítnuta, neboť by došlo k překročení celkového zákonného limitu smluvní pokuty dle § 122 odst. 3 citovaného zákona, podle něhož souhrn všech požadovaných smluvních pokut nesní překročit součin čísla 0,5 a zapůjčené částky, tedy v daném případě částku 20 000 Kč.

16. Žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, proto by měla mít právo na poměrnou část nákladů soudního řízení. Po zvážení všech okolností případu se soud rozhodl náklady řízení žalobkyni nepřiznat. Účastníci by měli v soudním řízení dodržovat zásadu hospodárnosti a v maximální možné míře šetřit práva druhých. Bylo věcí obchodního rozhodnutí žalobkyně, že v řízení vedeném pod spisovou značkou 8 C 219/2018 požalovala po žalovaném pouze část smluvní pokuty za prodlení určené procentuálně z dlužné částky za každý den prodlení. Další spor o tutéž smluvní pokutu pouze za jiné období je nadbytečný a zatěžuje druhého účastníka zbytečnými náklady řízení. Z toho důvodu soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.