7 C 5/2026

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 51 624 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty ve výši , částka, a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, uzavřenou se společností , právnická osoba, ., která ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, se společností , právnická osoba, . Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši , částka, , a to převodem z bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, s tím, že žalovaná se zavázala splácet každý měsíc úrok přirostlý k jistině ve výši 40 % z jistiny p. m., a to vždy k 24. dni v měsíci. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Jistinu mohla žalovaná zaplatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením úvěru, ohledně čehož byla opakovaně upomínána. Dopisem ze dne , datum, byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši , částka, , skládající se z nesplacené části jistiny ve výši , částka, a z nesplacené části smluvního úroku ve výši , částka, (kapitalizovaný úrok za první měsíc čerpání ve výši 40 % měsíčně z dlužné jistiny). Současně žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, , která byla smluvními stranami sjednána ve Smlouvě o úvěru, kde bylo mezi stranami sjednáno právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se žalovaná ocitla v prodlení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, . Dne , datum, byla žalované odeslána předžalobní výzva, žalovaná na výzvu nereagovala a do dnešního dne žalobkyni dlužnou částku neuhradila.

3. Usnesením soudu, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet úvěr včetně příslušenství a dále aby uvedla, kdy a jaké celkové výši byl žalované úvěr poskytnut, zda, kdy a v jakých částkách žalovaná splácela poskytnutý úvěr a na co byly tyto splátky započteny, z jaké částky byl vypočten smluvní úrok ve výši , částka, , kdy se žalovaná dostala do prodlení se splácením úvěru a na základě jakých skutečností došlo k zesplatnění úvěru ke dni , datum, , když ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a smlouva o úvěru trvá do doby úplného splacení jistiny úvěrovaným., právnická osoba, doplnění žaloby, ze dne , datum, , žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost ověřoval věřitel na základě údajů sdělených klientem a lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna úvěr splatit, a že řádně zvážila své možnosti. V případě, že měla pochybnosti o svých možnostech úvěr splatit, byla povinna kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili její schopnost úvěr splatit. Na základě této lustrace a prohlášení klienta původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti klienta úvěr splatit. Úvěruschopnost žalované ověřoval výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla předchůdkyni žalobkyně tři výpisy ze svého bankovního účtu za období od července do září 2023. Žalobkyně v žalobním návrhu požaduje po žalované zaplacení částky , částka, , kdy částka , částka, představuje skutečně čerpané doposud nesplacené úvěrové finanční prostředky a dále částky , částka, , představující smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, . Žalovaná měla dle smlouvy o úvěru splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období k 24. dni v měsíci, proto žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny, a to ode dne následujícího po dni čerpání úvěrových finančních prostředků za jeden měsíc, a to z částky , částka, od , datum, do , datum, . Žalovaná se dostala do prodlení se splacením úvěru, když nezaplatila ničeho. V upomínce ze dne , datum, byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a vyzvána k jeho zaplacení.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

6. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovanou dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Úvěrující poskytla žalované částku ve výši , částka, bezhotovostně na účet č. , č. účtu, . Smlouvou si strany sjednaly úrokovou sazbu ve výši 40 % měsíčně. Žalovaná se zavázala, vždy nejpozději k 24. dni v měsíci, splatit úrok přirostlý k jistině za uplynulé období, tedy částku , částka, měsíčně. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Částka ve výši , částka, byla žalované poskytnuta dne , datum, na účet číslo , č. účtu, (ze sdělení , právnická osoba, .). Žalovaná se však se splácením jistiny, včetně sjednaného úroku za první měsíc čerpání ve výši , částka, dostala do prodlení. Dopisem ze dne , datum, bylo žalované oznámeno zesplatnění celého úvěru a od , datum, je žalovaná v prodlení s úhradou úvěru (z oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne , datum, ). Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena společnosti , právnická osoba, ., která následně dne , datum, postoupila pohledávku žalobkyni (ze Smluv o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze dne , datum, ). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ). Žalovaná byla vyzývána k úhradě dluhu písemnou předžalobní upomínkou (z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně potvrzení o odeslání). K dnešnímu dni dluží žalovaná žalobkyni jistinu ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši , částka, (40 % z dlužné jistiny ve výši , částka, ) a smluvní pokutu ve výši , částka, od , datum, do data odeslání předžalobní upomínky ze dne , datum, .

