7 C 92/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 280 337,83 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 270 324,70 Kč v pravidelných splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně, když první splátka je splatná 20. dne měsíce následujícího po právní moci tohoto rozhodnutí a další splátky vždy každého 20. dne následujícího kalendářního měsíce až do úplného splacení dluhu.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení:</b> <b>-) částky 10 013,13 Kč</b> <b>-) kapitalizovaného úroku ve výši 30 116,35 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 077,91 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>-) úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 285 337,83 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>-) úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 284 337,83 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>-) úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 283 337,83 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>-) rok ve výši 8,25 % ročně z částky 282 337,83 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>-) úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 281 337,83 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>-) úroku ve výši 8,25 % ročně z pohledávky 280 337,83 Kč od [datum] do zaplacení</b> <b>-) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 285 337,83 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>-) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 284 337,83 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>-) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 283 337,83 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>-) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 282 337,83 Kč od [datum] do [datum],</b> <b>-) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 281 337,83 Kč od [datum] do [datum],</b> <b>-) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 280 337,83 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 16 042,80 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa žalobkyně a původní účastnice], v pravidelných splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně, když první splátka je splatná 20. dne měsíce následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku a další splátky vždy každého 20. dne následujícího kalendářního měsíce až do úplného splacení dluhu.</b> 1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 280 337,83 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 30 116,35 Kč od [datum] do [datum], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 077,91 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 285 337,83 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 284 337,83 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 283 337,83 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 282 337,83 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 281 337,83 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 280 337,83 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 285 337,83 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 284 337,83 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 283 337,83 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 282 337,83 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 281 337,83 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 280 337,83 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] podal žalovaný u právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] Rebpublic and [právnická osoba] (dále jen„ [příjmení] [příjmení]“) návrh na uzavření Smlouvy o úvěru č. 2019 [číslo]. [příjmení] tento návrh žalovaného dne [datum] přijala a zaslala mu akceptační dopis. Mezi [příjmení] [příjmení] a žalovaným tak došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 292 229 Kč Součástí smlouvy byly Obecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky pro úvěry a Sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal hradit úrok z úvěru ve výši 9,9 % ročně a dále poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou dle smlouvy a sazebníku. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami. Se splácením úvěrových splátek se žalovaný dostával do prodlení, resp. poskytoval pouze částečné plnění. Při prodlení s placením splátek v dohodnutém termínu byla [příjmení] [příjmení] rovněž oprávněna požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru, a to dle ustanovení odst. 10. 1., písm. c) Produktových obchodních podmínek pro úvěry, které jsou nedílnou součástí smlouvy. [příjmení] [příjmení] proto využila svého práva a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky pod sankcí zesplatnění, a když se tak nestalo, úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Od tohoto data je žalobkyně oprávněna požadovat okamžitou úhradu zůstatku úvěru s jeho příslušenstvím (úroky, úroky z prodlení) a případnými poplatky. Ke dni zesplatnění úvěru byl dluh vyčíslen na částku 317 532,09 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 285 337,83 Kč, z úroků z úvěru ve výši 30 116,35 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 2 077,91 Kč. Žalovaný po zesplatnění celého úvěru uhradil splátkami celkem 5 000 Kč, a to platbou ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, platbou ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, platbou ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, platbou ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč a platbou ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, které byly započítány na jistinu pohledávky. Žalovaná částka tak představuje dlužnou jistinu ve výši 280 337,83 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 30 116,35 Kč od [datum] do [datum] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 077,91 Kč od [datum] do [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně a původní účastnice]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky, ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Usnesením č. j. 7C 92/2022-10 ze dne 10. 10. 2022 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Dále byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, jakou celkovou částku žalovaný k dnešnímu dni na předmětný úvěr uhradil.

4. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že ke dni [datum] došlo k zániku společnosti [právnická osoba], bez likvidace v souladu s projektem fúze sloučením se společností žalobkyně. Jmění společnosti [právnická osoba], přešlo na společnost [právnická osoba], [IČO], která vstoupila do právní postavení zaniklé společnosti [právnická osoba].

