7 C 35/2020

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně obě zastoupeny advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyním a) a b) náhradu nákladů řízení každé ve výši [částka], k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>IV. České republice se právo na náhradu nákladů řízení proti žalované nepřiznává.</b> 1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhaly po žalované každá zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnily tvrzením, že dne [datum] se účastnily letu č. VAW [číslo] z [obec] do Hurghady v Egyptě, jehož provozujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Plánovaný čas odletu byl stanoven na 15:20 hodin a plánovaný přílet se měl uskutečnit v 19:20 hodin. Skutečný odlet se uskutečnil až v 20:45 hodin a skutečný přílet nastal [datum] v 00:45 hodin. Žalobkyně dorazily do cílové destinace o více než 5 hodin později oproti plánovanému času příletu, což lze považovat za nesplnění povinnosti žalované coby leteckého dopravce. Na vzniklou situaci je nutno aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum], kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů (dále též„ Nařízení“), neboť dle čl. 3, odst. 1, písm. a) se toto Nařízení vztahuje na cestující odlétající z letiště umístěného na území členského státu Společenství. S ohledem na skutečnost, že odlet daného letu se uskutečnil z [obec] v České republice, je na uvedenou situaci nutné použít Nařízení. Dle článku 7, odst. 1, písm. b) Nařízení ve spojení s judikaturou Soudního dvora, přísluší cestujícím v případě zpoždění letu na příletu o tři hodiny nebo více v případě letů o délce od 1 500 km do 3 500km náhrada škody ve výši [částka]. Vzhledem k tomu má každá z žalobkyň vůči žalované nárok na náhradu škody ve výši [částka], celkově tedy [částka]. Žalobkyně se s uvedeným nárokem obrátily na žalovanou prostřednictvím tzv. předžalobní výzvy zaslané právním zástupcem žalobkyň na emailovou adresu žalované dne [datum]. Žalovaná do dnešního dne žalobkyním ničeho neuhradila.

2. Usnesením č. j. 7C 35/2020-64 ze dne 19. 5. 2021 byl žalované dle ustanovení § 29, odst. 3, občanského soudního řádu ustanoven opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení], z důvodu, že se jí nepodařilo doručit na známou adresu v cizině.

3. Opatrovník žalované ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že žalovaná žalobu neuznává a navrhl její zamítnutí. Žalobkyně tvrdí, že byly účastnicemi zpožděného letu č. VAW [číslo] z [obec] do Hurgady dne [datum], jehož provozujícím leteckým dopravcem měla být žalovaná. Opatrovník žalované poukázal na ustanovení čl. 14 a 15 Nařízení, z nichž vyplývá, že letecký dopravce není povinen hradit náhradu škody, jestliže ke zpoždění letu došlo z důvodů mimořádných okolností, které jsou v předmětných článcích Nařízení blíže konkretizovány a dále jsou rozvedeny v judikatuře Soudního dvora EU. Dle názoru žalované žalobkyně neprokázaly důvody zpoždění letu, za který by měla odpovídat žalovaná. Žalovaná dále poukázala na nepřiměřenost požadovaného plnění, kdy v důsledku zpoždění letu o více než 3 hodiny by měla žalovaná hradit vzniklou škodu odpovídající částce, za kterou lze pořídit celou nebo velkou část týdenní dovolené včetně letecké dopravy (s poukazem na ceny zájezdů do Egypta v roce 2019). Žalovaná by měla případně hradit skutečnou škodu za podmínek, že za takovou škodu odpovídá, nikoliv nepřiměřené částky, které jsou nárokovány žalobkyněmi.

4. K tomu žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedly, že za účelem osvobození od povinnosti platit náhradu dle čl. 7 Nařízení musí letecký dopravce současně prokázat existenci mimořádných okolností a jejich souvislost se zpožděním konkrétního letu a zároveň skutečnost, že tomuto zpoždění nebylo možné zabránit, ačkoli byla přijata všechna přiměřená opatření. Je to právě žalovaná, která musí ve smyslu čl. 5, odst. 3 tyto skutečnosti dostatečně prokázat, nepostačí pouhý obecný odkaz na mimořádné okolnosti. Žalovaná netvrdí ani neprokazuje, jaké opatření učinila za tím účelem, aby byla tvrzená mimořádná okolnost odvrácena, nepředkládá zároveň žádný důkaz o tom, že let č. VAW [číslo] byl zpožděn v důsledku mimořádných okolností. Z tohoto důvodu žalovaná nesplňuje podmínky pro zproštění se povinnosti uhradit žalobkyním požadovanou kompenzaci. Požadovaná částka není nepřiměřená, neboť žalobkyně svůj nárok odvodily z judikatury Soudního dvora Evropské unie.