7. Z „Žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, “ bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí s rodiči/příbuznými, má středoškolské vzdělání s výučním listem, je invalidní důchodkyně a pobírá invalidní důchod ve výši , částka, měsíčně. Měsíční výdaje žalované činí , částka, .

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

13. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

14. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

18. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.

19. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . proti GK).

20. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-755/22, , právnická osoba, . proti , právnická osoba, .: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.

21. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala v souladu s požadavky stanovenými § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a neposkytla úvěr s odbornou péčí, kterou zákon vyžaduje. Z provedených důkazů, zejména z výpisů z účtu žalované za měsíce červenec až září 2023, soud zjistil, že přibližně čtyři pětiny všech příchozích plateb na účet žalované představovaly nové úvěry a půjčky od různých nebankovních subjektů. Z těchto prostředků žalovaná hradila své běžné životní náklady i splátky již existujících závazků. Výpisy z účtu tak jednoznačně prokazují, že žalovaná v rozhodné době financovala své potřeby prostřednictvím stále nových úvěrů a nacházela se v dluhové spirále, což je typický znak faktické platební neschopnosti. Soud má za prokázané, že věřitel měl tyto výpisy k dispozici, nicméně jejich obsah nijak odborně nevyhodnotil. Předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované pouze mechanickou aplikací interního vzorce, aniž by zkoumala skutečnou ekonomickou situaci žalované. Mezi příjmy žalované byly nesprávně zahrnuty i částky představující přijaté úvěry od jiných nebankovních institucí, ačkoli tyto platby představují závazky, nikoli disponibilní příjem, a jako příjmy je proto nelze hodnotit. Takový postup je v rozporu se zákonem. Současně soud konstatuje, že věřitel nezkoumal skutečné životní náklady žalované ani rozsah jejích závazků, přestože z výpisů z účtu bylo zřejmé, že žalovaná v dlouhodobém horizontu není schopna hradit své výdaje z reálných příjmů. Jediným skutečným příjmem žalované byl invalidní důchod ve výši , částka, , žalovaná deklarovala své měsíční výdaje částkou , částka, , zbylá částka sotva pokryla měsíční splátky úroků z poskytnutého úvěru. Faktické výdaje žalované dle výpisů z účtů však činily v měsíci červenci 2023 částku , částka, , v srpnu 2023 částku , částka, a v září 2023 částku , částka, . Kontrola databází (ISIR, CEE, SOLUS, BRKI, NRKI) nemůže nahradit řádnou analýzu úvěruschopnosti, zejména pokud má věřitel k dispozici bankovní výpisy prokazující zjevnou předluženost spotřebitele. Za této situace nemohl věřitel při postupu s odbornou péčí dospět k závěru, že žalovaná bude schopna úvěr splácet. Naopak již z dostupných informací musel zjistit, že žalovaná řeší splácení předchozích úvěrů získáváním nových půjček, a tedy že není schopna hradit své závazky ve smyslu § 87 zákona. K tomu soud dodává, že sjednaný úrok ve výši 40 % měsíčně, tedy 480 % ročně, mnohonásobně přesahuje běžnou úrokovou míru poskytovanou bankovními institucemi v místě bydliště žalované a představuje excesivní cenu peněz, která je v rozporu s dobrými mravy.

22. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně a v souladu se zákonem. Poskytnutí úvěru žalované bylo v přímém rozporu s povinnostmi věřitele vyplývajícími z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).

23. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Žalovaná od předchůdkyně žalobkyně obdržela částku , částka, , kterou do dnešního dne nevrátila. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku , částka, s zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. Pokud jde o počátek prodlení žalované, dne , datum, bylo žalované odesláno oznámení o postoupení pohledávky a výzva k úhradě částky , částka, , a to do 3 dnů. Oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k zaplacení bylo žalované doručeno třetí pracovní den, tj. 28. 7. 205, do , datum, měla žalovaná uhradit dlužnou částku a ode dne následujícího, tj. od , datum, je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

26. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci, při zohlednění zamítnutého příslušenství, byl úspěch obou stran přibližně poloviční, z tohoto důvodu soud rozhod tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.