7 C 62/2025

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 11 118 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit společně s příslušnými úroky a poplatky. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který byl žalovanému předložen před uzavřením smlouvy. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele www.pujckaplus.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla, čísla účtu a e-mailové adresy. Výstupem registrace je profil klienta (karta klienta). Na základě úspěšné registrace byla žalovanému založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému LeaderFin. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru a tuto žádost potvrdil pomocí elektronického kódu zaslaného žalovanému pomocí SMS. Žádost žalovaného byla schválena a žalovanému byl úvěr poskytnut. Podle čl. II. 1 Smlouvy o úvěru, účelem uzavření smlouvy bylo prodloužení splatnosti předchozího spotřebitelského úvěru žalovanému, který mu byl společností LeanderFin poskytnut na základě Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . K prodloužení splatnosti došlo na základě žádosti žalovaného učiněné podle čl. 6 VOP. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit jednorázově do , datum, společně se sjednanými úroky a poplatkem za úvěr. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne , datum, převodem na účet č. , č. účtu, na základě původní smlouvy o úvěru. Žalovaný svůj závazek porušil a dne , datum, se dostal do prodlení se zaplacením. Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne , datum, , postoupila společnost , právnická osoba, . jako původní věřitel pohledávku za žalovaným společnosti , právnická osoba, a dne , datum, následně společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalovaný do dnešního dne dlužnou částku neuhradil a žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, (0,1 % denně z jistiny úvěru od , datum, do , datum, ). Příslušenství pohledávky představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Výzvou právní zástupkyně žalobkyně byl žalovaný vyzýván k zaplacení dlužné částky, na výzvu nereagoval a dlužnou částku do dnešního dne neuhradil.

3. Usnesením, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení písemně doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a dále aby uvedla, zda žalovaný na předmětný úvěr uhradil nějakou částku., právnická osoba, doplnění žaloby ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. upravuje posuzování úvěruschopnosti obecně, aniž by stanovil přesná kritéria. Naopak používá právně neurčité pojmy jako nezbytnost, dostatečnost a přiměřenost. Rovněž tak nestanoví, jak mají být informace a doklady poskytnuté spotřebitelem aktuální. Lze tak mít za to, že toto posouzení má být přiměřené s ohledem na výši úvěru a také jeho splatnost. Rozsah posouzení je tak rozdílný u úvěru v částce , částka, , splatného za 28 dní od data poskytnutí jako v konkrétním případě a úvěru v částce několika desítek či set tisíc spláceného v období několika let. Rovněž tak při posouzení schopnosti splatit krátkodobý úvěr je třeba vycházet pouze ze závazků žadatele o úvěr, které má za povinnost splatit pouze do doby splatnosti požadovaného úvěru. Předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným při podání žádosti o úvěr, které jsou uvedeny v přiloženém Profilu klienta. Žalovaný v žádosti uvedl měsíční příjem ve výši , částka, a souhrn pravidelných výdajů ve výši , částka, . Předchůdkyně žalobkyně oprávněně očekávala, že informace poskytnuté žalovaným jsou úplné a pravdivé. Předchůdkyně žalobkyně ověřila informace poskytnuté žalovaným na základě výpisu z účtu žalovaného za období od října 2017 do října 2023, pořízeného prostřednictvím služby Kontomatik. Z analýzy výpisů z účtu vyplynul průměrný kreditní obrat, tedy součet příjmů, ve výši několika desítek tisíc korun. Výdaje žalovaného rovněž odpovídaly výdajům deklarovaným žalovaným. Při posuzování výdajů vzala předchůdkyně žalobkyně v úvahu pouze výdaje pravidelné, neboť žalovaným tím, že měl v úmyslu získat úvěr, musel předpokládat případné omezení nepravidelných (zbytných) výdajů tak, aby byl schopen úvěr splatit. Proto není pro posouzení úvěruschopnosti podstatný údaj o debetním zůstatku účtu. Z databáze European , právnická osoba, (EUCB) a Registru platebních informací (REPI) vyplývá pozitivní úvěrová historie žalovaného. Žalovaný na pohledávku neuhradil ničeho.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému částku ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal splatit s poplatkem za úvěr ve výši , částka, a s úrokem ve výši , částka, , do , datum, . Zápůjční úroková sazba činila 36,5 % ročně a RPSN činila 5395,58 %. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Účelem této smlouvy bylo prodloužení splatnosti předchozího spotřebitelského úvěru žalovaného, který mu byl poskytnut na základě Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . V případě prodlení dlužníka s placením peněžitých závazků vyplývajících ze smlouvy, je úvěrující oprávněna od smlouvy odstoupit a dlužník je povinen uhradit úvěrujícímu zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru a poplatky spojené s pozdním splácením úvěru za podmínek uvedených ve VOP (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Úvěr ve výši , částka, byl žalovanému poskytnut dne , datum, převodem na účet č. č. , č. účtu, (z potvrzení o provedené platbě). Dle tvrzení žalobkyně žalovaný k dnešnímu dni neuhradil žádnou částku a dluh žalovaného činí na jistině , částka, , na poplatku za poskytnutí úvěru , částka, , na úroku , částka, a na smluvní pokutě , částka, (0,1 % denně z jistiny ve výši , částka, od , datum, do , datum, ). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti , právnická osoba, a následně dne , datum, společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku žalobkyni (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze dne , datum, ). Výzvou ze dne , datum, , která obsahovala oznámení o postoupení pohledávky, byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky (z předžalobní upomínky ze dne , datum, ).

7. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

9. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále též ZoSÚ) ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

14. Uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . a žalovaným, byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Předchůdkyně žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele a poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, odst. 26). Nejvyšší správní soud ČR v citovaném rozhodnutí zformuloval závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne , datum, spisové značky , spisová značka, , z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

16. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

17. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného z údajů poskytnutých žalovaným při podání žádosti o úvěr, z výpisů z účtu žalovaného za období od října 2017 do října 2023, které byly pořízeny prostřednictvím služby Kontomatik a z lustrací z veřejně dostupných databází EUCB a REPI. Z předložených výpisů z účtu žalovaného je patrné jednoznačně rizikové chování žalovaného (gambling). Naprostou většinu výdajů žalovaného (v řádu vyšších tisíců měsíčně), tvoří hazardní sázky, na které si žalovaný bral úvěry. Šlo např. o úvěr od , právnická osoba, . ze dne , datum, ve výši , částka, , úvěry od , právnická osoba, ze dne , datum, ve výši , částka, , ze dne , datum, ve výši , částka, , ze dne , datum, ve výši , částka, , ze dne , datum, ve výši , částka, , ze dne , datum, ve výši , částka, , ze dne , datum, ve výši , částka, , ze dne , datum, ve výši , částka, , úvěry od Reamfinance , právnická osoba, . ze dne , datum, ve výši , částka, a ze dne , datum, ve výši , částka, a další. Výdaje žalovaného nebyly žalobkyní zkoumány vůbec. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že úvěrující splnila své zákonné povinnosti a před uzavřením smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného úvěr řádně splácet ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Jeho rizikového chování bylo naprosto zřejmé, že může mít v budoucnu problém úvěr poskytnutý žalobkyní splácet.

18. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru s odkazem na výše citovanou judikaturu. Z těchto důvodů požadované plnění z titulu smlouvy považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.

19. Žalovaný od předchůdkyně žalobkyně obdržel částku , částka, , kterou do dnešního dne nevrátil. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, předžalobní výzva ze dne , datum, byla žalovanému odeslána , datum, a byla mu doručena třetí pracovní den, tj. , datum, . Žalovaný měl dlužnou částku podle výzvy zaplatit do 7 dnů, tj. do , datum, a ode dne následujícího, tj. od , datum, je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

21. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení , která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při zohlednění zamítnutého příslušenství je úspěch i neúspěch účastníků přibližně poloviční, z tohoto důvodu soud rozhodl, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.