7 C 74/2026

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: AvaFin Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 60 940 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám tituly před jménem jméno FO, advokátky se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výší 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela žalobkyně s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr na dobu neurčitou, s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Celková výše úvěru činila částka a na základě dodatku ke Smlouvě o navýšení úvěrového limitu ze dne datum byla navýšena na částku částka. K opakovanému čerpání úvěru žalovaným docházelo postupně v období od datum do datum. K uzavření smlouvy došlo pomocí prostředků komunikace na dálku vyplněním žádosti žalovaného o poskytnutí finančních prostředků, která byla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného schválena a potvrzena žalobkyní formou elektronické zprávy, jejíž součástí byl také unikátní číselný kód, po jehož zadání žalovaným do systému žalobkyně byly žalovanému finanční prostředky převedeny na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni poskytnutý úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy ke dni splatnosti. Zbytek celkové částky k úhradě splatí žalovaný nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek, když počínaje splátkou dne 14. 4. 20255 tyto splátky nehradil. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho, proto došlo ke dni datum k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení jistiny ve výši částka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka (výše nákladů na vymáhání vyplývá ze sazebníku poplatků a odpovídá částce částka při 3 dnech po splatnosti, částka po 7 dnech po splatnosti, částka po 14 dnech po splatnosti, částka po 20 dnech po splatnosti a částka po 25 dnech po splatnosti, když tyto částky se sčítají) a smluvní pokuty ve výši částka (s odkazem na ustanovením čl. VI. smlouvy činí smluvní pokuta 0,1 % denně z aktuální dlužné částky částka od datum do datum).

3. Usnesením soudu, č. j. spisová značka ze dne datum, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství a aby uvedla, zda žalovaný na předmětný úvěr uhradila nějaké částky, pokud ano, kolik uhradil celkem a na co byly platby žalovaného započteny. právnická osoba doplnění žaloby ze dne datum žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována na základě dat získaných prostřednictvím aplikace Kontomatik, která poskytuje aktuální a přesné informace o finanční situaci klientů žalobkyně. Žalovanému bylo předloženo potvrzení, jímž souhlasil s poskytnutím dat třetí straně a žalobkyně tak před poskytnutím úvěru získala přístup k transakční historii, informacím o účtu, příjmech a výdajích a dalším informacím o finanční situaci žalovaného. Po vyhodnocení dat byly zjištěny příjmy žalovaného ve výši částka a výdaje ve výši částka. Proces ověřování úvěruschopnosti je plně automatizovaný a probíhá prostřednictvím interního scoringového systému, který analyzuje dostupná data o příjmech a výdajích žadatele. Systém automaticky vyhodnocuje údaje získané mimo jiné i prostřednictvím služby Kontomatik, a to na základě výpisu z bankovního účtu žadatele. Výpočet úvěruschopnosti je založen na algoritmickém vyhodnocení celkových měsíčních příjmů a výdajů, které systém určí z transakční historie. Při tomto automatizovaném hodnocení jsou jednotlivé položky na bankovním výpisu systémem identifikovány a kategorizovány jako příjmy (tj. mzda, dávky, jiné pravidelné platby, případně vklady na bankovní účet) nebo výdaje (náklady na ubytování, stravu, dopravu, splátky půjček, spoření, pojištění a výdaje na volný čas). Žalobkyně poskytuje úvěrovaným vždy maximálně takovou částku úvěru, která odpovídá schopnosti daného klienta splácet úvěr. V rámci interního tzv. scoringu dosáhla žádost žalovaného vysokého scóre, které vypovídalo o nízké pravděpodobnosti, že by úvěr nebyl žalovaným řádně splácen. Další údaje o žalovaném ověřovala prostřednictvím dostupných externích registrů a databází, konkrétně registrů CRIF (NRKI, BRKI, REPI), systému SOLUS, databáze TELCO SCORE, Centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a databáze neplatných občanských průkazů. Rozsah provedeného ověřování odpovídal povaze a výši poskytovaného úvěru, dostupným podkladům i zákonným požadavkům. Na základě získaných informací dospěla k závěru, že žalovaný je schopen své závazky z úvěrové smlouvy řádně plnit.

5. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši částka. Žalovaný čerpal úvěr opakovaně, a to dne datum částku částka, dne datum částky částka + částka + částka + částka + částka a dne datum částku částka. Žalovaný na úvěr neuhradil žádnou částku.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

7. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně, tehdy vystupující pod obchodním názvem Creamfinance Jméno žalobkyně. uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru s identifikačním označením Anonymizováno. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky do výše limitu částka, ve formě bezúčelového nezajištěného spotřebitelského úvěru na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Smlouvou byl sjednán úrok ve výši 39,99 % měsíčně. RPSN činila 5575,04 %. Dle smlouvy klient splácí 1x měsíčně úrok z úvěru přirostlý za uplynulé období (období od poslední platby úroku). Úrok byl splatný k 14. dni v měsíci. Jistinu úvěru splatí klient nejpozději při ukončení smlouvy. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Pro případ prodlení dlužníka byly sjednány náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši částka při prodlení delším než 3 dny po splatnosti, částka při prodlení delším než 7 dnů po splatnosti, dalších částka při prodlení delším než 14 dnů po splatnosti, částka při prodlení delším než 20 dnů po splatnosti a částka při prodlení delším než 25 dnů po splatnosti, přičemž podle sazebníku se tyto částky kumulovaly (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, ze Sazebníku poplatků). Dodatkem ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne datum došlo k navýšení úvěrového limitu na částku částka. RPSN činila 5637,06 %. Ostatní ujednání smlouvy zůstala bez změny (z Dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne datum). Dne datum byla žalovanému poskytnuta částka částka, dne datum částky částka + částka + částka + částka + částka a dne datum částka částka, na číslo účtu č. účtu, VS var. symbol (ze sdělení právnická osoba.). Žalovaný se dostal do prodlení počínaje splátkou splatnou datum. Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno zesplatnění celého úvěru a od datum je žalovaný v prodlení s úhradou úvěru (z oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne datum). Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzýván písemnou předžalobní upomínkou (z předžalobní upomínky ze dne datum včetně potvrzení o odeslání). Dle tvrzení žalobkyně žalovaný neuhradil žádnou částku. K dnešnímu dni dluží žalobkyni jistinu ve výši částka, náklady na vymáhání ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka od datum do datum.

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

13. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

14. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumat schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.

18. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-právnická osoba. proti GK).

19. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-755/22, právnická osoba. proti právnická osoba.: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše částečné nebo žádné splácení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.

20. Soud se v řízení zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru využila systém Kontomatik, prostřednictvím něhož získala přístup k bankovnímu účtu žalovaného a jeho transakční historii. Na základě automatizovaného vyhodnocení dat byly zjištěny měsíční příjmy žalovaného ve výši částka a výdaje ve výši částka. Žalobkyně dále ověřovala údaje o žalovaném prostřednictvím registrů CRIF (NRKI, BRKI, REPI), systému SOLUS, databáze TELCO SCORE, Centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a databáze neplatných občanských průkazů. Identita žalovaného byla ověřena prostřednictvím občanského průkazu, průkazu podezřelý výraz pojištění a současně prostřednictvím systému Kontomatik, který ověřil i bankovní účet žalovaného. Přestože žalobkyně tvrdila, že na základě interního scoringového systému dospěla k závěru o schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet, soud tento závěr nesdílí. Ze samotného výpisu z bankovního účtu žalovaného, který měla žalobkyně k dispozici, totiž vyplývaly skutečnosti, jež měly vzbudit pochybnosti o jeho skutečné finanční situaci. Z transakční historie bylo zřejmé, že žalovaný opakovaně ve značné míře vynakládal finanční prostředky na sázky a hazardní hry. Současně bylo zjištěno, že žalovaný splácel závazky vůči několika nebankovním poskytovatelům úvěrů, konkrétně společnostem právnická osoba., právnická osoba, Credition s.r.o. a CreditGo s.r.o. Uvedené skutečnosti byly žalobkyni známy již před uzavřením úvěrové smlouvy, neboť vyplývaly z podkladů získaných prostřednictvím systému Kontomatik. Existence opakovaných plateb souvisejících s hazardními hrami spolu s již probíhajícím splácením více závazků vůči nebankovním věřitelům představovala významné rizikové faktory, které měly být při posuzování úvěruschopnosti žalovaného zohledněny. Za této situace nemohla žalobkyně bez dalšího vycházet pouze z automatizovaného vyhodnocení příjmů a výdajů, ale byla povinna získané údaje kriticky vyhodnotit a v případě pochybností doplnit potřebná zjištění.

21. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného posoudila s odbornou péčí vyžadovanou zákonem o spotřebitelském úvěru. Přestože disponovala informacemi nasvědčujícími zvýšenému riziku neschopnosti splácet, z těchto informací nevyvodila odpovídající závěry a úvěr žalovanému poskytla. Soud proto dospěl k závěru, že zákonná povinnost žalobkyně řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele splněna nebyla.

22. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).

23. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku částka, kterou do dnešního dne nevrátil. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, dne datum byla žalovanému odeslána výzva k úhradě dlužné částky, dle které měl dlužnou částku uhradit do 7 dnů od odeslání, tj. do datum. Ode dne následujícího, tj. od datum je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

26. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku částka se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky částka (nevrácená jistina pohledávky), která představuje 73,8 % uplatněného nároku. Neúspěšná byla ohledně částky částka (zamítnuté příslušenství a smluvní pokuta), tedy z 26,2 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci jí soud přiznal 47,60 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, mimosoudní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši částka dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po částka, a to za převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzva a náhrady hotových výdajů po částka za 3 úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku částka a z této částky soud přiznal žalobkyni 47,60 %, tedy částku ve výši částka. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu. Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.