5. Dále žalobkyně uvedla, že [právnická osoba] [příjmení] poskytla žalovanému úvěr ve výši 292 229 Kč pouze na sjednaný účel, kterým byla úhrada stávajících závazků žalovaného (konsolidace), a to konkrétně osobního úvěru od [právnická osoba], přičemž částka ke splacení v době konsolidace činila 260 729 Kč (čl. III, odst. 2 smlouvy). Žalovaný se zavázal splatit úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 419 Kč. Společnost [příjmení] [příjmení] ověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků [příjmení], přičemž bylo zjištěno, že žalovaný není veden v databázi [příjmení], vyhledáváním žalovaného v insolvenčním rejstříku (bylo zjištěno, že se žalovaným nikdy nebylo vedeno insolvenční řízení), prověřením platnosti pobytového průkazu žalovaného (totožnost žalovaného byla při podpisu smlouvy ověřena pracovníkem [příjmení] [příjmení] dle povolení k trvalému pobytu žalovaného č. ZC [číslo] a bylo zjištěno, že platnost pobytu žalovaného je do [datum], získáním informací přímo od žalovaného (žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru, resp. jejím doplnění uvedl, že je zaměstnán u [právnická osoba] [právnická osoba], na dobu neurčitou a není s ním vedeno jednání o ukončení pracovního poměru, pobírá čistou mzdu ve výši 23 000 Kč a ostatní příjmy domácnosti činí 15 000 Kč měsíčně, bydlí ve vlastním bytě. Společnost [příjmení] [příjmení] prověřovala pravidelné měsíční platby žalovaného, výdaje žalovaného na bydlení a domácnost činily 9 500 Kč měsíčně, žalovaný splácel jiné úvěry, součet splátek činil celkem 13 212 Kč měsíčně, žalovaný nesplácel výživné a neměl žádné náklady na léky a nájem či další povinné výdaje), prověřováním pohybů na bankovním účtu žalovaného ([příjmení] [příjmení] prověřovala pravidelné měsíční příjmy ze zaměstnání a výdaje, jiné příjmy a obrat na účtu žalovaného č. [bankovní účet] za předcházející čtvrtletní období před uzavřením smlouvy, tj. za březen 2019 až květen 2019, z výpisů z účtu žalovaného bylo patrno, že žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] [právnická osoba], která mu pravidelně zasílala na jeho účet mzdu), lustrací žalovaného v registru CCB (Bankovní a Nebankovní registr klientských informací v České republice), přičemž bylo zjištěno, že žalovaný měl celkem 5 existujících závazků, a to úvěr u jiného subjektu s dlužnou jistinou ve výši 255 616 Kč a s pravidelnou měsíční splátkou ve výši 4 484 Kč – tento byl v rámci nynějšího úvěru zkonsolidován, úvěr u jiného subjektu s dlužnou částkou ve výši 53 764 Kč a s pravidelnou měsíční splátkou ve výši 2 338 Kč, hypoteční úvěr u jiného subjektu s dlužnou částkou 1 454 799 Kč a s pravidelnou měsíční splátkou ve výši 4 410 Kč, kontokorent u jiného subjektu s limitem 5 000 Kč, jež byl vyčerpán ve výši 4 773 Kč bez pravidelné měsíční splátky a úvěr na stavební spoření u jiného subjektu s dlužnou částkou ve výši 445 223 Kč a s pravidelnou měsíční splátkou ve výši 1 980 Kč. Měsíční splátka nynějšího úvěru činila 4 419 Kč. Splátkové měsíční výdaje žalovaného, po konsolidaci zmíněného úvěru činily 13 147 Kč (4 419 Kč + 2 338 Kč + 4 410 Kč + 1 980 Kč). Po odečtení těchto výdajů pouze od čisté měsíční mzdy žalovaného ve výši 23 000 Kč (bez ohledu na ostatní prohlášené příjmy domácnosti 15 000 Kč) zbývalo žalovanému na jeho ostatní výdaje 9 853 Kč, což je dle žalobkyně dostatečně vysoká částka pro zajištění základních potřeb žalovaného. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný na pohledávku v době od uzavření úvěrové smlouvy do dnešního dne uhradil celkem částku ve výši 21 904,30 Kč.

6. S ohledem na skutečnost, že po zahájení řízení žalobkyně zanikla, a to ke dni [datum], v důsledku fúze sloučením a ztratila tak způsobilost být účastníkem řízení a její veškeré jmění přešlo ke dni [datum] na nástupnickou společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně a původní účastnice], soud usnesením č. j. 7C 92/2022-14 ze dne 3. 11. 2022 rozhodl, že v řízení bude pokračováno, v souladu s ustanovením § 107 občanského soudního řádu, se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně a původní účastnice].

