7 C 36/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 94.003,58 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 20. 2. 2023, č. j. 7 C 36/2022-86,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích II. a III. výroku, potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 9.800 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa].

1. Napadeným rozsudkem byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 20.266,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba byla zamítnuta v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 73.737,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 23.712 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.

2. Proti tomuto rozsudku, a to do odstavců II. a III. výroku, podal žalobce včas odvolání, v němž se domáhal změnit rozsudek v této části tak, aby žalobě bylo zcela vyhověno. V odvolání uvedl, že trvá na skutečnostech, že od [datum] je účinná příkazní smlouva uzavřená mezi ním a žalovanou, když tato byla nejprve sjednána ústně, a to začátkem července s příslibem, že následně bude uzavřena i forma písemná v podobě příkazní smlouvy a žalobci byl udělen pokyn, aby jednal v zájmu firmy a snažil se o její plynulý chod a zprostředkování obchodněprávních vztahů. Pokyny udělili žalobci hlavně externí investoři – pan [příjmení] a pan [příjmení], ale jednatel žalované o tomto věděl, byly mu zasílány maily, kdy bylo vždy uvedeno, co žalobce s investory aktuálně řešil, kde se sešli, jaký je aktuální strategický plán v dalším vývoji firmy, aj. Jednateli žalované žalobce posílal zápisy z těchto porad a jednatel žalované konkludentně souhlasil, jelikož nikdy nevyjádřil žádný protest proti jednání a pracovní činnosti žalobce. Žalobce žalovanou mnohokrát urgoval, že je třeba uzavřít písemnou formou příkazní smlouvy a po příslibech, že tak bude učiněno, nadále působil jako obchodní ředitel žalované, aktivně vyvíjel pracovní úsilí ve prospěch žalované, organizoval porady, sepisoval strategické plány a snažil se uzavírat obchodněprávní vztahy, jednal s externími investory firmy panem [příjmení] a panem [příjmení]. Pro potřeby svého působení ve firmě pronajal po oznámení tohoto záměru jednateli žalované i kancelářský prostor v [obec], kde měl žalobce zázemí a faktury za pronájem kanceláře zasílal každý měsíc žalované, která na to nereagovala, ani neučinila protest. Dne [datum] jednatel žalované zaslal žalobci návrh příkazní smlouvy, kde v čl. VI. poslední odstavec je uvedeno, že„ součástí sjednané odměny a provize nejsou náklady, které příkazníkovi vzniknou v souvislosti s prováděnou činností dle této smlouvy“. Dne [datum] se žalobce sešel v kanceláři zástupce žalované [příjmení] [příjmení], který příkazní smlouvu sepisoval, přítomen byl i jednatel žalované, s cílem tuto příkazní smlouvu podepsat. Žalobce pod tlakem ze strany žalované, že by mohlo dojít k nevyplacení pevně stanovené výše odměny od srpna 2021, souhlasil s tím, že příkazní smlouva bude podepsána se zpětnou účinností od [datum], kdy byla sjednána prvotní ústní dohoda a přislíbeno následné uzavření příkazní smlouvy. Žalobce si za nějaký čas po podpisu smlouvy všiml, že v čl. VI. je odlišně uvedeno ustanovení v posledním odstavci oproti tomu, co bylo uvedeno v návrhu příkazní smlouvy, zaslané jednatelem žalované [datum], a totiž, že„ součástí sjednané odměny a provize jsou náklady, které příkazníkovi vzniknou v souvislosti s prováděnou činností dle této smlouvy“. Toto jednání jde k tíži žalované, jejíž právní zástupce tuto smlouvu na pokyn žalované sepisoval, JUDr. [příjmení] je profesionál a smlouva obsahuje i další matoucí ustanovení, jako záměnu příkazníka a příkazce v jednom z odstavců, kdy je zcela evidentní, že jde o gramatický nebo úmyslný omyl, odporující celému principu příkazní smlouvy. Žalobce se tímto jednáním cítí být podveden a při výkonu činnosti jednal v domnění, že náklady nejsou součástí sjednané odměny, a proto trvá na tom, že žalovaná se na základě tohoto podvodu bezdůvodně obohatila na účet žalobce. Žalovaná nadále tvrdí, že takový provozní náklad, jako pronájem firemní kanceláře, o kterém jednatel žalované věděl a neučinil protest proti žalobcem zasílaným fakturám, je provozním nákladem žalobce. Stejně tak provize odběrateli [příjmení], kde došlo žalovanou k dodání zboží, tedy s tímto obchodněprávním vztahem učinila konkludentní souhlas, je zcela jistě provozním nákladem žalované.