5. K jednání, nařízenému na den [datum], se právní zástupce žalobkyň nedostavil, z nařízeného jednání se omluvil a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti. Uvedl, že žalobkyně s ohledem na obecné námitky žalované podotýkají, že letecký dopravce je zproštěn povinnosti poskytnout náhradu cestujícím na základě článku 7 Nařízení čl. 261 [číslo], jestliže může prokázat, že je zrušení nebo zpoždění letu na příletu o tři hodiny nebo více způsobeno tzv.„ mimořádnými okolnostmi“, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření, nebo v případě, že takováto okolnost nastala, že přijal opatření přiměřená situaci za použití veškerých personálních zdrojů nebo věcných a finančních prostředků, kterými disponuje, s cílem zabránit zrušení nebo významnému zpoždění dotčeného letu. Uvedený závěr pak vyplývá z rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum], ve věci C [číslo] (EU:C: 2019, bod 19). Žalovaná jako dopravce musí prokázat, že přestože použila veškeré personální zdroje nebo věcné a finanční prostředky, kterými disponovala, zjevně nemohla, aniž podstoupila neúnosné oběti s ohledem na kapacity svého podniku v rozhodné době, zabránit tomu, aby mimořádné okolnosti, jimž byla vystavena, vedly ke zpoždění letu na příletu o tři hodiny nebo více.

6. Žalobkyně předložily k prokázání uplatněných nároků listinné důkazy, a to Smlouvu o zájezdu [číslo] kopie palubních vstupenek, potvrzení letiště [obec] o zpožděném letu a žádost ze dne [datum], adresovanou žalované, o poskytnutí kompenzace za zpoždění letu ve výši [částka] každé z žalobkyň.

7. Z těchto důkazů soud zjistil, že let č. VAW [číslo] s datem [datum], měl plánovaný odlet z letiště [obec] - [obec] v 15:20 hodin a plánovaný přílet do Hurghady téhož dne v 19:20 hodin. Podle potvrzení [právnická osoba], byl odlet letadla letu VAW [číslo] do Hurghady z [obec] [obec] opožděn o 5 hodin a 30 minut. Žalobkyně, prostřednictvím právního zástupce, uplatily u žalované písemnou výzvou ze dne [datum] nárok na zaplacení náhrady za zpoždění letu ve výši [částka] pro každou, ve lhůtě 15 dnů, a to s odkazem na Nařízení ([příjmení]) [číslo]. Žalovaná na jejich výzvu k zaplacení kompenzace za zpoždění letu nereagovala. Podle vyjádření [právnická osoba] není známa žádná mimořádná okolnost, která by způsobila zpoždění letu č. č. VAW [číslo] s datem [datum]. Plánovaný čas příletu z Hurghady byl v 14:30 hodin, skutečný čas příletu do [obec] byl v 19:22 hodin, plánovaný čas odletu z [obec] do Hurghady byl v 15:20 hodin, skutečný čas odletu z [obec] byl v 20:40 hodin. Dle vyjádření Úřadu pro civilní letectví nejsou známy žádné mimořádné okolnosti, které by způsobily zpoždění letu leteckého dopravce [název žalované] č. VAW [číslo] z [obec] – [obec] do Hurghady dne [datum]. Úřad v minulosti vyřizoval stížnosti cestujících na neposkytnutí náhrady škody způsobené zpožděním uvedeného letu, přičemž letecký dopravce se v rámci procesu vyřizování těchto stížností existence mimořádných okolností sám nedovolával, naopak uznal nárok poškozených na náhradu škody.

8. Soud dospěl k závěru, že je dána mezinárodní pravomoc soudů České republiky, kterou dovodil z článku 6 odstavec 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve spojení s ustanovením § 6 odstavec 1 zákona číslo 91/2012 Sb. a ve spojení s ustanovením § 87 písmeno a) občanského soudního řádu (zákon číslo 99/1963 Sb.) neboť místo, kde došlo ke skutečnosti, která zakládá právo žalobců na náhradu újmy, se nachází v České republice v obvodu Okresního soudu v Novém Jičíně.

9. Protože je Česká republika členem Evropské unie, jsou v ní přímo aplikovatelné předpisy Evropské unie, které tvoří součást jejího právního řádu a mají přednost před vnitrostátními předpisy. Pokud jde rozhodné právo, které je nutno při rozhodování použít, postupoval soud podle článku 5 odstavce 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Podle tohoto ustanovení je rozhodným pro posouzení nároků ze smlouvy o přepravě cestujících právo země obvyklého bydliště cestujících za předpokladu, že se v této zemi nachází rovněž místo odjezdu. [město] obvyklého bydliště žalobkyň jako cestujících byla a je Česká republika. Rovněž místo odjezdu (odletu) letiště [obec] [obec] se nachází na území České republiky. Za této situace je rozhodným právem pro posouzení věci právo České republiky. Na uvedený spor je přímo aplikovatelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] (článek 3 odstavec 1 bod a), kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu.

10. Podle článku 5 odstavce 1 písmene c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] v případě zrušení letu mají cestující nárok na náhradu škody dle článku 7 od provozujícího leteckého dopravce, vyjma případů uvedených pod bodem i – iii).