7. K jednání, nařízenému na [datum] se právní zástupkyně žalobkyně k jednání dostavila a na podané žalobě trvala. K dotazu soudu, jakým způsobem prověřovala úvěrující schopnost dlužníka splácet úvěr, když z předložených důkazů je zřejmé, že příjmy žalovaného v měsících předcházejících poskytnutí úvěru dosáhly v průměru částky 17 678 Kč a splátky úvěru činily 13 147 Kč, přičemž žalovaný ještě v měsíci dubnu 2019 čerpal úvěr u [právnická osoba] Credit ve výši 50 000 Kč, jehož splátka v této částce není zahrnuta, žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů, uvedených žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru, kde žalovaný uvedl další příjem domácnosti ve výši 15 000 Kč.

8. Žalovaný se k nařízenému jednání dostavil a uvedl, že souhlasí s tím, že si vzal úvěr, který nesplatil. Dále uvedl, že se dostal do úvěrového kolotoče, koupili si s manželkou byt, byl zaměstnaný a zpočátku byly výdělky dobré, pak začaly výdělky klesat. Neměl finance na splácení dluhů, měsíc před tímto úvěrem si vzal od [příjmení] [jméno] úvěr ve výši 50 000 Kč, potřebovali si vybavit byt a taky část této půjčky šla na splátky jiných úvěrů. Bral si další půjčky, aby splatil ty předchozí. Později ztratil zaměstnání a tím ztratil možnost půjčky splácet. Bez zaměstnání je od září roku 2022, není veden ani v evidenci úřadu práce, protože mu bývalý zaměstnavatel odmítl vydat zápočtový list. Nikdo ho kvůli tomu nechce zaměstnat. Pracoval jako řidič v mezinárodní dopravě, zaměstnavatel mu dluží peníze. Nemá finance na právníka, který by mu situaci pomohl řešit. Je rozvedený, ale s bývalou manželkou žije ve společné domácnosti kvůli dceři, která má 5 let. Platí na ni výživné 3 000 Kč měsíčně. Bývalá manželka je také nezaměstnaná, dcera má zdravotní problémy, má se podrobit operaci mandlí. Žijí pouze z brigád, které občas vykonává, třeba někomu opraví auto, je mechanik. Úvěr byl použit na konsolidaci jiného úvěru, část úvěru, která nesloužila ke konsolidaci, byla použita zřejmě do domácnosti, už si to nepamatuje. Manželka pobírala v době poskytnutí úvěru rodičovský příspěvek a k tomu si přivydělávala háčkováním, vyrábí ušanky pro koně. Jedna stojí 500 Kč až 1 000 Kč. Někdy má zakázek více, někdy nemá žádnou. Je schopna jich udělat i pět za měsíc, pokud má zakázku. Tímto způsobem si přivydělávala na mateřské dovolené. Jejich dcera je narozena [datum]. Pokud jde o náklady na bydlení, ty činily asi 3 000 Kč měsíčně, v té době měli byt ve vlastnictví, jednalo se o byt 3+1, tyto náklady tvořily zálohy na plyn, elektřinu, vodu. Náklady na internet mají zahrnuty v paušálu v telefonu, jde o částku 800 – 900 Kč měsíčně pro všechny. Občas sází, buď sportku, nebo ve Fortuně, jde o sportovní zápasy nebo loterie, občas vyhraje, občas prohraje, ale spíše prohrává. Jeho zadlužení v současné době činí kolem 500 000 Kč. Bydlí s bývalou manželkou v jednom bytě, celkové náklady za pronájem a služby činí 15 300 Kč. Byt, který měli ve vlastnictví, museli prodat, zaplatila se tím hypotéka a část úvěru, který měla manželka. Chtěl by zkusit insolvenci, ale musí najít stálé zaměstnání, což se mu bez zápočtového listu nedaří. Dluh by byl schopen splácet maximálně částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně, víc určitě není schopen splácet. Tuto částku by získal z brigád, pokusí se využít bezplatné právní pomoci, získat zápočtový list a najít si stálé zaměstnání.

9. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne [datum] podal žalovaný u [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba] (dále jen„ banka“), návrh na uzavření Smlouvy o úvěru č. 2019 [číslo]. [příjmení] tento návrh žalovaného dne [datum] přijala a zaslala mu akceptační dopis. Dne [datum] tak došlo mezi bankou a žalovaným k uzavření Smlouvy o úvěru, na jejímž základě poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 292 229 Kč, a to částku ve výši 260 729 Kč na úhradu stávajících úvěrů klienta, částku ve výši 30 000 Kč bez prokazování účelu a částku ve výši 1 500 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru. Účastníci si sjednali, že klient se zavazuje splatit úvěr pravidelnými 96 měsíčními splátkami ve výši 4 419 Kč, vždy k 20. dni v měsíci. Úroková sazba činila 9,9 % ročně, RPSN činila 10,51 %. Za předpokladu neměnné sazby činila celková částka, kterou má klient uhradit 425 259,39 Kč. Klient vzal na vědomí, že při neuhrazení splatného dluhu podle této smlouvy je banka oprávněna odstoupit od smlouvy s účinky odstoupení do budoucna a stanovit okamžitou splatnost celého úvěru, případně, aniž by odstoupila od smlouvy o úvěru, prohlásit veškeré nebo některé dlužné částky za okamžitě splatné (z návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru č. 2019 ze dne [datum], z akceptace návrhu ze dne [datum]). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, banka úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 317 532,09 Kč nejpozději do [datum] (z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum]). Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 21 904,30 Kč. K dnešnímu dni žalovaný dluží žalobkyni jistinu ve výši 280 337,83 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], postoupila svou pohledávku za žalovaným, na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaný byl o změně věřitele informován dopisem ze dne [datum] (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Ke dni podání žaloby dluží žalovaný žalobkyni částku ve výši 280 337,83 Kč, když tato částka představuje jistinu úvěru. Žalovaný žalobkyni do dnešního dne dlužnou částku neuhradil, přestože byl k úhradě dlužné částky vyzýván prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne [datum] (z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu).

10. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

14. Uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele a poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). Nejvyšší správní soud ČR v citovaném rozhodnutí zformuloval závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018, z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. [příjmení] je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

16. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

17. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C – [číslo] (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.

18. S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

19. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr na základě dostatečných informací, získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalovaného a s vynaložením maximálního úsilí, když využila veškeré zdroje o majetkové situaci žalovaného, ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.. Soud má za to, že z údajů, které měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici, bylo zřejmé, že žalovaný zjevně nebude schopen úvěr splácet. Známé měsíční výdaje žalovaného (splátky úvěrů) činily 13 147 Kč měsíčně, když žalovaný měl dalších 5 závazků, a to úvěry u jiných subjektů s měsíční splátkou 4 484 Kč + 2 338 Kč, hypoteční úvěr u jiného subjektu s měsíční splátkou 4 410 Kč, úvěr u stavebního spoření s měsíční splátkou ve výši 1 980 Kč a kontokorent u jiného subjektu s limitem 5 000 Kč, jež byl vyčerpán ve výši 4 773 Kč bez pravidelné měsíční splátky. Dále žalovaný čerpal dne [datum] úvěr u společnosti [právnická osoba] ve výši 50 000 Kč, což je zjistitelné z výpisu z jeho účtu, který měla úvěrující k dispozici. Příjmy žalovaného od zaměstnavatele [příjmení] [právnická osoba] činily v březnu 2019 částku 16 964 Kč a v dubnu 2019 částku 18 393 Kč, průměrný příjem za tyto měsíce činil 17 678,50 Kč. Splátky úvěrů činily 13 147 Kč, bez zohlednění splátky úvěru od [příjmení] [jméno] ve výši 50 000 Kč z dubna 2019. Na veškeré měsíční životní náklady (na bydlení včetně inkasa, na stravu, ošacení, výživu manželky, dcery apod.) žalovanému zůstala k dispozici částka ve výši 4 531,50 Kč (17 678,50 Kč – 13 147 Kč), v níž není zahrnuta ještě splátka úvěru od [příjmení] [jméno]. Tvrzený příjem manželky žalovaného 15 000 Kč, která byla na rodičovské dovolené s dítětem mladším dvou let, si žalobkyně nijak neprověřovala, nicméně z něho vycházela. Stejně tak si neprověřovala jiné výdaje žalovaného, vyšla pouze z údajů, které uvedl ve své žádosti. Před poskytnutím úvěru žalovanému bylo z jeho enormního splátkového zatížení ve vztahu k jeho prokázaným příjmům zjevné, že žalovaný bude mít potíž tento úvěr řádně a včas splatit. Přesto mu právní předchůdkyně žalobkyně úvěr poskytla. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 256/2016 Sb.