3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhovala potvrzení rozsudku okresního soudu v napadené části jako věcně správného s tím, že okresní soud provedl rozsáhlé a důkladné dokazování a dospěl na základě zjištěných a prokázaných skutkových okolností k závěrům, které jsou podrobně popsány v jednotlivých bodech odůvodnění rozsudku, s nímž se žalovaná ztotožňuje. Pokud žalobce v odvolání uvedl, že původně byla sjednána ústní smlouva mezi účastníky, jedná se o nové skutkové tvrzení, které je nepřípustné. Žalobce byl řádně ve smyslu ust. § 119a odst. 1 o. s. ř. poučen, před soudem I. stupně nikdy netvrdil, že by příkazní smlouva měla být mezi ním a žalovanou uzavřena ústně ke dni [datum]. Vždy uváděl, že jednal s pány [příjmení] a [příjmení], kteří však neměli oprávnění jednat za žalovanou, neboť nikdy nebyli statutárními orgány žalované, nikdy nebyli ani statutárním orgánem žalované k jednání za žalovanou zmocněni, s tím, že ti mu měli přislíbit, že bude vykonávat pozici výkonného ředitele. Dále žalobce uvedl, že prováděl zápisy z porad a protože jednatel žalované nikdy k těmto zápisům nepodal vyjádření, konkludentně s nimi souhlasil. K tomu žalovaná uvedla, že jednak zápisy z porad byly svým obsahem k podnikatelské činnosti žalované zcela k ničemu a nebyl důvod se k nim jakkoliv vyjadřovat, a jednak k námitce žalobce o konkludentním souhlasu je nutno vycházet z ust. § 1740 odst. 1 o. z., dle kterého mj. mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Pokud dále žalobce uvedl, že působil jako obchodní ředitel, pak žalobce nikdy takto ve společnosti nepůsobil, nikdy o ničem nerozhodoval a jeho případná činnost neměla pro podnikatelskou činnost nejmenší význam. Pokud opakovaně uvedl, že jednal s externími investory žalované – pány [příjmení] a [příjmení], žalovaná k tomu opakovaně uvedla, že ani jeden z uvedených neměl žádné zmocnění jednat za žalovanou, a pokud by jednali s žalobcem, pak jen na úrovni informativních, nijak nezavazujících rozhovorů. Žalovaná popřela, že by se chovala tak, aby žalobce mohl z toho vyvozovat, že má pokračovat v pracovní činnosti, pokud posílal nějaké faktury za nájem prostor kanceláře, pak na tyto žalovaná nereagovala z jednoduchého důvodu, žádná ze zaslaných faktur neměla právní oporu v nájemní smlouvě, kterou ve skutečnosti nikdy na uvedené prostory žalovaná s nikým neuzavřela. Tvrzení žalobce, že příkazní smlouva z [datum] obsahovala jiné ujednání o náhradě nákladů vzniklých příkazníkovi oproti návrhu smlouvy z [datum], pak žalovaná podrobně vysvětlila, že teprve při jednání dne [datum], které proběhlo v kanceláři zástupce žalované, došlo k ujednání o výši provize a zcela jasně bylo ujednáno, že náklady příkazníka jsou součástí provize. K okolnostem sepisu a uzavření smlouvy se podrobně vyjádřil svědek [příjmení], který mj. jednoznačně potvrdil, že smlouva byla před podpisem právním zástupcem žalované nahlas čtena a všichni zúčastnění, zejména ale žalobce a přítomný jednatel žalované [příjmení] [jméno] jako jediný oprávněný jednat za žalovanou – s obsahem smlouvy včetně ujednání o nákladech příkazníka – vyslovili souhlas. K provizi panu [příjmení] pak žalovaná uvedla, že s panem [příjmení] nikdy žádnou dohodu nebo smlouvu o jakékoliv provizi neuzavřela, necítí se proto jakýmkoliv způsobem k této osobě zavázána. Pokud žalobce uhradil panu [příjmení] nějakou provizi, jednalo se výlučně o jeho aktivitu, která jde k jeho tíži. Ke konkludentními souhlasu odkazoval na ust. § 1740 odst. 1 o. z.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. v odstavcích II. a III. výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není.

