8 C 141/2023

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 10 728,90 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 978,90 Kč s 3 % ročním úrokem z prodlení z částky 9 978,90 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky 750 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 618 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 794 Kč, 3 % ročním úrokem z prodlení z částky 750 Kč od [datum] do zaplacení, 22,68 % ročním úrokem z částky 9 978,9 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 936,72 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacením částky 10 728,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 9 978,90 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 618 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 794 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ banka“) a žalovaná uzavřeli dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] s úvěrovým rámcem do výše 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíce, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tedy nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě spolu s datem splatnosti. Žalovaná průběžně čerpala peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Byla povinna nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a vyčerpaný úvěr včetně úhrady úroků a poplatků byla pak povinna průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy. Vzhledem k tomu, že žalovaná sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácela řádně a včas, využila banka svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni [datum] zesplatnila. Bance tak vzniklo právo požadovat po žalované okamžité splacení veškerých jejích závazků vyplývajících ze smlouvy. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 13 615,90 Kč. Aktuální výše úrokové sazby úroku pak dle úrokového lístku banky činila 22,68 % ročně. Pohledávka za žalovanou spolu s příslušenstvím byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 9 978,90 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 618 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 2 794 Kč, poplatků ve výši 750 Kč, a dále úroků z úvěru ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 978,90 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 3,50 % ročně z dlužné částky ve výši 10 728,90 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, do dnešního dne dlužnou částku neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstal nečinná.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s žalovanou Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které, byl žalované poskytnut úvěrový rámec 10 000 Kč z úvěrového účtu [bankovní účet]. Výše pravidelné měsíční platby byla stanovena na částku 500 Kč, datum první platby bylo stanoveno do [datum] a datum každé další platby vždy k 20. dni v měsíci (ze Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum]). Žalovaná vyčerpala celkem částku 9 978,90 Kč a neuhradila ničeho. Jelikož žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, prohlásila banka ke dni [datum] úvěr za splatný a vyzvala žalovanou, aby celkovou dlužnou částku ve výši 13 615,90 Kč uhradila nejpozději do 7 dnů (z Výzvy k předčasné úhradě úvěru ze dne [datum]). Po zesplatnění žalovaná neuhradila žádnou částku. Celková částka sestává z dlužné jistiny ve výši 9 978,90 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 618 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 2 794 Kč, poplatků ve výši 750 Kč, a dále úroků z úvěru ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 978,90 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 3,50 % ročně z dlužné částky ve výši 10 728,90 Kč od [datum] do zaplacení. [právnická osoba] oznámila žalované, že pohledávku ze Smlouvy o úvěru [číslo] postoupila žalobkyni (z oznámení o postoupení ze dne [datum] a z podacího lístku). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum] (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy).

4. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Podle § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle § 56 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (dále pouze obč. zák.), spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

8. Dle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Dle § 3 odst. 1 o. z., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

10. Dle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

11. Dle § 451 odst. 2 obč. zák., bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

12. Dle § 456 věta první obč. zák., předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.

13. Dle § 9 odst. 1 zákona č.145/2010 Sb., ve znění účinném od 25. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Po právní stránce byla věc hodnocena tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru dle shora citovaného ust. § 497 obchodního zákoníku. Žalobkyně splnila svou smluvní povinnost a přenechala žalované finanční prostředky ve výši úvěrového rámce do 10 000 Kč. V době uzavírání úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně nezjišťoval úvěruschopnost žalované. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením dluhu, když po celou dobu trvání smluvního vztahu neuhradil žalobkyni ničeho, stal se celý dluh bez dalšího splatným. Žalovaná čerpala celkem částku 9 978,90 a neuhradila ničeho. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobkyně nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], L a [příjmení], J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. [číslo], ISBN [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud. Z toho důvodu soud v souladu s ust. § 9 odst. 1) zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou (srov. NS 33 Cdo 2178/2018).

15. Pokud tedy žalovaná převzala předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je její povinností tuto částku vrátit v souladu s ust. § 451 odst. 1 a § 456 věta první o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění ve výši 9 978,90 Kč neuhradila žalovaná ničeho a nadále tak zbývá k zaplacení částka 9 978,90 Kč, soud tedy v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 517 odst. obč. zák. a nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

16. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku 9 978,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 936,72 Kč, přičemž tato částka představuje 86 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 93 % a úspěchu žalované v rozsahu 7 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 728,90 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.