20. Z uvedených důvodů posoudil předmětnou smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Žalovanému tak vznikla toliko povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku 292 229 Kč a na tento dluh dosud uhradil částku 21 904,30 Kč. K dnešnímu dni nevrácená jistina poskytnutého úvěru, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit, činí částku 270 324,70 Kč (292 229 Kč – 21 904,30 Kč), ohledně které soud žalobě vyhověl. Žalovaný u jednání uvedl, že je rozvedený, má jednu vyživovací povinnost k nezl. dceři, na kterou platí výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně. Je nezaměstnaný, s bývalou manželkou bydlí v jednom bytě, celkové náklady na pronájem a služby činí 15 300 Kč. Bývalá manželka je rovněž nezaměstnaná. V součtu jeho dluhy činí cca 500 000 Kč. Uvedl, že má příjmy pouze z brigád, byl by schopen na daný úvěr splácet maximálně částku 3 000 Kč měsíčně. V souladu s ustanovením § 160 občanského soudního řádu a při zohlednění reálných možností žalovaného mu soud povolil splátky dlužné částky a nákladů řízení po 3 000 Kč měsíčně s ohledem na jeho mimořádně nepříznivou finanční situaci.

21. Ohledně dalších nároků, nad rámec dosud nevrácené jistiny spotřebitelského úvěru, soud žalobu zamítl. S odkazem na ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ dosud nenastala splatnost dluhu, která v daném případě neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající jistiny v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem sporu byla ke dni vyhlášení rozsudku včetně příslušenství částka 418 907,83 Kč (jistina 280 337,83 Kč + kapitalizované úroky 138 570 Kč). Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky 270 324,70 Kč (jistina pohledávky), která představuje 64,5 % uplatněného nároku, neúspěšná byla ohledně částky 148 583,13 Kč (jistina 10 013,13 Kč + kapitalizované úroky 138 570 Kč), tedy z 35,5 % z uplatněného nároku. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci jí soud přiznal 29 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 017 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši 33 110 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 9 460 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast u jednání), ½ úkonu právní služby po 4 730 Kč (předžalobní upomínka), náhrady hotových výdajů po 300 Kč za 4 úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 200 Kč, 21 % DPH z částky 34 310 Kč, ve výši 7 205,10 Kč. Dále náklady žalobkyně sestávají z jízdného ve výši 1 077,67 Kč z [obec] do [obec] a zpět, celkem 150 km, osobním automobilem Škoda Octavia, [registrační značka], s kombinovanou spotřebou 4,5 l nafty na 100 km, při ceně nafty 44,10 Kč a režii 5,20 Kč/km, z náhrady za promeškaný čas za 4 půlhodiny po 100 Kč a 21 % DPH z částky 1 477,67 Kč, ve výši 310,10 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně po zaokrouhlení představují částku 55 320 Kč a z této částky soud přiznal žalobkyni 29 %, tedy částku ve výši 16 042,80 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doplnění žaloby na výzvu soudu ze dne [datum], neboť žalobkyně je zastoupena advokátem a žaloba měla být perfektní a obsahovat všechny potřebné náležitosti a tvrzení již v době jejího podání.

23. Žalobkyně je společností se sídlem v České republice, žalovaný se státní občan Polské republiky s bydlištěm cizince v České republice. Obě země jsou členy Evropské unie. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu vyplývá z Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, v daném případě z kapitoly II., oddílu 1, článku 4 tohoto Nařízení, podle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Žalovaný má bydliště v soudním obvodu Okresního soudu v Novém Jičíně, proto je soud mezinárodně příslušný k projednání této věci. Rozhodné právo bylo určeno podle článku 4 Nařízení (ES) č. 593/2008 z [datum] (Řím I) o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy tak, že při neexistenci volby práva se smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště a smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Poskytovatel služeb má sídlo v České republice, proto bylo při rozhodování postupováno podle českého právního řádu.