7 C 49/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: I- Anonymizováno a.s., IČO 28218761 sídlem Anonymizováno 344/63, 130 00 Anonymizováno 3 zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 20 122,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . IČ: , IČO, . Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „banka“), uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky banky, Produktové podmínky kontokorentního úvěru a produktové podmínky běžného účtu a platebního styku, s jejichž obsahem se žalovaný seznámil a souhlasil, stejně tak jako s obsahem Úrokového lístku a Sazebníku poplatků, což stvrdil svým podpisem smlouvy a Dispozic. V uvedené smlouvě se banka zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. , č. účtu, , specifikovaný v Dispozicích ke smlouvě, jež jsou její nedílnou součástí. Banka se zavázala provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu s proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovaný se zavázal svěřit bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané v Dispozicích smlouvy, udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného Sazebníku. Banka se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit, kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši , částka, , sjednaného v aktuálních Dispozicích ke smlouvě a žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, když překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a dne , datum, převedla aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu , částka, na nově zřízený úvěrový účet č. , č. účtu, . Žalovaný ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využila banka svého práva a prohlásila úvěr za ihned splatný v celé výši ke dni , datum, . Žalovaný dlužní žalobkyni jistinu ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, a úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni , datum, ve výši , částka, .

3. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo řízení přerušeno dle § 140a zákona č. 182/2006 Sb. insolvenčního zákona, neboť bylo zjištěno, že dne , datum, bylo zahájeno u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. KSOS , spisová značka, insolvenční řízení na majetek žalovaného a bylo vydáno rozhodnutí o úpadku žalovaného.

4. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo rozhodnuto, že se v přerušeném řízení pokračuje, neboť odpadla překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, protože usnesením Krajského soudu v , adresa, č. j. KSOS , spisová značka, -B-28 ze dne , datum, bylo oddlužení žalovaného zrušeno a řízení bylo zastaveno.

5. Usnesením, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet a uvedla jakou celkovou částku žalovaný na předmětný úvěr čerpal (bez přirostlých úroků a poplatků) a jakou částku k dnešnímu dni uhradil, za jaké úkony jsou požadovány smluvní poplatky ve výši , částka, a z čeho vyplývá jejich výše a jakou sazbou (od kdy, do kdy), jakou sazbou byl kapitalizován úrok z prodlení ve výši , částka, .

6. V doplnění žaloby ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že co se týká posuzování schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, banka vycházela z informací poskytnutých samotným žalovaným v Žádosti o revolvingový úvěr Flexikeredit ze dne , datum, . Žalovaný v žádosti uvedl zejména informace o svém rodinném stavu, způsobu bydlení a o svém pracovním poměru – pracovní poměr na dobu neurčitou, včetně výše čistého příjmu a příjmu domácnosti, kdy uvedl, že má družku a bydlí ve vlastním bytě/domě. Banka ověřila příjem žalovaného na základě doloženého dokladu o příjmu k jiné žádosti o úvěr, kdy žalovaný uvedl deklarovaný čistý měsíční příjem ve výši , částka, a následně bylo bankou ověřeno, že čistý příjem žalovaného činí , částka, . Dále žalovaný uvedl čistý měsíční příjem domácnosti ve výši , částka, . Banka dále posuzovala schopnost žalovaného splácet na základě disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu vycházela z částky životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., která je odvozena od životních nákladů vyhlašovaných MPSV a existenčního minima, dále počítala s částkou normativních nákladů na bydlení dle ustanovení § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, která vychází z nákladů poskytovaných MPSV a zohledňuje dluh bydlení, počet osob v domácnosti a lokaci bydlení. Banka úvěruschopnost hodnotila individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování.

7. Dále žalobkyně uvedla, že žalovanému byla poskytnuta částka , částka, dne , datum, na nově zřízený úvěrový účet. Přesná specifikace částky , částka, vyplývá z měsíčních výpisů z bankovního účtu žalovaného, a konkrétně z výpisu z běžného účtu ze dne , datum, , na kterém je uvedena částka konečného zůstatku ve výši , částka, , k této částce byla následně připočtena celková částka obratů, patrná ve výpise ze dne , datum, , ve výši , částka, . Součet těchto dvou položek byl následně ponížen o záporný konečný zůstatek, taktéž patrný ve výpise ze dne , datum, , kde výsledkem tohoto matematického postupu je výsledná výše čerpaného úvěru , částka, . Po podání žaloby žalovaný uhradil částku , částka, , kdy tato částka byla započtena na kapitalizované úroky a poplatky (dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, ). Poplatky ve výši , částka, představují poplatky za 3 upomínky po , částka, ze dne , datum, , , datum, a , datum, . Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, byl vypočten z aktuální dlužné částky sazbou ve výši 15 % ročně za období od , datum, do , datum, .

8. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. K jednání, nařízenému na , datum, se účastníci nedostavili. Právní zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti. Žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

9. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . (dále jen „banka“) a žalovaným, byla dne , datum, uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. , č. účtu, . Nedílnou součástí smlouvy byly Dispozice obsahující sjednané konkrétní parametry jednotlivých produktů a služeb, dále Produktové podmínky a Podmínky. Dne , datum, uzavřela banka s žalovaným Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách. V souladu se smlouvou a Dispozicemi ze dne , datum, byl žalovanému poskytnut k běžnému účtu č. , č. účtu, úvěrový limit ve výši , částka, . Úroková sazba činila 21,99 % ročně, úroková sazba ze splatného Flexikreditu činila 24 % ročně, úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku činila 29 % ročně a RPSN činila 24,35 %. Žalovaný se zavázal, že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu (ze Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne , datum, a z Dispozic ke Smlouvě ze dne , datum, ). Žalovaný porušil závazky ze smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého práva ze smlouvy a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši , částka, převedla dne , datum, na nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, a umožnila žalovanému jeho splácení ve splátkách. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena. Banka proto v souladu se smlouvou a Podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši , částka, do , datum, (z ukončení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu ze dne , datum, , z oznámení o zesplatnění ze dne , datum, ). Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Oznámení o postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, (ze Smlouvy o postoupení pohledávek vč. Přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z podacího archu). K dnešnímu dni dluží žalovaný na jistině částku , částka, , na poplatcích částku , částka, a na úroku z prodlení kapitalizovaném ke dni , datum, částku , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne , datum, (z výzvy k úhradě ze dne , datum, , z podacího lístku).

10. Z „Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný při úvodním jednání vyplnil Žádost o úvěr ze dne , datum, , kde uvedl, že žije s družkou, jeho deklarovaný čistý měsíční příjem činí , částka, , zaměstnán je na dobu neurčitou, čistý měsíční příjem domácnosti činí , částka, , bydlí ve vlastním bytě/domě, podíl žalovaného na nákladech na bydlení činí 47,78 %, interní splátky žalovaného činí , částka, , schválená výše úvěru činí , částka, a výsledná měsíční splátka činí , částka, . Před posouzením příjmů a výdajů žalovaného provedl věřitel kontrolu insolvenčního rejstříku, kontrolu bankovního a nebankovního registru klientských informací a kontrolu databází MVČR. Věřitel ověřil příjem z doložených dokumentů klienta a z běžného účtu žalovaného, který byl veden žalovaným u banky za období delší než tři měsíce předcházejících měsíci, kdy žalovaný požádal o poskytnutí úvěru. Do výdajů žalovaného byly započteny výdaje doložené v žádosti o úvěr, dále pak částka životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb.

11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Předchůdkyně žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne , datum, spisové značky , spisová značka, , z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

19. Tyto závěry, které se vztahují ke zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně použitelné i režimu zákona č. 257/2016 Sb., neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr je v něm zakotvena obdobně, respektive ještě šířeji.

20. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

21. Zejména je nutno odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C–679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v , adresa, . Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

22. S odkazem na citované závěry rozsudku Soudního dvora ve věci C–679/18 a na články 8 a 23 směrnice 2008/48 dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

23. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně před uzavřením smlouvy ověřila příjem žalovaného na základě doloženého dokladu o příjmu k jiné žádosti o úvěr. Pokud žalobkyně odkazuje na doklady o deklarovaných příjmech žalovaného v řízení spisové značky , spisová značka, (spisová značka zjištěna ze systému ISAS), jednalo se o úvěr ve výši , částka, s měsíční splátkou , částka, , poskytnutý žalovanému společností MONETA Money bank a. s. dne , datum, , tedy půl roku před poskytnutím předmětného kontokorentního úvěru, proto tento údaj nelze považovat za aktuální. Pokud jde o výdaje, pak předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z údajů o výši životního minima a normativních nákladů na bydlení, které jsou legislativně zakotveny pro posuzování dávek hmotné nouze, a ze statistických údajů. Úvěrující vůbec neprověřila, jaké jsou skutečné měsíční výdaje žalovaného např. v souvislosti s bydlením, dopravou, , podezřelý výraz, stavem, výživou dítěte a další. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

24. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Proto plnění z titulu předmětné smlouvy (včetně sjednaných poplatků a úroků) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.

25. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky , částka, , kterou žalovaný od předchůdkyně žalobkyně čerpal, odečetl částku, kterou již žalovaný zaplatil, tedy částku , částka, . Žalovaný do dnešního dne nevrátil žalobkyni částku v celkové výši , částka, , která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, předžalobní výzva ze dne , datum, , byla žalovanému odeslána téhož dne a dle předžalobní výzvy měl žalovaný dlužnou částku zaplatit do 7 dnů od odeslání, tj. do , datum, . Ode dne následujícího po splatnosti, tj. od , datum, je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

27. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem sporu (včetně kapitalizovaných úroků) bylo zaplacení částky , částka, . Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky , částka, , která představuje 81,2 % uplatněného nároku, neúspěšná byla ohledně částky , částka, , tedy z 18,8 % z uplatněného nároku. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci jí soud přiznal 62,4 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši , částka, podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva), hotových výdajů po , částka, za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, . Celkem náklady žalobkyně představují částku , částka, a z této částky soud přiznal žalobkyni 62,4 % nákladů řízení, tedy částku ve výši , částka, . Použití ustanovení § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. pro určení výše odměny advokáta je odůvodněno tím, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu opakovaně žaloby ve skutkově i právně obdobných věcech (např. v řízeních , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a další).