11. Podle článku 7 odstavec 1 tohoto Nařízení [číslo] obdrží cestující náhradu ve výši: a) [částka] u všech letů o délce nejvýše [číslo] km, b) [částka] u všech letů ve Společenství delších než [číslo] km a u všech ostatních letů v délce od [číslo] km do [číslo] km, c) [částka] u všech letů nespadajících pod písmena a) nebo b).

12. Z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve spojené věci C [číslo] a C [číslo] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (věc C [číslo]) proti [příjmení] [jméno] [příjmení] a dále [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (věc C [číslo]) proti [právnická osoba] vyplývá, že články 5, 6 a 7 Nařízení [číslo] kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě, musí být vykládány v tom smyslu, že pro účely uplatnění nároku na náhradu škody lze na cestující zpožděných letů nahlížet stejně jako na cestující zrušených letů. Mohou se tedy dovolávat nároku na náhradu škody podle článku 7 uvedeného Nařízení, jestliže z důvodu zpoždění letu utrpí ztrátu času tří nebo více hodin, tedy jestliže dosáhnou cílového místa určení tři nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. Takové zpoždění nezakládá nárok na náhradu škody ve prospěch cestujících, jestliže letecký dopravce může prokázat, že významné zpoždění bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření, tedy okolnostmi, jež se vymykají účinné kontrole leteckého dopravce.

13. Soud v projednávané věci aplikoval výše uvedená ustanovení Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] ve spojení s citovanými rozhodnutími Soudního dvora Evropské unie. Dospěl k závěru, že žalobkyně prokázaly, že dne [datum] se dostavily k rezervovanému letu číslo VAW [číslo] z letiště [obec] [obec] nacházejícího se na území Evropské unie se stanoveným odletem v 15:20 hodin do Hurghady, s plánovaným příletem v 19:20 hodin. Dopravcem, který měl let uskutečnit, byla žalovaná. Plánovaný odlet i přílet do cílové destinace se uskutečnil se zpožděním více než pět hodin (o 5 hodin a 20 minut) a vzdálenost obou letišť je cca 2 830 km, tedy v rozmezí [číslo] km až 3 500 km. Žalobkyním tak vzniklo právo na náhradu škody za utrpěnou ztrátu času podle článku 5 odstavec 1) písmene c) a článku 7 odstavec 1), písmeno b) Nařízení [číslo] neboť na cestující zpožděných letů je nutno dle judikatury Soudního dvora Evropské unie nahlížet stejně jako na cestující zrušených letů. Náhrada, která žalobkyním přísluší, činí [částka] pro každou z nich. Žalovaná, jako letecký dopravce, v řízení neprokázala, že zpoždění bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterými nebylo možné zabránit, tedy okolnostmi, jež se vymykají účinné kontrole leteckého dopravce.

14. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit každé žalobkyni částku [částka], včetně úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyň požadovat úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku (zákon číslo 89/2012 Sb.), ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. Žalovaná byla vyzvána dopisem ze dne [datum] k zaplacení uvedených částek do 15 dnů, a tedy dne [datum] již byla v prodlení se zaplacením tohoto dluhu.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byly v řízení úspěšné, proto jim přísluší právo na náhradu nákladů řízení proti žalované. Při výpočtu náhrady nákladů řízení vycházel soud podle § 8 odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty ve výši [částka], přepočtených na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou, platného ke dni podání žaloby 24, [částka] za [částka]. Odměna za právní zastoupení každé z žalobkyň tak byla vypočtena z částky [částka], ze které činí sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bod 5. citované vyhlášky částku [částka] za jeden úkon. Každé z žalobkyň náleží náhrada za tři a půl úkonu právní pomoci (převzetí věci, podání žaloby, písemné vyjádření ve věci samé a úkon ve výši ½ za předžalobní výzvu) po [částka] (tj. částka [částka] snížená podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o 20 %) tedy částka [částka] a tomu za obě žalobkyně 6 x paušální náhrada hotových výdajů po [částka] (2 x převzetí věci, 2 x předžalobní výzva, 1 x podání žaloby, 1 x písemné vyjádření) tedy celkem paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] Celkem odměna za právní zastoupení dvou žalobkyň včetně paušální náhrady hotových výdajů činí částku [částka], která je zvýšena o 21 % DPH ve výši [částka] a k tomu žalobkyním náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Celková výše nákladů řízení žalobkyň činí částku [částka], z níž je žalovaná povinna zaplatit každé z žalobkyň polovinu tedy částku [částka], k rukám jejich zástupce Mgr. [jméno] [příjmení].

16. České republice vznikly náklady v souvislosti s výplatou odměny ustanovené tlumočnici a ustanovenému opatrovníkovi žalované. Vzhledem k tomu, že právo jednat před soudem ve své mateřštině a právo účastnit se jednání soudu jsou základními právy účastníka řízení, která jsou zaručena zákonem, soud náhradu těchto nákladů státu proti neúspěšné žalované nepřiznal.