5. Okresní soud učinil správná skutková zjištění, která krajský soud přejímá a na která odkazuje. Platí to především o zjištění, že účastníci uzavřeli dne [datum] v [obec] v kanceláři zástupce žalované [příjmení] [příjmení] příkazní smlouvu se zpětným datem [datum], která byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do 31. 12.

201. V čl. I. smlouvy se žalobce jako příkazník zavázal pro žalovanou jako příkazce obstarat záležitosti spočívající v provádění veškerých aktivit spojených s řízením a organizací obchodu a marketingu a směřujících k uzavírání obchodů, jejichž předmětem bude realizace výrobků produkovaných žalovanou na trhu. Příkazce se zavázal příkazníkovi platit odměnu ve výši a za podmínek sjednaných touto smlouvou. Odměna a provize byly sjednány v čl. VI., podle něhož se žalovaná zavázala vyplácet žalobci pevně stanovenou odměnu ve výši 75.000 Kč měsíčně a dále provizi ve výši 4 % z hodnoty zboží, které bylo na trhu prodáno a třetí stranou uhrazeno v daném měsíci. Dále bylo mezi stranami ujednáno, že součástí sjednané odměny a provizí jsou náklady, které příkazníkovi vzniknou v souvislosti s prováděním činnosti podle této smlouvy.

6. Podle ust. § 2430 o. z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

7. Podle ust. § 2438 odst. 1 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.

8. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle odst. 2 téhož právního ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Okresní soud věc posoudil správně i po právní stránce, když smlouvu uzavřenou mezi účastníky považoval za platně uzavřenou v souladu s ust. § 2430 a násl. o. z. Soud I. stupně pak správně dospěl k závěru, že teprve [datum] byla mezi účastníky uzavřena příkazní smlouva se zpětnou účinnosti od [datum], která vytvořila smluvní rámec pro činnosti a aktivity žalobce ve vztahu k žalované. Dle výslovného ujednání ve smlouvě za tuto činnost žalobci náležela paušální odměna stanovená pevnou částkou ve výši 75.000 Kč měsíčně a dále provize ve výši 4 % z realizovaných a zaplacených obchodních případů. Mezi účastníky bylo ve smlouvě výslovně ujednáno, že náklady, které žalobci jako příkazníkovi vzniknou v souvislosti s prováděním činnosti dle příkazní smlouvy, jsou součástí sjednané odměny a provize. Na tom nemohou nic změnit ani námitky žalobce, že původní návrh příkazní smlouvy obsahoval odlišný text ohledně úhrady nákladů příkazníka. Žalobce sám uvedl, což bylo prokázáno i svědeckou výpovědí svědka [příjmení], že žalobce měl možnost si před podpisem smlouvy smlouvu přečíst a že smlouva byla přečtena před přítomnými nahlas a ze strany žalobce k ní nebylo připomínek.

11. Pokud žalobce tvrdil, že pro žalovanou vyvíjel činnost na základě ústně uzavřené smlouvy s pány [příjmení] a [příjmení], pak jak správně uvedl okresní soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí, tyto osoby jsou sice finančně zainteresovanými na činnosti žalované, avšak nejsou jejími společníky, jednateli ani zaměstnanci a neměli ani plnou moc jednat za žalovanou. Takováto dohoda tedy nemohla žalovanou k ničemu zavazovat, ledaže by ji jednatel společnosti dodatečně schválil, což se nestalo. Z výpisu z obchodního rejstříku je zcela evidentní, že jediným členem společnosti a zároveň jednatelem společnosti je Ing. [jméno] [příjmení]. Pokud se týká nájmu kanceláře pro žalobce v [obec], pak žalobce v průběhu řízení neprokázal, že by byla uzavřena nájemní smlouva mezi firmou [právnická osoba] a žalovanou, příp. že by se žalovaná zavázala hradit nájemné za nájem této kanceláře. Na aktualizacích objednávky nájmu kanceláře se nenachází podpis jednatele žalované, takže se jedná o vztah mezi žalobcem a firmou [právnická osoba]

