8 C 334/2021

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba na zaplacení částky částka s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 6 034, částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s 28 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrokem 28 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši částka. Tuto finanční částku převzala žalovaná v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty a patří mezi ně zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouva. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši částka. Celkovou dlužnou částku, odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit formou 60 týdenních splátek po částka. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Již ze smluvního ujednání bylo žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni datum činila dlužná jistina částka a dlužný poplatek částka. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem částka. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši částka dále úrokem ve výši 28 % ročně, a to od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku částka. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, převedena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované písemně oznámena. Ke dni datum činila výše pohledávky bez příslušenství částka. Součástí částky částka je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Žalobkyně požaduje po žalované uhrazení pouze nesplacené dlužné jistiny ve výši částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka. Výzvou právního zástupce žalobkyně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu, dlužnou částku však neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba poskytl žalované na její žádost zápůjčku číslo ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit částku částka, z čehož částka částka měla představovat souhrnný poplatek, zahrnující částku částka jako úrok, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou částku měla žalovaná společnosti právnická osoba plnit v 60 týdenních splátkách po částka Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce (ze Smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum). Žalovaná byla v době uzavírání smlouvy zaměstnána a její čistý měsíční příjem činil částka, odhadované měsíční výdaje žadatelky činily částka Tyto zjištění učinil právní předchůdce žalobkyně z pracovní smlouvy a 3 výplatních pásek (ze Zákaznické karty ze dne datum). Výdaje žalované nebyly nijak zjišťovány a ověřovány. Žalovaná uhradila na úvěr celkem částka (z Tabulky umoření ze dne datum). Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství částka. Žalobkyně se rozhodla nepožadovat po žalované zaplacení zbývajícího dlužného poplatku a k dnešnímu dni tedy dluží na jistině částku ve výši částka právnická osoba oznámil žalované, že pohledávku ze smlouvy o zápůjčce číslo postoupil žalobkyni a zároveň vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení (z oznámení o postoupení ze dne datum a z podacího lístku). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy). Soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované celkem částku částka. Žalovaná uhradila pouze částku částka. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také OZ), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytoval před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo jiných zdrojů. Poskytoval poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po právní stránce byla věc hodnocena tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle shora citovaného ust. § 2390 občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou smluvní povinnost a přenechal žalované finanční prostředky ve výši částka. V době uzavírání úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalované. Z údajů, které sdělila samotný žalovaná, z výplatních pásek za období 9, 10, číslo a pracovní smlouvy, tak právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaná byla zaměstnána jako dělnice s čistým měsíčním příjmem částka a odhadové měsíční výdaje činily částka, když běžné měsíční výdaje žalované nebyly nijak prověřovány. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobkyně nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšel-li z ne všech objektivně doložených informací získaných pouze od spotřebitele. Na tom nic nemění, že žalovaný není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud. Spokojil-li se právní předchůdce žalobkyně pouze s nedostatečně doloženým prohlášením žalované o jejich osobních a výdělkových poměrech, když řádně měl ověřen pouze čistý měsíční příjem žalované od jeho zaměstnavatele ve výši částka (z výplatních pásek) a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Z toho důvodu soud v souladu s ust. § 86 zákona číslo posoudil smlouvu o zápůjčce jako neplatnou (srov. NS 33 Cdo 2178/2018). Pokud tedy žalovaná převzala předmět zápůjčky na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je její povinností tuto částku vrátit v souladu s ust. § 2991 odst. 1 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. V souladu s ust. § číslo strana, která plnila, aniž tady byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Na poskytnuté plnění ve výši částka uhradila žalovaná částku částka. Soud proto přiznal žalobkyni právo na úhradu částky částka spolu se zákonným ročním úrokem z prodlení z této částky od datum v souladu s ustanovením § 1970 o. z. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad částku částka, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o zápůjčce co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodů porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci procesně úspěšná a žalované žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.