12. K argumentaci žalobce, že v návrhu příkazní smlouvy, který mu byl zaslán [datum], bylo uvedeno, že součástí odměny a provize nejsou náklady žalobce, pak v řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena příkazní smlouva se zpětným datem od [datum], v níž je zcela jednoznačně v čl. VI. uvedeno, že„ součástí sjednané odměny a provize nejsou náklady, které příkazníkovi vzniknou v souvislosti s prováděním činností dle této smlouvy“. Jak již bylo uvedeno shora, žalobce sám měl možnost si předmětnou smlouvu před podpisem přečíst, smlouva byla před přítomnými čtena nahlas, takže neobstojí obrana žalobce, že si změny v ujednání všiml až později. Za situace, kdy žalobce sám chtěl vykonávat u žalované funkci obchodního ředitele, lze předpokládat, že byl schopen pochopit obsah příkazní smlouvy. Obsah této smlouvy je přehledný, určitý, nevzbuzuje žádné pochybnosti, příp. možnost jiného výkladu. Na tom nemůže změnit nic ani skutečnost, že ve smlouvě došlo k písařské chybě, kdy došlo k záměně pojmu příkazník a příkazce.

13. K námitkám žalobce ohledně provize panu [příjmení] lze uzavřít, že žalobce neprokázal, že by žalovaná uzavřela s panem [příjmení] smlouvu, v níž by se zavázala provizi za obchod panu [příjmení] zaplatit. Pokud tedy žalobce uhradil provizi panu [příjmení], jednalo se o jeho aktivitu, se kterou žalovaná neměla nic společného.

14. V průběhu odvolacího řízení pak žalobce založil do spisu e-mail z [datum], v němž měl jednatel žalované uznat nárok žalobce, avšak k tomuto důkazu nebylo možno přihlédnout, poněvadž žalobce ho uplatnil až v odvolacím řízení a je proto nepřípustný ve smyslu ust. § 205a o. s. ř. Pokud zástupkyně žalobce argumentovala tím, že v odvolání odkazovala na přílohy spisu vedené pod sp. zn. 8 C 17/2022 u Okresního soudu v Novém Jičíně, když jejich součástí je i předmětný e-mail, pak se jedná toliko o obecný odkaz, aniž by zástupkyně žalobce učinila konkrétní důkazní návrh. I v případě, že by takový důkazní návrh učinila, byl by nepřípustný ve smyslu ust. § 205a o. s. ř., poněvadž jej mohla uplatnit již v řízení před soudem I. stupně.

15. Okresní soud tak dospěl ke správnému závěru, že žalobce nemá nárok na zaplacení částky 73.737,47 Kč s přísl. a částky 24.695,47 Kč s přísl., ani na základě příkazní smlouvy, ani z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu byl rozsudek okresního soudu jakožto věcně správný v napadené části v souladu s ust. § 219 o. s. ř. potvrzen, včetně výroku o náhradě nákladů řízení, který je rovněž správný.

16. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalované byly přiznány náklady odvolacího řízení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení, a to za vyjádření k odvolání a za účast u odvolacího jednání, za něž zástupci žalované náleží odměna 2× 4.060 Kč dle ust. § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále mu náleží 2 režijní paušály á 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, cestovné za cestu z [obec] do [obec] a zpět autem Opel Zafira, [registrační značka], při ujetí celkem 95 km, při spotřebě 5,7 l /100 km nafty a ceně nafty 34,40 Kč a paušální sazbě 5,20 Kč/km, tj. 680 Kč a náhrada za ztrátu času za 4 půlhodiny á 100 Kč, tj. 400 Kč Celkem činí náklady odvolacího řízení 9.800 Kč.